Nꞌdaataa sꞌeeⁿ chí chinneé yā Jesús
8
Cuayiivi miiⁿ, ní cheⁿꞌe Jesús nuuⁿmáⁿ yáāⁿ nꞌgɛɛtɛ ndúúcū nuuⁿmáⁿ yáāⁿ ꞌlííⁿ ní ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní nduꞌu ndiichúúví apóstoles yeⁿꞌe Jesús miiⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcu yā. 2 ꞌTiicá ntúūⁿ nꞌduuvi nꞌdaataá chi Jesús diíⁿ yā chi nanduūvā yeⁿꞌe caꞌai yeⁿꞌe yā ní chi diíⁿ yā chi nacanꞌdáā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe náⁿꞌā nꞌdaataa sꞌeeⁿ. Ní nguaaⁿ nꞌdaataa sꞌeeⁿ canee María yeⁿꞌe yáāⁿ Magdala. Nꞌdaata miiⁿ ní Jesús diíⁿ yā chi nánꞌdaā ndɛɛ̄chɛ̄ espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌē ta. 3 Cueⁿꞌe ntúūⁿ Juana chi nꞌdaataa yeⁿꞌe saⁿꞌā chi nguuvi Chuza chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sá yeⁿꞌe cosas yeⁿꞌe rey Herodes, ndúúcū táⁿꞌā Susana, ndúúcū ꞌyaaⁿ nꞌdáí ca nꞌdaataá chí caꞌa tá tuumī yeⁿꞌē tá ní cuaī tá ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ chi neⁿꞌe Jesús.
Mujeres Discípulos
ꞌÁámá ejemplo chi nguuvi parábola chi yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā chí ngiīnū sa ndaata
4 Taachí nduuvidaama ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chiica yā yeⁿꞌe ꞌyaaⁿ nꞌdai yáāⁿ tuuꞌmi ní ndaa yā nanááⁿ Jesús. Ní Jesús yaaꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌáámá ejemplo tanꞌdúúcā ꞌáámá denduꞌū chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyééⁿdi ꞌcūū. Ní caⁿꞌa yā ꞌtíícā: 5 ꞌÁámá saⁿꞌā chi cuūnū ndaata mííⁿ cuéⁿꞌe sa cuūnū sa. Taachí chiīnū sa ꞌáámá duutu ndaata chiiya ꞌdiituú cyúúní ní chꞌiincaꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌyaada ní cheꞌe tī. 6 Duutu ndaata ní chiiya naachi vɛ́ɛ́ nꞌdeee nꞌdáí tuūu. Taachí canꞌdaā, ní tiꞌi ti nguɛ́ɛ́ yaꞌai yeⁿꞌē. 7 Duutu ndaata ní chiiya nguaaⁿ yááⁿ. Yááⁿ miiⁿ chi dáámá chꞌiita ndúúcū yaatá ní diꞌvaāchí yeⁿꞌē viꞌī. 8 Náⁿꞌā duutu ndaata ní chiiya na yáⁿꞌāa nꞌdáacā ní taachí canꞌdaā nꞌdeee nꞌdáí cosecha chii yeⁿꞌē. Ní yeⁿꞌē ꞌáámá ndaata ní chiī ꞌaama ciento ndaata yeⁿꞌē. Taachí Jesús caⁿꞌa yā nduudú ꞌcūū, yuūdū nꞌdáí caⁿꞌa yā, ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī, ní ꞌcaandiveéⁿ nī.
Jesús caⁿꞌa yā yeⁿꞌe chí neⁿꞌē caāⁿꞌmāⁿ ejemplo miiⁿ
9 Tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe Jesús caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ néⁿꞌé caaⁿꞌmaⁿ nduudú ꞌcūū?
10 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī ní maaⁿ ní cuuvi déénu nī chí cánuuⁿ nꞌdeꞌei yeⁿꞌe Ndyuūs naachi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ndúúcū nduudu chí ꞌtɛɛ nguɛɛ dáámá. Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ snaaⁿ yā nguɛ́ɛ́ cuuvi snaaⁿ nꞌdaaca yā, ní taachí ꞌcaandiveeⁿ yā nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā yeⁿꞌē.
