Jesús caꞌá yā chi cheꞌé nyuⁿꞌu mil saⁿꞌā
6
Choꞌo cosa chuū, ní cueⁿꞌe Jesús taama lado yeⁿꞌē nuuⁿniⁿꞌyáⁿꞌā Galilea chi nguuvi ntúūⁿ Tiberias. 2 Nééné nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌe yā nꞌdáa yā Jesús caati nꞌdiichí yā señales yeⁿꞌé yā chi diíⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiītā. 3 Ní cuchɛɛ Jesús ꞌáámá cuɛɛti ní mííⁿ chꞌiīndí yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā. 4 Ní chinee niiⁿnuúⁿ nguuví yeⁿꞌe pascua yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. 5 Tuuꞌmí nꞌdiichi Jesús cuaaⁿ ꞌniiⁿnuúⁿ níícú snaaⁿ yā chí nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuchií yā nanáaⁿ yā. Ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā Felipe: ¿Tií caⁿꞌa yú cuaī yú pan chi cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī?6 Ní chuū Jesús ngaⁿꞌa yā ti diíⁿ yā probar saⁿꞌā miiⁿ táácā diiⁿ sá maāⁿ sa, caati Jesús maáⁿ yā deenú yā dɛꞌɛ̄ chi diíⁿ yā. 7 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Felipe miiⁿ yeⁿꞌé yā: Ndúúcū nyuⁿꞌu ciento caadi tuūmī chi caⁿꞌá nguaí pan nguɛ́ɛ́ tunééⁿ chí cutaꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtiī ꞌaama taaⁿ chí cheꞌe yā.
8 ꞌÁámá discípulo yeⁿꞌé yā chí ngúúví Andrés chi ꞌdíínu yā Simón Pedro, ngaⁿꞌa sá ngii sa Jesús: 9 ꞌÁámá saⁿꞌā ꞌlííⁿ chi canee ꞌmuuⁿ ndɛ́ɛ sa nyuⁿꞌu panes cebada ndúúcū na ꞌuuvi ꞌyaācā nꞌgaiyáā. ¿Dɛꞌɛ̄ tunééⁿ chuū chi cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī?
10 Tuuꞌmi ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cúúví nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtiī ní ꞌcuɛɛtɛ́ núúⁿ yā. Nééné vɛ́ɛ́ yuune lugar miiⁿ níícú chꞌɛɛtɛ ꞌáámá número tanꞌduucā nyuⁿꞌu mil saⁿꞌā. 11 Ní Jesús miiⁿ staꞌá yā panes miiⁿ níícú taachi ngaⁿꞌa yā ngii yā: Gracias Nꞌdii Ndyuūs, tucáꞌa yā caꞌa yā discípulos, ní discípulos ní caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛɛ̄tɛ́ miiⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ diiⁿ Jesús ndúúcū ꞌyaācā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ staꞌá yā ꞌyaācā. Staꞌá yā nducuéⁿꞌē chi neⁿꞌé yā. 12 Taachi ꞌāā ntɛɛ vɛ́ɛ́ chi neⁿꞌe yā, Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā discípulos yeⁿꞌé yā: Nadicuéeⁿ di nducuéⁿꞌē tááⁿ panes chi nángaāva caati nguɛ́ɛ́ cuuvi ndáí dɛꞌɛ̄ vɛɛ.
13 Nadicuéeⁿ yā tanducuéⁿꞌē taaⁿ panes chi nángaāva. Níícú chiitu ndiichúúví ꞌcuɛɛtɛ̄ɛ naachi nyuⁿꞌu pan cebada chi ningaāva naachí cheꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 14 Taachi nꞌdiichi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ señal chi diiⁿ Jesús miiⁿ tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yā ngii yā viꞌī: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi profeta chi canee chi ndaá yā iⁿꞌyééⁿdi ꞌcūū.
15 Taachí tuumicádíínuuⁿ Jesús chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ neⁿꞌé yā cutaꞌá yā ꞌyā ní cuꞌnéeⁿ yā ꞌyā lado yeⁿꞌē rey tuuꞌmi ní cueⁿꞌé máaⁿ yā na ꞌáámá cuɛɛtī.
