Jesús caꞌá yā cheꞌe cuūuⁿ mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ
8
Tiempo ꞌcūū neené ꞌyááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuvidaama yā ndúúcū Jesús. Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ chi caꞌá yā chí cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ. Tuuꞌmi Jesús ꞌcaí yā discípulos yeⁿꞌe yā, ní caⁿꞌá yā chii yā discípulos: 2 ꞌÚú ní yaꞌáí cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī, tí ꞌāā ꞌiinu nguūvī snée yā nduucú na lugar ꞌcūū ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi cheꞌé yā. 3 Ndúúti chi nadichoꞌó ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu yā ní nguɛ́ɛ́ cheꞌé yā, ꞌáátiī cuuvi cúúnú yā cuaaⁿ cyúúní chi naⁿꞌa yā ti náⁿꞌa yā ní yaⁿꞌāī ndiicá yā.
4 Discípulos ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ¿Taacá caꞌá nī chi chéꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ na lugar naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
5 Jesús miiⁿ ntiinguunéeⁿ yā discípulos: ¿ꞌÁá nꞌdeee cá panes yeⁿꞌé nī vɛ́ɛ́? Discípulos ní caⁿꞌa yā: Tá ndɛɛ̄chɛ̄ vɛɛ.
6 Tuuꞌmi ní chii Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ꞌcuɛɛtɛ́ yā na yáⁿꞌāa miiⁿ. Ní Jesús staꞌá yā ndɛɛ̄chɛ̄ panes miiⁿ. Caꞌá yā gracias Ndyuūs cáávā panes miiⁿ. Ní nꞌdee yā panes miiⁿ ní caꞌá yā discípulos yeⁿꞌé yā. Ní discípulos caꞌá yā cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ. 7 Vɛ́ɛ́ ntúūⁿ nꞌduuvi ꞌyaācā. Jesús staꞌá yā ꞌyaācā ní caꞌá yā gracias Ndyuūs cáávā ꞌyaācā ní caꞌa yā discípulos chi caꞌa ntúuⁿ yā ꞌyaācā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ. 8 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cheꞌe yā ní chiitu ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ninꞌguaáⁿ yā tá ndɛɛ̄chɛ̄ ꞌcuɛɛ̄tɛ̄ɛ chí nángaava. 9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cheꞌe yā ní ngii yā tanꞌdúú cuūuⁿ mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā despedir yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ. 10 Ní Jesús ndaa yā na ꞌaama barco ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ní cueⁿꞌé yā na yáⁿꞌāa chi nguuvi Dalmanuta.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos chiica yā Jesús chi chꞌiⁿꞌi yā ꞌaama vaadī nꞌgiinu
11 Tuuꞌmi ní ndaā ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ní tucáꞌa yā caⁿꞌa yā nꞌdeee nꞌdáí ndúúcū Jesús. Neⁿꞌé yā nꞌdiichi yā táacā caaⁿꞌmaⁿ Jesús. Chiica yā Jesús ꞌáámá vaadī nꞌgiinu yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 12 Jesús nandaa yiinú yā tí ndaachíī ꞌiinu yā na staava yeⁿꞌé yā, ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngiica ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ ꞌáámá señal yeⁿꞌē vaadī nꞌgiinu? ꞌÚú ngaⁿꞌá cuaacu chi nguɛ́ɛ́ caꞌá mar ꞌáámá señal ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ.
13 Cuayiivi chi caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ chuū, Jesús nanguɛɛcunée yā sndaa yā na barco miiⁿ. Ní cueⁿꞌe yā taama lado nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ.
Levadura yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos
14 Discípulos chinaáⁿ yā chi candɛɛ yā chi cheꞌe yā, naati ndɛ́ɛ yā ꞌaama nꞌdyáⁿꞌā pan ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na barco miiⁿ. 15 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌá yā chii yā discípulos: Cuinꞌdiichí nī, cundɛ́ɛ nī cuidado yeⁿꞌe levadura yéⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ndúúcū levadura yeⁿꞌe rey Herodes. Levadura miiⁿ ní chííⁿ chí diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā.
16 Discípulos ní tucáꞌa yā caⁿꞌa yā nguaaⁿ maáⁿ yā: ¿ꞌÁá chi nguɛɛ ndɛɛ́ yú pan chiiⁿ chi ꞌtiicā ngaⁿꞌa yā?
17 Jesús miiⁿ ní déénu yā chí ngaⁿꞌā discípulos nguaaⁿ maáⁿ yā ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngaⁿꞌa nī chi cáávā chi nguɛ́ɛ́ ndɛɛ́ nī pan? ¿ꞌÁá cuɛ́ɛ́ tuumicadiinúúⁿ nī? ¿ꞌÁá cuɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī na staava yeⁿꞌe nī? 18 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ inaaⁿ ndísꞌtiī ndúúcū nduutináaⁿ nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nꞌgiindiveeⁿ rá nī ndúúcū veéⁿ nī? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ inanꞌgaacú nī? 19 Taachí nꞌdeé nduꞌu nyuⁿꞌu panes miiⁿ chí cheꞌe nyuⁿꞌu mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ¿ꞌáá nꞌdeēe ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ ca pan nángaāva? ¿ꞌÁá ninꞌguaáⁿ nī? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Ta ndiichuuví.
20 Ní caⁿꞌa Jesús: Taachí caꞌá ndɛɛ̄chɛ̄ panes miiⁿ cheꞌe cuūuⁿ mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ¿ꞌáá nꞌdeēe ꞌcuɛɛ̄tɛ̄ɛ ca ninꞌguaáⁿ nī? Discípulos ní caⁿꞌá yā: Tá ndɛɛ̄chɛ̄.
