Jesús ndúúcū Nicodemo
3
Níícú canee ꞌáámá sáⁿꞌā yeⁿꞌē fariseos chi nguuvi sa Nicodemo. Saⁿꞌā miiⁿ, saⁿꞌā chi chééⁿndii vmnááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 2 Sáⁿꞌa ꞌcūū nndaa sa nanááⁿ Jesús nguiīnū miiⁿ. Níícú ngaⁿꞌa sa ngii sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Maestro, déénú ꞌnū chi ndaá nī yeⁿꞌé Dendyuūs chi lado yeⁿꞌe maestro caati mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā señales chi idiíⁿ nī ndúúti chi nguɛ́ɛ́ canee Dendyuūs ndúúcu yā.
3 Jesús ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií dii, duꞌū chi nguɛ́ɛ́ nguɛɛcundíī ꞌcundiyaāⁿ táámá vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ cuuví nꞌdiichí yā naachi ꞌiivú Dendyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
4 Ní ngaⁿꞌā Nicodemo ngii sa Jesús: ¿Táácā nanguɛɛcundíī ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ saⁿꞌā ndiicúū ꞌcuundiyáaⁿ ntuúⁿ yā? ¿Táácā cuuví nuuⁿ ndáá ntuúⁿ yā na chɛɛti chɛɛcú yā ní ꞌcuundiyáaⁿ ntuúⁿ yā?
5 Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií dii, duꞌū chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuundiyáaⁿ yā cáávā nuūⁿnīⁿ ní cáávā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs nguɛ́ɛ́ cuuvi cundáa yā naachi canéé ꞌiivú Dendyuūs. 6 Duꞌu chí chꞌiindiyáāⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ canee ndúúcū. Níícú duꞌū chi chꞌiindiyáāⁿ yeⁿꞌē Espíritu, espíritu canee ndúúcū. 7 Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌā yiinu di chí ngaⁿꞌá ngií dii chí nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cánéé chí ꞌcuundiyáāⁿ ntúuⁿ yā taama. 8 ꞌYúúné ní na neⁿꞌe miiⁿ ngéenū. Níícú nꞌgiindiveeⁿ di chi ngeēnū. Ní nguɛ́ɛ́ déénu di tií chiīcā tií caⁿꞌā. ꞌTíícā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌniindiyáaⁿ yā yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs.
9 Ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Nicodemo yeⁿꞌé yā ní ngaⁿꞌa sa ngii sa Jesús: ¿Táácā cuuví chuū?
10 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús ní ngaⁿꞌá yā ngiī yā sáⁿꞌā: ¿ꞌÁá díí maestro yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní nguɛ́ɛ́ deenu di chuū? 11 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií dii chi déénu ꞌnū chii chi ngaⁿꞌa ꞌnū. Níícú chi nꞌdiichí ꞌnū chii chi ngaⁿꞌa cuaacu ꞌnū ní nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí ꞌnu chii chi ngaⁿꞌā cuaacu ꞌnū. Níícú nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveeⁿ di chi caaⁿꞌmaⁿ ꞌnū nduudu cuaacu. 12 Nduuti chi ngaⁿꞌá cosa chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū niicu nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu dí, ¿táácā cuꞌtéénu di nduuti chi caaⁿꞌmáⁿ cosa chi vɛ́ɛ́ na vaꞌai chɛɛti nguūvī?
13 Ndii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ chɛɛ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi nduuti chi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌeēⁿ yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ, Sáⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs, chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 14 Tanꞌdúúcā Moisés miiⁿ chinadācuéeⁿ sa cúú na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌtíícā canee chí nicueēⁿ Saⁿꞌa chi Daiyá Dendyuūs. 15 Caati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi ndái yā caati cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
ꞌTíícā Dendyuūs dineⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeēⁿdī
16 Caati chuū dínéⁿꞌe Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeēⁿdī chí dichóꞌo yā ꞌaama nꞌdyáⁿꞌā Daiya yā, caati nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi ndái yā. Níícú cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 17 Caati Dendyuūs ní dichoꞌó yā Daiyá yā iⁿꞌyeeⁿdī chi Daiyá yā nguɛ́ɛ́ diiⁿ yā juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé iⁿꞌyeeⁿdī, naati chi cuchii yā nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe íⁿꞌyeeⁿdī cááva yā.
18 Duꞌu chi iꞌtéénu ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ condenado yā, niicu duꞌu chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌāā condenado yā caati nguɛ́ɛ́ chiꞌteenu chi nduuchi ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā yeⁿꞌē Chiidá yā chi Dendyuūs. 19 Níícú chuú ní condenación. Chí dɛɛvɛ ꞌcūū ndaá iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati saⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū dinéⁿꞌe sa na maaiⁿ nguɛ́ɛ́ ti chí dɛɛvɛ caati diiⁿ sa chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā. 20 Caati nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi nguɛɛ nꞌdaacā, nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe yā chí dɛɛvɛ. Ní nguɛɛ indaá yā chi dɛɛvɛ miiⁿ caati nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā chi cuuvi déénú ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nuuⁿndí yā. 21 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chi nꞌdaacā, índaá yā naachi chí dɛɛvɛ caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ snáaⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā chi yeⁿꞌē Dendyuūs.
Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ ngaⁿꞌa sa ndúúcū Jesús táámá vmnéⁿꞌēe
22 Choꞌōo chúū, ndaā Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā na yáⁿꞌāa Judea. Ní cunée yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Níícú Jesús chɛɛdinúūⁿniⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 23 Ní Juan mííⁿ ngɛɛdinuūⁿnīⁿ ntúuⁿ yā na yáāⁿ Enón niiⁿnuúⁿ na yaāⁿ Salim ti mííⁿ neené vɛɛ ca nuūⁿnīⁿ. Ní ndaā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chɛɛ̄dinúūⁿniⁿ yā. 24 Caati Juan miiⁿ ꞌāā cuɛ́ɛ́ cunúuⁿ yā vácūū.
25 Discípulos yeⁿꞌē Juan chꞌɛɛcu cheendí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌé táácā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuvi dɛɛvɛ́ yā. 26 Níícú nndaa sá nanááⁿ Juan ní ngaⁿꞌa sa ngiī sa saⁿꞌā: Dii, Maestro, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canéé ndúúcu di na táámá lado yeⁿꞌē yíícú Jordán ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí díí caaⁿꞌmaⁿ cuaacu di yeⁿꞌé yā; nꞌdiichi di, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ngɛɛdinuūⁿniⁿ yā. Niicu nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā nanáaⁿ yā.
27 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Juan ní caⁿꞌa sa: Nguɛ́ɛ́ cúúví cutaꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nduuti chi nguɛ́ɛ́ cuchiī yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi. 28 Ndísꞌtiī testigo yeⁿꞌé chi caⁿꞌá: ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ Cristo ꞌúú, caati dichóꞌo Dendyuūs ꞌúú vmnaaⁿ yeⁿꞌé yā. 29 Duꞌū chi vɛ́ɛ́ nꞌdaataá yeⁿꞌe yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní isáⁿꞌā yeⁿꞌē tá. Amigo yeⁿꞌē isáⁿꞌā miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cánéé ndúúcu yā ní nꞌgiindiveéⁿ yā yeⁿꞌé yā. Yeenú taavi yā cáávā nduudu yeⁿꞌē isáⁿꞌā miiⁿ. ꞌTíícā vaadi yeenu yeⁿꞌé ní ꞌáámá ndiītuú taaví ca. 30 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní canéé chi chꞌɛɛtɛ́ yā, niicu ꞌúú dánduuꞌvi ꞌlííⁿ ꞌúú.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cuchīi yā yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi
31 Duꞌū chí nndaā yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Duꞌū chi yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ní yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ni ngaⁿꞌa yeⁿꞌē cosas yeⁿꞌē yáⁿꞌāa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nndáa yā yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi, chꞌɛɛtɛ cá yā yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 32 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ngaⁿꞌa cuaacú yā yeⁿꞌē chi nꞌdiichí yā ndúúcū chi chꞌiindiveéⁿ yā ní mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā. 33 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgúuⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌe Jesús nduuvidaamá yā ndúúcu yā ní ngaⁿꞌa yā chi Dendyuūs miiⁿ chi cuaacu. 34 Duꞌū chí Dendyuūs dichóꞌo yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ngáⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs miiⁿ, caati Dendyuūs ngaꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ndúúcū caadi. 35 Dendyuūs Chiida yú dinéⁿꞌe yā Daiyá yā. Níícú tanducuéⁿꞌē denduꞌū caꞌá yā taꞌā Daiyá yā. 36 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Daiya Dendyuūs miiⁿ canée yā ndúúcū vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Daiya Dendyuūs miiⁿ nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ miiⁿ naati caⁿꞌá yā cutaꞌá yā castigo yeⁿꞌe Dendyuūs chi diituú nꞌdai.