Ndúúcū vaadī nꞌgiinu yeⁿꞌē chi itungaáⁿ yā ꞌyaācā
5
ꞌÁámá tiempo taachi Jesús canée yā niiⁿnuúⁿ ná nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chi nguuvi Genesaret, nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā ní chiitu yā chi cuuvi ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Dendyuūs. 2 Jesús nꞌdiichi yā ná ꞌuūvī barcos chi snéé nííⁿnuúⁿ na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi itungaaⁿ ꞌyaācā miiⁿ ꞌāā nanꞌdaá yā na barco sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌé yā naaⁿnú yā yáanā yeⁿꞌe ꞌyaācā na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 3 Tuuꞌmi Jesús sndáa yā na ꞌáámá barco chi yeⁿꞌe Simón Pedro miiⁿ ní chii yā Simón Pedro chí ꞌāā caⁿꞌa rá barco miiⁿ ndíí niiⁿnuúⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Tuuꞌmi ní Jesús chꞌiindii yā na barco miiⁿ ní chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 4 Taachi Jesús chꞌiinu chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā Simón: Cueⁿꞌe di ndúúcū barco ndíí ná yáanūuⁿ ní ꞌcaanuuⁿ dí yaanā yeⁿꞌe di nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ ní tungaáⁿ dí ꞌyaācā.
5 Simón miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdii Maestro, ꞌāā núúⁿmáⁿ yaaⁿ chꞌɛɛti nduuchí ꞌnū ní diíⁿ ntiiⁿnyúⁿ ꞌnū ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ ndaāca ꞌnū; naati ndúúcū nduudu yeⁿꞌe nī ꞌcaanuúⁿ ꞌnū yaānā yeⁿꞌé ꞌnū chɛɛti nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
6 Taachi ꞌcaanuúⁿ yā yaānā miiⁿ chiitu ꞌyaācā chɛɛti yaānā miiⁿ chí yaānā miiⁿ ndiituú nūuⁿ chííteeⁿ. 7 Tuuꞌmi ní ditaꞌa yā yeⁿꞌē tanáⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúuⁿ yā chɛɛti taamá barco miiⁿ chí caⁿꞌa yā ní cunneé yā Simón. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndaa yā ní chiitu ꞌyaācā nduu ꞌuuvi barcos chí nduu ꞌuuvi barcos neⁿꞌe ꞌcuɛɛchi ndii mááⁿ nuūⁿnīⁿ. 8 Taachi Simón Pedro nꞌdiichí yā chuū chííntiiꞌyá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Nꞌdiī Señor, ꞌúú nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ꞌúú chí cuchií nanááⁿ nꞌdiī, ti ꞌúú ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuūⁿndī ꞌúú.
9 Simón Pedro miiⁿ ní nééné ngeⁿꞌe yiinú yā. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcū sa ngeⁿꞌe yiinú yā cáávā yeⁿꞌē chi diiⁿ Jesús chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ itúngaáⁿ yā ꞌyaācā chi ꞌyaaⁿ taaví tī. 10 ꞌTiicá ntúūⁿ Jacobo ndúúcū Juan, chi daiya Zebedeo, chi dáámá diiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū Simón, diiꞌyá yā chiī. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā Simón: Díí, Simón, nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa di; ndii maaⁿ ní tanꞌdúúcā chi ituungaaⁿ di ꞌyaācā yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿ, ꞌtíícā maaⁿ ní ꞌúú idiíⁿ chi inꞌnuuⁿ dí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuuvi caⁿꞌá yā nduucú.
11 Taachi ndaa yā ndúúcū barco miiⁿ niiⁿnuúⁿ ꞌdiitúú nuūⁿnīⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ sꞌneeⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yā ndúúcū barco miiⁿ ndúúcū nducuéⁿꞌē chi snúūⁿ chɛɛti barco miiⁿ ní cueⁿꞌe yā ndúúcū Jesús.
Captura Milagrosa de Peces
Jesús diiⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌai lepra
12 Taachi Jesús miiⁿ ndaa yā na ꞌáámá yáāⁿ ní canée yā miiⁿ, ndaa nanááⁿ Jesús ꞌáámá saⁿꞌā chi ndii sa ꞌáámá caꞌai chi nguuvi lepra chi ínꞌduuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌē sa. Taachí saⁿꞌā miiⁿ nꞌdiichi sa Jesús miiⁿ, chííntiiꞌya sa canꞌdiī sa ndii na yáⁿꞌāa nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní chiica sa Jesús: Nꞌdií Señor, ndúúti chi nꞌdiī neⁿꞌe nī, ní diíⁿ nī chí nduūvā yeⁿꞌé.
