Jesús canee yā na yáāⁿ Nazaret
6
Jesús ní ndaācá yā miiⁿ ní cunaⁿꞌá yā na yáāⁿ Nazaret chi yáāⁿ vaacú yā, ní discípulos yeⁿꞌe yā ní cueⁿꞌe yā ndúúcu yā. 2 Taachí ndaā nguuvi sábado chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, Jesús tucáꞌa yā chiꞌcueeⁿ yā na yaācū sinagoga miiⁿ. Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chi caⁿꞌa Jesús, ní cheⁿꞌe yiinú yā. Ní caⁿꞌa yā: ¿Tíí chꞌeēⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū tanducuéⁿꞌē chuū? ¿Dɛꞌɛ́ vaadī déénú chí caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ, ndúúcū vaadī nꞌgiinu chi diíⁿ yā chūū? 3 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ sáⁿꞌa ꞌcūū daiya saⁿꞌā ꞌviichiyáⁿꞌá miiⁿ, daiya María miiⁿ, saⁿꞌā chí ꞌdiínū Jacobo, ndúúcū José, ndúúcū Judas, ndúúcū Simón, ndúúcū víꞌi yā chi snée yā miiⁿ nguaaⁿ sꞌuūuⁿ? Cáávā chi yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ sꞌteenu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī: Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ dinéⁿꞌe yā profetas naati nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe yā ꞌáámá profeta yeⁿꞌē yáāⁿ vaacú yā. Ní nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu yā profeta miiⁿ. 5 Jesús ní nguɛ́ɛ́ chidiíⁿ yā mar ꞌáámá vaadī nꞌgiinú miiⁿ, dámaaⁿ chi snꞌduú yā taꞌa yā vmnaaⁿ yeⁿꞌe nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngíítā ní nduūvā yeⁿꞌé yā. 6 Ní cheⁿꞌe yiinu Jesús tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā. Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cachiicá yā cuaaⁿ na yáāⁿ na niiⁿnuúⁿ ní ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.Jesús dichóꞌo yā discípulos yeⁿꞌe yā chi caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs
7 Ní Jesús yaaꞌvi yā nduꞌū chi ndiichuuvi discípulos, ní tucáꞌa yā dichoꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌuuvi yā ꞌáámá ꞌáámá yáāⁿ. Ní caꞌa yā poder discípulos chi tunꞌdáa yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 8 Ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ candɛ́ɛ yā chi cuuví yeⁿꞌē yúúní yeⁿꞌe yā, dámaāⁿ inꞌdaacuú. Nguɛ́ɛ́ canéé chí candɛ́ɛ yā ndii mar ꞌáámá moral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú pan ra, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūmī ra na bolsa. 9 Cunúúⁿ caꞌa yā ndaacuú ndaachíī, ní ꞌáámá nūuⁿ catecai yā, nguɛ́ɛ́ ꞌuūvī. 10 Ní caⁿꞌa Jesús: Ndísꞌtiī, taachi cúndaa nī chɛɛti ꞌáámá vaꞌāī, ꞌcuɛɛtinée nī miiⁿ taanduvɛ́ɛ́ ndii taachí nanꞌdáa nī yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. 11 Nduuti chi ndaá nī ꞌáámá yáāⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuaáⁿ yā ꞌcuɛɛtinée nī miiⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú neⁿꞌe ra yā chi ꞌcaandiveéⁿ yā yeⁿꞌe nī, tuuꞌmi ní nanꞌdáa nī yeⁿꞌē yáāⁿ miiⁿ. Ní nꞌdáádi nī yaācáā yeⁿꞌē caꞌa nī. Chuū ní ꞌáámá señal chi ꞌcuuⁿꞌmiⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ yā ti contra yeⁿꞌé nī. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi nguuvi yeⁿꞌe juicio duuꞌvi cá castigo yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Sodoma ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Gomorra, chi ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ naachí nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ yā ndísꞌtiī.
12 Tuuꞌmi ní discípulos icanꞌdáa yā, chí caⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌē chí ndaacadáámí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe yā. Ní chi n̄ꞌdaaⁿ yā chí cuuvi ꞌcuɛɛtinéé nꞌdaāca yā. 13 ꞌTuucá ntúūⁿ discípulos divíi yā neené nꞌdeee espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chꞌii yā aceite nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíitā ní nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Juan chi ngɛɛ̄dinuūⁿnīⁿ ní chꞌiī sa
14 Rey Herodes chꞌiindiveéⁿ ntúuⁿ yā chuū chi núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeēⁿdī miiⁿ ní chꞌiindiveéⁿ yā chí diiⁿ Jesús miiⁿ. Rey Herodes mííⁿ caⁿꞌa yā: ꞌĀā nduūchi Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ nguaaⁿ tináⁿꞌā, chííⁿ chí saⁿꞌā ní vɛ́ɛ́ taavi poder yeⁿꞌē sa.
