Jesús dichóꞌo yā nduꞌu ndiichúúví discípulos yeⁿꞌe yā
9
Jesús yaaꞌví yā nduꞌu ndiichúúví discípulos yeⁿꞌé yā ní caꞌa yā poder. Ní caⁿꞌa yā chí tunꞌdáa yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíitā. 2 Ní Jesús dichóꞌo yā discípulos chí caaⁿꞌmaⁿ yā nduudu nꞌdai yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíitā. 3 Ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ candɛ́ɛ nī cuaaⁿ cyúúní. Nguɛ́ɛ́ ndúú inꞌdaacuú, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú morral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú pan ra, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūmī ra, ndíí nguɛ́ɛ́ nduu candɛ́ɛ nī ꞌuūvī catecai. 4 Ní ꞌāā tií nūuⁿ vaꞌai naachi ndaa nī ꞌcuɛɛtinée nī miiⁿ ní ndíí taachi ndaá nī ndíí taachi nanꞌdáa nī yeⁿꞌe yaāⁿ miiⁿ. 5 Ní naachi ndaa nī ꞌáámá yáāⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuaáⁿ yā ndísꞌtiī, tuuꞌmi ní nanꞌdáa nī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní nꞌdáádi nī yaācáā yeⁿꞌe caꞌa nī. Chuū ní ꞌáámá señal chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā ti contra yeⁿꞌé nī.6 Discípulos icanꞌdáa yā ní cheⁿꞌé yā nuuⁿmáⁿ cuaaⁿ yáāⁿ sꞌeeⁿ ní nduu cuááⁿ ní ngaⁿꞌa yā nduudu ngai yeⁿꞌé Ndyuūs, nduudu chi nanguaⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiītā.
Rey Herodes nguɛ́ɛ́ sꞌteenu yā yeⁿꞌe Jesús
7 Chꞌiindiveeⁿ rey Herodes tanducuéⁿꞌē chí Jesús miiⁿ idiíⁿ yā ní ꞌāā ntɛɛ déénu yā dɛꞌɛ̄ nadicadíínuuⁿ yā. Ní vɛ́ɛ́ ꞌuūvī vandiicádiinúúⁿ yā caati náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌa yā chi Jesús chi Juan miiⁿ chí nduuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 8 Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi profeta Elías miiⁿ ní ꞌāā cheꞌenaáⁿ yā. Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi ꞌáámá profeta chí nꞌdíi yā ndíí yeⁿꞌe tiempo chí ꞌāā ꞌnaaⁿ nandúúchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 9 Ní rey Herodes miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌÚú caⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ chi ꞌchiītá daandu saⁿꞌā chi Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. ¿Dúꞌū chi saⁿꞌā miiⁿ chi chꞌiindiveéⁿ tanducuéⁿꞌē yeⁿꞌē sa? ꞌÚú neⁿꞌé cadiinúúⁿ ní neⁿꞌé snaáⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū.
Jesús caꞌa yā cheꞌe nyuⁿꞌu mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ
10 Taachi discípulos ndaá yā naachí canee Jesús, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā Jesús tanducuéⁿꞌe chi diiⁿ yā. Cuayiivi ní Jesús cueⁿꞌé yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā nííⁿnuúⁿ na yáāⁿ Betsaida ní cueⁿꞌé yā cuɛɛti yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿya. 11 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ cadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ, cueⁿꞌé yā nꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní Jesús ꞌcuuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngiita yā.
12 Taachí chi chiīnū, nduꞌu chi ndiichúúví yā ndaá yā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Yaaꞌvi nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí caⁿꞌa yā cuaaⁿ yáāⁿ sꞌeeⁿ, ní cuaaⁿ yáāⁿ ꞌlííⁿ naachi snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní vɛ́ɛ́ naachi ꞌcuɛɛtinée yā ní ndaaca yā chí cheꞌe yā, ti nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ naachi snée yú.
13 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Ndísꞌtiī ní caꞌa nī chi cheꞌe yā. Discípulos ní caⁿꞌa yā: ꞌĀā ntɛ́ɛ́ nꞌdeēe yeⁿꞌé ꞌnū vɛ́ɛ́ ti táá nyuⁿꞌu nūuⁿ pan ndúúcū ꞌuūvī ꞌyaācā. Nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ ꞌnū cuái ꞌnū chi cheꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī.
