NDUUDU NꞌDÁÍ CHÍ DÍNGÚŪⁿ APOSTÓL MARCOS
Yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌa Juan chi ngɛɛdínuūⁿniⁿ
1
ꞌTúúcā chí ngaⁿꞌa nduudu ngai yeⁿꞌe Jesucristo chí Daiya Dendyuūs.
2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ profeta Isaías miiⁿ chí ngaⁿꞌa nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ dinguúⁿ yā tanꞌdúúcā chí caⁿꞌa Ndyuūs, ꞌtíícā:
ꞌÚú dichoꞌó ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu yeⁿꞌé nanááⁿ ndísꞌtiī.
3 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní caⁿꞌa yā ndúúdú ngai na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa yā: Cuundiyaáⁿ nī yúúní yeⁿꞌe Señor Ndyuūs caati cuchii yā. Nanꞌguáaⁿ nī yúúní cuaacu caavá yā Didɛɛvɛ́ nī staava yeⁿꞌé nī ní cuuvi ꞌcuaáⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ taachi ndaa yā.
4 ꞌTíícā Juan miiⁿ ní chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa cuáácú sá chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaacadáámí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā ní cuɛɛdínúuⁿnīⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe sa, naati Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 5 Ní nꞌdeee ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén canꞌdáa yā chí ꞌcaandiveéⁿ yā chí ngaⁿꞌa Juan miiⁿ. Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā nuuⁿndi yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs níícú Juan miiⁿ ní chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ na yíícú Jordán.
6 Catecai Juan miiⁿ ní nínꞌdai ndúúcū yuūdū yeⁿꞌe ꞌiiti camello. Ní cinturón yeⁿꞌē sa ní dííⁿmáⁿ ꞌiiti. Ní chí cheꞌē sa ní ꞌiiti langostas ndúúcū n̄ꞌdiꞌi yeⁿꞌē ꞌiití ꞌyáaiⁿ chi vɛ́ɛ́ cuɛɛti. 7 Juan miiⁿ ngaⁿꞌa sa nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní caⁿꞌa sa: Cuayiivi yeⁿꞌe ꞌúú cuchii ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌɛɛtɛ taavi cá poder yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ ti ꞌúú. ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ neené nꞌdai ꞌúú chí cuuví diíⁿ nꞌdaatií yííⁿmáⁿ yeⁿꞌē ndaacuú yeⁿꞌe yā. 8 ꞌÚú ní ngɛɛ̄dínuūⁿníⁿ ndísꞌtiī ndúúcū nuūⁿnīⁿ naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní cuɛɛ̄dinuūⁿniⁿ yā ndúúcū Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs.
Juan miiⁿ chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa Jesús
9 Nguuvī sꞌeeⁿ Jesús miiⁿ chiicá yā yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ní ndaá yā na yíícú Jordán. Ní Juan miiⁿ ní chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa Jesús miiⁿ na yíícú Jordán. 10 Taachi Jesús canꞌdaa yā na nuūⁿnīⁿ miiⁿ, cuinꞌdiichí nī. Nꞌdiichí yā chí nanguaāⁿ nanguuvi ní Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ní cuchꞌééⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌé yā tanꞌdúúcā ꞌáámá paloma ꞌtíícā. 11 Chꞌiindiveéⁿ Jesús ꞌáámá nduudu chi chiīcā yeⁿꞌē nánguuvi chi caⁿꞌa: Díí Daiyá chi neⁿꞌe taaví ní yeenú taavi cáávā dii.
Yááⁿnꞌguiinūuⁿ neⁿꞌe sa nꞌdiichineeⁿ sa Jesús
12 Cuayiivi miiⁿ ní Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs candɛ́ɛ̄ Jesús na ꞌáámá yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 13 Jesús miiⁿ ní canée yā miiⁿ ꞌuuvi ngɛɛcu nguuvi naachi vɛ́ɛ́ ꞌiiti chi taaⁿ. Ní yááⁿnꞌguiinūuⁿ miiⁿ ní nꞌdiichineeⁿ sa Jesús chi diíⁿ yā nuuⁿndi naati nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā. Níícú ángeles ndaá yā ní diíⁿ yā cuidado Jesús miiⁿ.
Jesús tucáꞌa yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā na yáⁿꞌāa Galilea
14 Cuayiivi taachi sꞌnuúⁿ yā Juan chi chɛɛdinuūⁿnīⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ vácūū, Jesús miiⁿ ndāa yā na yáⁿꞌāa Galilea, ní caⁿꞌa yā nduudu cuaacu chí ngai yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā. 15 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌĀā snuū caꞌa tiempo naachí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ Ndyuūs ní ꞌāā ndaā niiⁿnuúⁿ. Nandaacadaamí nī yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ní cuꞌteenú nī nduudu cuaacu chi ngai chi yeⁿꞌe Cristo.
