ꞌAama ejemplo yeⁿꞌe ꞌaama saⁿꞌā chi ngiīnū sá ndaata
4
Taama vmnéⁿꞌēe Jesús miiⁿ ní tucáꞌa yā chiꞌcueeⁿ yā cuaaⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní nduuvidáámá nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ naachi canéé Jesús miiⁿ ndíí ꞌāā ntɛ́ɛ́ lugar chí cuééndii Jesús. Ní chindáa yā na ꞌaama barco chi canuuⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ. Ní miiⁿ chꞌiīndí yā chi caꞌcueeⁿ yā. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtinée yā na ꞌdiituú nuūⁿnīⁿ miiⁿ. 2 Nꞌdeēe nꞌdáí parábolas caⁿꞌa Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ejemplos chi tanꞌdúúcā denduꞌu chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní taachí ngiꞌcueeⁿ yā caⁿꞌa yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyā sꞌeeⁿ ꞌtíícā. 3 Ndísꞌtiī ní ꞌcaandiveéⁿ nī chuū. ꞌÁámá saⁿꞌā chi ngiīnū ndaāta ní cuéⁿꞌe sá cuūnū sa ndaata miiⁿ. 4 Taachi chiīnū sa ní ꞌáámá duutu ndaata mííⁿ chiiya na ꞌdiituú yúúní ní ndaā ꞌyáádá ní cheꞌe tī. 5 Náⁿꞌā duutu ndaata ní chiiya nguaaⁿ tuūú naachi nguɛ́ɛ́ dáana nꞌdeēe yáⁿꞌāa vɛ́ɛ́. Duutu ndaata miiⁿ núúⁿ cānꞌdaa tí yáⁿꞌāa miiⁿ nguɛɛ daanáá yáanūuⁿ. 6 Ní taachi canꞌdaā yaatū miiⁿ ní tiꞌi caati nguɛ́ɛ́ yaānūuⁿ snúū dííꞌyú. 7 Náⁿꞌā duutu ndaata miiⁿ chiiya nguaaⁿ yááⁿ. Yááⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌiīta ní diꞌvaāchi yéⁿꞌē. Chííⁿ chí ndaata miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dichiíꞌvɛ̄. 8 Náⁿꞌā duutu ndaata mííⁿ na yáⁿꞌāa nꞌdáacā chiiyā. Canꞌdáā ní chꞌiita nꞌdeee nꞌdáí cosecha yeⁿꞌē. Nꞌduuvi ní chꞌɛɛtinéé tanduu ndiicu ndiichi ndaata yeⁿꞌē. Tanꞌduuvi ní ꞌiīnū ngɛɛcu ndiichi ndaata yeⁿꞌē ní tanꞌduuvi ní ꞌáámá ciento ndaata yeⁿꞌē.
9 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī, ꞌcaandiveéⁿ nī.
Chííⁿ chí neⁿꞌē caāⁿꞌmāⁿ ejemplo miiⁿ
10 Cuayiivi taachí nduūvī dámaáⁿ yā ndaa nanááⁿ Jesús náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé niiⁿnúⁿ yā ndúúcū ndiichúúví discípulos ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ ejemplo ꞌcūū?
