Jesús ndúúcu nꞌdaataá yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Samaria
4
Tááchí Jesús ituumicádiinuuⁿ yā ꞌtíícā chi saⁿꞌā fariseos chꞌiindiveeⁿ sa chííⁿ chí Jesús diíⁿ yā ní chí chɛɛdinuūⁿniⁿ yā ꞌyaaⁿ ca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní vɛ́ɛ́ ꞌyaaⁿ ca discípulos yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ ti Juan miiⁿ; 2 ꞌáárá chí nguɛ́ɛ́ Jesús chi ngɛɛdinuūⁿniⁿ yā caati discípulos yeⁿꞌe yā ngɛɛdinuūⁿniⁿ yā; 3 Jesús sꞌnéeⁿ yā yáⁿꞌāa Judea ní cheⁿꞌe ntuúⁿ yā yáⁿꞌāa Galilea.4 Ni canéé chi choꞌó yā yáⁿꞌāa Samaria. 5 Ní ndaá yā na ꞌáámá yáāⁿ yeⁿꞌē Samaria chi nguuvi Sicar, niiⁿnuúⁿ ná yáⁿꞌāa chí caꞌa Jacob yeⁿꞌē daiya sa José. 6 Ní mííⁿ canéé vaacunuūⁿnīⁿ yeⁿꞌē Jacob. Jesús chicúúⁿnu yā chi ngiica yā ní chꞌiindí yā niiⁿnuúⁿ na vaacunuūⁿnīⁿ. Ní ꞌāā tanduu nꞌgɛɛcu ndiichuuvi. 7 Ndaā ꞌáámá nꞌdaataá yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Samaria chi staꞌa tá nuūⁿnīⁿ. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā táⁿꞌā: Díí nꞌdaataá, téé dí tíí nuūⁿnīⁿ cuꞌú.
8 Discípulos yeⁿꞌé yā cueⁿꞌē sa yáāⁿ Sicar chi cuaī sa chi cheꞌé yā. 9 Ní nꞌdaataá yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Samaria ngaⁿꞌa tá ngii tá Jesús: ¿Táácā chi ngiica di nuūⁿnīⁿ chi cuꞌu di ꞌúú ti dii ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel dii niicu ꞌúú yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Samaria ꞌúú? Saⁿꞌā Israel sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Samaria. 10 Ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús, ní ngaⁿꞌa yā ngii yā táⁿꞌā: Ndúúti chí nꞌdiichi di regalo yeⁿꞌe Dendyuūs miiⁿ, ní duꞌū chí ngaⁿꞌā ngii dii, tee di nuūⁿnīⁿ cuꞌú, tuuꞌmi ní caaca di nuūⁿnīⁿ yeⁿꞌé yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caⁿꞌa yā teé yā nuūⁿnīⁿ chi cuꞌu di, nuūⁿnīⁿ chi diiⁿ chi canduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
11 Nꞌdaataa mííⁿ ní ngaⁿꞌa tá ngii tá Jesús: Señor, nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ chi cutaꞌá nduucú nī tíí vaacunuūⁿnīⁿ yáanūuⁿ. ¿Tií cuuvi canguaí nuūⁿnīⁿ yeⁿꞌé nī chi diiⁿ chi canduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ? 12 ¿ꞌÁá vmnaaⁿ ca nꞌdiī yeⁿꞌē chiida ꞌnū Jacob? ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ dinꞌdái yā vaacunuūⁿniⁿ ꞌcūū cáávā núsꞌuu. ꞌMúúⁿ staꞌá yā nuūⁿnīⁿ ndúúcū daiya yā ndúúcū ꞌiiti yeⁿꞌé yā.
