NDUUDU NꞌDÁÍ CHÍ DÍNGUŪⁿ APÓSTOL LUCAS
Yeⁿꞌe cáávā chí idingúuⁿ yā carta ꞌcūū
1
Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguaaⁿ sꞌuuúⁿ neⁿꞌé yā idingúuⁿ yā dendúꞌū chí chiī, chííⁿ chi sꞌuuúⁿ deenu yú chi nduudu cuaacu. 2 ꞌTíícā tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā tanducuéⁿꞌē ndíí taachí chi ngaꞌā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chiꞌcueeⁿ yā sꞌuuúⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ candɛ́ɛ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní ngaⁿꞌá yā nduudu miiⁿ. 3 ꞌÚú, Lucas, idinguúⁿ yeⁿꞌé díí Teófilo cáávā chi deenú chi díí ní nꞌdai di. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú ní nadicádiinúúⁿ chi idinguúⁿ yeⁿꞌē di tanducuéⁿꞌē chí chiī. Diiⁿncā nꞌdiichí tanducuéⁿꞌē ndúúcū cuidado ndíí taachí ngaꞌā. 4 ꞌTúúcā idinguúⁿ ní tuumicadíínuuⁿ di chɛɛ chí nduudu cuaacu yeⁿꞌē dendúꞌū chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chiꞌcuéeⁿ yā dii.Yeⁿꞌe chi ángel yaaꞌvi yā chí chꞌiindiyaāⁿ Juan
5 Tiempo miiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Herodes miiⁿ chí chīi yā rey yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea, canéé ꞌáámá chiiduú chi nguuví yā Zacarías. Chiiduú miiⁿ ní yeⁿꞌe grupo yeⁿꞌe Abías. Ní nꞌdaataá yeⁿꞌe Zacarías ní nguuvi tá Elisabet. Ní Elisabet miiⁿ ní yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe Aarón. 6 Ndúú ꞌuuví yā ní nꞌdai taaví yā nanááⁿ Ndyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati sꞌneeⁿ veéⁿ yā nducuéⁿꞌē nduudu chi ngaⁿꞌa ꞌiivú Ndyuūs. 7 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ daiyá yā, ti Elisabet miiⁿ nguɛ́ɛ́ taaví yā daiyá yā. Ní nduu ꞌuuví yā ní ꞌāā ndiicú yā.
8 ꞌÁámá nguuvi, taachi tuneeⁿ turno yeⁿꞌe grupo yeⁿꞌe Zacarías chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe chiiduú chi dichííꞌvɛ yā na yáacū templo yeⁿꞌé Ndyuūs, ꞌtíícā diíⁿ Zacarías ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe chiiduú nanááⁿ Ndyuūs. 9 Ní tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe chiiduú sꞌeeⁿ, tuneeⁿ Zacarías miiⁿ chí cunndaa yā na yáacū templo yeⁿꞌe Ndyuūs ní ꞌneeⁿ yaⁿꞌa yā incienso. 10 Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ snée yā cuaaⁿ chuvaꞌāī yáacū templo ní ngaⁿꞌanguaꞌá yā neⁿꞌe chi ngiichi incienso chɛɛti yaācū templo. 11 Zacarías miiⁿ canee yā na yaacū. Ní cheꞌenaāaⁿ yeⁿꞌe Zacarías miiⁿ ꞌáámá ángel chi Ndyuūs dichóꞌo yā. Ní ángel mííⁿ chééndii yā lado tá cuaacu yeⁿꞌē nátai naachi nꞌgiichi incienso miiⁿ. 12 Ní taachi Zacarías miiⁿ nꞌdiichí yā ángel miiⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ deenú yā dɛꞌɛ̄ chi diíⁿ yā ní diiꞌya taaví yā chiī. 13 Naati ángel miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Zacarías, nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá