NDUUDU NꞌDÁÍ CHÍ DÍNGÚŪⁿ APÓSTOL JUAN
Nꞌdiī ní saⁿꞌā chi Nduudu
1
Cuááⁿ nááchí chíngaꞌa ꞌāā ngaⁿꞌa Dendyuūs ndúúcū Nduudu, ní Nduudu mííⁿ ꞌāā ngaⁿꞌā ndúúcū Dendyuūs, ní Nduudu miiⁿ ní Dendyuūs. 2 Chuū chíí naachi chíngaꞌa ndúúcū Dendyuūs miiⁿ. 3 Tanducuéⁿꞌē chi vɛɛ ní cucáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ dinꞌdái yā chi vɛ́ɛ́. Nduuti chi nguɛ́ɛ yā, nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌaama cosa chi vɛ́ɛ́. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canéé ndúúcū vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ní vida miiⁿ ní dɛɛvɛ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 5 Níícú dɛɛvɛ chīdɛɛvɛ́ na maaíⁿ, chí maaiⁿ mííⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ tuumicadíínuuⁿ yā.6 Dendyuūs nidichóꞌo yā ꞌáámá saⁿꞌā, chi nguuvi sa Juan. 7 Saⁿꞌā miiⁿ ndaa sa chí caⁿꞌa sa nduudu cuaacu. Ní caaⁿꞌmáⁿ sá nduudu cuaacu yeⁿꞌe chi dɛɛvɛ caati nducyaacá yā cuꞌtéénu yā cáávā saⁿꞌā miiⁿ. 8 Nguɛ́ɛ́ saⁿꞌā miiⁿ chi dɛɛvɛ; naati chi ngaⁿꞌā sa nduudu cuaacu yeⁿꞌē dɛɛvɛ. 9 Chííⁿ chí nduudu cuaacu chí dɛɛvɛ. Chííⁿ ngaꞌā dɛɛvɛ yeⁿꞌē nducyáácá yā chi sneé yā íⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi dɛɛvɛ ní canéé yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ní dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdī, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeēⁿdī nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi yā ꞌyā. 11 Ndaá yā caavā ndaata yeⁿꞌé yā ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ yā chi canēe yā. 12 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuúⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canée yā nduucú yā, Ndyuūs caꞌa yā poder ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi cuuvi daiya Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā chi ngúúví yā. 13 Nguɛ́ɛ́ cuuvi yā daiya yā cáávā yuūúⁿ, ní nguɛ́ɛ́ caava yuūtɛ̄, ní nguɛ́ɛ́ caavā isáⁿꞌā, caati cáávā ꞌiivú Ndyuūs.
14 Níícú Nduudu miiⁿ ní chꞌiindiyáaⁿ yā tanꞌdúúcā sꞌuuúⁿ ní canée yā ndúúcū sꞌuuúⁿ. Nꞌdáí taavi yā ndúúcū favor ndúúcū nduudu cuaacu. Ní nꞌdiichi yú poder yeⁿꞌé yā, poder tanꞌdúúcā yeⁿꞌē ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā yeⁿꞌē Chiidá yā chi Dendyuūs miiⁿ. Ndiituú taaví yā ndúúcū favor ndúúcū nduudu cuaacu. 15 Juan caⁿꞌa sa nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā ní ꞌcaī sa ní ngaⁿꞌā sa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cuchií yā cuaaⁿ daamí ní vmnaaⁿ cá yā yeⁿꞌē ꞌúú caati ꞌāā ꞌnaaⁿ cá yā niicu ꞌúú.
16 Níícú nducyaaca yú itaꞌa yú favor ndúúcū favor yeⁿꞌē Jesús chi ndiituú yā ndúúcū favor. 17 Caati vɛ́ɛ́ ley miiⁿ cucáávā Moisés caꞌa yā naati vɛ́ɛ́ favor ndúúcū nduudu cuaacu cucáávā Jesucristo caꞌa yā. 18 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā Dendyuūs miiⁿ. Jesús ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā yeⁿꞌē Chiidá yā chi canéé nduucú yā, Jesús mííⁿ diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ deenú yā yeⁿꞌē Chiidá yā.
Nduudu cuaacu yeⁿꞌe Juan chi ngɛɛdinuūⁿnīⁿ
19 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén dichóꞌo yā chiiduú sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ levitas sꞌeeⁿ ní ndaá yā nanááⁿ Juan miiⁿ chí itiinguunéeⁿ yā: ¿Díí, duꞌū dii? chuū chi nduudu cuaacu chi nꞌguɛɛcútaⁿꞌā Juan. 20 Ní Juan miiⁿ ntumiiⁿnúⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ cheēⁿdiitú yā ní caⁿꞌa cuaacú yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú chi Cristo.