11 Chuū chí neⁿꞌe caāⁿꞌmāⁿ ejemplo miiⁿ. Ndaata miiⁿ ní chííⁿ chi tanꞌdúúcā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs. 12 Duutu ndaata chí chiiya ná ꞌdiītūu cyúúní, chííⁿ chi tanꞌdúúcā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveeⁿ yā. Daacá nūuⁿ ndaa yááⁿnꞌguiinuuⁿ miiⁿ ní divíi sa nduudu miiⁿ na staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti nguɛ́ɛ́ cuuvi cuꞌtéénu yā ní nguɛ́ɛ́ ndúú cuuví nnguaⁿꞌai yā. 13 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ tuūu chi nguɛ́ɛ́ diiꞌyu yeⁿꞌē ni tanꞌdúúcā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgiindiveeⁿ yā ní yeenú taavi yā. Cánéé yā tanꞌdúúcā ꞌáámá milpa chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ diiꞌyu yeⁿꞌē. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ni ꞌáámá tiempo nūuⁿ iꞌtéénu yā ní taachí ndaa nguuvi chí chííⁿnyúⁿnééⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā chi ꞌcuináaⁿ yā cáávā nduudu miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ divíi yā nduudu miiⁿ na staava yeⁿꞌe yā. 14 Dúútú ndaata chí chiiya nguaaⁿ yááⁿ tanꞌdúúcā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveeⁿ yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ damáāⁿ nadacadiinúúⁿ yā yeⁿꞌe vaadī ꞌcuiica ndúúcū denduꞌū chi idiꞌvaachí yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū denduꞌū chi vicio yeⁿꞌe yā. Nducuéⁿꞌē diꞌvaachi nduudu miiⁿ ní diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ nduudu miiⁿ na vida ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 15 Duutu ndaata chí chiiya na yáⁿꞌāa nꞌdáacā chííⁿ chí tanꞌdúúcā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveéⁿ yā ní dinꞌdaacá yā ndúúcū ꞌviichꞌɛɛtíínūuⁿ. Ní iꞌtéénu yā nduudu miiⁿ na staava yeⁿꞌé yā. Ní chꞌiⁿꞌí yā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā nduudu cuaacu miiⁿ.
La Parábola del Sembrador y la Semilla
ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌe ꞌáámá lámpara
16 Ní Jesús chiꞌcueeⁿ yā ꞌtúúcā: ꞌÁámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ngiꞌi yā ꞌáámá lámpara ní cuꞌnuuⁿ yā maaⁿ ꞌáámá ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ o cuꞌnuúⁿ yā maaⁿ ꞌáámá cama ti cuꞌnuúⁿ yā na ꞌáámá mesa ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cundáa yā ní snaaⁿ yā. 17 ꞌTiicá ntúūⁿ, nducuéⁿꞌē chi nguɛ́ɛ́ deenu ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chi cunúúⁿ nꞌdeꞌei nguɛ́ɛ́ cunee chi nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā. Ní nguɛ́ɛ́ chi cunúúⁿ nꞌdeꞌei chi nguɛɛ cadíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē.
18 ꞌCaandiveeⁿ nꞌdaacá nī cáávā chi cuuvi deenu nī ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ní Ndyuūs caꞌa cá yā ní nꞌdeēe cá cuuvi yeⁿꞌe yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ꞌáárá chi dúúꞌví nūuⁿ chi nadacádiinúúⁿ yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, chuū ní Ndyuūs divíi yā yeⁿꞌe yā.
Parábola de la Lámpara
Chɛɛcu Jesús miiⁿ ndúúcū ꞌdíínu yā chi ndāa yā
19 Tuuꞌmi ní ꞌdíínu Jesús ndúúcū chɛɛcú yā neⁿꞌe yā ndaá yā nanááⁿ Jesús naati nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yā caati neené ꞌyaaⁿ nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ snéé yā miiⁿ. 20 Ní ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌe yā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Jesús, chɛɛcú nī ndúúcū ꞌdíínu nī snée yā cuaaⁿ chuvaꞌāī ní neⁿꞌe yā snaaⁿ yā nꞌdiī.