11 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ní canéé chí cadiinuuⁿ nī chi canúúⁿ nꞌdeꞌei yeⁿꞌé naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Naati tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ sneé yā nduucú, ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií tanducuéⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ejemplos. 12 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ snaaⁿ yā naati chꞌɛɛtinée yā tanꞌdúúcā chí nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā, ní ꞌcaandiveéⁿ yā naati chꞌɛɛtinée yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ yā, ni nguɛɛ tuumicadíínuuⁿ yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndaacadáámí yā ní cuꞌtéénu yā Ndyuūs ní nchꞌɛɛ̄cū nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
13 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ituumicadíínuuⁿ nī yeⁿꞌē ejemplo ꞌcūū? ¿Táácā, túúꞌmí, cádíínuuⁿ nī yeⁿꞌē tanáⁿꞌā ejemplo? 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ngiinú yā ndaata miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi candɛɛ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. 15 Nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní tanꞌduūcā ndaata chí chiiya cyúúní mííⁿ, ꞌtiicá yā chꞌiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní cuayiivi taachí chꞌiindivéeⁿ yā, chiī yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní divíi sa nduudu chi chꞌiindiveéⁿ yā chi canéé na staava yeⁿꞌe yā. 16 Tánꞌduuvi yā ní tanꞌdúúcā ndaata chí chiiya nguaaⁿ tuūú, ꞌtiicá yā. Nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní yeenú nꞌdaí yā nduūcū. 17 Naati nguɛ́ɛ́ ꞌáámá cānee na staava yeⁿꞌe yā ní nguɛ́ɛ́ ꞌnááⁿ tiempo cūnee. Taachi ndaa tiempo chi ꞌcueenu yā cuuvi o neⁿꞌe chi nꞌgííⁿnyuⁿneeⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā cáávā nduudu cuaacu miiⁿ, ꞌāā ntɛ́ɛ́ candii yā chí nꞌdaacā miiⁿ. 18 Tánꞌduuvi yā ní tanꞌdúúcā ndaata chí chiiya nguaaⁿ yááⁿ miiⁿ, ꞌtiicá yā. Nꞌgiindiveeⁿ nꞌdaacá yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. 19 Naati neené neⁿꞌe cá yā denduꞌū yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū chi vɛ́ɛ́. Ní nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní dineⁿꞌe yā cosas chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe taama ꞌiiⁿꞌyā. Tanducuéⁿꞌē chuū ní ndaá ní diꞌvaachií yeⁿꞌe nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní diiíⁿ chi nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ nduudu miiⁿ na vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 20 Naati tánꞌduuvi yā ní tanꞌdúúcā ndaata chi chiiya na yáⁿꞌāa nꞌdaacā, ꞌtiicá yā. Nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní iꞌteenu nꞌdaaca yā, ní vɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. Nꞌduuví yā ní tanꞌdúúcā ndaata chi chiī ndiīcū ndiichi yeⁿꞌē yeⁿꞌe ꞌaama ꞌaama. Nꞌduuví yā tanꞌdúúcā chí chiī ꞌiinu ngɛɛcu ndiichí yeⁿꞌē, o tanꞌdúúcā chi chiī ꞌaama ciento yeⁿꞌē.
Tanducuéⁿꞌē chi cunuúⁿ nꞌdeꞌei cunduú nguuvi
21 ꞌTiicá ntúūⁿ caⁿꞌa Jesús táámá ejemplo chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá. ¿ꞌÁá ndɛɛ yā ꞌáámá lámpara chí cuꞌneeⁿ yā maaⁿ ꞌaama caja o maaⁿ ꞌaama cama? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cuꞌneeⁿ yā lámpara miiⁿ na yaacu, ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi snaaⁿ yā? 22 Mar ꞌáámá cosa chí canúúⁿ nꞌdeꞌei nguɛ́ɛ́ cunee chi nguɛ́ɛ́ snaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌáámá cosa chi cánúúⁿ nꞌdeꞌei chi nguɛ́ɛ́ cadíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 23 Duꞌū chi vɛ́ɛ́ veéⁿ ní ꞌcaandiveéⁿ.
24 Ní Jesús caⁿꞌa ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cunndɛ́ɛ̄ ndísꞌtiī cuidado yeⁿꞌe chi nꞌgiindiveéⁿ nī. Ndúúcū caādī chi ndísꞌtiī idiíⁿ nī juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ, caadi mííⁿ ntúū Dendyuūs idiíⁿ yā juzgar ndísꞌtiī. Ní nꞌdeēe cá nꞌdaācā yeⁿꞌē ndísꞌtiī taachi Ndyuūs idiíⁿ yā juzgar ndísꞌtiī. 25 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā Ndyuūs caꞌa cá yā ꞌyā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ca yeⁿꞌe yā, Ndyuūs ndivíi yā ꞌtɛ́ɛ́ chi ꞌāā vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā.
