Jesús ngiꞌcueeⁿ yā táácā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā
(Mt. 6.9-15; 7.7-11)
11
ꞌÁámá vmnéⁿꞌēe ní Jesús ngaⁿꞌanguaꞌá yā ꞌáámá cuaaⁿ, ní taachí chꞌiinu caⁿꞌanguaꞌá yā, discípulos yeⁿꞌe yā caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdií Señor, caꞌcuéeⁿ nī núsꞌuu taacá chi cuuvi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá ꞌnū tanꞌdúúcā chi Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ chiꞌcueeⁿ yā discípulos yeⁿꞌe yā.2 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chiī yā discípulos yeⁿꞌe yā: Taachí ndísꞌtiī caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī ꞌtúúcā caaⁿꞌmaⁿ nī:
Nꞌdiī, chi Chiidá ꞌnū chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Nꞌdaācā nꞌdai chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ dichꞌɛɛtɛ́ yā nꞌdiī. Cuchiī tiempo chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ nī yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē. Cúúví tanꞌdúúcā chi nꞌdiī neⁿꞌe nī tanꞌdúúcā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi, ꞌtiicá ntuūⁿ ná yáⁿꞌāa ꞌcúū.
3 Tée nī chi cuuvi cheꞌé ꞌnū maaⁿnguuvi.
4 Nadichꞌɛɛcú nī nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌnū, tanꞌdúúcā chi núsꞌūū nadachꞌɛɛcú ꞌnū yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ nꞌdaācā diíⁿ yā nduucú ꞌnū. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuááⁿ nī chi ndaā nanaáⁿ ꞌnū cosas chi chɛɛchi ca chi diiⁿ chi diíⁿ ꞌnū nuuⁿndi naati cunneé nī núsꞌuu chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ ꞌnū nuuⁿndi ní cuchɛɛ́ ꞌnū.
5 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā ꞌáámá ejemplo. ¿Duꞌú ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ amigo yeⁿꞌe nī ní caⁿꞌá nī nduu vaacu amigo ná maⁿꞌa yaaaⁿ ní caaⁿꞌmáⁿ nī: Nꞌdií amigo, teé nī ꞌiinū panes yeⁿꞌe nī ꞌúú, 6 caati ꞌáámá amigo yeⁿꞌé chi canuuⁿ sa yúúní ndaā sa na vaacú ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi caꞌá chi cheꞌe sa? 7 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canúuⁿ yā vaꞌai miiⁿ nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nduꞌú nī ꞌúú. ꞌĀā nduudí cheendi vaꞌāī ní dáꞌcaīyáā yeⁿꞌé ní candiití yā nduucú na cama. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ cuuví nducueéⁿ ní teé nꞌdiī chiiⁿ chi neⁿꞌe nī. 8 Jesús ngaⁿꞌá yā: ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī. ꞌÁárá chi nguɛ́ɛ́ nducueeⁿ amigo yeⁿꞌē sa chi caꞌa yā pan saⁿꞌā miiⁿ cááva chi amigo yeⁿꞌē sa, naati nducueeⁿ yā ní caꞌa yā amigo miiⁿ ti amigo miiⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuinaaⁿ sa chi ngiica sa nꞌdeee nꞌdáí vueltas. 9 Ní ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Cáácá nī ní Ndyuūs ní tée yā yeⁿꞌé nī, inꞌnuúⁿ nī ní ndaāca nī, ꞌyááví nī cheendi vaꞌāī ní nanꞌguaaⁿ yeⁿꞌé nī. 10 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiica yā Ndyuūs ní Ndyuūs caꞌá yā yeⁿꞌe yā. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inꞌnuúⁿ yā ní ínndaaca yā. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yaaꞌvi yā cheendi vaꞌai, ní nanꞌguaaⁿ yeⁿꞌe yā.
11 Maaⁿ ní chɛɛ́ ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ daiya nī, ndúúti chi daiya nī caaca pan, ¿ꞌáá caꞌá nī lado yeⁿꞌe pan ꞌáámá túūu? O ndúútí chi caaca daiyá nī ꞌaama ꞌyaācā, ¿ꞌáá caꞌa nī lado yeⁿꞌe ꞌyaācā miiⁿ ní ꞌáámá cúú? 12 O ndúútí chi caaca ꞌáámá dūtuꞌu, ¿ꞌáá caꞌá nī lado yeⁿꞌe dūtuꞌu ꞌáámá ꞌiitidaⁿꞌāi? 13 Ndúúti chi ndísꞌtiī chi cúnncheeⁿ nī déénu nī caꞌa nī denduꞌū chi nꞌdáacā daiya nī, tuuꞌmi ní Chiidá nī chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi nꞌdeēe cá cáꞌa yā caati cáꞌa yā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caaca yā chiida yú.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā chi Jesús miiⁿ vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcu yā
14 Jesús miiⁿ tunꞌdaa yā yeⁿꞌē ꞌáámá saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌáámá espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngaⁿꞌā sa. Ní taachí nanꞌdaa espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ saⁿꞌā ꞌdííꞌmī miiⁿ, ní caⁿꞌa sa. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌdiichí yā chuū ní chéⁿꞌé yiinú yā yeⁿꞌē. 15 Náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní nitunꞌdáa sa espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā poder yeⁿꞌē Beelzebú chi Satanas chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ.
