Levadura yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos
12
Tuuꞌmi ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuvidaama yā chi tá tīī nꞌdeee ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chingúúⁿndai yā ꞌaamá yā taamá yā. Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ tucáꞌa yā caⁿꞌa yā chiī yā discípulos yeⁿꞌe yā: Diíⁿ nī cuidado yeⁿꞌe chi caꞌcueeⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ti tanꞌdúúcā levadura yeⁿꞌe pan. Nguɛ́ɛ́ diiⁿ nꞌdaaca yā yeⁿꞌe chi ngiꞌcueeⁿ yā. 2 Ti nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi ninꞌdíī naaⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi nánguaāⁿ naaⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌáámá dendúꞌū chi cánúuⁿ nꞌdeꞌei chi nguɛ́ɛ́ cuuvi cadíínuuⁿ yā. 3 ꞌTiicá ntúūⁿ denduꞌū chí ngaⁿꞌa nꞌdeꞌei ndísꞌtiī, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌcaandiveéⁿ yā. Ní chííⁿ chí ndísꞌtiī ngaⁿꞌa nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chɛɛti vaꞌāī tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí na yaacū yeⁿꞌe vaꞌāī.
Duꞌū diꞌvaꞌa yú
4 Caⁿꞌa Jesús: Ndísꞌtiī chi nꞌdai nduucú, ꞌúú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā cuerpo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ti ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā cosa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ca ti chuū. 5 ꞌÚú ní cuuví ndísꞌtiī duꞌū chi diíⁿ ꞌvaꞌá nī: Ndísꞌtiī ní ꞌvaꞌá nī Ndyuūs chi taachí ꞌāā nꞌdií ꞌiiⁿꞌyāⁿ, Ndyuūs cuuví diíⁿ yā ꞌcaanuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ infierno. ꞌTúúcā ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí diꞌvaꞌa nī.
6 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ inꞌdiicuí yā na ꞌuūvī ꞌyáádā cáávā ꞌuūvī taaⁿ tuūmī? Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ ngiinaáⁿ yā mar ꞌáámá ꞌyáádá. 7 Níícú ndíí nducyaaca yuūdū tiīⁿ ndísꞌtiī ndii dúúchɛ́ ndúúcū Ndyuūs. Cáávā chuū nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá ndísꞌtiī. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ yaꞌai ca chííꞌvɛ ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ti ꞌaama ꞌyáádá?
Yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌteenú yā Cristo ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chuū nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ
8 Caⁿꞌa Jesús: ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa yā chi yeⁿꞌē ꞌúú nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ nanááⁿ ángeles yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní yeⁿꞌe ꞌúú. 9 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa yā chi yeⁿꞌē ꞌúú nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú Sáⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ nanááⁿ ángeles yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ꞌúú.
10 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caⁿꞌa yā nduudu taaⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi contra yeⁿꞌe ꞌúú chi Sáⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs, Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā yeⁿꞌe yā. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌá yā nduudu taaⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi contra yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadachꞌɛɛcú yā yeⁿꞌe yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú táámá iⁿꞌyeeⁿdi chi cuchiī.
11 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndɛ́ɛ yā ndísꞌtiī na yaācū sinagogas nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē ndúúcū jueces, nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ nī dɛꞌɛ̄ chí nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa nī o dɛꞌɛ̄ chi caaⁿꞌmaⁿ nī. 12 Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs cuuvi ndísꞌtiī hora mííⁿ nūuⁿ dɛꞌɛ̄ chi caaⁿꞌmaⁿ nī.
Jesús ngiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌē peligro yeⁿꞌē vaadī ꞌcuiica
13 ꞌÁámá saⁿꞌā caⁿꞌa sa ngii sa Jesús: Nꞌdií, Maestro, cuuví nī ꞌdiinú chi ntée sa vaadī nꞌguaꞌaá yeⁿꞌē chiidá ꞌnū cuuvi yeⁿꞌé.
14 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā: Nꞌdii, sáⁿꞌā, ¿duꞌú sꞌneēⁿ ꞌúú vmnaaⁿ yeⁿꞌē nꞌdii tanꞌdúúcā juez chi ncaꞌá chi cuuvi yeⁿꞌé nī yeⁿꞌē ꞌtaa chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē chiidá nī?