Jesús yaaꞌví yā cuūúⁿ saⁿꞌā chí itungááⁿ ꞌyaācā
16 Jesús miiⁿ ní cachiicá yā cuaaⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chi nguuvi Galilea, taachí nꞌdiichí yā Simón ndúúcū ꞌdíínū sa Andrés. Sáⁿꞌā sꞌeeⁿ ní saⁿꞌā chi itungaáⁿ ꞌyaācā, ní ngīī sa yaānā yeⁿꞌē sa chɛɛti nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ti saⁿꞌā sꞌeeⁿ itungáaⁿ sa ꞌyaācā na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 17 Ní Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Cuchíi nī, caⁿꞌá nī nduūcú ní ꞌúú ní diíⁿ chi inꞌnuúⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi caⁿꞌá yā nduucú. Ní tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī tungaáⁿ nī ꞌyaācā yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ꞌtíícā ngaⁿꞌa nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌá yā nduūcú.
18 Hora mííⁿ nūuⁿ saⁿꞌa sꞌuuⁿ sꞌneeⁿ sa yaānā yeⁿꞌē sa ni cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús.
19 Tuuꞌmi Jesús miiⁿ ní cueⁿꞌé yā ꞌtɛɛ ꞌtɛ́ɛ́ ní ndaacá yā saⁿꞌa chi nguuvi Jacobo ndúúcū Juan chi ꞌdiinū sa. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní daiya Zebedeo ní snee sa na ꞌaama barco ní nꞌdiyaata sá yaānā yeⁿꞌē sa. 20 Jesús ꞌcaí yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní nanꞌdáa sa na barco naachi snée sa ndúúcū chiida sa nꞌdiyaata sá yaānā yeⁿꞌē sa. Ní sꞌneeⁿ sa chiida sa Zebedeo ndúúcū mozos yeⁿꞌe yā ní cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús.
ꞌÁámá saⁿꞌā chi vɛɛ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ
21 Jesús miiⁿ ní ndaá yā na yáāⁿ Capernaum ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Ní caꞌáámá caꞌáámá sábado, nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, Jesús cueⁿꞌé yā na yaacū sinagoga ní chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 22 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngeⁿꞌe yiinu yā yeⁿꞌe chí Jesús ngaⁿꞌa yā; tí ngíꞌcueeⁿ yā tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā, nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā ꞌáámá maestro yeⁿꞌē ley. 23 Ní chɛɛti yaacū sinagoga mííⁿ canéé ꞌáámá saⁿꞌā chi vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcu sa. Ní espíritu miiⁿ nꞌgai yeⁿꞌē sā: 24 Nꞌdiī Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret, cuꞌnéeⁿ nī núsꞌuu. ¿Dɛ́ꞌɛ̄ canéé yeⁿꞌé ꞌnū nduucú nī? ¿ꞌÁá ndaá nī chi diꞌcuiīnú nī núsꞌuu? ꞌÚú ní nꞌdiichí duꞌú nꞌdiī. Nꞌdiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai chi daiya Dendyuūs nꞌdiī.
25 Jesús miiⁿ ní yaaꞌvi néeⁿ yā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ, ní caⁿꞌa yā: Dii espíritu nꞌgáádí dí cheendi di, níícú nanꞌdáa di yeⁿꞌe saⁿꞌá tīī.
26 Tuuꞌmi ní espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ diīíⁿ chí chitáꞌāa ꞌáámá ataque sáⁿꞌa ꞌcūū. Ní ꞌcai yiicú espíritu miiⁿ, ní nanꞌdaā espíritu miiⁿ ná cuerpo yeⁿꞌe sáⁿꞌa ꞌcūū. 27 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cheⁿꞌe yiinu yā yeⁿꞌe chuū ní tiingūūneeⁿ yā nguaaⁿ maaⁿ yā ndúúcū viꞌī: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ chuū? ¿Dɛ́ꞌɛ̄ chí ngai chí ngiꞌcueeⁿ ꞌííⁿꞌyaⁿ ꞌcúū? ꞌÍíⁿꞌyaⁿ ꞌcúū ní vɛ́ɛ́ poder ca yeⁿꞌé yā ní ngíí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní nꞌgiindivééⁿ espíritus yeⁿꞌé yā.
28 Maāⁿnchꞌɛɛtɛ́ nuūuⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe chi diiⁿ Jesús miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ ná yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌé indáⁿꞌā Simón Pedro
29 Taachí nꞌdaā Jesús na yaacū sinagoga Jesús miiⁿ ní cueⁿꞌe yā ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan ná vaacu Simón ndúúcū Andrés. 30 Nꞌdaataá chí indáⁿꞌā Simón miiⁿ ní ngííta yā. Ndɛ́ɛ̄ ꞌííⁿꞌnūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní candiití yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu yā caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ chí nꞌdaataá miiⁿ ní ngííta yā. 31 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní ndaa yā nanááⁿ nꞌdaataá mííⁿ ní staꞌá yā taꞌā tá ní nadicuéeⁿ yā táⁿꞌā. Níícú chiviī ꞌiiⁿꞌnūuⁿ miiⁿ hora miiⁿ taachi nadicuéeⁿ yā nꞌdaataa miiⁿ, ní tucáꞌa tá diíⁿ tá mandados yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cheꞌe yā.
