Saⁿꞌā chi nguɛɛ ngii ngíícá
5
Chóꞌōo tanducuéⁿꞌē cosa ꞌtúúcā. Vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌviicu yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Níícu Jesús cuchɛ́ɛ yā yáāⁿ Jerusalén. 2 Mííⁿ canéé ꞌáámá viini chꞌɛɛtɛ niiⁿnuⁿ cheendi chéēⁿ, cuaaⁿ naachí indáa yā ndúúcū ꞌiiti cuūchī chí nꞌdiicui yā na yáāⁿ Jerusalén. Viini chꞌɛɛtɛ miiⁿ nguuvi Betesda na nduudu hebreo. Vɛ́ɛ́ nyuⁿꞌu corredor nuuⁿmaⁿ ndiivi viini chꞌɛɛtɛ. 3 Na corredor miiⁿ ndiitú ndúúcū nꞌdeēe nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngíitā; ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngueenááⁿ, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá yā, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ntíꞌī taꞌá yā o caꞌa yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canéé ngíínú yā chí inꞌnuⁿꞌu nuūⁿnīⁿ. 4 Caati vɛɛ tiempo chi ꞌáámá ángel nchꞌeéⁿ yā níícú idiꞌnúⁿꞌu yā nuūⁿnīⁿ chi snéē ná viini chꞌɛɛtɛ. Ní cuayiivi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndáa yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chɛɛtí viini mííⁿ nanduuva yeⁿꞌé yā yeⁿꞌē ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ caꞌāī chi ndii yā. 5 Ní miiⁿ canéé ꞌáámá sáⁿꞌā ndiicú nditiiⁿꞌyuⁿ ꞌiinu ndúuyū chí ngiītā sa. 6 Taachí Jesús nꞌdiichí yā saⁿꞌā chi candíítí sá, níícú ꞌāā deenú yā chí ꞌāā ꞌnaáⁿ ngíítā sa, tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yā ngiī yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá néⁿꞌé dí chí nduūvā yeⁿꞌē di?
7 Ní saⁿꞌā chi ngiītā miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa yeⁿꞌé yā: Señor, nguɛ́ɛ́ mar ꞌáámá saⁿꞌā chi cuꞌnuūⁿ sa ꞌúú chɛ́ɛ́ti viinī taachi íꞌnuⁿꞌu nuūⁿnīⁿ. Caati taachí ndaá, ꞌāā ndáā taamá yā chɛɛtí viīnī.
8 Ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā: Nacuéeⁿ di. Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿꞌē di ní cúnaⁿꞌa di.
9 Tuuꞌmí nūuⁿ nduūvā yeⁿꞌē sa. Ní nadacuéeⁿ sa yiivɛ yeⁿꞌē sa. Ní cunaⁿꞌa sá. Ní nguuvi miiⁿ ní sábado nguuvi chí ntaaviꞌtuunúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 10 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ngaⁿꞌa yā ngiī yā saⁿꞌā chí ꞌāā nanduuvá yeⁿꞌē sa: Caati maaⁿ ní sábado miiⁿ, tanꞌdúúcā chi caⁿꞌa ley, nguɛ́ɛ́ cuuví nandɛ́ɛ di yiivɛ yeⁿꞌē di.
11 Ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa yeⁿꞌé yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌé, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌúú: Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿꞌē di. Ní cuinaⁿꞌa di.
12 Tuuꞌmi ní tiinguunééⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel saⁿꞌā: ¿Duꞌú chi ꞌtíícā ngaⁿꞌā ngii di: Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿꞌe di, ní cuinaⁿꞌa di?
13 Níícú saⁿꞌā chi ꞌāā nduuvá yeⁿꞌē sa nguɛ́ɛ́ déénú sá duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ, caati Jesús divíi yā yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ. Ní neené nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ snée yā miiⁿ. 14 Cuayiivi Jesús nandaacá yā saⁿꞌā na yáácū templo. Ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā: Cunꞌdííchí dí maaⁿ ꞌāā nduuvá yeⁿꞌē di. ꞌAa ntɛ́ɛ́ diiⁿ di nuuⁿndi niicu nguɛ́ɛ́ cutaꞌāa táámá caꞌai chi más cā taaⁿ di.