13 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā táⁿꞌā: Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiꞌi yā nuūⁿniⁿ ꞌcūū canéé chi cuuvi yaaca ntúuⁿ yā. 14 Naati duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cúꞌu yā nuūⁿnīⁿ chi ꞌúú chi caꞌá, ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuvi yaacá yā. Nuūⁿnīⁿ chi ꞌúú caꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ mííⁿ, nuūⁿnīⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā chí cuuvi nduucú yā ꞌáámá vaacunuūⁿnīⁿ chi ngáāa nuūⁿnīⁿ miiⁿ yeⁿꞌé yā caavā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
15 Nꞌdaataá miiⁿ ní ngaⁿꞌa tá ngii tá Jesús: Dii Señor, tée nī ꞌúú nuūⁿniⁿ ꞌcūū. Cuꞌú ní ꞌaa ntɛ́ɛ́ cuuvi yaacá, ní ꞌaa ntɛ́ɛ́ chií cutaꞌá nuūⁿnīⁿ.
16 Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā táⁿꞌā: Cuéⁿꞌé dí ní cananguaī di isaⁿꞌā yeⁿꞌē di. Ní cuchii di ndúúcū sa ꞌmuuⁿ.
17 Nꞌguɛɛcútaⁿꞌa nꞌdaataa mííⁿ ní ngaⁿꞌa tá ngii tá ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nguɛ́ɛ́ isaⁿꞌā yeⁿꞌé. Ngaⁿꞌa Jesús ngii yā táⁿꞌā: Nꞌdaacā chi ngaⁿꞌa di chi nguɛ́ɛ́ isaⁿꞌā yeⁿꞌe di. 18 Caati nyuⁿꞌu isaⁿꞌā canéé ndúúcū dii, ní saⁿꞌā chi canéé ndúúcū dii miⁿniiⁿyuⁿ nguɛ́ɛ́ isaⁿꞌā yeⁿꞌe di. Chiiⁿ chuū ní ngaⁿꞌā cuaacú dí.
19 Ngaⁿꞌa nꞌdaataá ngii ta Jesús: Nꞌdiī Señor, deenú chi nꞌdiī ní ꞌáámá profeta nꞌdiī. 20 Chiida ꞌnū ní diíⁿ yā adorar ná cuɛ́ɛ́tí ꞌcūū naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi judíos ngaⁿꞌā ntuuⁿ yā chí na yáāⁿ Jerusalén chi cánéé chi diíⁿ yā adorar Ndyuūs.
21 Ní ngaⁿꞌā Jesús ngii yā táⁿꞌā: Nꞌdaataá, cuꞌtéénu di ꞌúú. Ndaā hora taachi ní nguɛ́ɛ́ cuɛɛti ꞌcūū ní nguɛ́ɛ́ yáāⁿ Jerusalén ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā adorar Chiida yú. 22 Ndísꞌtiī ní diíⁿ nī adorar chi nguɛ́ɛ́ deenú nī. Núsꞌuū ní idiíⁿ ꞌnū adorar chi déénu ꞌnū naati vaadī nguaⁿꞌai ndaā lado yeⁿꞌe ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadanguáⁿꞌāī ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 23 Naati hora miiⁿ ní cúchiī níícú hora miiⁿ ní ndaā, taachi cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā adorar Dendyuūs Chiida yú ndúúcū chidɛɛvɛ yeⁿꞌé yā ndúúcū vaadī cuaacú. Caati ꞌtíícā Chiida yú mííⁿ inꞌnuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā adorar ꞌyā ni cuꞌtéénu yā ꞌyā. 24 Dendyuūs ní Espíritu ꞌyā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ cánéé chi diíⁿ yā adorar ꞌyā cánéé chi diíⁿ yā adorar ꞌyā ndúúcū chidɛɛvɛ yeⁿꞌé yā ndúúcū vaadī cuaacu.
25 Nꞌdaataá mííⁿ ngaⁿꞌa ta ngiī ta Jesús: Deenú chí Mesías canéé chí ndaá chi duuchi Cristo. Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ndaá yā, tuuꞌmí caaⁿꞌmaⁿ yā nducuéⁿꞌē cosas.
