Nꞌdáácā nꞌdai chi ndaacadaamí nī yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe nī
13
Ndáa nꞌduuvi saⁿꞌā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús tanꞌdúúcā chi diiⁿ gobernador Pilato. Caꞌa yā orden chí chꞌiīⁿꞌnuⁿ sa nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ní staⁿꞌa yā yuuúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū yuuúⁿ yeⁿꞌē ꞌiiti chi ꞌāā ꞌnííⁿꞌnúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi caꞌa yā ofrenda yeⁿꞌé Ndyuūs. 2 Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea chꞌeenu yā ꞌtíícā ti vɛ́ɛ́ ca nuuⁿndi yeⁿꞌe yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea? 3 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Ndúúti chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí nī yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe nī, tuuꞌmi ní nducyaaca ndísꞌtiī ꞌcuūvi ntúuⁿ nī cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 4 ¿Dɛꞌɛ̄ nadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī yeⁿꞌé nduꞌū ndítiiⁿꞌyu ꞌiinu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ sndaā nduūu torre na yáāⁿ Siloé vmnááⁿ yā ní nducyáácá yā chꞌiī yā? ¿ꞌÁá nadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ vɛ́ɛ́ ca nuūⁿndī yeⁿꞌe yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌa yā chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén? 5 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. Nduuti chi ndísꞌtiī ntúūⁿ nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí nī yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé nī, tuuꞌmi ní nducyaaca ndísꞌtiī ꞌcuūvi nī cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
Ejemplo yeⁿꞌe yáⁿꞌá yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi chi nguɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌē
6 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā ejemplo ꞌcūū: ꞌÁámá saⁿꞌā ní catáꞌāī ꞌáámá yáⁿꞌá yeⁿꞌē nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi yeⁿꞌe sa naachi vɛ́ɛ́ yáⁿꞌāa chɛɛti chéēⁿ yeⁿꞌē sa. Chóꞌōo tiempo ní cheⁿꞌe sa inꞌnuuⁿ sa nꞌguiꞌi yeⁿꞌe yáⁿꞌá yeⁿꞌe sa ní nguɛ́ɛ́ ndaācā sa nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. 7 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yeⁿꞌe sa: ꞌĀā ꞌiinu nduūyū chí ichīi ní nguɛ́ɛ́ indaāca nꞌguiꞌī na yáⁿꞌá ꞌcūū. ꞌCaaca nī yáⁿꞌá. ¿Dɛꞌɛ cuuvi chi yáⁿꞌá diꞌvaachi na yáⁿꞌāa naachi snéé yáⁿꞌá ꞌcūū? 8 Naati saⁿꞌā chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yaⁿꞌā miiⁿ nánꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: Nꞌdií, señor, ꞌāā canéé rá nduuyú ꞌcūū ní ꞌúú nadidɛɛvɛ́ yáⁿꞌá yeⁿꞌē ní caꞌá taavi abono yeⁿꞌē. 9 Ní nduuti chi ꞌcuūndī nꞌguiꞌi yeⁿꞌē ní nꞌdaacā. Nduuti chi nguɛ́ɛ́, ní ꞌcaaca nī.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá nꞌdaataá chí neené nꞌguutíī
10 Nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ, Jesús ngiꞌcueeⁿ yā na ꞌáámá yaācū sinagoga. 11 Miiⁿ ní canéé ꞌáámá nꞌdaataá chí ꞌāā ndítiiⁿꞌyu ꞌiinu ndúuyū chí ndii nꞌguuti ta cáávā chi diiⁿ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ꞌtíícā ndúúcū ta. Ndíí mar ꞌáámá naaⁿ nguɛ́ɛ́ ngií ndaa cuaacú ta. 12 Taachí Jesús nꞌdiichí yā nꞌdaata miiⁿ yaaꞌví yā táⁿꞌā ní caⁿꞌa yā chiī yā táⁿꞌā: Nꞌdií, nꞌdaataá, ¿ꞌáá neⁿꞌe nī chi nduuvi cuaacú nī?
