Chꞌiīⁿꞌnúⁿ yā Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ
14
Tiempo ꞌcūū saⁿꞌa rey Herodes, chi gobernador yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea, chꞌiindiveeⁿ sá tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. 2 Ní rey miiⁿ caⁿꞌa sa chii sa mozos yeⁿꞌē sa: Sáⁿꞌā Jesús ꞌcūū ní Juan chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ chí nnduuchi sá yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní cáávā chuū vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌē sa chi idiiⁿ sa vaadī nꞌgiinu.3 Rey Herodes miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chi soldados staꞌa sa Juan miiⁿ ní cāchiichí sa Juan ndúúcū cadenas ní chiꞌnuuⁿ sa Juan vácūū. ꞌTíícā diíⁿ rey miiⁿ cucáávā nꞌdaataá yeⁿꞌe yā chi nguuvi Herodías ti vmnááⁿ vmnaaⁿ nꞌdaataá miiⁿ ní nꞌdaataá yeⁿꞌē Felipe chi ꞌdíínu rey miiⁿ. Ní divíi rey miiⁿ táⁿꞌā miiⁿ yeⁿꞌe Felipe. 4 ꞌTíícā diíⁿ rey ndúúcū Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ ti Juan miiⁿ ngaⁿꞌa sá ngii sa Herodes miiⁿ chi tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa na ley, nguɛ́ɛ́ canee chí cuuvi nꞌdaataá yeⁿꞌé yā nꞌdaataá miiⁿ.
5 Rey Herodes miiⁿ ní neⁿꞌe yā ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā Juan miiⁿ, naati ꞌvaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ; ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní sꞌtéénu yā chí Juan miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ profeta chi dichóꞌo Ndyuūs. 6 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā ꞌviicu yeⁿꞌē cumpleaños yeⁿꞌe Herodes miiⁿ, nꞌdaataá ꞌlííⁿ daiya táⁿꞌā Herodías miiⁿ ndeꞌei tá naavtaⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní rey Herodes miiⁿ ní chiī yeenú yā chi ndeꞌei tá ní caⁿꞌa yā: 7 Dii, nꞌdaataá ꞌlííⁿ. ꞌÚú ngaⁿꞌá ndúúcū nduudu, “por Dios”, chi teé dii ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ chí neⁿꞌe di. 8 Chɛɛcu tá ni caⁿꞌa yā chīi yā nꞌdaataa ꞌlííⁿ miiⁿ dɛꞌɛ̄ chí caaca tá. Ní nꞌdaata ꞌlííⁿ caⁿꞌa ta chii tá rey miiⁿ: Nꞌdiī rey, tée nī ꞌúú tiīⁿ Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ cuꞌnuúⁿ chɛɛtī ꞌáámá cuꞌu.
9 Tuuꞌmi ní rey Herodes miiⁿ sꞌneeⁿ ndaachii yiinú yā; naati rey miiⁿ caati ꞌāā caⁿꞌa yā ndúúcū nduudu, “por Dios”, ní chꞌiindiveéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcu yā na mesa miiⁿ, caⁿꞌa yā chí ꞌāā caꞌa núúⁿ yā chííⁿ chí ngiica táⁿꞌā miiⁿ. 10 Caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chí ꞌcaātā daandu Juan chi ngɛɛdinuūⁿnīⁿ chi canúuⁿ sa vácuū. 11 Ní ndɛɛ sa tiiⁿ yā miiⁿ snꞌnúúⁿ chɛɛti cuꞌu ní caꞌa sa nꞌdaata ꞌlííⁿ miiⁿ. Ní táⁿꞌā miiⁿ ní caꞌa tá chɛɛcu tá.
12 Tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ ndaá yā ní staꞌá yā cuerpo yeⁿꞌe Juan miiⁿ ní chꞌiīchi yā. Ní cheⁿꞌe yā chīi yā Jesús miiⁿ tanꞌdúúcā chí chiī.
Jesús caꞌá yā cheꞌe nyuⁿꞌu mil ꞌiiⁿꞌyāⁿ
13 Taachí Jesús miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, cueⁿꞌé yā ní sndáa yā na ꞌáámá barco, ní cueⁿꞌe yā na ꞌáámá lugar cuɛɛti naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, canꞌdáa yā yeⁿꞌe yáāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe yā ndúúcū Jesús. 14 Ní taachí Jesús miiⁿ nanꞌdáa yā ná barco miiⁿ, nꞌdiichí yā nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní nnee yaꞌai ꞌiinu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngíitā chi ndaā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi candɛɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 15 Ní taachí ꞌāā chiinu discípulos yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ndaá yā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ꞌĀā chi chíínū maaⁿ, ní ꞌmuuⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Yaaꞌví nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī chí caⁿꞌá yā cuááⁿ na yáāⁿ nꞌgaiyáā ní cuái yā chi cheꞌe yā.
16 Jesús caⁿꞌa yā chīi yā discípulos: ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī nguɛ́ɛ́ cánéé chí náⁿꞌa yā. Ndísꞌtiī caꞌa nī chi cheꞌe yā.
17 Discípulos ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ tunééⁿ chi cheꞌe yā. Dámāāⁿ nyuⁿꞌu panes ndúúcū na ꞌuūvī ꞌyaācā vɛ́ɛ́.
18 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Candɛ́ɛ nī panes ndúúcū ꞌyaācā ꞌmuuⁿ.
