Jesús idiiⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌē ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe caꞌāī chi nguuvi lepra chí ínꞌduuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌē sa
8
Taachí Jesús cuchꞌeeⁿ yā na ꞌáámá yiīcū, nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌé yā ndúúcu yā. 2 Nꞌdiichí nī. Nanááⁿ Jesús ndaā ꞌáámá saⁿꞌā chi ndíí sa ꞌáámá caꞌai chi nguuvi lepra chí índuuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌē sa. Ní chíntiiꞌya sa nanáaⁿ yā ní sꞌteenu sá ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Señor, nduuti chi neⁿꞌe nī, ní diíⁿ nī chi nduūvā yeⁿꞌé.
3 Jesús ní nꞌdoó yā taꞌá yā ní tuuꞌví yā saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ꞌÚú neⁿꞌé. Nduūvā yeⁿꞌē di. Tuuꞌmí nūuⁿ ndúuvā nꞌdaācā yeⁿꞌē sa ní nduūvī dɛɛvɛ sa. 4 Tuuꞌmi ní Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: Cuéⁿꞌe di ní ꞌcuuⁿꞌmiⁿ dí cuerpo yeⁿꞌē di nanááⁿ chiiduú ní caꞌa di ofrenda nanááⁿ Ndyuūs tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa na ley chi dinguuⁿ Moisés. ꞌTíícā ní chiiduú caaⁿꞌmaⁿ cuaacú yā yeⁿꞌē di nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di yeⁿꞌē chí chiī ndúúcu di mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌaama mozo yeⁿꞌe capitán romano
5 Taachí Jesús cáámá ndaa yā na yáāⁿ Capernaum, ndaā ꞌáámá saⁿꞌā capitán yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ romanos nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. Ní ndaā sa nanááⁿ Jesús miiⁿ ní diꞌcuíítu sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Nꞌdií Señor, mozo yeⁿꞌé candíítí sá na cama ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌē sa. Nééné yaꞌāī ngiītā sa.
7 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ꞌÚú ní caⁿꞌá ní diíⁿ chí saⁿꞌā ní nduūvā yeⁿꞌē sa.
8 Saⁿꞌā capitán nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús miiⁿ: Nꞌdií Señor, ꞌúú nguɛ́ɛ́ neené nꞌdai ꞌúú chí cundaa nī chɛ́ɛ́tí vaꞌāī yeⁿꞌé. Dámaāⁿ chí caaⁿꞌmaⁿ núuⁿ nī ní saⁿꞌā mozo yeⁿꞌé ndúuvā yeⁿꞌē sa. 9 ꞌÚú ní saⁿꞌā chí vɛ́ɛ́ saⁿꞌā ndíí tiīiⁿ yeⁿꞌé, ní ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē ꞌúú. ꞌÚú ntúūⁿ ní ngaⁿꞌá ntiiⁿnyúⁿ yeⁿꞌē cien soldados chi maaⁿ poder yeⁿꞌé. ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ꞌaama sa: Cúnaⁿꞌā di, ní inaⁿꞌā sa. Ní ngaⁿꞌá ngií taama sa: Cuchíi di, ní chii sa. Ní ngaⁿꞌá ngií mozo chi diiⁿ mandado yeⁿꞌé: Diiⁿ di ntiiⁿnyúⁿ ꞌcūū, ní diiⁿ sa.
10 Taachi Jesús chꞌiindiveéⁿ yā chuū cheⁿꞌé yiinú yā. Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndisꞌtiī chí ꞌúú nguɛ́ɛ́ īndaacá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu nꞌdai yā mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel tanꞌdúúcā saⁿꞌá ꞌcūū. 11 Ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi neené ꞌyaaⁿ yā chi caaca yā cuaaⁿ ná ícanꞌdaa ꞌyáⁿꞌā ndúúcū cuaaⁿ na ngiiya ꞌyáⁿꞌā ní ꞌcuɛ̄ɛtɛ́ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi ndúúcū Abraham, ndúúcū Isaac, ndúúcū Jacob. 12 Naati nꞌdeee nꞌdáí daiyá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel chí canéé chi ꞌcuɛɛtinée yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuví, Ndyuūs tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chuvaꞌāī naachí maāiⁿ. Mííⁿ ní cuɛɛcu yā ní cheꞌe ꞌdiiⁿꞌyuⁿ yā ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Dendyuūs.