26 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā táⁿꞌā: ꞌÚú chi Cristo chi indeé ndúúcu di.
27 Taachí indeé yā ndúúcū nꞌdaataá mííⁿ, ndáa discípulos yeⁿꞌé yā. Ní cueⁿꞌe yíínú sá chi indeé yā ndúúcū nꞌdaataá miiⁿ. Mar ꞌáámá saⁿꞌā nguɛ́ɛ́ natiinguuneeⁿ sa Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ iⁿꞌnuuⁿ di? ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi ndee di ndúúcu tá? 28 Ní nꞌdaataá mííⁿ ní sꞌneeⁿ tá ꞌcuuti cuéeé yeⁿꞌe tá ní cueⁿꞌē tá ná yáāⁿ miiⁿ. Ní caⁿꞌa tá chii tá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: 29 Cuchií nī ní nꞌdiichí nī ꞌáámá saⁿꞌā chi caⁿꞌa sa chii sa ꞌúú tanducuéⁿꞌē chi n̄diíⁿ. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi Cristo?
30 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canꞌdáa yā na yáāⁿ miiⁿ. Cueⁿꞌe yā nꞌdiichí yā Jesús. 31 Ní taachi cueⁿꞌē nꞌdaataa mííⁿ na yáāⁿ tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌé yā ngaⁿꞌa sa ngii sá Jesús: Nꞌdiī Maestro, cheꞌé nī yuūndū nduucú ꞌnū.
32 Ni Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ꞌÚú ní vɛ́ɛ́ ꞌáámá comida yeⁿꞌé chi cheꞌé. Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ déénu nī.
33 Níícú discípulos ngaⁿꞌa sa ngii sa viꞌī: ¿ꞌÁá ndaā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuú yā chí cheꞌé yā?
34 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Comida yeⁿꞌé chííⁿ chí cuuví diíⁿ tanꞌdúúcā chí neⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. Ní diꞌcuiinú ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā. 35 Ngaⁿꞌa ndisꞌtiī: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ cá tá cuūuⁿ ꞌiīyū taachi ndaá tiempo yeⁿꞌē cosecha? Nꞌdiichí nī. ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nꞌdiichí nī cuaaⁿ ꞌniiⁿnuⁿ. Snaáⁿ nī cuɛ́ɛ́tí yeⁿꞌé nī. ꞌĀā ndaa nguuvi chi diíⁿ nī cosechar. 36 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nadacuéeⁿ yā cosecha vɛɛ chiiꞌvɛ̄ɛ yeⁿꞌé yā. Ní vɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌé yā chi cūnee cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí niīnu yā ndúúcú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacuéeⁿ yā cosecha ní nduu ꞌuuví yā yeenú taaví yā. 37 Caati chuū chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi nduudu cuaacu: ꞌÁámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngīīnu yā ni táámá yā ní nadacuéeⁿ yā. 38 ꞌÚú nidichoꞌó ndísꞌtiī ní nadacuéeⁿ nī cosecha chi nguɛ́ɛ́ n̄diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ. Táámá yā diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. Ní ndísꞌtiī chi ndaá nī tuuꞌví nī ntiiⁿnyuⁿ n̄diíⁿ yā.