nī, ti Ndyuūs ní chꞌiindiveéⁿ yā chí caⁿꞌanguaꞌá nī. Ní ꞌcuūndiyáāⁿ ꞌáámá daiya nꞌdaataá yeⁿꞌé nī Elisabet miiⁿ, ní cuꞌneéⁿ nī nguuvi sa Juan. 14 Ní cuuvi yeenu taaví nī cáávā saⁿꞌā ꞌlííⁿ. Ní ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi yeenú yā cáávā chi ꞌcuundiyaāⁿ dacuaꞌā miiⁿ. 15 Caati daiyá nī miiⁿ ní cuuvi chꞌɛɛtɛ sa nanááⁿ Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ cuꞌu sa vino ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuꞌu sa dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi cuuvi cuūꞌvī sa. ꞌĀā canee sa ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ndíí taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuundiyaāⁿ sa. 16 Saⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa chi ꞌyaaⁿ taavi ca daiyā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel nguɛɛcuneé yā ní iꞌtéénu yā Ndyuūs yeⁿꞌe yú. 17 Daiyá nī, Juan ꞌcūū, ní caⁿꞌa sa vmnaaⁿ yeⁿꞌē Señor Jesucristo. Ní canee sa ndúúcū espíritu ndúúcū poder tanꞌdúúcā chi canee profeta Elías ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa chi ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaācā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgɛɛtɛ ndúúcū daiya yā. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi cuꞌtéénu yā tanꞌdúúcā Ndyuūs neⁿꞌé yā chi cuꞌtéénu yā, ní tanꞌdúúcā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdai iꞌtéénu yā. Ní ꞌtíícā caⁿꞌa sa diiⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinéé yaáⁿ yā chi cuuvi cuꞌtéénu yā Señor Jesús taachi ndaa yā.
18 Tuuꞌmi ní Zacarías miiⁿ ní tiinguunéeⁿ yā ángel miiⁿ: ¿Táácā cuꞌteenú chi ngaⁿꞌa nī? caati ꞌúú ní ꞌāā ndiīcúú ꞌúú, ꞌtiicá ntúūⁿ nꞌdaataá yeⁿꞌé.
19 Angel miiⁿ nꞌguɛɛcútáⁿꞌa yā ní caⁿꞌá yā: ꞌÚú ángel chi nguuvi Gabriel chi caneé chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ nanááⁿ Ndyuūs. Dendyuūs dichóꞌo yā ꞌúú. Ní ꞌúú yaaꞌví nꞌdiī ní cuuví nduudu nꞌdáí ꞌcūū nꞌdiī. 20 Maaⁿ ní cuuvi ꞌdíiꞌmi nī ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nī ndii chóꞌōo chúū taachi cunuuⁿ caꞌā tiempo yeⁿꞌē, ti nguɛ́ɛ́ chiꞌteenú nī nduudu yeⁿꞌé taachi ngaⁿꞌá chi chuū chí cuuvi.
21 Neⁿꞌe chí chiī chuū, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi snée yā chuvaꞌai yáacū templo chi snéé ngiinu yā Zacarías miiⁿ cueⁿꞌe yíínú yā chí Zacarías miiⁿ ní chiꞌnaáⁿ yā chɛɛti yaacū templo yeⁿꞌé Ndyuūs. 22 Taachi Zacarías miiⁿ ní nanꞌdáa yā chɛɛti yaācū ꞌāā ntɛ́ɛ́ ngii ngaⁿꞌa yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní tuumicadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá visión chi nꞌdiichí Zacarías miiⁿ taachí canée yā chɛɛtí yaācū templo. Zacarías miiⁿ dítaꞌá yā dɛꞌɛ̄ chi neⁿꞌe caaⁿꞌmáⁿ yā ti chiī ꞌdíiꞌmí yā.