15 Tuuꞌmí saⁿꞌā miiⁿ cunaⁿꞌā sa ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi Jesús chi diíⁿ yā chi ndúúvā yeⁿꞌe sa. 16 Ni cáávā chuū ní canꞌdáā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel Jesús miiⁿ chí neⁿꞌé sa ꞌcaaⁿꞌnúⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati diíⁿ yā cosa chi ꞌtíícā miiⁿ nguuvi chi sábado chi ntaaviꞌtúúnuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 17 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌē sa: Chiidá ni ndíí maaⁿ chí idiiⁿ cá yā ntiiⁿnyuⁿ. Ní ꞌúú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ denduꞌū.
18 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel neⁿꞌe taaví sa ꞌcaaⁿꞌnúⁿ sa Jesús, caati nguɛ́ɛ́ damaāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cumplir chi ngaⁿꞌā na ley yeⁿꞌe sábado, caati ngaⁿꞌá yā chi Dendyuūs Chiidá yā, ní diíⁿ yā chi nduuvidáámá yā ndúúcū Dendyuūs.
Dendyuūs dichoꞌó yā Daiya yā
19 Nanꞌguɛɛcutaⁿꞌá Jesús ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ chí ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ Daiyá Dendyuūs mar ꞌáámá cosa dámaāaⁿ ndúútī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā chi diiⁿ Chiidá yā. Caati tanducuéⁿꞌē chi diiⁿ Chiidá yā, ꞌtiicá ntúūⁿ diiⁿ Daiyá yā. 20 Caati Dendyuūs Chiidá ní dinéⁿꞌe yā ꞌúú chi Daiya yā. Ní nꞌgiⁿꞌi yā ꞌúú tanducuéⁿꞌe denduꞌū chi diíⁿ yā. Niicu Chiidá nꞌgiⁿꞌi cá yā ꞌúú ntiiⁿnyuⁿ nꞌgɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ tii chuū. Níícú ndisꞌtiī caⁿꞌa yíínú nī yeⁿꞌē. 21 Tanꞌdúúcā Chiidá nadacuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌāā nꞌdii ní ngaꞌa yā vida yeⁿꞌé yā, ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú Daiyá yā ní nadacuéeⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā nꞌdíí ní ngaꞌá vida ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi neⁿꞌé ngaꞌá. 22 Caati Chiidá nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā juzgar mar ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ naatí caꞌá yā ꞌúú chi Daiya yā chi diíⁿ juzgar tanducuéⁿꞌē. 23 Caati tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā honrar ꞌúú chi Daiyá yā tanꞌdúúcā tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā honrar Chiidá. Duꞌū chi nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā honrar ꞌúú chi Daiyá Dendyuūs ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā honrar Chiidá chi dichoꞌó yā ꞌúú.
24 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu chi ngaⁿꞌá, ní iꞌtéénu yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichoꞌō ꞌúú, vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā. Niicu nguɛ́ɛ́ condenado yā. Nguɛ́ɛ́ canee yā dácaā yeⁿꞌē chi nꞌgii caati vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā. 25 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Cuchii hora ní hora miiⁿ chuū taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ꞌāā nꞌdií yā, ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe ꞌúú chi Daiyá Dendyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí iꞌteenu yā nduudu yeⁿꞌé cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 26 Tanꞌdúúcā Chiidá vɛ́ɛ́ vida yeⁿꞌē maáⁿ yā, ꞌtiicá ntúūⁿ caꞌa yā ꞌúú chi Daiya yā vida yeⁿꞌē maáⁿ. 27 ꞌTíícā caꞌá yā poder ꞌúú chi diíⁿ juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati ꞌúú Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuus ꞌúú. 28 Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌā yiinu di yeⁿꞌē chúū, caati cuchii hora taachi nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chinúu yā maaⁿ yaⁿꞌāa ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé. 29 Ní nadacuéeⁿ yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi nꞌdaacā, ní caⁿꞌá yā cuneé yā ndúúcū vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ yā, caⁿꞌá yā na condenación.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa cuaacú yā yeⁿꞌē Jesús