16 Tanáⁿꞌa yā ní neⁿꞌe nꞌdiichineeⁿ yā Jesús ní ngiica yā Jesús chi diíⁿ yā ꞌáámá señal yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛti nguuvi chi cuuvi nꞌdiichí yā. 17 Jesús déénu yā chi nacádíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÁámá gobernador chi ngaⁿꞌā ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa naachi vɛ́ɛ́ ꞌuuvī partido yā chi nguⁿꞌu ꞌaamá yā ndúúcū táámá yā, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌnaaⁿ tiempo chi ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yā. ꞌTiicá ntúūⁿ naachi ꞌáámá familia yā ndúútí chi nꞌdeēe nadacadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ partido yeⁿꞌe familia miiⁿ nguɛɛ cuuvi nduuvidaamá yā. 18 ꞌTiicá ntúūⁿ nduuti chi yááⁿnꞌguiinūuⁿ ꞌcuuⁿꞌmaⁿ sa ndúúcū maaⁿ sa, ¿táácā canee naachí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa? Caaⁿꞌmáⁿ nī ꞌúú: ¿Dɛꞌɛ̄ cáávā chi ngaⁿꞌa ndísꞌtiī chi caavā yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi duuchi Beelzebú chi Satanás itunꞌdaá espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ? 19 Nduuti chi ꞌúú idivií espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā Beelzebú, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcu nī ní ¿duꞌū poder itunꞌdáa yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ? Chiiⁿ chi diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu nī nꞌgiⁿꞌí yā chi nguɛɛ ꞌtíícā chi ngaⁿꞌa nī. 20 Ndúúti chi cáávā poder yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌúú itunꞌdaá espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní cuaacu nííⁿnyúⁿ chi naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā nndaā nanááⁿ ndísꞌtiī.
21 Taachi saⁿꞌā dítiīnú diiⁿ cuidado sa ná vaacu sa ndúúcū íngaatu, tuuꞌmi ní na vaacu sa canéé seguro. 22 Taachí ndaa táámá saⁿꞌā chí vɛ́ɛ́ fuerzas yeⁿꞌe sa ní ichɛɛ sa nduucú yā ní idivíi sa tanducuéⁿꞌē íngaatu yeⁿꞌé yā chi ngii chɛɛtinúuⁿ yā yeⁿꞌe vaꞌāī miiⁿ tuuꞌmi ní diiⁿ sa repartir íngaatu sꞌeeⁿ ndúúcū compañeros yeⁿꞌē sa.
23 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ canée yā lado yeⁿꞌé, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní canée yā contra yeⁿꞌé. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ daama diíⁿ cosechar nduucú tuuꞌmi ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ingéē tanducuéⁿꞌē cosecha.
Espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chi inguɛɛcunéé na saⁿꞌā
24 Caⁿꞌa Jesús: Taachí espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ nacanꞌdaa na ꞌáámá saⁿꞌā, cachiica na yáⁿꞌāa cuuⁿmaⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinee ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní inꞌnuūuⁿ naachi cuuvi ntaaviꞌtuunuuⁿ ní nguɛ́ɛ́ ndaācā. Tuuꞌmi espíritu miiⁿ nadicádíínuuⁿ ní ngaⁿꞌa: Nanguɛɛcuneé na vaacú naachi chiicá. 25 Taachí nndaa na vaacu miiⁿ ndaācā chi saⁿꞌā miiⁿ tanꞌdúúcā ꞌáámá vaꞌai chi ꞌāā dɛ́ɛ́vɛ́ nꞌdai ndúúcū nducuéⁿꞌe na lugar yeⁿꞌē. 26 Tuuꞌmi ní espíritu miiⁿ cueⁿꞌe ní inꞌnuūⁿ tá ndɛɛ̄chɛ̄ espíritus chi cunncáā ca chí cuuví maāaⁿ. Ní ndaā espíritus ní chꞌɛɛtinée na saⁿꞌā miiⁿ. Cuayiivi ní nꞌgeenu sa ngiī ca ní cunncáā ca canéé sá nguɛ́ɛ́ ti cuááⁿ vmnaaⁿ.
Vɛ́ɛ́ vaadī yeenú yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs
27 Taachí Jesús ngaⁿꞌa yā dendúꞌu ꞌcūū ꞌáámá nꞌdaataá ꞌcaī yuudu tá nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai nꞌdaataá chi chꞌiindiyáaⁿ nī ní ntaavi tá nꞌdiī.