Jesús ngiica yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
16 ꞌĀā chii chíínū miiⁿ ní cueⁿꞌe discípulos yeⁿꞌé yā na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 17 Ní chi ndaa yā ꞌáámá barco ní cueⁿꞌé yā ná nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ ndaá yā na yáāⁿ Capernaum. ꞌĀā chii ꞌdaꞌa ní nguɛ́ɛ́ ndáā Jesús naachi snée yā. 18 Ní choꞌō ꞌaama ꞌyúúné taaⁿ ní nadācuééⁿ nꞌdai nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 19 Taachí ꞌāā cueⁿꞌé yā tanduu nyuⁿꞌu candúū nyaaⁿ kilómetros, tuuꞌmí nꞌdiichí yā chi cúchiī Jesús miiⁿ. Ngiicá yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ. Ní taachi ꞌaa cháá ndaa Jesús niiⁿnuúⁿ na barco miiⁿ discípulos diiꞌyā sá chiī. 20 Ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌā ndísꞌtiī ti ꞌúú.
21 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa sá ngii sa Jesús: Choꞌó nī cuaaⁿ chɛɛti barco. Yeenú nꞌdai sa chi sndaā Jesús na barco. ꞌĀā nuúⁿ ndaa barco miiⁿ na yáⁿꞌāa naachí cuéⁿꞌē.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ inꞌnuúⁿ yā Jesús
22 Chi dɛɛvɛ táámá nguuvi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé yā táámá lado yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā nꞌdiichí yā ꞌáámá barco nūuⁿ, barco miiⁿ chi ꞌāā cueⁿꞌē discípulos. Ní nꞌdiichí yā chi nguɛ́ɛ́ cueⁿꞌe Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā. Ní discípulos yeⁿꞌé yā cuinaⁿꞌá yā dámaáⁿ yā. 23 Tanꞌduuvi barcos yeⁿꞌē Tiberias ndaā niiⁿnuúⁿ na lugar naachi chꞌɛɛtɛ́ yā chi cheꞌé yā pan ꞌiicū cuayiivi chi Jesús ngāⁿꞌa yā: Gracias nꞌdii Dendyuūs Chiidá. 24 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichi yā chi nguɛ́ɛ́ Jesús miiⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú discípulos yeⁿꞌé yā, tuuꞌmi ní chi ndaá yā chɛɛti barcos. Ní cueⁿꞌé yā na yáāⁿ Capernaum. Nꞌnuūⁿ yā Jesús miiⁿ.
Jesús tanꞌdúúcā yuūndū chi caꞌa vida
25 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndaacá yā Jesús táámá lado yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Maestro, ¿tíí cuaⁿꞌa ndaá nī ꞌmuuⁿ?
26 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús yeⁿꞌe yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā: Ndísꞌtiī, cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ nī ꞌúú ti nꞌdiichí nī chi diíⁿ señales naati chí teé pan, ní cheꞌé nī ní chiitu ndisꞌtiī. 27 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe comida chi chóꞌōo ti yeⁿꞌe comida chí cunéé cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ, chɛɛ chi tee Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ndísꞌtiī caati Dendyuūs Chiidá caꞌá yā poder Daiyá yā.
28 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa saⁿꞌā sꞌeeⁿ ngii sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Taacā diíⁿ ꞌnū chi cuuví diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Dendyuūs miiⁿ?
29 Nanꞌguɛɛcutáⁿꞌā Jesús yeⁿꞌē sa ní ngaⁿꞌá yā ngii yā saⁿꞌā: Chuū chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe Dendyúūs miiⁿ chi cuꞌtéénu di yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
30 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa sa ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Dɛꞌɛ señal chí cuꞌneeⁿ nī chí snaáⁿ ꞌnū, ní cuꞌtéénu ꞌnū nꞌdiī? ¿Dɛꞌɛ ntiiⁿnyuⁿ idiíⁿ nī? 31 Chiida yú ní cheꞌé yā yuūndū maná na yáⁿꞌāa naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā: Yuūndū yeⁿꞌē nanguuvi Ndyuūs caꞌá yā chi cheꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
32 Nanꞌguɛɛcutáⁿꞌā Jesús yeⁿꞌē sa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī: Nguɛ́ɛ́ teé yā Moisés miiⁿ yuūndū chi maná chi yeⁿꞌē nanguuvi, naati Chiidá teé yā nꞌdiī pan chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chí yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi. 33 Caati pan chi yeⁿꞌé Dendyuūs ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi inchꞌeéⁿ yā yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi ní ngaꞌá yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌeⁿ íⁿꞌyeēⁿdī.
34 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā sa ngii sa Jesús: Señor, tée nī pan ꞌcūū núsꞌuu cueⁿꞌé daāⁿmaⁿ.
35 Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: ꞌÚú ní tanꞌdúúcā pan ꞌtíícā ꞌúú ni caꞌá vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Duꞌu chi chii nanaáⁿ nguɛ́ɛ́ cúúví cuiicú yā. Ní duꞌū chi cuꞌteenu ꞌúú ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuví yaacá yā. 36 Naati ꞌúú ni ngaⁿꞌá ndisꞌtiī: ꞌĀā nꞌdiichí nī ꞌúú, níícú ndíí nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu nī ꞌúú. 37 Tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi itée Chiidá ꞌúú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī cuchiī nanaáⁿ. Duꞌū chí chiī nanaáⁿ nguɛ́ɛ́ tunꞌdaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chuvaꞌaī. 38 Caati ꞌúú chiicá yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛtɛ nguuvi ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ chi ꞌúú neⁿꞌé maáⁿ, caatí diíⁿ chi neⁿꞌe maāaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. 39 Chuu chi neⁿꞌē Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú, caati ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ nindaí mar ꞌáámá yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē chi tee yā ꞌúú. ꞌÚú ní nadinꞌduuchí tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā nguuvi chi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeēⁿdī. 40 Chuū chi neⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú: Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiichí yā Daiya Ndyuūs, ní iꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, vɛ́ɛ́ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌé yā. Niicu ꞌúú ní nadicueéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguuvi chi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeēⁿdī.
41 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel yeⁿꞌé yā: Nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi ngaⁿꞌa yā: ꞌÚú tanꞌdúúcā pan chi cuchꞌééⁿ nanguuvi, ꞌtíícā ꞌúú. 42 Ní ngaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ sáⁿꞌa ꞌcūū chi Jesús daiya José? Ní nꞌdiichi yú chiidá yā ndúúcū chɛɛcú yā. ¿Taacā chi ngaⁿꞌā sa: ꞌÚú chi cuchꞌeéⁿ yeⁿꞌe na vaꞌai chɛɛti nguuvi?
43 Ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā yeⁿꞌē sa, ní ngaⁿꞌa yā ngií yā saⁿꞌā: Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ ndísꞌtiī nguááⁿ maáⁿ nī. 44 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaá yā nanaáⁿ ndúútī chi Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú nguɛ́ɛ́ nndɛ́ɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌÚú nadanꞌduuchí ꞌyā nguuvi chi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeēⁿdī. 45 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌē Ndyuūs naachi ngaⁿꞌa profetas ꞌtíícā: Dendyuūs caꞌcueeⁿ yā nducyaaca yā. Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē Chiidá ní ꞌāā cueéⁿ yā yeⁿꞌē Chiidá, cuchií yā nanááⁿ ꞌúú.
46 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌāā nꞌdiichí yā Chiidá, dámaaⁿ Cristo chi yeⁿꞌe Dendyuūs ti Daiyá Ndyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū dámaāⁿ nꞌdiichí yā Chiidá. 47 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngīi ndisꞌtíī: Duꞌū chi iꞌtéénu yā ꞌúú cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 48 ꞌÚú tanꞌdúúcā pan chi canduuchi, ꞌtíícā ꞌúú. 49 Chiidá nī cheꞌé yā pan maná na yáⁿꞌāa naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chꞌiī yā. 50 Chúū chi pan chi cuchꞌééⁿ na vaꞌai chɛɛti nguuvi caatí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cheꞌé yā yeⁿꞌē nguɛ́ɛ́ ꞌcuūvi yā. 51 ꞌÚú tanꞌdúúcā pan chi canduuchi chi cuchꞌeéⁿ na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chéꞌe yā pan ꞌcūū, cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Níícú pan miiⁿ chi ꞌúú caⁿꞌá ní yuūtɛ̄ yeⁿꞌé maáⁿ. Chuū chi caꞌá cáávā vida yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
52 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chꞌɛɛcu cheendí sá nguaaⁿ maāⁿ sa: ¿Táácā cuuvi tée sá cuerpo yeⁿꞌē sa chi cheꞌé ꞌnū?