21 Ní natiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā: ¿Duꞌū dii, tuuꞌmi? ¿ꞌÁá díí profeta Elías? Ngaⁿꞌā Juan: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú. Ní natiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá díí chi profeta? Ngaⁿꞌā ntúuⁿ sa: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú.
22 Ngaⁿꞌā ntúuⁿ yā ngii yā saⁿꞌā: ¿Duꞌū di, tuuꞌmi? Ní ꞌtíícā caaⁿꞌmáⁿ ꞌnū cuuvi ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā núsꞌuu. ¿Dɛꞌɛ́ ngaⁿꞌā di yeⁿꞌe maāⁿ di?
23 Tuuꞌmí caⁿꞌa Juan: ꞌÚú nduudu chi caⁿꞌa na yáⁿꞌāa naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nanꞌguáaⁿ nī yúúní cuaacu yeⁿꞌé Dendyuūs, tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa profeta Isaías miiⁿ naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs.
24 ꞌÍícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ndaá yā miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē fariseos. 25 Níícú ntiinguuneéⁿ yā saⁿꞌā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngɛɛdinúuⁿnīⁿ di, ndúúti chi dii nguɛ́ɛ́ Cristo dii, ní nguɛ́ɛ́ Elías dii, ní nguɛ́ɛ́ profeta ꞌcūū dii?
26 Níícú Juan nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌé yā ní caⁿꞌa ya: ꞌÚú ní ngɛɛdinúuⁿnīⁿ ndúúcu nuūⁿnīⁿ; naati nguaaⁿ ndísꞌtiī ní canéé ꞌáámá yā ní nguɛ́ɛ́ ináaⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 27 ꞌIiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū chi cuchii cuayiivi ní vmnaaⁿ ca yā yeⁿꞌē ꞌúú. Niicu ꞌúú nguɛɛ nꞌdai ꞌúú, chi cuuvi diíⁿ nꞌdaatiīí yííⁿmáⁿ yeⁿꞌe ndaacuú yeⁿꞌé yā.
28 Cosa ꞌcūū chi chiī ná yáⁿꞌāa Betábara na táámá lado yeⁿꞌe yíícú Jordán, naachi Juan chɛ́ɛ́dinuūⁿnīⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
ꞌIiti cuūchī yeⁿꞌe Dendyuūs
29 Chi dɛɛvɛ táámá nguuvi ní Juan nꞌdiichi sa Jesús ndaá yā naachi canee sa, níícú ngaⁿꞌā sa: Cunꞌdiichí nī. ꞌÍngaā Jesucristo chi nguuví yā ꞌÍíti Cuūchī yeⁿꞌé Dendyuūs chi nadivíí yā nuūⁿndī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeēⁿdī. 30 Chuū chi ngaⁿꞌá yeⁿꞌé yā: Cuchii ꞌáámá saⁿꞌā cuayiivi yeⁿꞌe ꞌúú níícú ꞌāā vmnaaⁿ sa yeⁿꞌē ꞌúú, caati ꞌāā ꞌnaaⁿ ca sa niicu ꞌúú. 31 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ naati deenú chi snaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ꞌyā. Cáávā chuū ꞌúú cuchií ní ngɛɛdinuūⁿníⁿ ndúúcū nuūⁿnīⁿ.
32 Juan mííⁿ ní ngaⁿꞌā sa nduudu cuaacu: ꞌÚú ní nꞌdiichí Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Dendyuūs chi cuchꞌééⁿ nanguuvi tanꞌdúúcā paloma ní ndaa vmnaaⁿ yeⁿꞌé yā ní canéé yā ndúúcu yā. 33 ꞌÚú nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú chí ngɛɛdinuūⁿníⁿ ndúúcū nuūⁿníⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌúú: Duꞌū chí nꞌdiichí di chi ndɛɛ̄ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ní canée yā nduucú yā, ꞌiiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū chi ngɛɛdinúuⁿnīⁿ ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. 34 ꞌÚú ní nꞌdiichí ní ngaⁿꞌa cuaacú chi chuū chi Daiya Dendyuūs.
Discípulos chí vmnááⁿ vmnaaⁿ
35 Chi dɛɛvɛ táámá nguuvi canéé ntuūⁿ Juan ndúúcū ꞌuuvi discípulos yeⁿꞌē sa. 36 Ní inaaⁿ sa Jesús miiⁿ chi cachiicá yā cuaaⁿ miiⁿ. Ní ngaⁿꞌā sa: Nꞌdiichí nī. ꞌÍngaā Jesucristo chi nguuví yā ꞌÍíti Cuūchī yeⁿꞌé Dendyuūs.