Jesús miiⁿ ní diiⁿ yā chi nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduūvā yeⁿꞌe yā
32 Cuayiivi taachí ꞌāā chiiya ꞌyáⁿꞌā ní ꞌāā ꞌdaꞌa miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngííta yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcu yā. 33 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní ndaá yā na cheendi vaꞌāī naachi canéé Jesús miiⁿ. 34 Ní Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā chi nanduuva yeⁿꞌe ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nꞌdeee nááⁿ nꞌdai caꞌai yeⁿꞌé yā. Ní divíi yā nꞌdeee nꞌdáí espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinuuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ yā chi espíritus sꞌuuⁿ caāⁿꞌmaⁿ, caati espíritus sꞌuuⁿ ní deenu duꞌū chí Jesús miiⁿ.
Jesús ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacú yeⁿꞌe Dendyuūs na yáⁿꞌāa Galilea
35 Táámá nguɛɛtiyaaⁿ ꞌdaꞌā ca, Jesús miiⁿ ní ncuéeⁿ yā ní canꞌdáa yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ní cueⁿꞌe yā ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní miiⁿ caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā. 36 Simón miiⁿ ndúúcū tanáⁿꞌā compañeros yeⁿꞌē sa cheⁿꞌe yā nꞌnuúⁿ yā Jesús. 37 Taachí ndaaca yā Jesús miiⁿ, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdiī Jesús, nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ inꞌnuúⁿ yā nꞌdiī.
38 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Caⁿꞌā yú tanáⁿꞌā yáāⁿ chi snéé na niiⁿnuúⁿ, ní ꞌtiicá ntúūⁿ caaⁿꞌmaⁿ yú nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs miiⁿ ti cáávā chuu chi cuchií.
39 Jesús miiⁿ ní cachiicá yā núúⁿmáⁿ yáāⁿ cuaaⁿ na yáⁿꞌāa Galilea. Ní ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacú yeⁿꞌé Ndyuūs miiⁿ na yáacū sinagogas yeⁿꞌe yáāⁿ sꞌeeⁿ. Ní divíi yā espíritus yeⁿꞌe yaaⁿnꞌgiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌai lepra
40 ꞌÁámá saⁿꞌā chi canéé caꞌai chí ínꞌduuti yuutɛ̄ yeⁿꞌē sa ndaa sa nanááⁿ Jesús, ti neⁿꞌe sa caaca sa ꞌáámá favor yeⁿꞌé yā. Ní chíintiiꞌya sa ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiī Jesús, ndúútī chi nꞌdiī neⁿꞌe nī, diíⁿ nī chí nduūvā yeⁿꞌé.
41 Jesús ní nduuvi yaꞌāī ꞌíínu yā saⁿꞌā miiⁿ, ní tuuꞌví yā saⁿꞌā ndúúcū taꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Táácā nguɛ́ɛ̄. ꞌÚú neⁿꞌé. Dii saⁿꞌā, ꞌāā nduuvá yeⁿꞌē di.
42 Taachí caⁿꞌa Jesús ꞌtuucā, chivii caꞌai chi inꞌduuti yuutɛ yeⁿꞌē sa ní nduūvā yeⁿꞌē sa, ní dɛɛvɛ sa. 43 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní yaaꞌvi yā saⁿꞌā miiⁿ chí cunaⁿꞌa sa na vaacu sa, naatí néé caꞌá yā cuidado saⁿꞌa miiⁿ ní yaaꞌví yā saⁿꞌa miiⁿ: 44 Díí, cunꞌdííchí dí, nguɛ́ɛ́ cuuvi di mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nanduūvā yeⁿꞌe di. Cueⁿꞌe di ní ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di maaⁿ cuerpo yeⁿꞌe di nanááⁿ chiiduú chi nduūvā yeⁿꞌē di. Ní caꞌa di ofrenda tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés miiⁿ cáávā chi nduūvā yeⁿꞌē di ní cáávā chi dɛɛvɛ cuerpo yeⁿꞌē di. ꞌTíícā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ snaaⁿ yā chí ꞌāā nduuvá yeⁿꞌē di.
45 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā miiⁿ ní cunaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chi chiī ndúúcu sa. Ní cáávā chi diiⁿ sa ꞌtúúcā, Jesús miiⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cheⁿꞌe nguūvi yā mar ꞌáámá yáāⁿ, ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ snaaⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní Jesús cueⁿꞌé yā yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ, ní cachiicá yā ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ sꞌeeⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ; naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē yáāⁿ ní nꞌdáa yā chi nꞌdiichi yā Jesús miiⁿ.