13 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā capitán miiⁿ: Cunaⁿꞌā di. Tanꞌdúúcā chi iꞌtéénu di chi ꞌúú idiíⁿ chi nduūvā yeⁿꞌe mozo yeⁿꞌē di, ꞌtíícā cuuví ndúúcū mozo yeⁿꞌē di. Ní hora mííⁿ nūuⁿ nduūvā yeⁿꞌe mozo yeⁿꞌē sa.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe indáⁿꞌā Pedro
14 Cuayiivi ní ndaā Jesús ná vaꞌai yeⁿꞌē Pedro miiⁿ ní nꞌdiichí yā chí indáⁿꞌā Pedro miiⁿ candiiti yā na cama. Ndɛɛ̄ ꞌiīⁿꞌnūⁿ taáⁿ táⁿꞌā miiⁿ. 15 Jesús tuuꞌví yā taꞌā tá ní ꞌiiⁿꞌnūⁿ mííⁿ ní chivii. Tuuꞌmi ní táⁿꞌā miiⁿ ní nducueeⁿ tá ní diiⁿ ta mandado yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caꞌa ta chi cheꞌe yā.
Jesús diiⁿ yā chi nanduūvā yeⁿꞌē nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ
16 Taachi chi ꞌdaꞌa nguuvi miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ndaa yā chi ndɛ́ɛ yā ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Jesús. Ndɛɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Jesús caⁿꞌa yā ꞌáámá nduudu nūuⁿ ní tunꞌdáa yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinuuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní diíⁿ yā chi nduuva yeⁿꞌē nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ngííta yā. 17 ꞌTíícā ní cuuví cuaacu chí caⁿꞌa saⁿꞌā profeta Isaías ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ taachí caⁿꞌa yā ꞌtúúcā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ maáⁿ yā staꞌá yā caꞌāī yeⁿꞌe yú ní candɛ́ɛ yā vaadī yaꞌai yeⁿꞌe yú.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ ꞌāā neⁿꞌe yā caⁿꞌa yā ndúúcū Jesús
18 Taachi Jesús nꞌdiichi yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuaaⁿ ꞌdiitú yā caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā chí choꞌó yā táámá lado yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 19 ꞌÁámá saⁿꞌā chi ngiꞌcueeⁿ ley ndaā sa nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdií Maestro, caⁿꞌá ndúúcu nī ꞌāā tií nūuⁿ naachi cáⁿꞌa nī.
20 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: ꞌYuunéēⁿ ní vɛ́ɛ́ yiivi yáává yeⁿꞌe tī. ꞌYáádá yeⁿꞌē nanguuvi vɛ́ɛ́ ꞌdɛ́ɛ́cɛ tī naati ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs nguɛ́ɛ́ vaꞌai chi vaacú naachi cundiītí tiíⁿ.
21 Táámá discípulo yeⁿꞌé yā caⁿꞌa sá chii sa Jesús: Nꞌdii Señor, vmnááⁿ vmnaaⁿ tée nī lugar ꞌúú ti caⁿꞌá ꞌcuūchí chiidá ní caⁿꞌa yú.
22 Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: Cuchíi di ndúúcū ꞌúú. Cuꞌneeⁿ dí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chí ꞌcuuchí yā tináⁿꞌā chi chiida di. Tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā tináⁿꞌā ꞌtííca yā.
Jesús chiꞌneeⁿ ꞌdiíⁿ yā olas yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā nduūcū ꞌyúúné chi tááⁿ
23 Jesús sndaa yā na ꞌáámá barco ní discípulos yeⁿꞌe yā cueⁿꞌe yā ndúúcu yā ni sndaa yā na barco miiⁿ. 24 Hora mííⁿ nūuⁿ ní ndaā ꞌáámá ꞌyúúné tááⁿ chí olas yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌa miiⁿ ní chꞌɛɛtɛ cá chí ndaā nuūⁿnīⁿ chɛɛti barco miiⁿ. ꞌTɛ́ɛ́ ꞌtɛ́ɛ́ nūuⁿ nguɛ́ɛ́ cánduūu ná barco. Jesús miiⁿ ní cyaadu yā. 25 Discípulos yeⁿꞌé yā ndaa yā nanááⁿ Jesús ní nanduūchí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā ngii yā Jesús: Nꞌdii Señor, nadanguáⁿꞌai nī sꞌuūúⁿ caati ꞌcuūvi yú. ꞌĀā ꞌcuɛɛchi yú cuaaⁿ maaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā.
26 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌé yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ꞌvaꞌá ni? Ndísꞌtiī ní dúúꞌvīi iꞌtéénu nī. Tuuꞌmi ní Jesús nducueeⁿ yā ní yaaꞌvi yā ꞌyúúné mííⁿ ndúúcū nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chí cuꞌnééⁿ ꞌdiīiⁿ. Ní hora mííⁿ nūuⁿ canee ꞌdiīiⁿ. 27 Discípulos ní cheⁿꞌe yiinú yā ní caⁿꞌa yā nguaaⁿ viꞌī: ¿Duꞌu sáⁿꞌā chi ꞌtúúcā, ti ndii ꞌyúúné ndíí nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā nꞌgiindiveēéⁿ yeⁿꞌē sa?
Saⁿꞌā sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Gadara chi vɛ́ɛ́ espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūūⁿ ndúúcu sa
28 Taachi Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā choꞌó yā nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ní ndaá yā niiⁿnuúⁿ na yáⁿꞌāa Gadara miiⁿ, snéé na ꞌuuvi saⁿꞌā chi snéé sa ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní nacanꞌdáa sa na yiivɛ yáává chi nguaaⁿ yáinyāⁿ. Ní nééné taaⁿ sa chi mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ngíí ngoꞌó yā yúúní miiⁿ. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní ndaa sa nanááⁿ Jesús. 29 Ní ꞌcai yiicu sa: Nꞌdii Jesús Daiya Dendyuūs, ¿dɛ́ꞌɛ̄ canéé yeⁿꞌé nī ndúúcū núsꞌuu? ¿ꞌÁá ndaá nī ꞌmuuⁿ chi diꞌvaachí nī yeⁿꞌē núsꞌuu taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cúúnú caꞌa tiempo taachi Dendyuūs caꞌa yā castigo?
30 Ní naachi snéé saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní yaⁿꞌai ꞌtɛ́ɛ́ na ꞌáámá yiīcū. Ní niiⁿnuúⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ snéé ꞌyaaⁿ nꞌdáí puercos, chi ngeꞌé tī. 31 Ní espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ miiⁿ ní diꞌcuíítu sa Jesús miiⁿ: Nꞌdiī Jesús, ndúúti chi tunꞌdáa nī núsꞌuu yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌuuⁿ, ꞌcuáaⁿ nī chi cundaa ꞌnū chɛɛti puercos miiⁿya. 32 Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ: Cuéⁿꞌe nī. Tuuꞌmi ní espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cánꞌdaa sa ní cueⁿꞌe sa chɛɛti puercos. Cuinꞌdiichí nī. Nducyaaca puercos chéénu tī na yiīcū miiⁿ ní chingéé nuúⁿ tī nguááⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní chꞌíī nuúⁿ tī nguááⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
33 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ cuidado puercos miiⁿ cunaⁿꞌá yā ngéénu yā na yáāⁿ miiⁿ ní caⁿꞌa yā tanducuéⁿꞌē chí chiī tanꞌdúúcā chí chóꞌōo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. 34 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ cheⁿꞌe yā nꞌdiichi yā Jesús. Taachí ndaa yā naachi canéé Jesús miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diꞌcuíítu yā Jesús miiⁿ chí cuɛɛvíi yā yeⁿꞌē yáāⁿ vaacú yā.