21 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá cuɛ́ɛ́ tuumicadiinúúⁿ nī?
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ na yáāⁿ Betsaida
22 Cuayiivi miiⁿ mí ndaā Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā na yáāⁿ Betsaida. Náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ndɛ́ɛ yā ꞌáámá chi ngueenááⁿ nanááⁿ Jesús ní ngiicá yā Jesús chi tuuꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ. 23 Jesús staꞌá yā taꞌā chi ngueenááⁿ ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ ꞌlííⁿ miiⁿ. Sꞌneeⁿ yā nuuⁿnīⁿ daíⁿ yā na nduutinááⁿ sa ní snduu táꞌa yā vmnaaⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌāⁿ miiⁿ ní itiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā ndúúti chi ꞌāā inaaⁿ sa ꞌtɛɛ. 24 Chi ngueenááⁿ miiⁿ ní chꞌiinu sa, ní caⁿꞌā sa: Inaáⁿ ꞌáámá saⁿꞌā tanꞌdúúcā chi ꞌáámá yáⁿꞌā ꞌtíícā saⁿꞌā, naati ngiicá sá.
25 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní snꞌduu ntúuⁿ yā taꞌa yā na nduutináaⁿ saⁿꞌā miiⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ ní chꞌíínu nꞌdaācā sa ní nduuvī nꞌdai nduutináaⁿ sa. ꞌĀā tanducuéⁿꞌē inaaⁿ nꞌdáacā sa. 26 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ dichóꞌo yā saⁿꞌā chí cuinaⁿꞌa sa na vaacu sa. Ní caⁿꞌa yā: Díí, nguɛ́ɛ́ cundaā di núúⁿmáⁿ na yáāⁿ miiⁿ ní cuuvi di chuū mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Pedro ní caⁿꞌā cuaacu sá chí Jesús chi Cristo yā
27 Cuayiivi miiⁿ Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā cheⁿꞌé yā na yáāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Cesarea ndúúcū yáāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Filipo. Taachí snúuⁿ yā yúúní ntiinguuneeⁿ Jesús miiⁿ discípulos yeⁿꞌe yā, ní caⁿꞌa yā: ¿Duꞌū ꞌúú ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
28 Discípulos nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌa yā chi díí chí Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ díí. Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi díí chí profeta Elías díí. Náⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā chi díí chí ꞌáámá profeta díí.
29 Tuuꞌmi ni Jesús ntiinguunéeⁿ yā discípulos: ¿Duꞌū ꞌúú ngaⁿꞌá ndísꞌtiī? Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Nꞌdiī chí Cristo chi yeⁿꞌe Ndyuūs.
30 Jesús ní caⁿꞌa yā chí nguɛ́ɛ́ cuuvi yā mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chuū.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe vaadī nꞌgii yeⁿꞌe maáⁿ yā
31 Tuuꞌmi ní Jesús tucaꞌá yā chiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌē Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. Ní neené ꞌcueenu sa cuuvi. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē yáacu miiⁿ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley, ꞌāā ntɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā saⁿꞌā. Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā, naati saⁿꞌā miiⁿ ní chɛɛti ꞌiīnū nguuvi nduuchi sa yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 32 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá cuaācú chuū. Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús ꞌáámá lado ní tucáꞌa sa yaaꞌvi neeⁿ sa Jesús. 33 Naati Jesús nanꞌguɛɛcundií yā ní nꞌdiichí yā discípulos ní yaaꞌvi neeⁿ yā Pedro ní caⁿꞌa yā: Díí, Pedro, tanꞌdúúcā yááⁿnꞌguiinūuⁿ, ꞌtíícā dii. Cuvíi di yeⁿꞌē ꞌúú, ti dii ní nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ di tanꞌdúúcā Ndyuūs nadicádiinuuⁿ yā, ti nadicádíínuuⁿ di yeⁿꞌe denduꞌū yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
34 Tuuꞌmi ní Jesús yaaꞌví yā discípulos yeⁿꞌe yā ndúúcū tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ: Ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe yā caⁿꞌa yā nduucú, canéé chi cuꞌnééⁿ maáⁿ yā tanducuéⁿꞌe denduꞌū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ní cutaꞌá yā cruz yeⁿꞌé yā chí tanꞌdúúcā chi ꞌcueenu taaví yā cuuvi cucáávā ꞌúú ꞌiicu caⁿꞌá yā nduucú. 35 Tí nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe yā nadanguáⁿꞌāī yā vida yeⁿꞌe maáⁿ yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní dindaí taama vida yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dindaí yā vida yeⁿꞌe yā cucáávā ꞌúú ní cucáávā nduudu cuaacu chí nguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní nandaacá yā vida yeⁿꞌe yā nanááⁿ Ndyuūs. 36 ¿Dɛꞌɛ̄ dichííꞌvɛ̄ yeⁿꞌe saⁿꞌā ndúúti chi diiⁿ sa ganar nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní dindaí sa alma yeⁿꞌē sa? 37 ¿ꞌÁá nꞌdeēe cuuvi nadííꞌvɛ sa ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cucáávā alma yeⁿꞌē sa? 38 Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi ꞌcuináaⁿ yā yeⁿꞌe ꞌúú ndúúcū nduudu yeⁿꞌé nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā, ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ yā, ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú chi Saⁿꞌa chi Daiyá Ndyuūs, cuuví ꞌcuinaáⁿ yeⁿꞌe yā taachi ndaá ndúúcū dɛɛvɛ chꞌɛɛtɛ nꞌdai yeⁿꞌē Chiidá ndúúcū ángeles chí dɛɛvɛ yā.