15 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií nducyáácá ndísꞌtiī: Cuinꞌdiichí nī ní cundɛ́ɛ nī cuidado yeⁿꞌe chi neⁿꞌé nī yeⁿꞌe vaadī ꞌcuiica caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ndaaca yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cáávā chi vɛ́ɛ́ nꞌdeee nꞌdáí yeⁿꞌe yā.
16 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā ejemplo ꞌcūū ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ꞌÁámá saⁿꞌā ꞌcuiica vɛ́ɛ́ yáⁿꞌāa yeⁿꞌē sa chi neené nꞌdeee chiīnu sa. 17 Sáⁿꞌā miiⁿ ní nadicádíínuuⁿ sa ní caⁿꞌā sa: ¿Táácā diíⁿ ti nguɛ́ɛ́ cuescomate chꞌɛɛtɛ naachi nadidaamá cosecha yeⁿꞌé? 18 Ní caⁿꞌa sa: ꞌTúúcā diíⁿ. Cúndɛɛvɛ́ cuescomate yeⁿꞌé ní n̄diiⁿ taama chi chꞌɛɛtɛ́ ca ní miiⁿ nadaamá tanducuéⁿꞌē cosecha yeⁿꞌé ndúúcū dendúꞌū yeⁿꞌé. 19 Tuuꞌmi ní caaⁿꞌmáⁿ māaⁿ cuuví alma yeⁿꞌé. Dii alma yeⁿꞌé dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai dii. Nééné nꞌdeēe vɛɛ yeⁿꞌē di chi nguáínꞌdaí chí ꞌnááⁿ nꞌdai cuchɛ́ɛ́. Maaⁿ ní ntaaviꞌtuunúūⁿ cuchéꞌé, cuꞌu, ní cuuvi yéénú. 20 Naatí Ndyuūs caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Díí saⁿꞌā chi chɛɛchi tiiⁿ di. Maaⁿnguiinú ꞌcūū caⁿꞌa di ꞌcuūvī di. Ní chííⁿ chí nnguáínꞌdaī di chi vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌē di, ¿duꞌū cuuvi yeⁿꞌē? 21 Ní Jesús ngaⁿꞌa yā: ꞌTíícā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguainꞌdai yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe maáⁿ yā cáávā maaⁿ yā naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā nanááⁿ Ndyuūs.
Ndyuūs idiíⁿ yā cuidado nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi daiyá yā
22 Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Cáávā chuū chí ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī. Nguɛ́ɛ́ nadicádiinuuⁿ nī yeⁿꞌe vida yeⁿꞌe maaⁿ nī yeⁿꞌē chí ngeꞌe nī cáávā vida yeⁿꞌe nī ndii nguɛɛ ndúú cáávā catecaí nī yeⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌé nī. 23 Vida ní yaꞌai ca chííꞌvɛ̄ nguɛ́ɛ́ ti chi ngeꞌé nī. Ní cuerpo ní yaꞌai ca chííꞌvɛ̄ nguɛ́ɛ́ ti catecaí nī. 24 Nadicádíínuuⁿ nī yeⁿꞌe ꞌyaādā chí nguuvi tī cuervos. ꞌYaada sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngiīnu tī ndaata; ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ingii cosecha yeⁿꞌé tī chi cheꞌe tī; ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú vɛ́ɛ́ ra vaacú tī chí nguainꞌdai tī; ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuescomates yeⁿꞌe tī. Ní Ndyuūs ngaꞌa yā chi ngeꞌe tī. ¿ꞌÁá yaⁿꞌai ca chiiꞌvɛ̄ ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ tí ꞌyaada sꞌeeⁿ? 25 ¿Duꞌu ꞌáámá chɛ́ɛ́ ndísꞌtiī cuuví cundɛɛ́ nī cuidado ní nꞌdeee nꞌdáí nacadiinúúⁿ nī ní ntiinee nī maⁿꞌa metro yeⁿꞌē chí yaacu nī? 26 Ndúúti chi nguɛɛ cuuvi diíⁿ nī chuū chi ꞌlííⁿ ¿dɛꞌɛ̄ cúúví chi indɛɛ́ nī cuidado ní nꞌdeee nꞌdáí nadicadíínuuⁿ nī yeⁿꞌe denduꞌū chi nꞌgɛɛtɛ cá?