14 Miiⁿ ní snéé taanduu nyuⁿꞌu mil saⁿꞌā. Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌá yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ꞌcuɛɛtɛ́ yā ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichí yā ꞌaama ꞌáámá cuaaⁿ.
15 ꞌTíícā diíⁿ discípulos ní chꞌɛɛtɛ́ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 16 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ staꞌá yā nduꞌu nyuⁿꞌu pan ndúúcū nduu ꞌuuví ꞌyaācā. Ní ꞌiicu nꞌdiichí yā nanguuvi ní caꞌá yā gracias Dendyuūs cáávā pan ndúúcū ꞌyaācā miiⁿ. Cuayiivi ní Jesús nꞌdeé yā pan ndúúcū ꞌyaācā ní caꞌa yā discípulos yeⁿꞌe yā. Chꞌiinu ní discípulos caꞌa ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cheꞌe yā. 17 Cheꞌe nducyaaca yā ní chiituú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Cuayiivi ní discípulos nanꞌgaáⁿ yā chí ningaavā ní chiituú tá ndiichuuvi ꞌcuɛɛ̄tɛ̄ɛ chí ningaāvā.
Pedro miiⁿ ní caⁿꞌā cuaacu sa chi Jesús miiⁿ chi Cristo yā
18 ꞌÁámá nguuvi taachí Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā canée yā ꞌaama lado ní ngaⁿꞌānguaꞌá yā, tuuꞌmi ní Jesús itiinguunéeⁿ yā discípulos: ¿Duꞌū ꞌúú ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi díí Juan chi chɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ sa díí. Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi díí ní profeta Elías díí; ní náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa ntuúⁿ yā chí díí ní ꞌaama profeta chi ꞌāā ꞌnaaⁿ tiempo chi nꞌdii ní nnduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tinaⁿꞌā.
20 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, tuuꞌmi, ¿duꞌū ꞌúú ngaⁿꞌa nī? Tuuꞌmi ní Simón Pedro nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī chí Cristo yeⁿꞌé Ndyuūs.
21 Jesús chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi yā chuū mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē chí taācā ꞌcuūvi yā
22 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā: Cánéé chí ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs nꞌdeee nꞌdáí ꞌcueenú cuuvi ní ꞌíícú saⁿꞌā ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē yaācū ndúúcū chiiduú nꞌgɛɛtɛ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā snaaⁿ yā ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs. Ní canéé chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú. Ní ꞌúú nduuchí yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā ndii ꞌcuíínú ꞌiīnū nguuvi.
23 Cuayiivi ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Ndúútí chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe yā caⁿꞌa yā nduucú, canéé chí cuꞌnééⁿ maáⁿ yā tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, ní nguuvi nguuvi cutaꞌá yā cruz yeⁿꞌe yā chí tanꞌdúúcā chi ꞌcueenu taaví yā cuuvi cucáávā ꞌúú ní caⁿꞌa yā nduūcú. 24 Caati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe cá yā nadanguáⁿꞌai yā vida yeⁿꞌe maaⁿ yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū dindaí yā táámá vida yeⁿꞌe yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dindaí yā vida yeⁿꞌe yā cucáávā ꞌúú ndaāca yā táámá vida yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs. 25 ¿Dɛꞌɛ dichííꞌvɛ̄ saⁿꞌā ndúúti chi diiⁿ sa ganar nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní diíⁿ sa chi dindaí sa vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ chi táámá vida yeⁿꞌe yā ní idituuví sa maāⁿ vida yeⁿꞌe sa? 26 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi ꞌcuináaⁿ yā yeⁿꞌē ꞌúú nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū nduudu yeⁿꞌé tuuꞌmi ní ꞌúú chi Saⁿꞌa chi Daiya Dendyuūs cuuví ꞌcuinaáⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū taachi ꞌúú ndaá taama vmnéⁿꞌēe tanꞌdúúcā Rey ndúúcū poder yeⁿꞌē Chiidá ndúúcū poder yeⁿꞌē maáⁿ ní ndúúcū ángeles. 27 ꞌÚú ngaⁿꞌa cuaacú ndúúcū ndísꞌtiī, chi vɛɛ náⁿꞌa nī chi snee nī ꞌmuuⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuūvi nī taanduvɛ́ɛ́ ndíí snaaⁿ nī yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