23 Taachí chꞌiīnū turno chi ꞌáámá ndɛɛtɛ yeⁿꞌe servicio chi diiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chɛɛti yaacū templo Zacarías miiⁿ ní cunaⁿꞌá yā na vaacu yā. 24 Choꞌō tiempo ꞌcūū ní nꞌdaataá yeⁿꞌé yā chi Elisabet miiⁿ ní chꞌiindi dácuaꞌa yeⁿꞌé yā ní ꞌáámá canúuⁿ ta na vaacu ta nyuⁿꞌu ꞌiīyū. Ní neené nacadíínuuⁿ ta. Ní ngaⁿꞌa ta maaⁿ ta: 25 Chuū chi Señor Ndyuūs miiⁿ ní diíⁿ yā nduucú na nguuví ꞌcūū ní diíⁿ yā chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌcuinaáⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Angel caⁿꞌá yā chi ꞌcuundiyáāⁿ Jesús
26 Cuayiivi chí chꞌíínú jaaⁿ ꞌiiyū chi Elisabet miiⁿ chꞌiindi dácuaꞌa yeⁿꞌe tá ní Ndyuūs dichoꞌó yā ángel Gabriel taama vmnéⁿꞌēe. Ní cueⁿꞌé yā na ꞌáámá yáāⁿ chi nguuvi Nazaret chi yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea. 27 Ndyuūs dichoꞌó yā ángel Gabriel miiⁿ nanááⁿ ꞌáámá nꞌdaataá chi cuiinú chi nguuvi tá María. María miiⁿ ní caⁿꞌá yā chi ꞌcaandavaacú yā ndúúcū ꞌaama saⁿꞌā chi nguuvi José. Saⁿꞌá ꞌcuū ní yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe rey David chi ndíí tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. 28 Angel miiⁿ ní sndaa yā naachi canéé María ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī, María, yeenú taavi nī chi Ndyuūs neⁿꞌe taaví yā nꞌdiī. Señor Ndyuūs caneé yā ndúúcū nꞌdiī. Ndyuūs diꞌviicu cá yā nꞌdiī nguaaⁿ nducyaaca nꞌdaataá yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
29 Taachi María miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, cueⁿꞌē yiinú yā ní chistaⁿꞌa vaadī cadíínuuⁿ yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe nduudu yeⁿꞌe ángel miiⁿ. Ní nadicádiinuuⁿ yā: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudú ꞌcūū? 30 Tuuꞌmí ángel miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī, María, nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa nī, ti vɛ́ɛ́ taavi favor yeⁿꞌé nī nanááⁿ Ndyuūs, ti Ndyuūs dineⁿꞌé yā nꞌdiī. 31 Ní cuuvi daiyá nī ní ꞌcuūndī ꞌáámá saⁿꞌā daiyá nī, ní cuuvi nguuví yā JESÚS. 32 Daiyá nī cuuvi chꞌɛɛtɛ nꞌdaí yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌá yā chi daiyá nī ní Daiyá Dendyuūs chi chꞌɛɛtɛ taavi ca. Ní Señor Ndyuūs caⁿꞌa yā diíⁿ yā chi daiyá nī ní cuuví yā rey lado yeⁿꞌe rey David tanꞌdúúcā nguuvi chí ꞌāā choꞌoó. 33 Ní caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Ní naachi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā ní ꞌáámá cūnee.
34 Tuuꞌmi ní María caⁿꞌá yā chii yā ángel: ¿Taaca cuuví chuū, ti ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ isaⁿꞌā yeⁿꞌé?