19 Cuayiivi ní Jesús chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí chꞌɛɛtɛ́ yā ná yaātā miiⁿ. Jesús ní staꞌá yā nduu nyúⁿꞌú panes miiⁿ ndúúcū ꞌuūvī ꞌyaaca ní nꞌdiichí yā nanguuvi ní caꞌa yā gracias Ndyuūs Chiidá yā. Cuayiivi ní nꞌdeee yā panes ní caꞌa yā discípulos yeⁿꞌe yā. Discípulos miiⁿ ní caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé miiⁿ. 20 Nducyáácá yā cheꞌe yā ní chiitu ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní discípulos nānꞌguaáⁿ yā chí nángaāva panes yeⁿꞌe miiⁿ ndúúcū ꞌyaācā miiⁿ ní chiitu tá ndiichúúví ꞌcuɛɛ̄tɛ̄ɛ. 21 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cheꞌē miiⁿ nyuⁿꞌu mil ngii yā, ndii nguɛ́ɛ́ chiduūchɛ nꞌdaataá, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú daꞌcaīyāa ra.
Jesús ngiicá yā cuááⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
22 Cuayiivi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā chi cundaa yā na barco ní caⁿꞌá yā táámá ꞌdíítuú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā, ꞌnaaⁿ chi Jesús miiⁿ diíⁿ yā despedir yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 23 Jesús diíⁿ yā despedir yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní divíi yā yeⁿꞌe yā ní cuchɛɛ yā na ꞌáámá yiīcū ní caⁿꞌanguaꞌá yā. Taachí chiī ꞌdaꞌa, ꞌāā dámaaⁿ Jesús canée yā miiⁿ. 24 Barco miiⁿ ní ꞌāā cánduūu naavtaⁿꞌā yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ naachi olas yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿ miiⁿ neⁿꞌe ꞌcuuchii na yaānūuⁿ yeⁿꞌe nuūⁿnī miiⁿ. ꞌYúúné ní ngeēnū taaⁿ ní diitu nꞌdáí nꞌgeⁿꞌe na barco miiⁿ. Ní barco miiⁿ nguɛ́ɛ́ ngii ngíícá. 25 Taachi ꞌdaꞌa ca táámá nguuvi tanꞌdúúcā nꞌgɛɛcu cuūuⁿ o nꞌgɛɛcu nyuⁿꞌu, Jesús ndaá yā nanááⁿ discípulos ní ngíícá yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ. 26 Taachí discípulos ní nꞌdiichí yā Jesús miiⁿ chi ngiicá yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ní diiꞌyá yā chiī. Ní chistaⁿꞌa vaanicadiinūuⁿ yeⁿꞌé yā. Ní ꞌcai yā: Chuū ní ꞌáámá bulto. Ní caⁿꞌá yā ndúúcū vaadī ꞌvaꞌa.
27 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús yaaꞌví yā discípulos ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī cúúví ditiinú nī caati ꞌúú. Nguɛ́ɛ́ diꞌvaꞌá nī.
28 Tuuꞌmi ní Pedro nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa: Nꞌdií Señor, ndúúti chí nꞌdiī caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī chi caⁿꞌá naachi canee nī ní caacá cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā.
29 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā: Pedro, cuchíi di. Pedro miiⁿ ní nanꞌdáa sa na barco miiⁿ ni tucáꞌa sa ngiica sa cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Ní cueⁿꞌē sa naachi canéé Jesús miiⁿ. 30 Taachí Pedro miiⁿ nꞌdiichi sa ꞌyúúné taaⁿ miiⁿ diꞌváꞌa sa ní ꞌāā tucáꞌā chɛɛchi sa nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Tuuꞌmi ní ꞌcáí yiicu sa ní caⁿꞌa sa: Señor, nadanguáⁿꞌai nī ꞌúú.
31 Hora mííⁿ nūuⁿ, Jesús miiⁿ nꞌdoó yā taꞌa yā ní staꞌá yā taꞌa Pedro ní caⁿꞌa yā chii yā Pedro: Dii saⁿꞌā chi dúúꞌvīi iꞌtéénu di, ¿dɛꞌɛ̄ cúúví chí nadiꞌuūvī di staava yeⁿꞌē di ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu di?
32 Ní taachí Jesús ndúúcū Pedro sndáa yā na barco miiⁿ, canee ꞌdiiíⁿ ꞌyúúné mííⁿ. 33 Tuuꞌmi ní discípulos chi snúuⁿ yā na barco miiⁿ ní ndaá yā nanááⁿ Jesús ní sꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Jesús, cuaacu nííⁿnyúⁿ chí Daiya Ndyuūs nꞌdii.
Jesús diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Genesaret
34 Tááchí chꞌiinu choꞌó yā táámá lado yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ní ndaá yā na yáⁿꞌāa Genesaret. 35 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ taachi tuumicádíínuuⁿ yā chí Jesús canée yā miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌá yā ní chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ cuaaⁿ yáāⁿ nꞌgaiyáā chi snéé niiⁿnuúⁿ chi Jesús canée yā miiⁿ. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cándɛ́ɛ yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngííta yā nanááⁿ Jesús miiⁿ. 36 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diꞌcuíítu yā Jesús miiⁿ chi ꞌcuáaⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tuuꞌví yā naachi nꞌdɛ́ɛ́tií yeⁿꞌē catecái yā. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí tuuꞌví yā catecai Jesús miiⁿ ní nduūvā yeⁿꞌe yā.