30 Ní caⁿꞌa Jesús: ꞌÚú ní damaáⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ cuuvi diíⁿ. Tanꞌdúúcā chi nꞌgiindiveéⁿ, ꞌtíícā diíⁿ juzgar. Ní chi diíⁿ juzgar ní cuaacu caati nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ chi neⁿꞌé maáⁿ naati chi neⁿꞌe maāⁿ Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú. 31 Ndúútī chi yeⁿꞌé māaⁿ chi ngaⁿꞌá cuaacu ní nguɛ́ɛ́ cuaacu. 32 Táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā caaⁿꞌmaⁿ cuaacú yā yeⁿꞌē ꞌúú. ꞌÚú ní deenú tīi chí ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē ꞌuú chi cuaacu. 33 Ní ndísꞌtiī ní dichóꞌo nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanááⁿ Juan. Ní Juan miiⁿ caⁿꞌa sa nduudu cuaacu yeⁿꞌe ꞌúú. 34 Caati ꞌúú nguɛ́ɛ́ itaꞌá nduudu cuaacu yeⁿꞌē sáⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati ngaⁿꞌá tanducuéⁿꞌē chuū caati ndísꞌtiī ní cuuvi nanguáⁿꞌai nī. 35 Níícú Juan chi chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá chi dɛɛvɛ ngiichi ní ngíí nꞌgai, ꞌtííca yā. Ní ndísꞌtiī ní dinéⁿꞌe nī vaadī yeenú yeⁿꞌé nī ꞌáámá tiempo ndúúcū chi dɛɛvɛ yeⁿꞌé yā. 36 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá nduudu cuaacu chi chꞌɛɛtɛ ca chi caⁿꞌa Juan miiⁿ caati ntiiⁿnyuⁿ chi teē Chiidá ꞌúú, ní chuū idiíⁿ. Tanꞌdúúcā maāⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ní ngaⁿꞌā nduudu cuaacu yeⁿꞌé chi Chiidá dichóꞌo yā ꞌúú. 37 Níícú maaⁿ Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌē ꞌúú. Ndísꞌtiī mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌe chiidá, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nꞌdiichí nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ taacá yā. 38 Ní ndisꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ ꞌáámá canée nī ndúúcū nduudu yeⁿꞌé yā caati ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu nī chi ꞌúú ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Dendyuūs dichóꞌo yā. 39 Inꞌnuúⁿ nī naachi cánéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs, níícú cadiinúúⁿ nī chi vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé nī. Ní mííⁿ ngaⁿꞌā cuaacu yeⁿꞌē ꞌúú. 40 Ndisꞌtiī nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé nī chii nī nanaáⁿ tiī cuūvī vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé nī.
41 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ cutaꞌá honra yeⁿꞌe saⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 42 Naati ꞌúú ideenú táácā ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé nī Dendyuūs. 43 ꞌÚú ní cuchií ndúúcū chi duuchi Chiidá. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuaaⁿ nī ndísꞌtiī ꞌúú. Ndúúti chi taamá yā cuchií yā ndúúcū nduudu yeⁿꞌe maáⁿ yā, tuuꞌmi ní ꞌcuaáⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 44 ¿Táácā cuꞌtéénú ndísꞌtiī chi diíⁿ nī honrar ꞌáámá nī yeⁿꞌē taamá nī ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé nī chi Dendyuūs diíⁿ yā honrar nꞌdiī? 45 Nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ ndisꞌtiī chi ꞌúú ngaⁿꞌá nuuⁿndi yeⁿꞌe ndísꞌtiī nanááⁿ Chiidá. Vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa nuuⁿndi yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi Moisés chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu nī. 46 Ndúúti chi ndísꞌtiī chiꞌtéénu nī yeⁿꞌe Moisés miiⁿ tuuꞌmi ní cuꞌtéénu nī ꞌúú caati yeⁿꞌē ꞌúú chi dingúuⁿ sa. 47 Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī chi dingúūⁿ Moisés, ¿tááca cuꞌtéénu nī nduudu yeⁿꞌē ꞌúú?