35 Angel miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā: Ndúúcū poder yeⁿꞌé Ndyuūs chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ní ndaá yā vmnaaⁿ yeⁿꞌé nꞌdiī. Ní cuꞌneéⁿ yā ꞌdaaⁿꞌnúⁿ yā tanꞌdúúcā meēéⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌé nꞌdiī ní ꞌiicu cuuvi chóꞌōo yeⁿꞌé nī chí dacuaꞌā ꞌlííⁿ chi ꞌcuundiyaāⁿ miiⁿ ꞌtíícā cunée yā yeⁿꞌé Ndyuūs ní cuuvi nguuví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dɛɛvɛ chi Daiya Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 36 Ní nꞌdiichí nī. Prima yeⁿꞌe nī chí nguuví Elisabet miiⁿ, ꞌcuundii ntúūⁿ ꞌáámá daiyá yā maaⁿ chí ꞌāā ndiicú yā. ꞌĀā jaaⁿ ꞌiiyu daiyá yā chɛɛtí yā, nꞌdaataa miiⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā chi nguɛɛ ꞌcuūndī daiya yā. 37 ꞌTíícā diiⁿ Ndyuūs caati ꞌiivú Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē chi neⁿꞌé yā diíⁿ yā.
38 Tuuꞌmi ní María miiⁿ ní caⁿꞌá yā: ꞌÚú criada chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ ꞌiivú Ndyuūs yeⁿꞌé. Maaⁿ ní Ndyuūs diíⁿ yā nduucú tanꞌdúúcā chí caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā. Taachi chꞌiinu caⁿꞌa yā chuū, ángel miiⁿ ní cunaⁿꞌa yā.
María miiⁿ cheⁿꞌé yā nꞌdiichi yā Elisabet
39 Nguuvi sꞌeeⁿ María miiⁿ nūuⁿ cueⁿꞌé yā na yúúní ní ndāa yā na yáāⁿ Judá. 40 Ní ndāa yā na vaacu Zacarías miiⁿ ní yaaꞌví yā Elisabet. 41 Taachi Elisabet miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe María dacuáꞌāá miiⁿ ní nuⁿꞌu chɛɛti Elisabet miiⁿ. Ní Elisabet mííⁿ chiitu Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs táⁿꞌā. 42 Ní caⁿꞌa yā ndúúcū nduudu díítuú: Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai nꞌdiī nguaaⁿ nducyaaca nꞌdaataá. Ní nꞌdai taavi daiyá nī chí ꞌcuūndi yā. 43 ¿Duꞌū ꞌúú chí ndaā chɛɛcu Señor Ndyuūs yeⁿꞌé chí yaaꞌví yā ꞌúú? 44 Ti taachí chꞌiindiveéⁿ nduudu yeⁿꞌe nī, dacuaꞌā yeⁿꞌé nuⁿꞌu chɛɛ̄tí tanꞌdúúcā chi yeenu taavi yeⁿꞌē. 45 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai dii chí chiꞌtéénu di caati cúúví cuaacu tanꞌdúúcā chi Señor Ndyuūs caⁿꞌa yā.
46 Tuuꞌmi María ní caⁿꞌa yā:
Alma yeⁿꞌé iꞌteenú taavi Ndyuūs ní dichꞌɛɛtɛ́ Ndyuūs.
47 Ní staava yeⁿꞌé ní yeenú nꞌdai chi iꞌteenú Ndyuūs. Ní Ndyuūs nadinguáⁿꞌai yā ꞌúú yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé.
48 Ti Ndyuūs nꞌdiichí yā ꞌúú chi pobre ꞌúú ní dichiiꞌvɛ́ Ndyuūs, ti ndíí maaⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌe ꞌúú: Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌúú.
49 Ti Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ taaví poder yeⁿꞌé yā diíⁿ yā nduucú cosas chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai. Ní Ndyuūs ní dɛɛ̄vɛ̄ taaví yā.
50 Ní Ndyuūs yaꞌai ꞌiinu taaví yā caavā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā yeⁿꞌe yā tiempo chi chóꞌōo, ꞌtiicá ntúūⁿ tiempo maaⁿ, ní ꞌtiicá ntúūⁿ tiempo chi cuchiī.
51 Dendyuūs ꞌāā diiⁿ yā vaadī nꞌdai chꞌɛɛtɛ ndúúcū poder yeⁿꞌé yā, níícú diíⁿ yā ganar yeⁿꞌe staava yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichꞌɛɛtɛ́ yā maáⁿ yā.