Jesús n̄ꞌdaaⁿ yā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā
28 Chꞌíínú nííⁿníⁿ nguuvi chí Jesús caⁿꞌa yā nduudu ꞌcūū, Jesús cueⁿꞌe yā ndúúcū Pedro, ndúúcū Juan ndúúcū Jacobo ní chɛɛ yā na yiīcū chí caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā. 29 Ní taachi Jesús ngaⁿꞌanguaꞌá yā, n̄ꞌdááⁿ naaⁿ yā ní catecai yā nduuvī cuɛ́ɛ̄ ní ngii nꞌgaī. 30 Ní tuuꞌmí nūuⁿ cheꞌenaāaⁿ na ꞌuuvi saⁿꞌā ndúúcū Jesús. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ chiiⁿ Moisés ndúúcū profeta Elías chí ꞌāā ꞌnaaⁿ tiempo chi nꞌdīi yā. 31 Nduu ꞌiinú yā ní na chidɛɛvɛ chi ngíí nꞌgai yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi snée yā. Ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē chí ꞌcuūvī Jesús ní ꞌcueenu taaví yā na yáāⁿ Jerusalén. 32 Nꞌdáá rá chí cyaadu Pedro ndúúcū Juan ndúúcū Jacobo nadacueéⁿ yā ní nꞌdiichi yā chí ngíí nꞌgai naaⁿ Jesús ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi canee ndúúcu yā. 33 Ní taachí Elías ndúúcū Moisés chivíi yā yeⁿꞌe Jesús ní ꞌāā cuɛ́ɛ́ caⁿꞌa yā, tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌa yā chiī yā Jesús: Nꞌdií Maestro, dɛꞌɛ chúúcā nꞌdaācā yeⁿꞌe yú chi ꞌcuɛɛtinée yú ꞌmuuⁿ. Ní dinꞌdái ꞌnū ꞌiīnū vaꞌai nꞌgaiyáā; ꞌáámá yeⁿꞌe nī, ꞌáámá yeⁿꞌē Moisés, ni ꞌáámá yeⁿꞌē Elías. Pedro miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā dɛꞌɛ̄ chí ngaⁿꞌa yā. 34 Ní neⁿꞌe chi ngaⁿꞌa Pedro miiⁿ ndaā ꞌáámá meēeⁿ ní snꞌdíī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌvaꞌa yā chi ndaa meēeⁿ vmnaaⁿ yā. 35 Tuuꞌmi ní chꞌiindiveéⁿ yā ꞌáámá nduudu chí ngaⁿꞌā nguaaⁿ meēeⁿ: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní Daīyá chí neⁿꞌe taaví. Cuꞌneeⁿ veéⁿ nī nducuéⁿꞌē chi ngaⁿꞌa sa.
36 Chꞌíínú chꞌiindiveéⁿ yā nduūdū miiⁿ ní discípulos nꞌdiichí yā chi Jesús miiⁿ caneé yā dámaaⁿ yā nduucú yā. Ní discípulos chꞌɛɛtinee ꞌdiīiⁿ cheendí yā nguuvi sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ chii yā mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē chí nꞌdiichi yā.
Jesús diíⁿ yā chi nanduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā ꞌlííⁿ yeⁿꞌe espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ
37 Táámá nguuvi cuayiivi, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nanguaꞌá yā yeⁿꞌe yiīcū miiⁿ ní nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ canꞌdáa yā na yáāⁿ ní cueⁿꞌé yā chí ndaacá yā Jesús. 38 Tuuꞌmi ní ꞌáámá saⁿꞌā chi canéé ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcái sa: Nꞌdií Maestro diꞌcuíítūu nꞌdiī chí snaaⁿ nī daiyá tí ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā daiyá. 39 Ti ꞌáámá espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ itaꞌa saⁿꞌā ní ndááca naāaⁿ nnꞌgaī sa ní ꞌcaí diitú sa ní icanꞌdaā yáīⁿ cuaaⁿ cheendi sa ní nꞌdeee nꞌdáí tiempo chi nééné taaⁿ idiiⁿ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcū sa ní nguɛ́ɛ́ ngii vii espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe sa. 40 Ní ꞌāā diíⁿ ꞌcuíítuú discípulos yeⁿꞌe nī chi divií yā espíritu miiⁿ yeⁿꞌē daiyá naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā.