39 Ni neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ samaritanos yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ sꞌteenú yā Jesús cucáávā nduudu yeⁿꞌe nꞌdaātāa miiⁿ chí caⁿꞌa yā nduudu cuaacu: ꞌIiⁿꞌyāⁿ mííⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌúú tanducuéⁿꞌē cosa chi n̄diíⁿ. 40 Ndaa saⁿꞌā samaritanos nanááⁿ Jesús. Diꞌcuíítu sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canée yā ndúúcu sa. Ní canée yā miiⁿ ꞌuuvi nguuvi. 41 Neené ꞌyaaⁿ cá yā sꞌteenú yā cucáávā nduudu yeⁿꞌe Jesús. 42 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā nꞌdaataá miiⁿ: ꞌĀā ntɛ́ɛ́ cuꞌteenú ꞌnū caavā chi chꞌiindiveéⁿ ꞌnū chi cuaacu nííⁿnyúⁿ nguɛ́ɛ́ dámaaⁿ yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌā di. Caati maáⁿ ꞌnū nꞌdiichí ꞌnū ní chꞌiindiveéⁿ ꞌnū chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi ꞌiiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū nguuvi Cristo chi inadanꞌguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
Jesús diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe daiya ꞌáámá rey
43 Chꞌíínú ꞌuuvi nguuvi ní Jesús cueⁿꞌé yā yáⁿꞌāa Galilea. 44 Caatí maaⁿ Jesús miiⁿ caⁿꞌa cuaacú yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā honrar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ profeta taachi ngaⁿꞌa yā yáāⁿ vaacú yā. 45 Ní ndaá yā yáⁿꞌāa Galilea ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea miiⁿ tuuꞌmi diꞌcuúⁿ yā chi caneé yā. ꞌĀā nꞌdiichí yā tanducuéⁿꞌē chi diíⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén, nguuvi yeⁿꞌe ꞌviicu yeⁿꞌe pascua, caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuúⁿ cheⁿꞌe ntuúⁿ yā ꞌviicu miiⁿ.
46 Ndaa ntúūⁿ Jesús na yáāⁿ Caná yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea naachi dinꞌdái yā vino ndúúcú nuūⁿnīⁿ. Mííⁿ canéé ꞌáámá rey yeⁿꞌe yáāⁿ Capernaum. Ngiītā ꞌáámá daiya rey miiⁿ. 47 ꞌIiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū mííⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chí ndaā Jesús yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Judea na yáⁿꞌāa Galilea. Cheⁿꞌé yā nanááⁿ Jesús ní diꞌcuíítu yā ꞌyā chi caⁿꞌa yā nꞌdiichí yā daiya sa chi nanduūvā yeⁿꞌē caati ꞌaa cháā ꞌcuuvi. 48 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā Jesús ngii yā saⁿꞌā: Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ snaaⁿ di señales ndúúcū milagros chi vaadī nꞌgiinu nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu di.
49 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe rey ngaⁿꞌá yā ngii yā Jesús: Señor, cúꞌu yú caati ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuūvī saⁿꞌā ꞌlííⁿ yeⁿꞌé.
50 Ngaⁿꞌā Jesús ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Cúnaⁿꞌa di, daiya dí cánduuchi sa. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní chiꞌtéénu sa nduudu chí caⁿꞌā Jesús miiⁿ. Ní cuinaⁿꞌa sa. 51 Taachi ꞌāā ndaa niiⁿnuúⁿ vaacu sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí idiiⁿ mandado yeⁿꞌē sa canꞌdáa yā nꞌdiichi yā saⁿꞌā. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Daiyá nī miiⁿ candúúchi sa.
52 Tuuꞌmi ní itiinguunéeⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ hora naachi cuaáⁿ yeⁿꞌē sa? Níícú ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌa: ꞌIicu taachi nꞌgɛɛcu ꞌáámá ní chꞌiinu ꞌiⁿꞌnūúⁿ miiⁿ sáⁿꞌā.
53 Tuuꞌmi ní chiida saⁿꞌā ꞌlííⁿ miiⁿ tuumicádíínuuⁿ yā chi hora miiⁿ chi ngaⁿꞌa Jesús ngii yā: Daiya dí ní cánduuchi sa. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ndúúcū nducyaaca familia yeⁿꞌe yā sꞌtéénu yā Jesús.
54 Chuū ndii ꞌúúví señal chí Jesús diíⁿ yā cuayiivi chi ndáa yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea ndii yáⁿꞌāa Galilea.