13 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ nꞌdoo taꞌá yā ní tuuꞌví yā saⁿꞌā ní caⁿꞌa yā: ꞌÚú ní neⁿꞌé chi nduūvā yeⁿꞌē di. Tuuꞌmí nūuⁿ ndúuvā yeⁿꞌē sa ní nduūvī dɛɛvɛ sá. 14 Ní Jesús caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ cuuvi di mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nduuva yeⁿꞌē di. Cueⁿꞌe di ní ꞌcuuⁿꞌmiⁿ di maaⁿ cuerpo yeⁿꞌe di nanááⁿ chiiduú. Ní caꞌa di nanááⁿ Ndyuūs ofrenda yeⁿꞌē di yeⁿꞌe chi nanduuva yeⁿꞌē di tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés. Ní ꞌiicu cadíínuúⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nduūvā yeⁿꞌe di.
15 Yeⁿꞌe chí diíⁿ Jesús miiⁿ dándoō ca, ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā chi ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Ní Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 Jesús cueⁿꞌe yā na lugar naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā.
Jesús diiⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa
17 ꞌÁámá nguuvi Jesús ní ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní miiⁿ vɛ́ɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chi dingúuⁿ leyes ndúúcū maestros chí ngiꞌcueeⁿ ley. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngiicá yā yeⁿꞌe táámá yáāⁿ ní yeⁿꞌē nducyáácá yaāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ndúúcū yáⁿꞌāa Judea, níícú yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén. Jesús miiⁿ cuuvi diíⁿ yā chí nduūvā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ti poder yeⁿꞌe Ndyuūs canéé nduucú yā. 18 Tuuꞌmi ní ndaa ntúūⁿ nꞌduuvi saⁿꞌā chi nꞌdiichí yā Jesús. Ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní ndɛɛ yā ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa na ꞌáámá camilla. Ní n̄diíⁿ yā chi ndaā saⁿꞌā miiⁿ chɛɛti vaꞌāī nanááⁿ Jesús miiⁿ. 19 Nguɛ́ɛ́ ndaāca yā taacā cundáa yā ndúúcū saⁿꞌa miiⁿ ti neené nꞌdeeé ꞌiiⁿꞌyāⁿ snuuⁿ yā. Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chɛɛ yā tiíⁿ vaꞌāī ni divíi yā nꞌduuvi táátá tiíⁿ vaꞌāī. Ní diꞌcuaꞌáí yā saⁿꞌā na yiivɛ naachi candíítí saⁿꞌā miiⁿ nanááⁿ Jesús. 20 Taachí Jesús miiⁿ tuumicadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī iꞌteenu yeⁿꞌé saⁿꞌā sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā: Díí saⁿꞌā, ꞌúú nadachꞌɛɛcú nuuⁿndí yeⁿꞌe di.
21 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos tucaꞌa yā nadicadíínuuⁿ yā ní caⁿꞌa yā: ¿Duꞌu sáⁿꞌa ꞌcūū chi duuchineeⁿ yā yeⁿꞌe Ndyuūs? ¿Duꞌū nadichꞌɛɛcu nuuⁿndi yeⁿꞌē yú? Dámaaⁿ Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā ꞌtíícā.
22 Jesús tuūmicadiinúúⁿ yā chi nadicádíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, ¿dɛ́ꞌɛ̄ cúúví chí ꞌtíícā inadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī na staava yeⁿꞌé nī? 23 ¿Chɛɛ cá nguɛ́ɛ́ ngíⁿꞌīi chi caaⁿꞌmáⁿ: ꞌĀā nuuⁿndi yeⁿꞌe di ní nchꞌɛɛ̄cū o ndúúncuééⁿ dí ní caaca dí? 24 ꞌTúúcā caⁿꞌá chií saⁿꞌā chi ndísꞌtiī cuuvi déénu nī ti ꞌúú ní Saⁿꞌa chi Daiyá Dendyuūs ꞌúú. Ní vɛ́ɛ́ poder iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi inadachꞌɛɛ̄cú nuuⁿndi. Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌa miiⁿ: Ncueeⁿ di, ntaꞌa di yiivɛ yeⁿꞌē di ní cunaⁿꞌā di na vaacu di.
25 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā miiⁿ chí ndii chi caꞌāī sa ꞌāā ndúúvā yeⁿꞌē sa ní staꞌā sa yiivɛ yeⁿꞌē sa naachi cándiiti sa ní ngaⁿꞌa sa: Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Dendyuūs. Ní cunaⁿꞌā sa naavtaⁿꞌā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 26 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cheⁿꞌe yiinú yā ní neene diꞌvaꞌá yā ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ Dendyuūs. Ní caⁿꞌa yā: Maaⁿ ní nꞌdiichi yú denduꞌū chi nguɛ́ɛ́ ta nnꞌdiichi yú chi caⁿꞌa yiinu yú.