21 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌee: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní iꞌtéénu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chíí chɛɛcú ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chíí ꞌdiinú.
Jesús chinꞌneeⁿ ꞌdiíⁿ yā ꞌyúúné ndúúcū nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
22 Chúū chiī. ꞌÁámá nguuvi Jesús miiⁿ sndaa yā na ꞌáámá barco ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Choꞌo yú táámá ꞌdíítuú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní cueⁿꞌe yā. 23 Taachí chiica yā na barco miiⁿ, Jesús miiⁿ ní cyaadu yā. Chéenū ꞌaama ꞌyúúné taaⁿ ní diiⁿ chí chindaā nuūⁿnīⁿ chɛɛti barco miiⁿ ti barco miiⁿ neⁿꞌe ꞌcuɛɛchi nguááⁿ nuūⁿnīⁿ. Ní discípulos ꞌvaꞌa yā. 24 Tuuꞌmi ní discípulos sꞌeeⁿ ndaa yā naachi canéé Jesús miiⁿ ní nadinꞌduuchí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdii Maestro, nꞌdii Maestro, ꞌcuɛɛchi yú nguááⁿ nuūⁿnīⁿ. Taachi Jesús miiⁿ nduuchi yā, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chi cūnéé ꞌdiīiⁿ ꞌyúúné miiⁿ ndúúcū nūuⁿnīⁿ, ní canéé ꞌdiīiⁿ. Tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ chéenū ꞌyúúné miiⁿ ní canéé ꞌdiiíⁿ ní nꞌdaacā cueⁿꞌe yā ndúúcū barco miiⁿ. 25 Jesús ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ cúúvī chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu cá nī? Discípulos ní ꞌvaꞌa nꞌdaí yā ní cheⁿꞌe yiinú yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā viꞌī: ¿Duꞌu sáⁿꞌa ꞌcūū chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē ꞌyúúné ndúúcū nuūⁿnīⁿ ní nꞌgiindiveéⁿ yeⁿꞌē sa?
Jesús Calma la Tormenta
Jesús diíⁿ yā chi nanduūva ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Gadara chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ
26 Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā cueⁿꞌe yā na yáⁿꞌāa Gadara. Yáⁿꞌāa miiⁿ ní canee ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā Galilea. 27 Taachí Jesús nacanꞌdáa yā na barco miiⁿ ní ndaa yā na yáⁿꞌāa, ndaā niiⁿnuúⁿ Jesús miiⁿ ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ. ꞌĀā ꞌnaaⁿ tiempo canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Nguɛ́ɛ́ catecai sa ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú canúúⁿ rá sá vaꞌāī ti na yiivi yáává cānuuⁿ sa. Ní ndaā sa ní ndaāca sa Jesús miiⁿ. 28 Ní taachi sáⁿꞌa ꞌcūū nꞌdííchi sa Jesús miiⁿ chiintiiꞌya sá nanáaⁿ yā ní ꞌcaī yiicú sa: Nꞌdii Jesús, Daiya Ndyuūs chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai poder yeⁿꞌe nī, ¿dɛꞌɛ̄ diíⁿ nī nduucú? ꞌÚú diꞌcuiitú nꞌdiī chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi diíⁿ sufrir.
29 ꞌTúúcā caⁿꞌa sa ti Jesús caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chí nanꞌdaā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe sáⁿꞌā miiⁿ. ꞌĀā nééné ꞌnaaⁿ tiempo chi espíritus ichɛ́ɛ́ ndúúcū saⁿꞌā miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní ngaā chiichí yā saⁿꞌā miiⁿ ndúúcū cadenas naati chꞌiica sá cadenas ní espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ candɛ́ɛ sa saⁿꞌā naachi nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 30 Tuuꞌmi ní Jesús tiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā miiⁿ: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ nguuvi di? Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Legión nguūví. ꞌTíícā ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē sa ti neené ꞌyaaⁿ espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ canee ndúúcu sa. 31 Ní espíritus idiꞌcuíítū Jesús chi nguɛ́ɛ́ dichóꞌo yā na abismo chi canéé cuaaⁿ maaⁿ yáⁿꞌāa. 32 Ní niiⁿnuúⁿ ná snée yā nééné nꞌdeēe cuuchí vɛɛ tī ꞌcuɛɛti miiⁿ chi inꞌnuúⁿ ti chi chéꞌe ti. Ní espíritus diꞌcuíitū Jesús miiⁿ chí caꞌá yā lugar chi cundáā chɛɛ̄tī cuuchí sꞌeeⁿ. Jesús miiⁿ ní ꞌcuúⁿ yā. 33 Tuuꞌmi ní espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ nanꞌdáā na cuerpo yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ ní sndaā na cuerpo yeⁿꞌe cuuchi sꞌeeⁿ. Ní ꞌiiti sꞌeeⁿ ní chéénu tī na yiivi yaavā yeⁿꞌe yiīcū miiⁿ ní chingéé nuúⁿ tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ ní chꞌíī nuúⁿ tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
34 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ cuidado cuuchí sꞌeeⁿ taachí nꞌdiichí yā chuū, cueⁿꞌé yā ngéénu yā ní cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé na ꞌcuɛɛti nducuéⁿꞌē chi chiī. 35 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní cheⁿꞌe yā nꞌdiichi yā chi chiī. Ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní nꞌdiichí yā saⁿꞌa chi nacanꞌdaā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Saⁿꞌā miiⁿ ní vɛ́ɛ́ sa na caꞌa Jesús. Canúúⁿ sá catecai sa ní ꞌāā nꞌdaāca idiiⁿ sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diiꞌyá yā chiī. 36 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nꞌdiichí yā nducuéⁿꞌē chi chóꞌōo caⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caama ndaa yā táácā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ nanꞌdáā na cuerpo yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ. 37 Tuuꞌmi ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Gadara diꞌcuíítu yā Jesús chi cuɛɛvíi yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ti neené ꞌvaꞌá yā. Tuuꞌmi ní Jesús ndaa yā barco miiⁿ. 38 Ní saⁿꞌā chí nānꞌdaa espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ diꞌcuíítu sa Jesús miiⁿ chi cundáa sa na barco miiⁿ ndúúcu yā. Jesús yaaꞌvi yā saⁿꞌa miiⁿ ní caⁿꞌa yā: 39 Cunaⁿꞌā di ná vaacu di ní caaⁿꞌmaⁿ di cuuvi di ꞌiiⁿꞌyāⁿ denduꞌū chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai chí Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcū di. Saⁿꞌā miiⁿ ní cunaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ núúⁿmáⁿ na yáāⁿ dendúꞌū chi chꞌɛɛtɛ nꞌdai chí Jesús diíⁿ yā ndúúcū sa.
Sanación de lo Demoniaco
Yeⁿꞌe daiya Jairo chí ngíitā ní yeⁿꞌe nꞌdaataá chí tuuꞌvi tá catecai Jesús
40 Taachí Jesús cueⁿꞌe yā choꞌo yā táámá ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā, ní ndaa yā yáāⁿ miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuúⁿ yā Jesús ndúúcū vaadī yeenú ti nꞌdeee nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní snee ngiinu yā Jesús miiⁿ. 41 Miiⁿ cánéé ꞌaama saⁿꞌa chí nguuvi sa Jairo. Saⁿꞌa miiⁿ ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē yaācū sinagoga ní ndaā sa nanááⁿ Jesús ní chiintiiꞌya sa na caꞌa Jesús miiⁿ. Ní diꞌcuíítú sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cundáa yā na vaācū sa, 42 caati ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā daiya sa ꞌāā ꞌnááⁿ tá tanꞌduu ndiichúúví nduūyū tá ꞌāā cháá ꞌcuuvi tá. Taachí cueⁿꞌe Jesús miiⁿ neené nꞌdeee ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcu yā ní ndii tuunúúⁿ ngɛɛnúū chiichi yā.