Ejemplo yeⁿꞌe ndaata chí ngiita
26 Jesús caⁿꞌa ntúuⁿ yā: Naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chi ngiīnu sa ndaata na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe sa. 27 Saⁿꞌā miiⁿ ngiīnū sa ndaata na yáⁿꞌāa. Ni chii maāíⁿ ní cyaadú sa ní nducueeⁿ sa taachí chidɛɛvɛ. Cuayiivi ní choꞌōo nguūvī choꞌōo nꞌgááⁿ ní ndaata miiⁿ ní canꞌdaa ní chꞌiita naati saⁿꞌā miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ deenu sa táácā chꞌiita. 28 Yáⁿꞌāa miiⁿ ngii maāⁿ yéⁿꞌē. Vmnááⁿ vmnaaⁿ icanꞌdáā taꞌā nꞌgaiyáā. Cuayiivi ní canꞌdaā yááⁿ miiⁿ yeⁿꞌe. Cuayiivi ní nꞌgiita ní ngii trigo chí ndiitūu nꞌdaāca na yááⁿ miiⁿ. 29 Taachí trigo miiⁿ ꞌāā ntíꞌi, tuuꞌmi ní ngeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí yeⁿꞌē ní nꞌgiica yā, ti ꞌāā snuū caꞌa chí ꞌcaātā.
Tanꞌdúúcā ejemplo nduutií yeⁿꞌe yíivɛ̄ ntííꞌyāa
30 Jesús miiⁿ ní caꞌa ntúuⁿ yā: ¿Dɛꞌɛ́ tanꞌdúúcā naachí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ Ndyuūs miiⁿ? o ¿dɛꞌɛ́ nduucū chi nadīdáámá yú? 31 Chuū tanꞌdúúcā nduutií yeⁿꞌe yiivɛ̄ ntííꞌyāa chi ꞌlííⁿ cá yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē nduutií chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Chííⁿ chi chiinu ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā. 32 Taachí ꞌāā niīnú yā ndaata miiⁿ ní ngíí nꞌgɛɛtɛ yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē yaātā. Ní dúuⁿnɛ̄ miiⁿ ní nꞌgɛɛtɛ nꞌdáí ngii chi ꞌyáádá ngíí íꞌneeⁿ tī ꞌdɛ́ɛ́cɛ tī na ꞌcuutí yeⁿꞌē.
Taama ejemplo chi ngiꞌcueeⁿ Jesús
33 ꞌTíícā ngiꞌcueeⁿ Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ndúúcū nꞌdeee nꞌdáí ejemplos tanꞌdúúcā chuū, tanducuéⁿꞌē chi cuuvi cadiinuuⁿ yā. 34 Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū ejemplos, naati taachi canee yā dámaāⁿ ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā tanducuéⁿꞌē miiⁿ nꞌgiⁿꞌi yā discípulos yeⁿꞌe yā dɛꞌɛ chí neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ ejemplos chi ꞌāā caⁿꞌa yā.
Jesús chiꞌneeⁿ ꞌdiíⁿ yā ꞌyúúné ndúúcū nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
35 Taachi chiꞌdaꞌá nguuvi miiⁿ, Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Caⁿꞌā yú táámá ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā.
36 Tuuꞌmi ní sꞌneeⁿ yā miiⁿ ní discípulos ní candɛ́ɛ yā Jesús miiⁿ na barco chí ꞌāā canéé na ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní cueⁿꞌé yā. Miiⁿ ntúūⁿ canéé tanáⁿꞌā barcos. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tanáⁿꞌā barcos cueⁿꞌé ntúūⁿ yā. 37 Tuuꞌmi ní chéenū ꞌáámá ꞌyúúné taaⁿ ní nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ sndaa yaacú. Ní sndaā yaanūuⁿ barco miiⁿ, ní chiitūu nuūⁿnīⁿ barco naachi canéé Jesús miiⁿ. 38 Ní Jesús miiⁿ ní cyáádu yā cuaaⁿ ꞌdiituú barco miiⁿ, ní candiitinee yā na cojín. Ní discípulos ní nanduūchí yā Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā: Nꞌdii Maestro, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ inee nī chi ꞌcuūvi yú?
39 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní nducueeⁿ yā ní yaaꞌvi yā ꞌyúúné miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ ꞌtúúcā: ꞌDiiíⁿ nūuⁿ cunee di. Hora mííⁿ nūuⁿ ꞌyúúné miiⁿ ní canee ꞌdiiíⁿ ní nducuéⁿꞌē canee ꞌdiīíⁿ ꞌdiīíⁿ. 40 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi tátiī ꞌvaꞌa nī? ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu cá nī?
41 Ní discípulos yeⁿꞌé yā neené diiꞌyá yā chiī, ní ngaⁿꞌa yā ngii yā nguaaⁿ maáⁿ yā ndúúcū viꞌī: ¿Duꞌu rá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū, chí ndii ꞌyúúné ndíí nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā chꞌiindiveéⁿ yeⁿꞌe yā?