Jesús yaaꞌví yā saⁿꞌā chi nguuvi Leví
27 Choꞌōo chúū, ní Jesús miiⁿ canꞌdaa yā cachiicá yā ní nꞌdiichi yā ꞌáámá saⁿꞌā chí ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌē impuestos yeⁿꞌe yáⁿꞌāa chí nguuvi sa Leví. Saⁿꞌā miiⁿ ní vɛɛ sa naachí nꞌgɛɛtɛɛ́ saⁿꞌā chí ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌē impuestos. Jesús miiⁿ ní yaaꞌví yā: Dii, sáⁿꞌā, cuchíi di caⁿꞌa di nduucú.
28 Tuuꞌmi ní sꞌneeⁿ sá ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē sa ndúúcū nducuéⁿꞌē denduꞌū ní ndúcueeⁿ sá ní cueⁿꞌē sa ndúúcū Jesús.
29 Saⁿꞌa Leví miiⁿ caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sá chí inꞌnuūuⁿ ꞌáámá comida chꞌɛɛtɛ nꞌdai na vaacu sa. Na vaacu sa miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌyááⁿ saⁿꞌā chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū tanáⁿꞌā saⁿꞌā. Nducyaaca yā ní vɛɛ̄tɛ́ yā ndúúcū Leví na mesa miiⁿ. 30 Tuuꞌmí maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley miiⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chi diíⁿ yā ley cunncáā caⁿꞌa yā yeⁿꞌe discípulos yeⁿꞌe Jesús ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cúúví chí ndísꞌtiī ndúúcū Jesús ngeꞌé nī ní ngiꞌi nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuuⁿndi? Chuū nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā.
31 Jesús ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngiitā nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā chi cuuvi yíícú yā. Dámaāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiitā neⁿꞌe yā chi cuuvi yíícú yā. 32 ꞌÚú nguɛ́ɛ́ cuchií chi yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā chi nꞌdááca yā chi nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ní ꞌíícú ndáácádáámí yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
Jesús Pasa Tiempo con Pecadores
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ caꞌdiinú ꞌiiⁿꞌyāⁿ
33 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tiingūūnéeⁿ yā Jesús: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cúúví chí discípulos yeⁿꞌe Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ ndúúcū discípulos yeⁿꞌe fariseos nééné nꞌdeēe cuūví ní caꞌdiiⁿnúⁿ yā ní ngaⁿꞌanguaꞌá yā ní discípulos yeⁿꞌe nī ní ngeꞌe yā ní ngiꞌi yā?
34 Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Chɛɛ yeⁿꞌē maáⁿ nī cuuvi diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nandaa naachi nꞌgiindivaacu saⁿꞌā neⁿꞌe chi canéé saⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu sa miiⁿ ndúúcu yā? Nguɛ́ɛ́ cuuvi nī. 35 Naati ndaá nguuvi chí ꞌcuūvī sā ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ sa ndúúcu yā, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ caꞌdiiⁿnúⁿ yā nguuvi miiⁿ.
36 Caⁿꞌa ntúūⁿ Jesús chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ táámá ejemplo chí ꞌtɛɛ nguɛɛ daama: Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcaaca yā ꞌáámá ꞌtaaⁿ tiinūuⁿ ngai chi nguɛ́ɛ́ ꞌāā naaⁿnu yā chí nꞌdyaatá yā ꞌáámá catecaí yā ndicúū caati tiinūuⁿ ngai miiⁿ ní cūꞌteeⁿ tíínūuⁿ ndiicúú. Ní ndiicúú miiⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā dinááⁿ diīiⁿ naachi nnꞌdyaatá ndúúcū chi ngai miiⁿ. 37 ꞌTiicá ntúūⁿ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ caꞌnuúⁿ yā vino ngai chɛɛti bolsa dííⁿmáⁿ ꞌiiti chi ndiicúū tanꞌdúúcā chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū ti vino ngai miiⁿ ní chóꞌōo yaadi yeⁿꞌē ní diiⁿ chi ꞌcááncuūⁿ yííⁿmáⁿ ndiicúū. Ní vino miiⁿ ní cungéē ndíí yííⁿmáⁿ miiⁿ tuuvií. 38 Cáávā chuū caꞌnuúⁿ yā vino ngai miiⁿ chɛɛti bolsa dííⁿmáⁿ ngai ní nduu ꞌuuvi ní nꞌdaācā canee yeⁿꞌē. 39 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngiꞌi yā vino ndiicúū neⁿꞌé yā cuꞌu yā vino ngai cuayiivi caati ngaⁿꞌa yā chi vino chi ndiicúū chííⁿ chí nꞌdai nguɛ́ɛ́ ti vino ngai.