27 Cuinꞌdiichí nī naāndā táácā nꞌgiita. Nguɛ́ɛ́ dinꞌdái tíínūuⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idinꞌdáí hilo. ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií nꞌdísꞌtiī ti rey Salomón canúuⁿ yā catecái yā chi nꞌdɛɛvɛɛ́ nꞌdai yeⁿꞌe rey nguɛ́ɛ́ neené nꞌdɛɛvɛɛ́ tanꞌdúúcā ꞌáámá naāndā sꞌeeⁿ. 28 Nduuti chi Ndyuūs ngaꞌa yā catecai nꞌdaacā naāndā chi maaⁿ ní snéé cuɛɛti ní cavyaaⁿ ní ntiꞌī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌneeⁿ yáⁿꞌa yā, nꞌdeēe cá Ndyuūs tée yā ndísꞌtiī ti Ndyuūs diíⁿ yā cuidado yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi dúuꞌvīi iꞌtéénu nī Ndyuūs. 29 Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ nī chi cheꞌe nī o cuꞌú nī. Nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ nī yeⁿꞌē ní ꞌcuɛɛtinéé ꞌdiiíⁿ nī. 30 Ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel o judíos inꞌnuúⁿ yā tanducuéⁿꞌē denduꞌú ꞌcūū. Naati ndísꞌtiī ni vɛ́ɛ́ ꞌaama Chiidá nī chi ꞌāā déénu yā yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi necesidades yeⁿꞌe ndísꞌtiī. 31 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ndísꞌtiī ní cánéé chí inꞌnuúⁿ nī Ndyuūs ní yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē yeⁿꞌe chi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā, ní ꞌíícú Ndyuūs tée yā ndísꞌtiī tánducueⁿꞌē dénduꞌū.
Enseñando Sobre Oración y Fe
Vaadī ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ na vaꞌai chɛɛti nguuvi
32 Caⁿꞌa Jesús: Ndísꞌtiī chi tanꞌdúúcā ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌé ꞌtiicá nī. Nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá nī ti Ndyuūs Chiida yú neⁿꞌé yā tée yā ndísꞌtiī denduꞌū yeⁿꞌe naachí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 33 Cuinꞌdíícui nī chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe nī ní caꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā. Diiⁿ nꞌdaacá nī caati cuuvi yeⁿꞌé nī vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi naachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ duucu nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaa yā, ndii nguɛɛ nduu íꞌyɛ́ɛvɛ̄ cuuvi diꞌtuuví tī. 34 Caati naachi canéé vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌé nī, miiⁿ canee staava yeⁿꞌé nī chí nadicadiinúúⁿ nī yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē.
Canéé chi candɛɛ́ nī cuidado yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē
35 ꞌCuɛɛtinee chiichi nꞌdaācā ndúúcū catecai nī. Cuɛɛchiichí nī paño chɛɛ̄ti nī ꞌíícú candɛɛ nī lámparas yeⁿꞌe nī chí ngiichi. 36 ꞌCuɛɛtinéé ndísꞌtiī tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chí snéé ngiinu sa chí ndaa patrón yeⁿꞌē sa naachi nꞌgiindivaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní maaⁿ ndaꞌai sa cheendi vaꞌāī ní taachi ndaá yā chi diꞌcuɛɛcú yā tuuꞌmí nūuⁿ nnꞌguaāⁿ sa yeⁿꞌe yā. 37 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai mozos chi diiⁿ mandado ní taachi ndaa Señor miiⁿ ní ndaaca yā mozos chí snduuchí yā. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi Señor miiⁿ ní cuɛɛchiichí nꞌdaacá yā paño chɛɛ̄ti yā. Ní Señor miiⁿ ní diíⁿ yā chi mozos ꞌcuɛɛtɛ sa na mesa. Tuuꞌmi ní Señor miiⁿ ꞌcuíi yā cuꞌu cheꞌe mozos. 38 ꞌÁárá chi Señor miiⁿ ndaa yā maⁿꞌa yaaaⁿ o taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ chidɛɛvɛ nguuvi ní ndaacá yā mozos chí snduuchi sa. Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai mozos ti snduuchí yā. 39 Ndísꞌtiī ní cadíínuuⁿ nī chuū. Ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ vaacu déénu yā dɛꞌɛ̄ hora chí ndaa chí duucu, cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌcuɛɛtí nduuchí yā ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuaaⁿ yā chí duucu na vaacú yā. 40 ꞌTiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī ꞌcuɛɛtinéé yaáⁿ nī ti hora chi nguɛ́ɛ́ inacádiinuuⁿ nī ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiyá Dendyuūs ní ndaá taama vmnéⁿꞌēe.