37 Ndúú ꞌuuvī discípulos yeⁿꞌe Juan chi chꞌiindiveéⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿꞌā sa, ní cueⁿꞌé yā ndúúcū Jesús. 38 Nguɛɛcundíī Jesús ní nꞌdiichí yā chi nꞌdáa yā ꞌyā. Ní ngaⁿꞌa yā ngiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛ́ꞌɛ inꞌnuuⁿ di? Ngaⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngii yā ꞌyā: Rabí (nduudu mííⁿ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ chi Maestro), ¿tií canééⁿ vaacu dí?
39 Tuuꞌmi ngaⁿꞌa yā ngīi yā saⁿꞌā: Cuchií nī níícú nꞌdiichí nī. Ní ndaá yā ní nꞌdiichí yā tii canée yā. Ní chꞌɛɛtinée yā nduucú yā nguuvi miiⁿ caati ꞌāā tandúú nꞌgɛɛcú cuūúⁿ chiīnū.
40 Ní yeⁿꞌe ꞌuuví yā chi chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē Juan ní cueⁿꞌé yā ndúúcū Jesús. ꞌÁámá saⁿꞌā miiⁿ ní nguuvi sa Andrés ꞌdiīnū Simón Pedro. 41 Ni Andrés miiⁿ nndaacá sa maaⁿ ꞌdíínu sa Simón ní ngaⁿꞌa sa ngii sa sáⁿꞌā: Nndaaca ꞌnū Mesías miiⁿ (neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudu miiⁿ chí Cristo).
42 Ní candɛɛ̄ sa Simón nanááⁿ Jesús. Ní taachi Jesús miiⁿ nꞌgíínu yā saⁿꞌā miiⁿ, ní ngaⁿꞌá yā: Díí Simón Pedro, daiya Jonás miiⁿ. Mááⁿ ní cuꞌneeⁿ yú chi duuchi Cefas (nduudu mííⁿ neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ tuūú).
Jesús yaaꞌví yā Felipe ndúúcū Natanael
43 Chi dɛ́ɛ́vɛ́ táámá nguuvi Jesús neⁿꞌé yā caⁿꞌa yā na yáⁿꞌāa Galilea, ní cueⁿꞌé yā. Ndaaca yā Felipe ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cuchíi di nduucú.
44 Ní yáāⁿ vaacú Felipe ní yeⁿꞌē yáāⁿ Betsaida ní dáámá yáāⁿ vaacú sa ndúúcū Andrés ndúúcū Pedro. 45 Felipe mííⁿ nndaaca sá Natanael, níícú ngaⁿꞌā sa ngii sa sáⁿꞌā: ꞌĀā nndaacá ꞌnū Jesús daiya José yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret. Dingúūⁿ Moisés yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū na ley, ní dingúūⁿ profetas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū.
46 Ní ngaⁿꞌa Natanael: ¿ꞌÁá vɛ́ɛ́ cosa chi nꞌdaacā na yáāⁿ Nazaret? Ní ngaⁿꞌā Felipe miiⁿ: Cuchíi di ní nꞌdiichi di.
47 Jesús miiⁿ ní nꞌdiichí yā Natanael chi cuchii sa nanáaⁿ yā. Ní ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē sa: Nꞌdííchí nī ꞌáámá saⁿꞌā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ yeⁿꞌē ndaata Israel miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ nginncheꞌei sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
48 Ngaⁿꞌa Natanael ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Tíí nꞌdiichi di ꞌúú? Ní ngaⁿꞌā Jesús ngií yā saⁿꞌā: Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ yaaꞌví Felipe dii ní taachi canéé dí maaⁿ yáⁿꞌá yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi, ꞌāā nꞌdiichí díí.
49 Ní nanꞌguɛɛcutáⁿꞌā Natanael miiⁿ ni ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Maestro, nꞌdiī chí Daiya Dendyuūs miiⁿ. Nꞌdiī chí Rey yeⁿꞌe Israel.
50 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá cáávā chí ngaⁿꞌá ngií dii chi nꞌdiichí dii maaⁿ nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi chi ꞌāā iꞌteenu di ꞌúú? Chꞌɛɛtɛ nꞌdai ca nꞌdiichí dí dendúꞌū nguɛ́ɛ́ ti chúū.
51 Ní ngaⁿꞌá yā ngii yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngii dii. Ngúúví maaⁿ ní ngúúví chí cuíchiī cunéé chí nꞌdiichi di chí nanguaāⁿ nanguuvi níícú ángeles yeⁿꞌé Dendyuūs miiⁿ ní ngɛɛ yā ní nguaꞌá yā nanááⁿ Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs.