Discípulos yeⁿꞌe Jesús staꞌá yā trigo nguuvi chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel
6
ꞌÁámá nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, Jesús choꞌó yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā ꞌáámá campo naachi vɛ́ɛ́ trigo. Discípulos yeⁿꞌe yā ní staꞌá yā trigo ní chii yā tiīiⁿ ndúúcū taꞌá yā ní cheꞌe yā trigo. 2 Tuuꞌmi ní nꞌduuvi fariseos caⁿꞌa yā chiī yā discípulos yeⁿꞌe Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ndísꞌtiī diíⁿ nī cosas chi nguɛ́ɛ́ canee chi diíⁿ nī ti contra yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe nguuvi chi cánéé chí ntaaviꞌtúúnúūuⁿ?
3 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeēⁿ ndísꞌtiī na libro yeⁿꞌé Ndyuūs tanꞌduucā chi diiⁿ rey David ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcu yā taachi cuīīcu yā? 4 David sndáa yā yaācū ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcu yā ní David staꞌa yā pan chi canéé nátaī yeⁿꞌe Ndyuūs ní cheꞌe yā ní caꞌá yā chi cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcu yā. David miiⁿ nguɛ́ɛ́ canee chi cheꞌe yā pan ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcu yā ti dámaāⁿ chiiduú sꞌeeⁿ canee chi cheꞌe yā pan miiⁿ.
5 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú ní Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ní ꞌúú ngií ngaⁿꞌá ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe nguuvi chí ntaaviꞌtuunuúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús diiⁿ chi nduuvā yeⁿꞌe saⁿꞌā chi ndíí chɛɛchi taꞌā sa
6 Táámá nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, Jesús miiⁿ ní ndaa yā na yaācū sinagoga ní chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Mííⁿ canee ꞌáámá saⁿꞌā chi ntíꞌi taꞌa sa ta cuaācú sa. 7 Maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ngeenu yā Jesús miiⁿ caati neⁿꞌe yā nꞌdiichi yā nduuti chi idiiⁿ Jesús chí nduuva yeⁿꞌe sa nguuvi chi intaaviꞌtuūnúúⁿ yā, ni ꞌtíícā cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. 8 Naati Jesús miiⁿ déénu yā yeⁿꞌē chi nadicádiinuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa chi ntíꞌī ꞌáámá taꞌā sa: Dií saⁿꞌā, nducueeⁿ dí ní cuééndii di náávtaⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ ní cuééndiī sa náávtaⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 9 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú intiinguuneéⁿ ndísꞌtiī. ¿Dɛꞌɛ̄ chí cuuvi diiⁿ yú nguuvi chi ntaaviꞌtuūnúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ¿ꞌÁá diiⁿ yú cosas chi nꞌdaacā o cosas chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā? ¿ꞌÁá nꞌdaacā chí nanguaⁿꞌāī yú vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ o ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
10 Jesús chꞌiinu yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā cuaaⁿ ꞌdiitú yā ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Nꞌdoo di taꞌā di. Saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌdoo taꞌā sa ní taꞌā sa mííⁿ ꞌāā nduūvā yeⁿꞌē sa. 11 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌduuvi taaⁿ nꞌdaí yā ní yaaꞌvi yā viꞌi: ¿Dɛ́ꞌɛ diiⁿ yú chi cuuvi tunꞌdaa yú nuuⁿndi yeⁿꞌe Jesús miiⁿ?
Jesús ndɛɛvɛ yā nduꞌu chí ndiichúúví discípulos yeⁿꞌe yā
12 Nguuvi sꞌeeⁿ Jesús cueⁿꞌe yā ꞌáámá yiīcū chi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā ní Jesús miiⁿ ní núúⁿmáⁿ yaaⁿ caⁿꞌanguaꞌá yā. 13 Ní taachí chidɛɛvɛ Jesús yaaꞌvi yā discípulos yeⁿꞌe yā ní ndɛɛvɛ yā ndiichúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ discípulos sꞌuuⁿ ní caⁿꞌa yā chi ndiichúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi apóstoles. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌtúúcā nguuvi yā: Simón chi nguuvi ntúuⁿ yā Pedro; ndúúcū Andrés chi ꞌdíinū Simón Pedro miiⁿ, ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, ndúúcū Felipe, ndúúcū Bartolomé, 15 ndúúcū Mateo, ndúúcū Tomás, ndúúcū Jacobo chi saⁿꞌa daiya Alfeo, ndúúcū Simón chi nguuvi sa Zelote, 16 ndúúcū Judas chi ꞌdíinū Jacobo ndúúcū Judas Iscariote chi cuayiivi chiⁿꞌi sá duꞌū chí Jesús miiⁿ chi cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā.
Discípulos Elegidos
Jesús chiꞌcuéeⁿ yā ꞌyaaⁿ tááví ꞌiiⁿꞌyāⁿ
17 Jesús nanguaꞌáí yā yeⁿꞌe yiīcū miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿꞌé yā ní ndúúcū nꞌdeēe nꞌdáí discípulos yeⁿꞌe yā ní cueⁿꞌe yā ꞌáámá yáⁿꞌāa chi yúúdūu. Ní canee ntúūⁿ nduucú yā nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea ndúúcū yáāⁿ Jerusalén ní yeⁿꞌe yáāⁿ sꞌeeⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Tiro ndúúcū yáⁿꞌāa Sidón. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌāā ndāa yā chi ꞌcaandiveéⁿ yā yeⁿꞌē chi ngiꞌcueeⁿ Jesús miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngííta yā neⁿꞌé yā chi Jesús diiⁿ chi nduūvā yeⁿꞌe yā. 18 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní Jesús diiⁿ yā chi nacanꞌdáā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌɛɛnuu chiī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nduuvā yeⁿꞌé yā. 19 Ni nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiītā neⁿꞌe yā tuuꞌvi yā Jesús miiⁿ ti vɛ́ɛ́ cá poder yeⁿꞌe yā chi diiⁿ yā chi nanduūvā yeⁿꞌe yā.
Yeⁿꞌé vaadī yeenú ndúúcu yeⁿꞌē chi nguɛ́ɛ́ vaadī yeenú
20 Tuuꞌmi ní Jesús nꞌdiichí yā discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Dɛ́ꞌɛ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ yeⁿꞌe nī ti yeⁿꞌē ndísꞌtiī cuuví naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi.
21 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī chi ꞌcueeⁿ cá nī libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi nꞌdaācā ca canee staava yeⁿꞌé nī. Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī chi maaⁿ ní nngɛɛcu nī nanááⁿ Ndyuūs ti neⁿꞌe diíⁿ nī nducuéⁿꞌē chi cuaacu ti Ndyuūs yaꞌāī ꞌiinú yā ndísꞌtiī.
22 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ cuuvi snaaⁿ yā ndísꞌtiī ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuvíi yā yeⁿꞌe ndísꞌtiī. Ní cunncáā diíⁿ yā ndúúcū ndísꞌtiī. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ꞌcaandiveéⁿ yā chi duuchí nī. Caaⁿꞌmáⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaaca ndísꞌtiī cucáávā ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs. 23 Ndísꞌtiī canéé chí yeenú nꞌdai nī ní nguuvi miiⁿ cuuví yeenú nꞌdai ca nī caati Ndyuūs tée yā chi cuuvi yeⁿꞌé nī denduꞌū chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai taachi ndaa nī na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ti ndii cuááⁿ vmnaaⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ idiíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cosas chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas chi candɛ́ɛ yā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs.
24 Dɛꞌɛ chúúcā ndaachiī yeⁿꞌē ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ cá yeⁿꞌe nī caati ꞌāā yeenú nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
25 Dɛꞌɛ chúúcā ndaachiī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi nadacádíínuuⁿ nī chí nꞌdaācā canee nī nanááⁿ Dendyuūs ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ti cuayiivi naachi neⁿꞌé nī ꞌcaandiveéⁿ nī ní nguɛ́ɛ́ cuuví ꞌcaandiveéⁿ nī. Dɛꞌɛ̄ chúúcā ndaachiī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi maaⁿ ní nꞌgííⁿnyuⁿ nī ti cuayiivi ní cuɛɛcú nī ti ndaāchīi nī.
26 Dɛꞌɛ̄ chúúcā ndaachiī yeⁿꞌe ndísꞌtiī taachi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ nꞌdaācā yeⁿꞌe nī. Caati ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ ꞌtíícā ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas chi falso yā ní nguɛ́ɛ́ profetas yeⁿꞌé Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ candɛɛ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs.
Las Bienaventuranzas
Dineⁿꞌe yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taaⁿ yā nduucú yú
27 ꞌÚú, Jesús, ní ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī chi nꞌgiindiveéⁿ nī nduudu chi ngaⁿꞌá: Dinéⁿꞌe ntúūⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáárá chi taāⁿ yā yeⁿꞌe nī. Ní diiⁿ nꞌdaacá nī ntúūⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ndísꞌtiī. 28 Diꞌviicú nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáárá chi caⁿꞌa cunncáa yā ndúúcu nī. Ní caaⁿꞌmaⁿnguaꞌa nī caavā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáárá chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diíⁿ yā ndúúcu nī. 29 Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ duuchineeⁿ yā yeⁿꞌe nī ní nꞌgeⁿꞌe yā ꞌáámá tiicuaa náaⁿ nī, ꞌcuúⁿ nī chi diíⁿ yā táámá vmnéⁿꞌēe nduuti chi neⁿꞌé yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi divíi yā cotón yeⁿꞌe nī, caꞌā ntúuⁿ nī catecai nī. 30 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaca yā cosa yeⁿꞌé nī caavā necesidades yeⁿꞌe yā, caꞌá nī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cutaꞌá yā chi yeⁿꞌe nī, ꞌāā ntɛ́ɛ́ nguɛɛcunée nī ndaaca nī. 31 Tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī neⁿꞌe nī chi tanáⁿꞌā saⁿꞌā miiⁿ nꞌdáacā diiⁿ sa nduucú nī, ꞌtiicá ntúūⁿ diiⁿ ndísꞌtiī ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ.
32 Ndúúti chi ndísꞌtiī dinéⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe ndísꞌtiī, ¿dɛ́ꞌɛ̄ chi nꞌdaacā idiíⁿ nī? Caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā, ꞌtiicá ntúúⁿ idiíⁿ yā. 33 Ndúúti chi ndísꞌtiī nꞌdaacā idiíⁿ nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdaācā nduucú nī, ¿dɛ́ꞌɛ chi nꞌdaacā idiíⁿ nī? Caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā, ꞌtiicá ntuūⁿ idiíⁿ yā. 34 ꞌTiicá ntúūⁿ, nduuti chi diíⁿ nī prestar chiiⁿ chi yeⁿꞌé nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cunee ngiinú nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caⁿꞌá yā tee yā chiiⁿ chi yeⁿꞌé nī, ¿dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ tée yā gracias ndísꞌtiī? ꞌTiicá ntúūⁿ idiiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ nꞌdaācā. 35 Ndísꞌtiī dineⁿꞌé nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi taáⁿ yā yeⁿꞌe nī. ꞌTíícā dinꞌdaacá nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii nꞌdiichí yā ndísꞌtiī. Diíⁿ nī prestar cosa chi yeⁿꞌé nī ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nadacadiinuuⁿ cá nī yeⁿꞌē. Ní Ndyuūs tée yā ndísꞌtiī cosas chi denduꞌū chi chꞌɛɛtɛ ca yeⁿꞌé yā taachi caⁿꞌa nī na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní cuuví ndísꞌtiī daiyá Dendyuūs chi chꞌɛɛtɛ taavi ca. ꞌTíícā Ndyuūs tée yā cosas chí nꞌdaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cunncáā chi nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ yā: Nꞌdii Ndyuūs gracias. 36 ꞌTiicá ntúūⁿ yáꞌai ꞌiinú nī cááva ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā Chiidá nī Ndyuūs yaꞌáí ꞌiinú yā ndísꞌtiī.
Sermón en el Monte
Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ nī nuuⁿndī yeⁿꞌe mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ
37 Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī nuuⁿndī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ ntúuⁿ yā yeⁿꞌé nī. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā condenar ndísꞌtiī. Nadichꞌɛɛcú nī nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nī. 38 Caꞌá nꞌdaacá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿꞌé yā ní ꞌíícú Ndyuūs tée yā ndísꞌtiī ní dicaadi nꞌdááca yā chi cúúnú chiichi ndíí tuunu cungéē na morral yeⁿꞌé nī, caati Ndyuūs dicaadí yā ndísꞌtiī ndúúcū maaⁿ caadi chí dicaadí nī.
39 Jesús ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌáámá ejemplo yeⁿꞌe ꞌáámá nduudu chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛɛ daama. ¿ꞌÁá cúúví diiⁿ ꞌáámá chi ngueenááⁿ candɛɛ̄ táámá chi ngueenááⁿ? ¿ꞌÁá nguɛɛ cunꞌdáá nūuⁿ nduu ꞌuuví yā na yiivi yáⁿꞌāa? 40 ꞌÁámá discípulo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ cá yā nguɛ́ɛ́ ti maestro yeⁿꞌe yā. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chí neⁿꞌe cuuvi Maestro, canee chí ꞌcuiinu ꞌcueeⁿ yā dinꞌdaaca yā ní cuuví yā tanꞌdúúcā maestro yeⁿꞌe yā.
41 Táácā cuuví chi maaⁿ nchꞌɛɛtɛ́ nūuⁿ nꞌgíínu nī nuūⁿndī chi diiⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ inaaⁿ nī nuuⁿndī chꞌɛɛtɛ chi diíⁿ ni. 42 Nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi caaⁿꞌmáⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nduuti chi ndísꞌtiī diiⁿ nī cosas chi nguɛɛ nꞌdaacā. Nꞌdaacā ca chi ndaacadaamí nī yeⁿꞌē nuuⁿndi chi diiⁿ nī ní ꞌíícú cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canéé chí dinꞌdaacá yā.
ꞌÁámá yáⁿꞌá ní ngíⁿꞌí cucáávā nꞌguiꞌi yeⁿꞌē
43 Nꞌguiꞌi yeⁿꞌe yáⁿꞌá chi nꞌdai, nꞌdaacā chi cuuví nꞌguiꞌi yeⁿꞌē ní yáⁿꞌá chi nguɛ́ɛ́ nꞌdai ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. Naati yáⁿꞌá chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌguiꞌi chí nꞌdaacā yeⁿꞌē. 44 ꞌTíícā ti tuunu tuunu ca yáⁿꞌá nꞌgiⁿꞌi nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. Nguɛ́ɛ́ nꞌgiichi yā yaaⁿ chi ꞌcuūndī nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi yeⁿꞌē, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūⁿmá yā uvas yeⁿꞌē diiꞌyu nduuti yaaⁿ. 45 ꞌTiicá ntúūⁿ saⁿꞌā chi nꞌdai idiiⁿ sa denduꞌū chí nꞌdaacā chi nadacadíínuuⁿ sa na staava yeⁿꞌē sa chí nꞌdaacā. Saⁿꞌā chí cunncáā idiiⁿ sa tanducuéⁿꞌē chi nadacadíínuuⁿ sa na staava yeⁿꞌē sa caati staava yeⁿꞌē sa nguɛ́ɛ́ nꞌdaaca. Nduudu chi ngaⁿꞌā sa ngiica yeⁿꞌe chi ndiituu na staava yeⁿꞌē sa.
Yeⁿꞌē ndúú ꞌuūví cimientos yeⁿꞌé nduu ꞌuuvi vaꞌāī
46 Caⁿꞌa ntúūⁿ Jesús: ¿Dɛꞌɛ cúúví chí ndísꞌtiī ngaⁿꞌá nī ngiiⁿ nī ꞌúú: Nꞌdiī, Señor yeⁿꞌé, nꞌdiī, Señor yeⁿꞌé, ní nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ nī chi ngaⁿꞌá? 47 ꞌÚú cuuví ndísꞌtiī, duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chiī nanaáⁿ ní nꞌgiindiveēⁿ nduudu yeⁿꞌé ní nꞌdaacā idiíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌá, 48 ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chí dinꞌdái sa vaacu sá. Chiinú yáanūuⁿ nꞌdaaca sá ní sꞌnuūⁿ sa cimiento yeⁿꞌē vmnaaⁿ ꞌáámá yáává. Ní taachi chiiya ꞌáámá cuuvi naⁿꞌā ní chꞌiita yíícú ní diītūu nꞌdáí cheⁿꞌē nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Ní nuūⁿnīⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi diīiⁿ diꞌnúⁿꞌu vaꞌāī miiⁿ ti nꞌdaacā candúūu na yáává miiⁿ. 49 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌá ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chi dinꞌdái sa vaacu sa na yaⁿꞌá ndúútīi ní nguɛ́ɛ́ ndúúcū cimiento. Ní díítūu nꞌdai cheⁿꞌé nuūⁿnīⁿ miiⁿ ní vaꞌāī miiⁿ maaⁿnchꞌɛɛtɛ́ nūuⁿ chindɛɛvɛ ní cunncáā ntuūvīi vaꞌāī miiⁿ.