Yeⁿꞌe mozo chi dinꞌdaacáā ndúúcū mozo chi nguɛɛ dinꞌdaacáā
41 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdií, Señor, ¿ꞌáá caⁿꞌa nī ejemplo ꞌcūū caavā núsꞌuu o caavā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
42 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ¿Duꞌú dueño caꞌa yā ntiiⁿnyuⁿ chi sꞌneeⁿ yā vmnaaⁿ yeⁿꞌē vaꞌai yeⁿꞌe yā ꞌáámá mayordomo nduuti chi nguɛɛ caꞌa sa chi cheꞌe mozos yeⁿꞌé yā hora chi cheꞌe sa? 43 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai mayordomo chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ taachí dueño miiⁿ ní ndaa yā ní nandaaca yā mayordomo chi diiⁿ sa tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe yā. 44 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi dueño miiⁿ ní cuꞌnéeⁿ yā mayordomo miiⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē tanduvɛ́ɛ́ chi vɛɛ yeⁿꞌe yā. 45 Ndúúti chi mayordomo miiⁿ nadicádiinuuⁿ sa na staava yeⁿꞌe sa chí dueño cuuvi ꞌnáaⁿ yā nndaa yā tuuꞌmi ní tucaꞌa sa ꞌcueⁿꞌe sa mozo ndúúcū nꞌdaataá chi snéé caadi ꞌiiyū ní ngeꞌe sa ní ngiꞌi sa ndúúcū amigos yeⁿꞌe sa ní cuuꞌvi sa. 46 Tuuꞌmi ní dueño miiⁿ ní ndáa yā nguuvi chi mayordomo nguɛ́ɛ́ cānee ngíínu sa ní ꞌáámá hora chi nguɛ́ɛ́ déénu sa. Ní dueño miiⁿ caꞌá yā castigo chꞌɛɛtɛ ca mayordomo miiⁿ tanꞌdúúcā chi Ndyuūs caꞌa yā castigo ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā ꞌyā. 47 Mayordomo chi deenu sa chí neⁿꞌe dueño yeⁿꞌe sa naati nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yaaⁿ sa ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú diiⁿ sa chi ngaⁿꞌa dueño yeⁿꞌe sa cuuvi sa castigado ndúúcū neené nꞌdeee cuūví ꞌcueⁿꞌé yā saⁿꞌā. 48 Naati mayordomo chi nguɛ́ɛ́ déénu sa taacā neⁿꞌe dueño yeⁿꞌe sa chi diiⁿ sa, ní diiⁿ sa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi cuuví sa castigado, tuuꞌmi ní cuuvi sa castigado ndúúcū ꞌtɛ́ɛ́ nūuⁿ cuūví cueⁿꞌé yā saⁿꞌā. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ saⁿꞌā chí nꞌdeeé ngaꞌa dueño yeⁿꞌe sa, dueño miiⁿ ní nꞌdeēe cá caaca yā cuenta yeⁿꞌē chi diiⁿ sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngaꞌa nꞌdeēe cá táámá yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nꞌdeēe cá caaca yā cuenta yeⁿꞌe chi diiⁿ taamá yā.
Vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌuūvī taaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā Jesús miiⁿ
49 ꞌÚú Jesús ní ndāa chi cuꞌneéⁿ yaⁿꞌā ná iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Dɛꞌɛ̄ ca neⁿꞌé diíⁿ nduuti chí ꞌāā ngiichi. 50 Canéé chí ꞌúú ꞌcueenú cuuvi nꞌdeee nꞌdáí ní neⁿꞌé chi ꞌcueenú cuuvi ndíí taachi ꞌāā cuuví cuaacu tanducuéⁿꞌē. 51 ¿ꞌÁá nadicadíínuuⁿ nī chi ꞌúú ndaá chi ndɛɛ́ vaadī ꞌdiīíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū? ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ cuaacu caati ndɛɛ́ vaadī ꞌcaaꞌva, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaꞌvá yā ndúúcū táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 52 Ndíí tiempo miiⁿ ndíí tiempo chi cuchiī, nduuti chi nyuⁿꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ na ꞌáámá vaꞌāī ndúúcū vaadī ꞌcaaꞌva ꞌcuɛɛtinée yā, ꞌiinu yā ní caⁿꞌa yā contra yeⁿꞌē na ꞌuuvi yā ní ꞌuuvi yā ní caⁿꞌa yā contra yeⁿꞌē ná ꞌiinú yā. 53 Saⁿꞌā chi vɛ́ɛ́ daiya sa ní ꞌcaaꞌva sa ndúúcū daiya sa, ꞌíícú daiya sa ní ꞌcaaꞌvá sa ndúúcū chiidá sa. Ní ꞌáámá nꞌdaataá nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌdiichi tá daiya tá, ꞌíícú daiya ntúūⁿ tá nguɛ́ɛ́ cuuvi nꞌdiichi tá chɛɛcu tá. Ní taⁿꞌā indáꞌā tá ní ꞌcaaꞌvá yā ndúúcū dicuūnú ta, ní dicuūnú ta ní ꞌcaaꞌvá yā ndúúcū táⁿꞌā indáꞌa tá.
Señales yeⁿꞌe tiempo ꞌcūū
54 ꞌTiicá ntúūⁿ ngaⁿꞌa Jesús ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Taachí ndísꞌtiī inaaⁿ nī méēeⁿ chi íneeⁿ naachí ngiiya ꞌyáⁿꞌā, tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa nī chi ꞌcueeⁿ cúúvī. Ní ꞌtíícā ngii. 55 Ní taachí ngéenū ꞌyúúné cuááⁿ ndiiyā ngaⁿꞌa nī chi cuuvi yáāaⁿ ꞌiicu ní ngii. 56 Ndísꞌtiī chí ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendi nī déénu nī taaca canéé nánguuvi ndúúcū na yaⁿꞌá, taachi ndaā ꞌííꞌnūuⁿ ni taachi cuuvi ꞌcueeⁿ cuuvi. ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ déénu nī yeⁿꞌe señales chí inaaⁿ nī yeⁿꞌe tiempo ꞌcūū?
Diiⁿnú yiiⁿnu di tunꞌdáá nꞌdai di ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi táaⁿ yā yeⁿꞌē di
57 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa Jesús: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ indɛ́ɛ̄ ndísꞌtiī cuidado chɛɛ chi nꞌdaācā chi diíⁿ nī? 58 Taachi caⁿꞌá nī ndúúcú sáⁿꞌā chi táāⁿ ndúúcu nī nanááⁿ juez, nꞌdiichí nī chi indee nī ndúúcū viꞌī cuaaⁿ cyúúní ní diíⁿ nī chi ꞌcuɛɛtinéé nꞌdááca nī ndúúcū viꞌī ni ꞌiicu nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa nī nanááⁿ juez. Ní juez miiⁿ ncaꞌá yā ndísꞌtiī taꞌā policía, ní policía miiⁿ ní cuꞌnuūⁿ sá ndísꞌtiī vácūū. 59 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī ti nguɛ́ɛ́ nanꞌdáa nī vácūū neⁿꞌe chí nguɛ́ɛ́ ꞌcuiinu nadííꞌvɛ̄ tanducuéⁿꞌē chi ndiicuí nī.