13 Jesús snꞌduú yā taꞌa yā vmnaaⁿ yeⁿꞌe nꞌdaātā miiⁿ. Tuuꞌmí nūuⁿ ndaā cuaacu nꞌdaataá mííⁿ ní nꞌdaataá mííⁿ ní ngaⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē yaacu sinagoga nduuvi taáⁿ yā ti Jesús miiⁿ ní diyiicú yā nꞌdaataá mííⁿ nguuvi chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ntaaviꞌtuunúúⁿ yā. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Jaāⁿ nguuví nūuⁿ canee chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ntiiⁿnyuⁿ ní nguuvi sꞌeeⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi chií yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní cuuvi diiⁿ yiicú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā ꞌtíícā nguuvi chi ntaaviꞌtúúnūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
15 Tuuꞌmi ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌē sa: Ndísꞌtiī saⁿꞌā ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ inꞌdaatíī ndísꞌtiī ꞌiiti yeⁿꞌe nī naachi snéé ꞌiiꞌyu tī ní ngeⁿꞌé nī ngaꞌa nī nuūⁿnīⁿ ꞌiiti nguuvi chi ntaaviꞌtuunúuⁿ nī? 16 Nꞌdaataa ꞌcūū ní yeⁿꞌē ndaata yeⁿꞌe Abraham. ꞌĀā ndítiiⁿꞌyu ꞌiinu nduūyū ncachiichí yááⁿnꞌguiinūuⁿ táⁿꞌā. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ canee chi nꞌdaatií táⁿꞌā miiⁿ yeⁿꞌe caꞌai nguuvi chi ntaavíꞌtuunúúⁿ nī?
17 Taachí Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chuū, taanduvɛ́ɛ yā chi taaⁿ yā yeⁿꞌe yā ní ꞌcuináaⁿ yā. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿya yeenú nꞌdai yā yeⁿꞌé tanducuéⁿꞌē denduꞌū chí nꞌgɛɛtɛ chí diiⁿ Jesús miiⁿ.
Sanación en el Sabbat
Ejemplo yeⁿꞌē nduuti yéⁿꞌē yíivɛ̄ ntíꞌyāa
18 Jesús caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ tanꞌdúúcā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā? ¿Dɛꞌɛ̄ nadídaamá nduūcū? 19 Tanꞌdúúcā nduutií yeⁿꞌē yiīvɛ̄ ntííꞌyaá chi ꞌáámá saⁿꞌā ní staꞌā sa ní chiīnū sa na yáⁿꞌāa yeⁿꞌē sa. Yaāta miiⁿ ní chꞌiīta tanꞌdúúcā ꞌáámá yáⁿꞌá chꞌɛɛtɛ. ꞌYáádá yeⁿꞌē nanguuvi dinꞌdái tī ꞌdɛɛcɛ́ tī na dúuⁿnɛ̄.
El Reino de Dios como una Semilla de Mostaza
Ejemplo yeⁿꞌe levadura yeⁿꞌe pan
20 Jesús ní caⁿꞌa ntúūⁿ yā: ¿Dɛꞌɛ̄ tanꞌdúúcā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā? 21 Tanꞌdúúcā ꞌaama tááⁿ levadura yeⁿꞌe pan chi ꞌáámá nꞌdaataá chistaⁿꞌā tá nguaaⁿ ꞌiinū medidas harina ndíí chí nanꞌguiita tanducuéⁿꞌē yaāchī yéⁿꞌē.