15 Naⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌa yā: Jesús miiⁿ ní Elías chi profeta ndíí vmnaaⁿ. Naⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngaⁿꞌa yā: Jesús miiⁿ ní ꞌáámá profeta tanꞌdúúcā profetas chi chꞌɛɛtinéé ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ.
16 Taachí Herodes miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā: Juan sáⁿꞌa ꞌcūū, chi ꞌúú chi caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ chi chiicá yā daandu sá ní ꞌāā nduuchi sa yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā.
17 Ti Herodes miiⁿ caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā soldados chí staꞌa sa Juan ní chiicā chiichi sa ndúúcū cadenas ní chiꞌnuuⁿ sa saⁿꞌā vácūū cáávā nꞌdaataá Herodías. Táⁿꞌā miiⁿ chí chiī nꞌdaataá yeⁿꞌē Felipe cuááⁿ vmnaaⁿ ní canéé tá ndúúcū sa. Ní Felipe miiⁿ ní ꞌdiinu Herodes. 18 Juan miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa Herodes miiⁿ: Nꞌdiī rey nguɛ́ɛ́ canéé chi cunee nī ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē ꞌdiinu nī.
19 Nꞌdaataá yeⁿꞌe Herodes miiⁿ nguɛ́ɛ́ canee yiīnū tá ndúúcū chi caⁿꞌa Juan miiⁿ. Ní neⁿꞌe tá ꞌcaaⁿꞌnuⁿ tá Juan miiⁿ naati nguɛ́ɛ́ ngii diiⁿ tá. 20 Herodes miiⁿ ní deenu yā chi Juan ní nꞌdai sa ní yeⁿꞌe Ndyuūs saⁿꞌā miiⁿ. Ní rey miiⁿ ꞌvaꞌá yā Juan miiⁿ. Chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌguuⁿ rey miiⁿ chi táⁿꞌā miiⁿ diiⁿ daño tá ndúúcū Juan. Ní rey miiⁿ sꞌneeⁿ veéⁿ yā nꞌdaacā ní chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌē nduudu Juan ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúuⁿ yā nducuéⁿꞌē chi ngaⁿꞌa Juan miiⁿ. 21 Naati nꞌdaataá yeⁿꞌe rey miiⁿ nguuvi tá Herodías ní ndaāca tá táácā chi diiⁿ tá. Herodes miiⁿ diíⁿ yā ꞌáámá ꞌviicu nguuvi cumpleaños yeⁿꞌé yā. Diíⁿ yā ꞌáámá ꞌviicu yeⁿꞌē chi ngeꞌé yā chi cheꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ, ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi ꞌneéⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe soldados, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yuudu yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea. 22 Ní taachí ngeꞌe yā nꞌdaatāa ꞌlííⁿ daiya táⁿꞌā Herodías miiⁿ sndaā tá naachi ngeꞌe yā. Ní ndeꞌei tá. Rey Herodes ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcu sa chiī yeenú yā chi ndeꞌei tá. Ní miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā nꞌdaataa ꞌlííⁿ miiⁿ: Dii, nꞌdaataa ꞌlííⁿ, caaca di ꞌúú chí neⁿꞌe dí ní ꞌúú ní teé dii.
23 Ní caⁿꞌa yā, “por Ndyuūs” chi caꞌa yā nꞌdaatāa ꞌlííⁿ miiⁿ ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ chi neⁿꞌe tá, ꞌáárá chí ná maⁿꞌa yeⁿꞌē yáⁿꞌāa chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 24 Nꞌdaatāa ꞌlííⁿ mííⁿ ní canꞌdaā tá ní caⁿꞌa tá chii tá chɛɛcu tá: Mamá, ¿dɛ́ꞌɛ̄ caacá? Ní chɛɛcu tá ní caⁿꞌa yā chii yā táꞌā: Caaca di tíīⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ.
25 Maaⁿnchɛɛ̄tɛ́ nūuⁿ sndaā taꞌdííⁿ miiⁿ naachi canúúⁿ rey miiⁿ, ní caⁿꞌā tá: Neⁿꞌé chi maaⁿnguuví nūuⁿ teé nī ꞌúú chɛɛti ꞌáámá cuꞌu tiīiⁿ Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ. 26 Tuuꞌmi ní rey miiⁿ ní sꞌneeⁿ ndaachi nuúⁿ yā naati cáávā chi caⁿꞌa yā, “por Ndyuūs”, ni cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcū rey miiⁿ, nguɛ́ɛ́ chi diiⁿ nuuⁿ yā cheeⁿdiitú yā yeⁿꞌē chi ngiica taꞌdííⁿ miiⁿ. 27 Hora mííⁿ nūuⁿ caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ rey miiⁿ ꞌáámá soldado chí cheⁿꞌe sa ꞌcaāca sa daandu Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ ní nguaī sa tiíⁿ yā. 28 Soldado miiⁿ ní cheⁿꞌe sa ná vácūū ní chꞌiica sá daaⁿndu Juan miiⁿ. Ní snꞌnuuⁿ sa tiīiⁿ Juan miiⁿ chɛɛti ꞌáámá cuꞌu. Ní ndɛɛ soldado miiⁿ ní caꞌa sa taꞌdííⁿ miiⁿ. Ní taꞌdííⁿ miiⁿ ní caꞌa tá chɛɛcu tá.
29 Taachí discípulos yeⁿꞌe Juan miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, cheⁿꞌé yā chi nguai yā cuerpo yeⁿꞌe Juan miiⁿ. Ní candɛ́ɛ yā chí ꞌcuuchi yā.
Jesús caꞌa yā chi cheꞌe nyuⁿꞌu mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ
30 Cuayiivi miiⁿ ní apóstoles ní nduuvidaamá yā ndúúcū Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús tanducuéⁿꞌē chí dīiⁿ yā, ndúúcū chí chiꞌcueeⁿ yā. 31 Jesús caⁿꞌa yā chii yā apóstoles: Cuchíi nī, ní caⁿꞌa yú ntaaviꞌtuunúuⁿ yú na ꞌaama lugar chi ꞌaama lado yeⁿꞌe yáāⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyā. Ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā, caati nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ indaá yā nanááⁿ Jesús ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí inaⁿꞌa, ndíí maaⁿ rá chi ngeꞌe yā, nguɛ́ɛ́ ngii. 32 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿꞌe yā cueⁿꞌé yā dámaáⁿ yā na ꞌáámá barco na ꞌáámá lugar chi nguɛ́ɛ́ snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 33 Naati nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichí yā Jesús ndúúcū apóstoles, ní déénu yā duꞌu yā ní taachí cueⁿꞌe yā. Ní nducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ sꞌeeⁿ cueⁿꞌe yā chiicá yā na yáⁿꞌāa naachi ndaá Jesús ní vmnaaⁿ cá ndaa yā. Ní cuayiivi ndaa Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿꞌe yā. 34 Taachí Jesús nanꞌdáa yā na barco, nꞌdiichí yā neené nꞌdeeé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní neené yaꞌai ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, ti sneé yā tanꞌdúúcā ꞌiiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ duꞌū chí idiiⁿ cuidado ꞌiiti, ꞌtííca yā. Ní Jesús tucáꞌa yā chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdeee nꞌdáí denduꞌū. 35 Taachí chi chiīnū, discípulos yeⁿꞌé yā ní ndaá yā nanáaⁿ yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdii Jesús, ꞌāā chiīnū ní mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ snée yā na yáⁿꞌāa ꞌcūū. 36 Yaaꞌví nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní caⁿꞌá yā yáāⁿ nꞌgaiyáā ndúúcū yaāⁿ nꞌgɛɛtɛ chi snéé na niiⁿnuúⁿ ní cuái yā pan, ti nguɛ́ɛ́ ndɛ́ɛ yā chi cheꞌe yā.
37 Naati Jesús ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, caꞌá nī cheꞌe yā. Discípulos ní caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá cuuvi diiⁿ núsꞌuu chi caⁿꞌa ꞌnū cuái ꞌnū ꞌuuvi ciento caadi pan, ní caꞌá ꞌnū cheꞌe yā?
38 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: ¿ꞌÁá nꞌdeee panes yeⁿꞌē ndísꞌtiī vɛɛ? Cuéⁿꞌe nī nꞌdiichi nī. Taachí ꞌāā nꞌdiichí yā, tuuꞌmi ní yaaꞌví yā: Vɛ́ɛ́ nyuⁿꞌu panes ndúúcū ꞌuuvī ꞌyaācā.
39 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ Jesús chí chꞌɛɛtɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caadi cuááⁿ caadi cuááⁿ naachí vɛɛ yuuni cueēe. 40 Ní naachí chꞌɛɛtɛ yā ꞌáámá ciento yā ní naachi chꞌɛ́ɛ́tɛ̄ɛ tá ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichí yā. 41 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní staꞌá yā nduꞌū nyuⁿꞌu panes miiⁿ ndúúcū ꞌuuvi ꞌyáacā. Ní chɛɛnaaⁿ yā nanguuvi ní caꞌa yā gracias Ndyuūs cáávā pan miiⁿ ndúúcū ꞌyaācā. Ni chꞌiinu ní nꞌdee yā panes miiⁿ ní ncaꞌa yā discípulos yeⁿꞌe yā chi caꞌa yā cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Discípulos caꞌa yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌyaācā miiⁿ ndúúcū pan miiⁿ. 42 Nducyáácá yā cheꞌe yā ní chiitu ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 43 Ní nanngaáⁿ yā chí ningaavā miiⁿ ní chiitu ndiichúúví ꞌcuɛɛ̄tɛ̄ɛ ndúúcū chí ningaāva miiⁿ yeⁿꞌe pan ndúúcū ꞌyaācā miiⁿ. 44 Nducyaaca saⁿꞌā chí cheꞌē sa panes miiⁿ ní ngii nyuⁿꞌu mil sa.
Jesús ngííca yā vmnááⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
45 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa Jesús chii yā discípulos yeⁿꞌe yā chí cundaa yā na barco miiⁿ ní ndaá yā táámá lado yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ vmnaaⁿ yēⁿꞌe yā chí caⁿꞌa yā na yáāⁿ Betsaida, nuuⁿmaⁿ neⁿꞌe chi Jesús diíⁿ yā despedir ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 46 Taachí Jesús diíⁿ yā despedir yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, cueⁿꞌé yā na yiīcū miiⁿ chi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā. 47 Taachí chii ꞌdaꞌa miiⁿ, barco miiⁿ ndúúcū discípulos ꞌāā cachíícá vmnaaⁿ yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ní náávtaⁿꞌa nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ canéé. Ní ꞌāā dámaāⁿ Jesús miiⁿ canee yā na yáⁿꞌāa miiⁿ. 48 Ní Jesús nꞌdiichí yā chi discípulos ní chꞌeenu yā chiī chí diíⁿ yā chí chiica barco miiⁿ ti ꞌyúúné miiⁿ ní contra yeⁿꞌē naachí cachiica barco miiⁿ. Na nguɛɛtiyaaⁿ ꞌdaꞌa ca, Jesús ndaa yā nanááⁿ discípulos, ní ngiicá yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Ní neⁿꞌé yā choꞌo daamá yā. 49 Taachí discípulos yeⁿꞌe yā nꞌdiichí yā Jesús chi ngiica yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ, discípulos nadacádíínuuⁿ yā chi ꞌáámá bulto chꞌɛɛtɛ ní ꞌcai yiicu yā. 50 Ti nducyáácá discípulos nꞌdiichí yā Jesús, ní diiꞌyá yā chiī. Naati Jesús ní yaaꞌví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī saⁿꞌā, nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá nī ti ꞌúú.
51 Ní Jesús miiⁿ cuchɛ́ɛ yā na barco miiⁿ naachi snúuⁿ discípulos. Ní canéé ꞌdiīíⁿ ꞌyúúné. Ní discípulos nadicádíínuuⁿ yā. Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. Ní cheꞌe yiinú yā. 52 Vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe discípulos ní chɛɛchí caati nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā vaadī nꞌgiinu yeⁿꞌe panes miiⁿ.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíítā na yáⁿꞌāa Genesaret
53 Choꞌó barco miiⁿ ndúúcu yā táámá lado yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ní ndaá yā ná yáⁿꞌāa Genesaret, naachí cachiichí yā barco miiⁿ cuaaⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌāa. 54 Ní taachi nacanꞌdaa yā na barco miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ꞌāā ndaá yā miiⁿ ní ntiinaáⁿ yā Jesús miiⁿ. 55 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌá yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ cuaaⁿ na yáāⁿ nꞌgaiyáā chi snéé niiⁿnuúⁿ chi Jesús canée yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chinguai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíítā. Ní tucaꞌa yā ndaa yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíítā na cama yeⁿꞌé yā ní candɛɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ. 56 Ní ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ lugar naachí cueⁿꞌe Jesús miiⁿ, nduuti chi na yáāⁿ nꞌgaiyáā, o na yáāⁿ nꞌgɛɛtɛ, o na campo, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní íꞌneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíitā cuaaⁿ cyúúní. Ní diꞌcuíítu yā Jesús chi caꞌá yā lugar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíítā chi cuuví tuuꞌví yā maaⁿ rá naachí ndɛɛtií yeⁿꞌē catecai Jesús. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí tuūꞌví yā tiinūuⁿ yeⁿꞌe yā, nduūvā yeⁿꞌe yā.