52 Ndyuūs divíi yā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe trono yeⁿꞌé yā, ní dichꞌɛɛtɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúúⁿ.
53 Ndyuūs caꞌá yā cosas chi nꞌdai taavi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe yā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā dɛꞌɛ̄ vɛɛ cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā chi Ndyuūs nneé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
54 Ndyuūs chinneé yā sꞌuuúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel ti dichííꞌvɛ yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nnꞌgaacú yā yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ ní nduuvi yaꞌáí taaví yā yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ.
55 Ndyuūs cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ idiíⁿ yā tanꞌdúúcā chi caⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe yú, ní ndúúcū chiida yú Abraham ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ.
ꞌTúúcā ngaⁿꞌa María miiⁿ.
56 Tuuꞌmi ní María miiⁿ canée yā ndúúcū Elisabet tanꞌdúúcā ꞌíínú ꞌiiyū. Cuayiivi ní cunaⁿꞌá yā na vaacu yā.
Yeⁿꞌē chí chꞌiindiyaāⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ
57 Taachí snuū caꞌā ꞌiīyū yeⁿꞌe dacuaꞌā miiⁿ, Elisabet miiⁿ chꞌiindiyaāⁿ ꞌáámá daiya yā chi saⁿꞌā. 58 ꞌIiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaꞌāī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā yeenú nꞌdai yā ndúúcu yā taachí chꞌiindiveéⁿ yā chi Ndyuūs ní yaꞌai taaví yā Elisabet miiⁿ. 59 Chꞌiinū dacuaꞌā ꞌlííⁿ niiⁿníⁿ nguuvi, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndāa yā na vaacú Elisabet chi diiⁿ yā circuncidar dacuaꞌā miiⁿ. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ neⁿꞌé yā cuꞌneeⁿ yā chi cuuvi nguuvi sá Zacarías tanꞌdúúcā chi nguuvi chiida sa Zacarías. 60 Naati chɛɛcu sa mííⁿ caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Juan cuuvi ngúúví sá.
61 Tuuꞌmi caⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chíi yā chɛɛcu sá miiⁿ: ¿Dɛ́ꞌɛ cáávā? Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nī nguɛ́ɛ́ nguuví yā ꞌtíícā.
62 Ndúúcū chi ditáꞌa yā ntiinguunéeⁿ yā chiida sa taacā néⁿꞌe yā chi cuūvī ngúúví sá. 63 Zacarías miiⁿ ní ꞌneeⁿ taꞌá yā naachi canee ꞌáámá caaca ní dingúuⁿ yā chuū: Chí Juan duuchi sa. Tuuꞌmi ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cueⁿꞌe yiinú yā. 64 Caati hora mííⁿ nūuⁿ, Zacarías miiⁿ nacanꞌdáā nduudu yeⁿꞌe yā. Níícū tuuꞌmi tucaꞌá yā caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ Dendyuūs. 65 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ niiⁿnuúⁿ vaꞌaī ꞌdiiꞌya taavi cá yā chiī. Ní yeⁿꞌe chi chóꞌōo, chuū ní caⁿꞌa nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ chi snúūⁿ cuaaⁿ yaⁿꞌāī yeⁿꞌe chi snéé na yiīcū sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea. 66 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cadiinuuⁿ yā yeⁿꞌe chuū ní nacádiinuuⁿ yā na staava yeⁿꞌe yā. Ní caⁿꞌa yā ꞌáámá yā ndúúcū taama yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi ndúúcū dacuaꞌa ꞌlííⁿ chi ꞌtíícā? Caati ꞌtíícā Dendyuūs miiⁿ ní canéé ndúúcū dacuaꞌā miiⁿ.