Cheendi vaꞌāī ꞌtuucuú
22 Taachi Jesús canúúⁿ yā yúúní chi choꞌó yā na yáāⁿ Jerusalén cueⁿꞌé yā tanáⁿꞌā yáāⁿ nꞌgɛɛtɛ ndúúcū yáāⁿ nꞌgaiyáā ní ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 23 Tuuꞌmi ní ꞌáámá saⁿꞌā ndaā sa nanáaⁿ yā ní ntiinguuneeⁿ sa: Nꞌdií, Señor, ¿ꞌáá duūꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nnguaⁿꞌai yā? Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: 24 Diíⁿ nī tanducuéⁿꞌē chi cuuví nī chi cundaá nī cheendi vaꞌāī ꞌtuucuú caati ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe yā cundaá yā cheendi vaꞌai ꞌtuucuú chi candɛ́ɛ̄ naachi Ndyuūs nadanguaⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā. 25 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe vaꞌai nducueeⁿ yā ní nꞌgaadí yā cheendi vaꞌāī yeⁿꞌē ndísꞌtiī, tuuꞌmi ní ndísꞌtiī snee nī cuaaⁿ chuvaꞌāī. Ní diꞌcuɛɛcú nī cheendi vaꞌāī ní caaⁿꞌmáⁿ nī: Señor, Señor, nnꞌguaáⁿ nī yeⁿꞌe ꞌnū. ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe vaꞌai ní nanꞌguɛɛcutaⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí ndísꞌtiī ndii nguɛɛ deenú tiī ndiicá nī. 26 ꞌÁárá chí ndísꞌtiī ni tucáꞌa nī caaⁿꞌmaⁿ nī ꞌtíícā: Cheꞌé ꞌnū ní chiꞌi ꞌnū ndúúcu nī taachi nꞌdiī ní chiꞌcueeⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yúúní yeⁿꞌe yáāⁿ vaacú ꞌnū. 27 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe vaꞌai miiⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ti nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí ndísꞌtiī ndíí nguɛ́ɛ́ deenú tií ndiica nī. Cueevii nī yeⁿꞌé nducyaaca ndísꞌtiī ti nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ nī. 28 Cuaacu chi ndísꞌtiī snaaⁿ nī chiida yú sꞌeeⁿ Abraham, ndúúcū Isaac, ndúúcū Jacob, ndúúcū nducyaaca profetas chi ndii cuááⁿ vmnaaⁿ snée yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ. Ní ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtinée nī cuááⁿ chuvaꞌāī. Miiⁿ ní cuɛɛcú nī ní cheꞌé nī ꞌdiiⁿꞌyúⁿ nī. 29 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chii yā yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē cuaaⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní ndaa yā nanááⁿ Ndyuūs. Chii yā ndíí cuaaⁿ na icanꞌdáā ꞌyáⁿꞌā, ndii cuaaⁿ na ngiiya ꞌyáⁿꞌā, ndíí cuaaⁿ ꞌnííⁿnúⁿ, ndíí cuaaⁿ ndiiya, ní ꞌcuɛɛtɛ́ yā na mesa yeⁿꞌe banquete naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 30 Tuuꞌmi ní náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgɛɛtɛ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā maaⁿ na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní cuuvi ndiicuuⁿ cá yā naachi snéé Ndyuūs ní naⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicuuⁿ cá maaⁿ na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní cuuvi nꞌgɛɛtɛ́ yā naachi snéé Ndyuūs.
Jesús chɛɛcú yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén
31 Nguuví ꞌcuú nūuⁿ ꞌáámá chɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ndáa yā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī, Jesús, cueⁿꞌe nī ti rey Herodes neⁿꞌé yā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā nꞌdiī.
32 Naati Jesús caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cunaⁿꞌá nī nanááⁿ rey miiⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ nī cuuvi nī: Nꞌdiī rey, tanꞌdúúcā ꞌyuūnéē, ꞌtiicá nī. Cuinꞌdiichí nī, Jesús miiⁿ ngaⁿꞌá yā ꞌtúúcā: ꞌÚú itunꞌdaá espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní diíⁿ chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ maaⁿnguuvi ndúúcū cavyaaⁿ, tuuꞌmi ní ꞌcuiinu ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé damáíⁿ. ꞌTíícā canee chi diíⁿ ná ꞌiīnū nguuvi. 33 Naati ꞌúú ní canéé chi caacá cuaaⁿ cyúúní ní diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé maaⁿ ndúúcū cavyaaⁿ ndúúcū damáíⁿ, caati nguɛ́ɛ́ canéé chí ꞌcuuvī ꞌáámá saⁿꞌā profeta chꞌɛɛtɛ chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén ti na yáāⁿ Jerusalén chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā profetas.
34 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén: Ndísꞌtiī chi ꞌmuuⁿ nꞌgiiⁿꞌnuⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas ní ngíítuú nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs dichoꞌó yā chi ndɛɛ yā nduudu yeⁿꞌé yā. Ní Jesús caⁿꞌa yā: Neené nꞌdeēe cuūví neⁿꞌé nadaamá daiyá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yáāⁿ Jerusalén miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá túꞌu nadaamá tī daiya tī mááⁿ ngɛɛ̄chi tī, ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ nī. 35 ꞌTúúcā caⁿꞌa yā: Nꞌdiichí ndísꞌtiī. Vaacú nī cuꞌnééⁿ maāaⁿ. Ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ snaaⁿ nī ꞌúú ndíí ndáá tiempo chi caaⁿꞌmaⁿ nī yeⁿꞌé: Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuchii yā ndúúcū chi duuchi Señor ꞌiivú Ndyuūs ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs.