Jesús idiíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe ꞌáámá mozo yeⁿꞌe capitán romano
7
Taachí Jesús chꞌíínú ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní cueⁿꞌé yā na yaāⁿ Capernaum. 2 Ná yáāⁿ miiⁿya canéé ꞌáámá saⁿꞌā capitán romano yeⁿꞌē soldados. Ní na vaacu capitán miiⁿ cánéé ꞌáámá saⁿꞌā mozo chi idiiⁿ mandado yeⁿꞌē sa. Nééné neⁿꞌe sa mozo yeⁿꞌē sa ni nééné yaꞌāī ꞌiinu sa ti mozo ní neené yaꞌāī ngíítā sa. ꞌĀā cháā ꞌcuūvī sa. 3 Taachi capitán miiⁿ chꞌiindiveeⁿ sa chi Jesús miiⁿ diíⁿ yā vaadī nꞌgiinu, capitán miiⁿ dichoꞌo sa nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā na yaacū yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diꞌcuíítu yā Jesús miiⁿ chi caⁿꞌa yā na vaacu sa ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe mozo yeⁿꞌē sa. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cueⁿꞌe yā nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní diꞌcuíítu yā Jesús, ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Jesús, ꞌcaandiveéⁿ nī caati capitán yeⁿꞌé ꞌnū ní neené nꞌdai yā chi diíⁿ nī chí nduūvā yeⁿꞌe mozo yeⁿꞌe yā. 5 Caati capitán romano miiⁿ ní idinéⁿꞌe yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yú chi yeⁿꞌe ndaata Israel, ní dinꞌdái yā yáacū sinagoga yeⁿꞌe yú.6 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní taachi ꞌāā cháā ndaa niiⁿnuúⁿ yā ná vaꞌai yeⁿꞌē sa, capitán miiⁿ dichoꞌo sa nꞌduuvi amigos yeⁿꞌe sa chi caaⁿꞌmáⁿ yā cuuvi yā Jesús mii: Nꞌdiī, Señor, nguɛ́ɛ́ tuuviīnúuⁿ nī ti ꞌúú nguɛ́ɛ́ neené nꞌdai ꞌúú chi cundaa nī chɛɛti vaꞌai yeⁿꞌé. 7 Maaⁿ ní deenú chi mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní neené nꞌdai chi cuuvi ndaá nanáaⁿ nī. Dámaāⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ núúⁿ nī ní nduūvā yeⁿꞌe mozo chi diiⁿ mandado yeⁿꞌé. 8 ꞌĀā dɛꞌɛ nuūⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī yeⁿꞌē tuuꞌmi ní cuuvī chóꞌōo. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú ní vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌé. ꞌÚú ní capitán ní ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yeⁿꞌe soldados chi canee maaⁿ poder yeⁿꞌé. Ngaⁿꞌá ngií ꞌáámá sa: Cunaⁿꞌa di, ní inaⁿꞌa sa. Ní ngaⁿꞌá ngií taama sa: Cuchíi di, ní chii sa. Ní ngaⁿꞌá ngií mozo chi diiⁿ mandado yeⁿꞌé: Diiⁿ di ntiiⁿnyúⁿ cūū, ní diiⁿ sa.
9 Ní taachí Jesús chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌē sa chi ngaⁿꞌa amigos yeⁿꞌe capitán miiⁿ chéⁿꞌé yiinu yā yeⁿꞌe capitán. Ní nguɛɛcundíi yā nꞌdiichi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā cuaaⁿ daami yā ní caⁿꞌa yā. ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: ꞌÚú nguɛ́ɛ́ indaacá mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel chi iꞌteenú nꞌdai cá yā Ndyuūs tanꞌdúúcā capitán miiⁿ.
10 Taachí ndaa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ vaꞌai chi capitán miiⁿ dichóꞌo sa, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā chí mozo miiⁿ chi nééné ngííta sa ní ꞌāā nduuvá yeⁿꞌē sa.
Jesús nadanduuchí yā daiya ꞌáámá nꞌdaata nguáꞌāa chi ꞌāā tináⁿꞌā sa
11 Cuayiivi, Jesús miiⁿ cheⁿꞌe yā na yáāⁿ Naín ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ndúúcū ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cueⁿꞌe ndúúcu yā. Ní chúū chiī. 12 Taachí Jesús ndaá yā niiⁿnuúⁿ ná cheendi vaꞌāī yeⁿꞌe yaāⁿ miiⁿ, nꞌdiichí yā chi ndɛɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáámá caja tináⁿꞌā canuúⁿ yúúní chí cueⁿꞌe yā cuɛɛchi yā. Tináⁿꞌā miiⁿ ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā sa yeⁿꞌē chɛɛcú sá. Ní nꞌdaata miiⁿ ní nꞌdaataá nguaꞌa yā. Ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ snee yā ndúúcu yā. 13 Taachí Jesús nꞌdiichi yā nꞌdaataá miiⁿ, nééné yaꞌai ꞌiinú yā nꞌdaataá ní caⁿꞌa yā chii yā nꞌdaataá miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ cuɛɛcú di.
14 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní cueⁿꞌe ndaa yā ní tuuꞌví yā caja yeⁿꞌe tinaⁿꞌā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndɛ́ɛ yā caja miiⁿ chꞌɛɛtindii yā. Ní Jesús caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā ꞌdííⁿ ꞌúú yaaꞌví dii, nducueeⁿ di.
15 Tuuꞌmi ní ꞌnuūⁿndi saⁿꞌā ꞌdííⁿ chi nꞌdii ní tucáꞌa sa ndeē sa. Ní Jesús miiⁿ ní ncaꞌá yā saⁿꞌa ꞌdííⁿ chɛɛcu sa. 16 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ diꞌvaꞌá yā yeⁿꞌe chi nꞌdiichi yā ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. Ní caⁿꞌa yā chi ꞌáámá profeta chꞌɛɛtɛ ndāa yā nguaaⁿ núsꞌuu chí Ndyuūs dichoꞌó yā caati yaꞌai ꞌiinú yā yeⁿꞌē sꞌuuúⁿ chi nación yeⁿꞌé yā.
17 ꞌTíícā ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Ní caⁿꞌa yā chuū núúⁿmáⁿ na yáⁿꞌāa Judea ndúúcū nuuⁿmáⁿ yáāⁿ cuaaⁿ ꞌdiituú.
Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ dichóꞌo yā nduu ꞌuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Jesús
18 Discípulos yeⁿꞌe Juan chi ngɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ caⁿꞌa yā chii yā Juan miiⁿ yeⁿꞌé tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi diiⁿ Jesús. Tuuꞌmí Juan miiⁿ yaaꞌvi yā ꞌuuvi discípulos yeⁿꞌe yā nanáaⁿ yā. 19 Ní dichóꞌo yā discípulos sꞌeeⁿ chí ntiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ chuū: ¿ꞌÁá nꞌdiī Cristo chi canéé chí ndaā o ꞌāā cūnee ngíínú ꞌnū taama yā? 20 Discípulos yeⁿꞌe Juan miiⁿ cueⁿꞌe yā ní ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdiī Señor, Juan chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ dichóꞌo yā núsꞌuu chí ntííngúúneeⁿ ꞌnū nꞌdiī: ¿ꞌÁá nꞌdiī chi canéé chí ndaā o ꞌāā cūnee ngíínú ꞌnū taama yā?
21 Tiempo miiⁿ Jesús diíⁿ yā chi nnduūvā yeⁿꞌe ꞌyaaⁿ nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē caꞌai chi ndíi yā ní yeⁿꞌe caꞌai chi vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcu yā. ꞌTiicá ntúūⁿ diíⁿ yā chi snaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ. 22 Tuuꞌmi Jesús nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe nduu ꞌuuvi discípulos yeⁿꞌe Juan miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, cunaⁿꞌa nī ní cuuvi nī Juan miiⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē chi nꞌdiichi nī ndúúcū chi nꞌgiindiveéⁿ nī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ ní inaaⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngíícá yā ní ngiica yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndíí caꞌai chí lepra chi inꞌduuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌé yā ní nduuva yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chɛɛtúū ní nꞌgiindiveéⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí ní nnduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachíī snee yā ꞌúú ní ngaⁿꞌá nanáaⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, nduudu ngai chí yeⁿꞌē chí nanguaⁿꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 23 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cunncáā chꞌeenú yā ꞌúú ndúúcū nduudu yeⁿꞌé.
24 Taachi cueⁿꞌe discípulos yeⁿꞌe Juan chi dichoꞌō Juan miiⁿ, tuuꞌmi ní Jesús tucáꞌa yā caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snee yā ndúúcu yā yeⁿꞌe Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ miiⁿ: ¿Dɛꞌɛ cheⁿꞌe nī nꞌdiichi nī na yáⁿꞌāa cuuⁿmaⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ¿ꞌÁá ꞌáámá ndúú chí idinꞌnúⁿꞌu ꞌyúúné? Nguɛɛ ꞌtíícā. 25 ¿Duꞌú cheⁿꞌe nī nꞌdiichi nī tuuꞌmi? ¿ꞌÁá ꞌaama saⁿꞌā chi canúuⁿ sa catecai nꞌdai sa? Deenu nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdaācā catecai yā nguɛ́ɛ́ nꞌgeenu yā ngii ní snée yā na vaꞌai yeⁿꞌē rey. 26 ¿Duꞌú cheⁿꞌé nī nꞌdiichí ni tuuꞌmi? ¿ꞌÁá ꞌáámá profeta chí ngaⁿꞌa nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs? ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌtíícā. Cheⁿꞌé nī nꞌdiichí nī ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtɛ ca yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌā profetas. 27 Chuū canéé nguūⁿ yeⁿꞌe Juan miiⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ:
Cunꞌdiichí nī. ꞌÚú ní dichoꞌó ꞌáámá saⁿꞌā chi caaⁿꞌmaⁿ sā nduudu cuaacu yeⁿꞌé nanááⁿ dii. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌcuundiyaáⁿ sa yúúní cáávā dii.
28 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nguaaⁿ nducyaaca saⁿꞌā chi chꞌiindiyaāⁿ sa na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ táámá saⁿꞌā chi chꞌɛɛtɛ ca sa ti ꞌāā Juan miiⁿ chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicuúⁿ ca yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní chꞌɛɛtɛ cá yā nguɛ́ɛ́ ti Juan miiⁿ.
29 Neené nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa chꞌiindiveéⁿ yā nduudu chi ngaⁿꞌa Jesús. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chiꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌe Juan miiⁿ ní diíⁿ yā tanꞌduucā Ndyuūs neⁿꞌe yā. Ní Juan miiⁿ chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 30 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos miiⁿ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā Juan ndíí nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌe Juan miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ chɛɛdinuūⁿniⁿ yā. 31 Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cuuví nadidaamá ndúucu tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū maaⁿ? ¿Dɛꞌɛ́ tanꞌduucá yā? 32 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā saⁿꞌā ngaiyáā chí nꞌgɛɛ̄tɛɛ sa niiꞌvɛ̄ɛ̄ ní duūchī sa ndúúcū viꞌi ní nꞌgai sa compañeros yeⁿꞌe sa. Ní ngaⁿꞌá sa ngii sa viꞌī: Tiiví ꞌnū flauta cáávā baile ní nguɛ́ɛ́ ndeꞌéí nī. Ngiita ꞌnū canciones chí ndaachií ní nguɛ́ɛ́ chɛɛ̄cu nī. 33 Ní ndaā Juan chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ chí ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cheꞌe yā pan ní nguɛ́ɛ́ chiꞌi yā vino ní ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌa nī yeⁿꞌe yā: Juan miiⁿ ní cánée yā ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. 34 ꞌÚú ní ndaá, ꞌúú Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ꞌúú. Ní ngeꞌé ní ngiꞌí ní ndísꞌtiī ngaⁿꞌa nī yeⁿꞌe ꞌúú: ꞌCuinꞌdííchí nī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdeēe ngeꞌé yā ní yaāⁿ nꞌdáí ngiꞌí taaví yā vino. Ní ngaⁿꞌa ntuúⁿ nī chi ꞌúú ꞌáámá amigo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ nuuⁿndi. 35 Caati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ deenu yā chi vaadī deenu miiⁿ ní yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiⁿꞌí yā vaadī deenu miiⁿ cáávā denduꞌū chi nꞌdaācā chi diíⁿ yā ti yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús cueⁿꞌe yā na vaacu Simón chi saⁿꞌā fariseo
36 ꞌÁámá saⁿꞌā fariseo diꞌcuíítu sa Jesús chi chéꞌé yā ná váácu sá. Tuuꞌmi ní Jesús sndaa yā ná vaꞌai yeⁿꞌe saⁿꞌā fariseo miiⁿ ní chꞌiindi yā na mesa ndúúcū sa. 37 Tuuꞌmi ní ꞌáámá nꞌdaataá chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe ta chí canee tá yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ, taachí chicádíínuuⁿ tá chi Jesús miiⁿ canée yā na vaꞌáí yeⁿꞌe saⁿꞌā fariseo ní vɛɛ yā na mesa, nꞌdaataá mííⁿ ndaa ta ní ndɛ́ɛ ta ꞌáámá caja yeⁿꞌē aceite perfume. 38 Nꞌdaataa mííⁿ chííntiiꞌya tá na caꞌa Jesús ní ngɛɛcu tá. Ní ndúúcū nuūⁿnīⁿ nduutináaⁿ tá naaⁿnu tá caꞌa yā ní nadīdɛɛ̄vɛ tá caꞌa yā ndúúcū yuūdū tiīⁿ tá. Ní ꞌneeⁿcheendi ta caꞌa yā ní chiī tá aceite perfume caꞌa yā. 39 Taachí sáⁿꞌā fariseo miiⁿ nꞌdííchi sa chi diiⁿ nꞌdaataá miiⁿ, tuuꞌmi nadīcádíínuuⁿ sa ní caⁿꞌā sa nguááⁿ maāⁿ sa ꞌtíícā: Ndúútī chi sáⁿꞌa ꞌcūū profeta sa, tuuꞌmi ní deēnū sa duꞌū nꞌdaātaa ꞌcúū chi ituuꞌvī tá saⁿꞌā ti vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌē tá. 40 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa fariseo miiⁿ: Dii, Simón, vɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ chi cuuví dii. Simón miiⁿ ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa: Maestro, caaⁿꞌmaⁿ nī.
41 Jesús caⁿꞌa yā ejemplo ꞌcūū: ꞌUūvī ꞌiiⁿꞌyāⁿ canꞌdíícu yā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā. ꞌÁámá yā ní canꞌdíícu yā nyuⁿꞌu ciento caadi, taama yā ní ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichi caadi. 42 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ tuūmī miiⁿ yeⁿꞌe yā chí nadííꞌvɛ yā. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ ndaaca yā tuūmī. Sáⁿꞌā chí chinnee miiⁿ ní nadachꞌɛɛcú sa yeⁿꞌē ndúú ꞌuuvi sa. Maaⁿ ní cuuvi di ꞌúú, ¿chɛɛ̄ cá saⁿꞌā sꞌeeⁿ neⁿꞌe cá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ?
43 Simón miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ꞌÚú inadacádiinúúⁿ chi dinéⁿꞌe ca yā saⁿꞌā chí nꞌdeēe ca canꞌdíícū miiⁿ. Jesús nanꞌguaacútaⁿꞌa yā: Nꞌdaācā inadacadíínuuⁿ di.
44 Tuuꞌmi ní nguɛɛcundíī Jesús naachi canéé nꞌdaataá mííⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Simón: ¿ꞌÁá ínaaⁿ di chi diiⁿ nꞌdaātāa ꞌcúū? ꞌÚú indaá na vaacu di ní nguɛ́ɛ́ tee di nuūⁿnīⁿ chi naaⁿnú caꞌá tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌē yú naati nꞌdaātāa ꞌcúū ní cheendáa tá nuūⁿnīⁿ nduutinaaⁿ tá caꞌá ní nadidɛɛvɛ tá caꞌá ndúúcū ꞌyuūdū tiīⁿ ta. 45 Taachí ndaá ní nguɛ́ɛ́ ꞌneeⁿcheendi di ꞌúú tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe yú naati nꞌdaātāa ꞌcúū ꞌáámá iꞌneeⁿcheendi tá caꞌá, ndíí taachi sndaá. 46 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cheendáa di aceite perfume tiíⁿ tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe yú naati nꞌdaātāa ꞌcúū cheendaa tá aceite perfume na caꞌá chi diiⁿ tá honrar ꞌúú. 47 Chuū ngaⁿꞌá ngií, dii Simón; ti tanducuéⁿꞌe nuuⁿndi chi nꞌdeēe nꞌdáí yeⁿꞌe tá nadachꞌɛɛcú yeⁿꞌē tá caati neené neⁿꞌe ta ꞌúú, ní diiⁿ tá ꞌtúúcā cáávā chi nadachꞌɛɛcú yeⁿꞌē tá. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí duūꞌvī neⁿꞌe yā ꞌúú ní duūꞌvī nadichꞌɛɛcú yeⁿꞌe yā.
48 Tuuꞌmi Jesús caⁿꞌá yā chiī yā táⁿꞌā: Díí nꞌdaataá ꞌúú nadichꞌɛɛcú nuuⁿndi yeⁿꞌē di.
49 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi vɛɛ̄tɛ́ yā na mesa miiⁿ tucáꞌa yā caⁿꞌa yā chiī yā viꞌī: ¿Duꞌu sáⁿꞌā chuū chi nadicadíínuuⁿ sa chí cuuvi nadīchꞌɛɛcu sa nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
50 Tuuꞌmí Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā nꞌdaataá míí: Cáávā chi iꞌtéénu di ꞌúú, n̄diiⁿ chí nanguáⁿꞌai di. Maaⁿ ní cunaⁿꞌā di ndúúcū vaadī ꞌdiīíⁿ.