Zacarías caⁿꞌa yā yeⁿꞌe chi Dendyuūs caⁿꞌá yā diiⁿ yā ndúúcū dacuaꞌāa miiⁿ
67 Zacarías, chiídāa dacuaꞌāa miiⁿ, chiitúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ní caⁿꞌa Zacarías nduudu chí caⁿꞌa Ndyuūs chí caaⁿꞌmáⁿ yā. Ní caⁿꞌa yā tanꞌdúúcā ꞌáámá profeta chi candɛɛ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs:
68 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai Señor Ndyuūs yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi ndāa yā nanaaⁿ sꞌuuúⁿ chi nadinguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ, ní yeⁿꞌé yā sꞌuuúⁿ.
69 Ní tee yā sꞌuūúⁿ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nééné vɛɛ poder yeⁿꞌe yā chi nadinguáⁿꞌai yā sꞌuūúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe rey David chi dichííꞌvɛ̄ Ndyuūs ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ.
70 Ní Ndyuūs diíⁿ yā chí cuaacu tanꞌdúúcā chi caⁿꞌa yā cáávā nduudu yeⁿꞌe profetas chí caⁿꞌa yā tiempo chi ꞌāā ꞌnaaⁿ nꞌdai.
71 Ní caⁿꞌa yā chi Ndyuūs nadinguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taáⁿ yā yeⁿꞌe yú. Ní nadinguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii nꞌdiichí yā sꞌuuúⁿ.
72 Ní neene yaꞌai ꞌiinú Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yú ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ, ní nanꞌgaacú yā yeⁿꞌē chi caⁿꞌa yā chi diiⁿ yā chi nꞌdaacā ndii cuááⁿ vmnaaⁿ.
73 Chuū ní compromiso chi Ndyuūs caⁿꞌā cuaacu yā ndúúcū chiida yú Abraham chi tee yā sꞌuuúⁿ.
74 Taachi Ndyuūs nadanguáⁿꞌai yā sꞌuuúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nduuvi tááⁿ yā yeⁿꞌē yú, diíⁿ yā ꞌtúúcā caati dichííꞌvɛ̄ yú Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nduūcū vaadī ꞌvaꞌa.
75 Tanducuéⁿꞌē vida yeⁿꞌe yú ní dichííꞌvɛ yú Ndyuūs, ní diiⁿ yú tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dɛɛvɛ ní nꞌdai nanááⁿ Ndyuūs.
76 Díí, saⁿꞌā ꞌlííⁿ chi daiyá, cūnee chi dúúchí dí profeta yeⁿꞌé Ndyuūs chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuví caati caⁿꞌā di cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe Señor Jesucristo. Ní ꞌcuūndiyāaⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ꞌcuɛɛtinéé ngiinu yā taachi ndaa Jesús.
77 Ní diiⁿ di chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cadiinúúⁿ yā yeⁿꞌe chí nguaⁿꞌai yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ní Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā yeⁿꞌe yā.
78 Ní cucáávā Ndyuūs yeⁿꞌē yú nééné yaꞌai ꞌiinú yā sꞌuuúⁿ tee yā ꞌáámá dɛɛvɛ yeⁿꞌe yā sꞌuuúⁿ, dɛɛvɛ chi chiīcā yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi.
79 Ní chi dɛɛvɛ miiⁿ chíi Ndyuūs ní cuuvi dɛɛvɛ́ yā yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na maāiⁿ ndúúcū nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní Ndyuūs nacandɛ́ɛ yā sꞌuuúⁿ na yúúní yeⁿꞌe vaadī ꞌdiīíⁿ.
80 Ní saⁿꞌā ꞌlííⁿ ní chꞌiita sa ní ꞌāā deenū sa ní ditiīnú sa na espíritu yeⁿꞌē sa. Ní taachi ꞌāā chꞌɛɛtɛ sa, saⁿꞌā miiⁿ ní cueⁿꞌe sa cuɛɛti ní canee sa miiⁿ ndii ndaa tiempo taachi caⁿꞌa sa nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel.