41 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idiiⁿ nꞌdaacá nī. ¿ꞌÁá ꞌnaaⁿ tiempo canéé chí cuneé ndúúcū ndisꞌtiī? ¿ꞌÁá ꞌnaaⁿ tiempo ní canéé chí cuchɛɛ́ ndúúcū ndisꞌtiī? Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā sáⁿꞌā miiⁿ: Cuchíi di nanaáⁿ ndúúcū daiya di.
42 Taachí saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ ndaa niiⁿnuúⁿ sá nanááⁿ Jesús miiⁿ, espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ miiⁿ chindɛɛ̄vɛ saⁿꞌā ꞌdíí miiⁿ ní chꞌɛɛcundáā saⁿꞌā. Ní Jesús yaaꞌvinéeⁿ yā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chí divíī yeⁿꞌe saⁿꞌa ꞌdííⁿ miiⁿ, ní nanduūvā yeⁿꞌē sa. Tuuꞌmi ní Jesús ncaꞌá yā saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ chiida sa. 43 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngeⁿꞌe yiinu yā yeⁿꞌē poder yeⁿꞌe Dendyuūs chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai. Ní taachi nducyaaca yā cheⁿꞌe yiinu yā yeⁿꞌe tanducueⁿꞌē chí diīⁿ Jesús miiⁿ, Jesús caⁿꞌa yā.
Jesús caⁿꞌa yā táámá cuuvi yeⁿꞌē chi ꞌcuuvi yā
44 Ní chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ꞌCaandiveéⁿ nī nꞌdaācā yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē nduudu chi caaⁿꞌmáⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi naáⁿ nī yeⁿꞌē. ꞌÚú Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs ꞌúú ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ canee chí nacaꞌa yā ꞌúú taꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
45 Discípulos ní nguɛ́ɛ́ tuumicádiinuuⁿ yā nduudu chi ngaⁿꞌa Jesús. Canúúⁿ nꞌdeꞌei nduudú ꞌcūū yeⁿꞌe yā. Ní nguɛ́ɛ́ túúmícádiinuuⁿ yā. Ní ꞌvaꞌá yā chi ntiinguuneeⁿ yā Jesús dɛꞌɛ̄ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudú ꞌcūū.
Nduudu yeⁿꞌe duꞌū chi chꞌɛɛtɛ ca
46 Tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe yā tucáꞌa yā caⁿꞌa yā ndúúcū viꞌī: ¿Duꞌū ca chi chꞌɛɛtɛ ca nguaaⁿ sꞌuūúⁿ? 47 Jesús tuumicadíínuuⁿ yā táácā chi discípulos nadicádiinuuⁿ yā na staava yeⁿꞌe yā ní staꞌá yā ꞌáámá saⁿꞌā ꞌlííⁿ ní sꞌneeⁿ yā saⁿꞌā nanáaⁿ yā. 48 Ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuaaⁿ yā saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌcūū ndúúcū chi duuchí ꞌcuaáⁿ yā ꞌúú. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuaáⁿ yā ꞌúú ꞌcuaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ndiicuuⁿ ca yā nguaaⁿ ndisꞌtiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū, ní chꞌɛɛtɛ ca yā nguaaⁿ ndisꞌtiī.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ contra yeⁿꞌē yú ní snée yā favor yeⁿꞌē yú
49 Tuuꞌmi ní Juan caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdií, Maestro, ꞌāā nꞌdiichí ꞌnū ꞌáámá saⁿꞌā chi divíi sa espíritus yeⁿꞌē yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū chi duuchí nī; ní nguɛ́ɛ́ cuúⁿ ꞌnū ti nguɛ́ɛ́ canee sa ndúúcu yú.
50 Jesús caⁿꞌa yā chii yā Juan: ꞌCuaáⁿ nī chi diiⁿ sa ꞌtúúcā; ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā contra yeⁿꞌe sꞌuūúⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ snée yā favor yeⁿꞌē yú.
Jesús yaaꞌvineeⁿ yā ꞌuūvī discípulos yeⁿꞌe yā
51 Taachi snuū caꞌa nguuvi miiⁿ chí Jesús miiⁿ canéé chí caⁿꞌá yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi, Jesús ꞌāā deenú yā dɛꞌɛ̄ chi diíⁿ yā ní cueⁿꞌe yā ndúúcū valor na yáāⁿ Jerusalén. 52 Ní dichoꞌó yā na ꞌúúví saⁿꞌā vmnááⁿ yeⁿꞌe yā. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌē sa ní sndaā sa na ꞌáámá yáāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Samaria chi inꞌnuuⁿ sa nááchí ꞌcuɛɛtinée yā. 53 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ samaritanos nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿ yā Jesús miiⁿ ti chicadiinuuⁿ yā chi Jesús caⁿꞌa yā yáāⁿ Jerusalén. 54 Taachí discípulos yeⁿꞌe yā nꞌgiindiveéⁿ yā chuū, Jacobo ndúúcū Juan caⁿꞌa yā: Nꞌdií, Señor, ¿ꞌáá neⁿꞌe nī chí caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ yú chi cunꞌgeēⁿ yaⁿꞌā yeⁿꞌē nanguuvi ní diꞌcuiīnú yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌmuuⁿ tanꞌdúúcā chi diiⁿ profeta Elías miiⁿ tiempo chi chóꞌōo caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā ꞌcuaāⁿ yā sꞌuūúⁿ?
55 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ yaaꞌvineeⁿ yā Jacobo ndúúcū Juan ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ tuumicádiinuuⁿ nī dɛꞌɛ espíritu yeⁿꞌē chi ngaⁿꞌa nī. 56 ꞌÚú, ní Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs. ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ cúchií chí dindaí vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ naati chí nadinguaⁿꞌaí vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Tuuꞌmi ní choꞌó yā yáāⁿ miiⁿ ní cueⁿꞌe yā táámá yáāⁿ.
Yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe yā caⁿꞌa yā ndúúcū Jesús
57 Taachi snúuⁿ yā yúúní, ꞌáámá saⁿꞌā ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús miiⁿ: Nꞌdií, Señor, caⁿꞌá nduucú nī ꞌāā tií nūuⁿ naachi caⁿꞌa nī.
58 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: ꞌYuunéē ni vɛ́ɛ́ yiivi yáává yeⁿꞌe tī ní ꞌyaada ní vɛ́ɛ́ ꞌdɛ́ɛ́cɛ tī; naati ꞌúú, Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs, nguɛ́ɛ́ mar ꞌáámá cuaaⁿ naachi cundiītí tiíⁿ.
59 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌáámá saⁿꞌā: Cuchíi nī nduucú. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiíⁿ Señor, tée nī lugar ꞌúú ti caⁿꞌá ꞌcuūchí chiidá ní caⁿꞌā yú.
60 Jesús caⁿꞌa yā: Cuꞌneeⁿ dí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi ꞌcuūchí yā tinaⁿꞌā yeⁿꞌe yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi tanꞌdúúcā tinaⁿꞌā miiⁿ, ꞌtiicá yā. Dii ní cueⁿꞌe di ní caaⁿꞌmaⁿ di nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
61 Tuuꞌmi ní táámá saⁿꞌā caⁿꞌa sa chii sa Jesús miiⁿ: Nꞌdií, Señor, ꞌúú neⁿꞌé caⁿꞌá nduucú nī naati tée nī lugar ꞌúú ti caⁿꞌá yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúuⁿ yā ndavaacú chi caⁿꞌá ndúúcu nī.
62 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ saⁿꞌā chi cuūndū táꞌa sa na laatú ní ꞌcuíínu sa cuaaⁿ dáámí sá, nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ sa chi cuuvi sa caⁿꞌa sa nduucú ní diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
