Jesús diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví sá
9
Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ sndáa yā na barco, ní cueⁿꞌé yā táámá lado yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní cueⁿꞌe yā ní ndaa yā yáāⁿ vaacú yā. 2 Tuuꞌmi ní ndaā nanááⁿ Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ndɛɛ yā ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa. Candúu sa na ꞌáámá yiivɛ. Taachí Jesús miiⁿ tuumicadíínuuⁿ yā chi saⁿꞌā sꞌeeⁿ iꞌtéénu sa yeⁿꞌé yā, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa miiⁿ: Nduuví tiīnú di daiyá. ꞌÚú ꞌāā nadachꞌɛɛcú nuuⁿndi yeⁿꞌē di.3 Tuuꞌmi ní náⁿꞌā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi ngiꞌcueeⁿ ley chi snee sa miiⁿ tucáꞌa sa nadacadíínuuⁿ sa nguaaⁿ maāⁿ sa: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní ngaⁿꞌa taaⁿ sa contra yeⁿꞌe Ndyuūs. 4 Jesús miiⁿ tuumicádiinuuⁿ yā vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌē sa ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā inadicádíínuuⁿ nī na staava yeⁿꞌe nī? 5 ¿Chɛɛ cá chi nguɛ́ɛ́ ngíⁿꞌīi chi caaⁿꞌmáⁿ cuuví sáⁿꞌa ꞌcūū: Nuuⁿndi yeⁿꞌē di nchꞌɛɛcū o chi caaⁿꞌmáⁿ: Ndúcuééⁿ dí ní caaca dí? 6 ꞌTíícā ngaⁿꞌá chi ndísꞌtiī cadíínuuⁿ nī chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌē sa na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi nadachꞌɛɛcú sa nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví sá: Nducueeⁿ di ní ntaꞌa di yiivɛ yeⁿꞌe di ní cunaⁿꞌā di na vaacu di.
7 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā miiⁿ ní nducuééⁿ sá ní cúnaⁿꞌā sa na vaacu sa. 8 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā chuū cheⁿꞌe yiinú yā ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Dendyuūs chí caꞌá yā poder ꞌcūū saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí cūū.
Jesús yaaꞌvi yā saⁿꞌā chi nguuvi Mateo
9 Jesús choꞌó yā miiⁿ, ní cachiicá yā ní nꞌdiichí yā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuví sa Mateo. Mateo miiⁿ ní vɛɛ sa na cuarto naachi nadííꞌvɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Díí, cuchíi di caⁿꞌā di nduucú. Ní Mateo miiⁿ nducueeⁿ sa ní cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús.
10 Taachí Jesús vɛɛ yā na mesa ná vaꞌāī yeⁿꞌe Mateo miiⁿ, hora mííⁿ nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ publicanos chi cobradores chí innꞌguɛɛ yā yeⁿꞌe impuesto ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuūⁿndíī ní ndaa yā ní chꞌɛɛ̄tɛ́ yā na mesa ndúúcū Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā. 11 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos nꞌdiichí yā chuū, caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngeꞌe maestro yeⁿꞌe nī ndúúcū saⁿꞌā publicanos chi cobradores chí innꞌguɛɛ yā yeⁿꞌe impuesto ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuūⁿndíī?
12 Taachí Jesús chꞌiindiveeⁿ yā chuū, caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngiitā nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ꞌaama médico, dámaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngiītā. 13 Cueⁿꞌe nī ní tuumicádiinuuⁿ nī dɛꞌɛ chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ndúúcū chí neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ chi ꞌtíícā: ꞌÚú neⁿꞌé chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuvi yaꞌāī ꞌiinú yā ndúúcū viꞌī. ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiti ní caꞌá yā ꞌiiti tanꞌdúúcā ofrenda cucáávā ꞌúú. Ní ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ cuchīi iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chí yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacádíínuuⁿ yā chi nꞌdááca yā ti nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā, naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ní ꞌíícú ndaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ ntiinguuneeⁿ yā yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ caꞌdiiⁿnúⁿ yā ti caaⁿꞌmaⁿnguaꞌa yā
14 Tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe Juan chi chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Jesús, ¿dɛꞌɛ̄ cúúví chí núsꞌuu ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos nééné nꞌdeee cuūví nguɛ́ɛ́ ngaꞌdiiⁿnúⁿ ꞌnū ní discípulos yeⁿꞌe nī ngaꞌdííⁿnúⁿ yā?