43 Nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canéé ꞌáámá nꞌdaataá chí ꞌāā ndiichúúví ndúuyū canee tá ndúúcū ꞌáámá caꞌāī chi ngéē yuuúⁿ yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌē ta. ꞌĀā diiⁿ tá gastar ndúúcū médicos tanducuéⁿꞌē chi vɛɛ yeⁿꞌē tá. Mar ꞌáámá médico nguɛ́ɛ́ ngii diyiicú yā táⁿꞌā miiⁿ. 44 Ndaā niiⁿnuⁿ tá cuaaⁿ daami Jesús ní tuūꞌvi tá naachi nꞌdɛɛ tií yeⁿꞌe catecai Jesús miiⁿ. Tuuꞌmí nūuⁿ caneé naaⁿ chi ingéē yuuúⁿ yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌe tá.
45 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā: ¿Duꞌu tuūꞌvi ꞌúú? Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā: Nguɛɛ ꞌúú. Pedro miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdii Maestro, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní iꞌnuuⁿ chiichí yā nꞌdiī ní táácā chi ngaⁿꞌa nī: ¿Duꞌú tuūꞌvī ꞌúú?
46 Jesús caⁿꞌa yā: Vɛ́ɛ́ duꞌū chi tuūꞌvī ꞌúú. ꞌÚú ní deenú chi ndúúcū poder yeⁿꞌé nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
47 Taachi nꞌdaata mííⁿ tuumicádiinuuⁿ tá chi Jesús deenú yā inꞌduuví nꞌdai tá ní ndaā tá nanááⁿ Jesús miiⁿ ní chiintiīꞌyā ta nanáaⁿ yā. Ní caⁿꞌa cuaacu tá nanááⁿ nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ dɛꞌɛ̄ cáávā chí tuūꞌvi tá catecai Jesús. Ní hora mííⁿ nūuⁿ chí tuuꞌvi ta nduūvā yeⁿꞌē tá. 48 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Díí, daiyá, cáávā chi iꞌteenú di ꞌúú, ní nduūvā yeⁿꞌē di. Maaⁿ ní cunaⁿꞌa di na vaacu di ndúúcū vaadī ꞌdiīíⁿ.
49 Ní taachi Jesús ngaⁿꞌa yā chuū ndaā ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe na vaacu saⁿꞌā chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē yaācū sinagoga. Ndaā sa nanááⁿ Jairo ní caⁿꞌa sa: ꞌĀā chꞌiī daiya di. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ yaaꞌvi di Maestro.
50 Jesús miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā nduudu ꞌcūū ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌā di. Cuꞌtéénu di ꞌúú ní nanduūchi ta yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā.
51 Tuuꞌmi ní Jesús sndaa yā na vaacu Jairo. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿ yā chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sndaá yā ndúúcu yā cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī miiⁿ, dámaāⁿ Pedro ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, ndúúcū chɛɛcu nꞌdaata ꞌlííⁿ, ndúúcū chiida tá. 52 Nducyaaca yā cuaaⁿ chuvaꞌāī chꞌɛɛtinée yā ní ngɛɛcu yā ní nꞌgai yā ti yaꞌáí yā caavā tá. Ní Jesús caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ cuɛɛcú nī. Nguɛ́ɛ́ nꞌdiī tá ti cyaadu tá.
53 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní taachi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe Jesús miiⁿ chꞌííⁿnyuⁿneeⁿ yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ti ꞌāā deenú yā chí ꞌāā nꞌdiī tá. 54 Tuuꞌmi ní Jesús ndaa yā cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī ní staꞌá yā taꞌā tá ní caⁿꞌa yuudú yā: Dii, taꞌdííⁿ, nducueeⁿ di.
55 Hora mííⁿ nūuⁿ espíritu yeⁿꞌē taꞌdííⁿ mííⁿ nnguɛɛcunéé ndúúcū ta. Tuuꞌmí nūuⁿ nducueⁿē tá. Jesús caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chí caꞌá yā chi cheꞌe tá. 56 Chiida tá ndúúcū chɛɛcu tá neené ngeⁿꞌe yiinu yā ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuví nī chi nnduuchi tá yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā.
La hija de Jairo es devuelta a la vida