Chꞌiindivaacu ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Caná
2
Chiī ndii chííⁿ ndii ꞌíínú nguuvi miiⁿ ní chꞌiindivaacú ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ Caná yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea. Ní miiⁿ cánéé chɛɛcú Jesús. 2 Ní idiíⁿ yā invitar Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā nááchí chꞌiindivaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 3 Ní chꞌiinu vino yeⁿꞌé yā. Ní chɛɛcú Jesús ngaⁿꞌá yā ngii yā Jesús: ꞌĀā ntɛ́ɛ́ vino yeⁿꞌé yā.4 Ní ngaⁿꞌā Jesús ngii yā chɛɛcú yā: ¿Dɛꞌɛ̄ caneé yeⁿꞌé ndúúcū dii nꞌdataá? ꞌĀā cuɛ́ɛ́ ndaa hora yeⁿꞌé miⁿniiⁿyuⁿ.
5 Chɛɛcú yā miiⁿ ngaⁿꞌá yā ngiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi diiⁿ mandado: Dii sáⁿꞌā sꞌeeⁿ, diiⁿ di tanꞌdúúcā chi Jesús caaⁿꞌmáⁿ yā cuuví yā ndisꞌtíī.
6 Miiⁿ snéé níyaaⁿ ꞌcuutií nꞌgɛɛtɛ chi ninꞌdai ndúúcū tuūu chí ngɛɛ nuūⁿnīⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ naaⁿnú yā ꞌcuutií sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. ꞌAama ꞌaama ꞌcuutií chꞌɛɛtɛ tunéēⁿ nnꞌgeēⁿ nduuvi cuūuⁿ ngɛɛcu ndii ꞌáámá ciento litros yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿ.
7 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā chi idiiⁿ mandado: Diīcuutú nī ndúúcū nuūⁿnīⁿ ꞌcuutií nꞌgɛɛtɛ chí ninꞌdai ndúúcū tuūu. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diīcuutú yā ndiituú nꞌdai ndúúcū nuūⁿnīⁿ. 8 Ní ngaⁿꞌá Jesús ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi idiiⁿ mandado: Tunꞌdáa nī naachi sꞌnéēⁿ nuūⁿnīⁿ, ní tunꞌdáa nī nuūⁿnīⁿ, ni candɛ́ɛ nī nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chééⁿ ndii vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌviicū. Ní candɛ́ɛ yā chꞌiⁿꞌí yā na ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chéeⁿndii vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌviicū. 9 Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chééⁿndii vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌviicū canéé yiinú yā nuūⁿnīⁿ chi ꞌāā ndii vino naati nguɛ́ɛ́ déénú yā tii ngiica vino miiⁿ. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ mandado ní déénú yā caati cheⁿꞌé yā nguai yā nuūⁿnīⁿ. Tuuꞌmi ní yaaꞌví yā saⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu miiⁿ. 10 Ní ngaⁿꞌá yā ngii yā saⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu: Tanducuéⁿꞌē saⁿꞌā miiⁿ dííncā vino chi nꞌdai ca ngaꞌa sa vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní taachi ꞌāā ndiitú yeⁿꞌé yā, tuuꞌmi nngaꞌa sa vino chí nguɛ́ɛ́ nꞌdai ngiꞌi. Naati dii ní nnguaīnꞌdai di vino chi nꞌdai ndíí maaⁿ.
11 Chiiⁿ ní vmnááⁿ vmnaaⁿ señal chí diīⁿ Jesús ná yáāⁿ Caná yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea. Ní chꞌiⁿꞌi yā poder yeⁿꞌé yā. Ní discípulos yeⁿꞌé yā chiꞌteenú sa ꞌyā.
12 Choꞌo chuū ní cuinaⁿꞌá Jesús ndúúcū chɛɛcú yā, ndúúcū ꞌdíínu yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā na yáāⁿ Capernaum. Ní duuꞌvī nguuví canéé yā miiⁿ.
Jesús didɛɛvɛ́ yā yáacū templo
13 Ní ꞌāā snee niiⁿnuúⁿ nguuví chi ndaā ꞌviīcū yeⁿꞌē pascua yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, ní cuchɛɛ Jesús na yáāⁿ Jerusalén. 14 Ní ndaacá yā chɛɛti cheendi chéēⁿ yáacu templo ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi chꞌɛɛtɛ́ yā nꞌdiicuí yā ꞌitiindu ndúúcū ꞌiiti ꞌcuūchī ndúúcū palomas, ní ndaacá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inn̄ꞌdaaⁿ tuūmī. 15 Taachí Jesús dinꞌdái yā cuerda ní dichóꞌo yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chuvaꞌāī cheendi cheēⁿ yaācū templo miiⁿ, ndúúcū ꞌiiti ꞌcuūchi sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌitiindu sꞌééⁿ. Ní chꞌiinu ngéé yā tuūmī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi inn̄ꞌdaaⁿ tuūmī ní chingúúⁿndaa yā mesas yeⁿꞌé yā. 16 Níícú ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā chi nꞌdiicuí palomas: Divíi nī chuū ꞌmuuⁿ ni nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī vaꞌāī yeⁿꞌe Chiidá vaꞌai chi nꞌdiicui ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
17 Tuuꞌmí ní nꞌgaacu discípulos yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe chi cánéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs chi vaādī nꞌdiitɛ́ yeⁿꞌē vaacu di, ní diꞌcuiinú ꞌúú.
18 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel nanꞌguɛɛcutaⁿꞌá yā ní caⁿꞌa yā Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ señal chí cuꞌneeⁿ di núsꞌuū chi vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌē di chi diiⁿ di ꞌtúúcā?
19 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús ní caⁿꞌa yā: Nadtuuví nī yáácū templo ꞌcūū ní ꞌiīnū nguuvi ꞌúú nadācueéⁿ.
20 Tuuꞌmi caⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel: Chꞌɛɛti na ꞌuūvī ngɛɛcu jaaⁿ ndúuyū chi nꞌdai yáácū templo ꞌcūū. Níícú dii, ¿ꞌáá na ꞌiīnū nguuvi neⁿꞌe di nādācueeⁿ di?
21 Naati Jesús caⁿꞌa yā yeⁿꞌē yaācū templo chi cuerpo yeⁿꞌē maáⁿ yā. 22 Taachi Jesús nanduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā tuuꞌmi discípulos yeⁿꞌé yā nanꞌgaacú yā chí caⁿꞌa yā chuū. Ní iꞌtéénu yā chí canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Dendyuūs ndúúcū nduudu chi ngaⁿꞌa Jesús miiⁿ.
Jesús deenú yā nducyáácá saⁿꞌā
23 Taachi Jesús canée yā yáāⁿ Jerusalén, nguuvi ꞌviicú yeⁿꞌe pascua neené ꞌyaáⁿ yā chiꞌtéénu yā Jesús caati ꞌāā nꞌdiichí yā señales chi diíⁿ yā. 24 Naati maaⁿ Jesús miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngíí chɛɛtinuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caati déénú Jesús yeⁿꞌe nducyáácá yā. 25 Ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā chi ndii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ cuaacu yeⁿꞌe saⁿꞌā ti deenú yā dɛꞌɛ chi canéé ndúúcū saⁿꞌā.