53 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī: Nduuti chi nguɛ́ɛ́ cheꞌe nī cuerpo yeⁿꞌe Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ cuꞌú nī yuuúⁿ yeⁿꞌē sa, nguɛɛ cūnee vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ndúúcu nī. 54 Duꞌu chi cheꞌe cuerpo yeⁿꞌé ni cuꞌu yuuúⁿ yeⁿꞌé, cunéé vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ndúúcū. Níícú ꞌúú nadicueéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguuvi chi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeeⁿdī. 55 Caati cuerpo yeⁿꞌé, cuaacu nííⁿnyúⁿ yuūtɛ̄ chi cheꞌe yā. Ní yuuúⁿ yeⁿꞌé, cuaacu nííⁿnyúⁿ chi yuuúⁿ chi cuꞌu yā. 56 Duꞌu chí cheꞌe cuerpo yeⁿꞌé ní cuꞌú yuuúⁿ yeⁿꞌé cunee yā nduucú, ní ꞌúú cuneé ndúúcu yā. 57 Tanꞌdúúcā chi Chiidá canduuchí yā ní dichóꞌo yā ꞌúú, ní ꞌúú canduuchí cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cheꞌe yā ꞌúú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní cunduuchi ntúúⁿ yā cáávā ꞌúú. 58 Chúū pan chi cuchꞌeéⁿ yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā pan maná chi cheꞌē chiidá nī miiⁿ tiempo chi ꞌāā chóꞌōo ní chꞌīi yā. Duꞌu chi cheꞌe pan ꞌcūū cunduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
59 Chuū chí caⁿꞌa Jesús na yáacū sinagoga taachi cueⁿꞌé yā na yáāⁿ Capernaum.
Nduudu yeⁿꞌe vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ
60 Tuuꞌmi nꞌdeee nꞌdáí discípulos yeⁿꞌé yā taachi chꞌiindiveéⁿ yā chuū ní caⁿꞌa yā: Chɛɛchí ꞌtɛ́ɛ́ nduudu ꞌcūū. ¿Duꞌū rá ꞌcaandiveeⁿ rá?
61 Taachí déénú maāⁿ Jesús chi discípulos yeⁿꞌé yā indeē sa nguááⁿ maāⁿ sa yeⁿꞌe chúū tuuꞌmi ní ngaⁿꞌá yā ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá chuū chi nguɛɛ ineéⁿ nūuⁿ ndísꞌtiī? 62 ¿Dɛꞌɛ̄ ca diíⁿ ndisꞌtiī, taachí nꞌdiichí nī Saⁿꞌā chí Daiya Dendyuūs chí chꞌee sa na vaꞌai chɛɛti nguuvi naachí canéé sa vmnááⁿ vmnaaⁿ? 63 Espíritu chuū chí ngaꞌa vida yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé ndúúcū espíritu yeⁿꞌé yā. Yuūtɛ̄ miiⁿ nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ idiīiⁿ. Nduudu chi ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī, ní yeⁿꞌē espíritu ní caꞌa vida ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 64 Vɛ́ɛ́ nꞌduuvi ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénú nī. Caati Jesús ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ ꞌāā deenú yā duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu yā, níícú duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí diíⁿ yā entregar ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 65 Ní Jesús ngaⁿꞌa yā: Cáávā chuū chi ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, caati mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuchií yā nanaáⁿ ndúúti chi nguɛ́ɛ́ cáávā chi Dendyúūs ꞌcuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 66 Ndii tuuꞌmi, neené ꞌyaaⁿ discípulos yeⁿꞌé yā ndaacadáámí sá ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cachiica sa ndúúcū Jesús. 67 Tuuꞌmí ní ngaⁿꞌa Jesús ngii yā saⁿꞌā chi ndiichúúví: ¿ꞌÁá neⁿꞌé nī ntuūⁿ ndísꞌtiī ndaacadáámí nī yeⁿꞌé?
68 Tuuꞌmi ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Simón Pedro: Señor, ¿duꞌu chí caⁿꞌā ndúúcu ꞌnū? Nꞌdiī ní canée nī ndúúcū nduudu yeⁿꞌē vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 69 Núsꞌuu iꞌtéénu ꞌnū ní deenú ꞌnū chi nꞌdiī chi Cristo, Daiya Dendyúūs chi canduuchi cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
70 Ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌúú chí ndɛɛvɛ́ ndísꞌtiī ndiichúúví nī? Ní ꞌáámá chɛ́ɛ́ ndísꞌtiī ni yááⁿnꞌguiinūuⁿ.
71 Ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe Judas Iscariote, daiya Simón caati sáⁿꞌa ꞌcūū chi canee chí diiⁿ sa entregar ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ ꞌáámá sá yeⁿꞌē naachi ndiichúúví sá.