15 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá cuuví ꞌcuɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū catecai ꞌcuáīⁿ tinaⁿꞌā taachí caⁿꞌá yā naachi nꞌgiindivaacu ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe chí saⁿꞌā chi nꞌgiīndīvaacu miiⁿ canéé sá? Naati ndaá nguuvi chí isaⁿꞌā yeⁿꞌe yā ní cuavíi sa yeⁿꞌé yā ti ꞌcuūvī sa; tuuꞌmi ní nguɛɛ caꞌdiiⁿnúⁿ yā.
16 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cúúví cutaꞌá yā ꞌáámá tiinūuⁿ ngai chi nguɛ́ɛ́ naaⁿnu yā chi nꞌdyaatá yā na catecai ndiicúū yeⁿꞌe yā. Nduuti chi ꞌtíícā diíⁿ yā, caātā nduꞌū tiinūuⁿ ndiicúū. Ní cuuvi chꞌɛɛtɛ ca naachí ndíí nteeⁿ tiīnūuⁿ ndiicúū. 17 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caaⁿꞌyúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ vino ngai chɛ́ɛ́tí bolsa yiiⁿmaⁿ ndiicúū tanꞌdúúcā chí diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ tiempo chi chóꞌōo caati yiiⁿmaⁿ ndiicúū miiⁿ ní cúteeⁿ ní vino miiⁿ ní cungéē. Ní cuuvi ndáí yiiⁿmaⁿ. Caaⁿꞌyúⁿ yā vino ngai chɛɛti bolsa yiiⁿmaⁿ ngai; ní cuavíꞌī nduu ꞌuūví nꞌdáacā canéé yeⁿꞌē.
Jesús diíⁿ yā chí nanduūvā yeⁿꞌe ꞌuūvī nꞌdaataá
18 Taachí Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ndúúdu ꞌcūū, ꞌáámá saⁿꞌā chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yáacū sinagoga ndáa sa nanááⁿ Jesús, ní chiintiiꞌya sá ní chiꞌteenu sa. Ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Jesús, miniiⁿyuⁿ chꞌiī daiyá; naati cuchií nī ní cunꞌduu nī taꞌa nī vmnaaⁿ yeⁿꞌē tá ní nnduuchi tá.
19 Ní Jesús nducueeⁿ yā ní cueⁿꞌe yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ní ndáa yā ndúúcū saⁿꞌā miiⁿ na vaacu sá. 20 Tuuꞌmi ní ꞌáámá nꞌdaataa chi canéé ndúúcū ꞌáámá caꞌai, chí icanꞌdáā yuuúⁿ yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌē tá ꞌāā ndiichúúví nduūyū ndaa niiⁿnuⁿ tá cuaaⁿ dáámí Jesús. Tuūꞌvi tá naachí ndɛɛtúú yeⁿꞌe catecai Jesús miiⁿ. 21 Ti taⁿꞌā miiⁿ maāⁿ tá nadicádiinuuⁿ tá ꞌtíícā: Ndúúti chi ꞌúú tuūꞌví dámaaⁿ catecai yā, tuuꞌmi ní nduūvā yeⁿꞌé. 22 Tuuꞌmi ní Jesús nguɛɛcúndii yā ní nꞌdiichi yā táⁿꞌā, ní caⁿꞌa yā chii yā táⁿꞌā: Cúúví dítiīnú di, díí daiyá; ꞌāā nanduuvā yeⁿꞌē di ti iꞌtéénu di ꞌúú. Hora mííⁿ nūuⁿ táⁿꞌā miiⁿ nánduūvā yeⁿꞌē tá.
23 Taachí Jesús miiⁿ sndaa yā na vaꞌai yeⁿꞌē sáⁿꞌā chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿꞌe yáacū sinagoga tuuꞌmi ní nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtiiví yā flauta, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgai yā, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngɛɛcú yā ní snéé yā naachi candíítí tináⁿꞌā. 24 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuvíi nī; ti taꞌdíí miiⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdii tá, cyaadu tá. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌííⁿnyuⁿneeⁿ yā Jesús miiⁿ. 25 Taachi tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chɛɛti vaꞌāī, Jesús ndaa yā vaꞌāī ní staꞌá yā taꞌā nꞌdaataa ꞌlííⁿ miiⁿ, ní nꞌdaata ꞌlííⁿ miiⁿ ní nducueeⁿ tá. 26 Chuū chí diiⁿ Jesús ní ndōō fama miiⁿ nuuⁿmaⁿ ná yáāⁿ naachí chiī chuū.
Jesús diíⁿ yā chi nanduūvā ꞌuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ
27 Taachi Jesús choꞌó yā yeⁿꞌē miiⁿ, ní ꞌuuvī saⁿꞌā chi ngueenááⁿ canꞌdáa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌCai yiicú sá ní caⁿꞌa sa: Nꞌdií Daiya David, cunéé yaꞌai ꞌiinu nī núsꞌuu.
28 Taachi Jesús cueⁿꞌé yā ndaa yā na vaꞌai tuuꞌmi ní ndaa ndúú ꞌuūvī saⁿꞌā ngueenááⁿ miiⁿ nanááⁿ Jesús. Jesús caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá iꞌtéénu nī chi ꞌúú cuuvi diíⁿ chi nanduūvā yeⁿꞌé nī? Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: ꞌTíícā Señor.
29 Tuuꞌmi ní Jesús tuūꞌví yā nduutinááⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌTíícā cuuví tanꞌdúúcā chi iꞌtéénu nī yeⁿꞌé.
30 Nduutinááⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní nꞌguaaⁿ ní nduuvā yeⁿꞌē sa. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Nguɛ́ɛ́ caꞌa nī chi cadíínúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chuū.
31 Naati saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe sa núúⁿmáⁿ ná yáⁿꞌāa miiⁿ, ní caⁿꞌa sa nducuéⁿꞌē chí Jesús miiⁿ diíⁿ yā.
Jesús diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿꞌē ꞌáámá ꞌdiíꞌmī
32 Taachi Jesús ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌdaa yā na vaꞌai miiⁿ, ndaa saⁿꞌā sꞌeeⁿ nanááⁿ Jesús ní ndɛ́ɛ sa ꞌáámá ꞌdíiꞌmī chi canee sa ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. 33 Ní taachi Jesús miiⁿ tunꞌdáa yā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūūⁿ miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌdííꞌmi miiⁿ ní chíí caⁿꞌa sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ ní cheⁿꞌe yiinú yā ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí denduꞌū chi ꞌtúúcā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel.
34 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā miiⁿ ní tunꞌdáa sa espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā saⁿꞌā chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ.
Jesús yaꞌai ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ
35 Jesús cachiica yā nuuⁿmáⁿ na yáāⁿ nꞌgɛɛtɛ ndúúcū yaāⁿ nꞌgaiyáā, ní ngiꞌcueeⁿ yā na yáacū sinagogas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Ní ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌē naachí Ndyuūs ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē naaⁿ caꞌai yeⁿꞌe yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yaꞌai yeⁿꞌé yā. 36 Ní taachi Jesús nꞌdiichi yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, tuuꞌmi ní yáꞌai ꞌiinú yā caava ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, ti iiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndicúúnu yā ni snée yā tanꞌduucā ꞌiiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ duꞌū chi idiiⁿ cuidado ꞌiiti. ꞌTiicá yā. 37 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ngíí yeⁿꞌē nééné nꞌdeēe chi diiⁿ yú cosechar naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌyaaⁿ yā. 38 Cáávā chuū cáácá nī Ndyuūs chí vɛ́ɛ́ cosecha yeⁿꞌe yā chí dichoꞌó yā mozos ní nadidáámá yā cosecha yeⁿꞌé yā.