28 Jesús ní caⁿꞌa yā: Nꞌdaacā ca yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, ní iꞌtéénu yā nduudu miiⁿ.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaāca yā ngiica yā ꞌáámá señal
29 Taachí nduuvidaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū Jesús, Jesús tucáꞌa yā caⁿꞌa yā nduudu miiⁿ: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ yā ngúúví ꞌcūū nééné cúnncheeⁿ yā. Inꞌnuúⁿ yā señales naati nguɛ́ɛ́ ndaācā táámá señal caati dámaāaⁿ snaaⁿ yā señal chi diiⁿ Ndyuūs ndúúcū profeta Jonás tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. 30 Tanꞌdúúcā Ndyuūs diíⁿ yā señal ndúúcū profeta Jonás yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáāⁿ Nínive, ꞌtiicá ntuūⁿ Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs cuuvi cunée yā lado yeⁿꞌe señal tiempo ꞌcūū. 31 Taachi ndaá nguuvi yeⁿꞌe juicio chi Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ, nꞌdaataá reina chi tiempo chi chóꞌōo ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ tá yeⁿꞌē lado yeⁿꞌe sur chi caⁿꞌa ta ní nducueeⁿ tá contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿnguuvi. Ní táⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ tá condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿnguuvi caati táⁿꞌā miiⁿ yaⁿꞌāī nꞌdai ngiica tá chi neⁿꞌe tá chꞌiindivee tá yeⁿꞌē vaadī deenu yeⁿꞌe rey Salomón. Maaⁿ ní ꞌmuuⁿ canéé ꞌáámá yā chi chꞌɛɛtɛ ca vaadī deenu yeⁿꞌé yā nguɛ́ɛ́ ti rey Salomón. 32 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtinéé na yáāⁿ Nínive ndii cuááⁿ vmnaaⁿ nducueeⁿ yā ní caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿ caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Nínive ndaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā cáávā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs chi caⁿꞌa profeta Jonás miiⁿ. ꞌTíícā caⁿꞌá yā diíⁿ yā nguuvi chi Jesús caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌCaandiveéⁿ nī. ꞌMúúⁿ ní vɛ́ɛ́ ꞌáámá saⁿꞌā chi chꞌɛɛtɛ ca sa nguɛ́ɛ́ ti profeta Jonás.
ꞌÁámá ejemplo chi tanꞌdúúcā ꞌáámá dɛɛvɛ yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌe yú
33 Caⁿꞌa Jesús: Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cunuuⁿ nꞌdéꞌei yā ꞌaama lámpara chí ngiichi ní nguɛ́ɛ́ ndúú iꞌnuūⁿ ra yā maaⁿ ꞌaama caja naati sꞌnuúⁿ yā na ꞌáámá mesa ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cundaa yā ní snaaⁿ yā dɛɛvɛ miiⁿ. 34 Ndúútináaⁿ yú chiiⁿ chí tanꞌdúúcā ꞌaama lámpara yeⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌe yú. Taachí nꞌdaí nduutináaⁿ nī ꞌtiicá ntúūⁿ nꞌdaí cuerpo yeⁿꞌé nī ní inaaⁿ chí dɛɛvɛ. Naati taachí nguɛɛ nꞌdaacā nduutináaⁿ nī tanꞌdúúcā lámparas chi nguɛ́ɛ́ ngiichi ní ꞌtiicá ntúūⁿ cuerpo yeⁿꞌe nī cunee ná maāiⁿ. 35 Nꞌdiichi nī, cundɛɛ́ nī cuidado nduutináaⁿ nī chí dɛɛvɛ yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌé nī chí nguɛ́ɛ́ canee nī na maāiⁿ. 36 ꞌTiicá ntúūⁿ inaaⁿ nꞌdááca nī ní nguɛ́ɛ́ maāiⁿ naachi canee nī nduuti chi candɛ́ɛ nī cuidado nduutinaaⁿ nī. Ní vɛ́ɛ́ dɛɛvɛ nanáaⁿ nī tanꞌdúúcā ꞌáámá lámpara ngiichi ní naáⁿ nī chí dɛɛvɛ yeⁿꞌē.
Jesús ngaⁿꞌa nuuⁿndi yeⁿꞌe maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos
37 Taachí Jesús miiⁿ chꞌiinu cāⁿꞌa yā chuū, ꞌáámá saⁿꞌā fariseo ndaa sá nanááⁿ Jesús ní diꞌcuíítu sa Jesús chí chéꞌe yā ndúúcū sa. Ní cueⁿꞌe yā ndúúcū sa. Ní ndaa yā na vaacu sa ní chɛɛtɛ́ yā na mesa. 38 Taachí ndaa tiempo chi cheꞌe yā ní saⁿꞌa fariseo miiⁿ nꞌdiichi sa chi nguɛ́ɛ́ naāⁿnū Jesús taꞌá yā, (tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel) tuuꞌmi ní cueⁿꞌē yiinu sa. 39 Ní Señor Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa fariseo: Díí ndúúcū tanáⁿꞌā saⁿꞌā fariseos inadɛ́ɛ́vɛ́ nī cuāāⁿ daami vaso ndúúcū cuꞌu chi tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe nī naati cuááⁿ chɛɛ̄tī chi tanꞌdúúcā staava yeⁿꞌé nī ndiituú ndúúcū vaadī ꞌcaaꞌva ndúúcū dendúꞌū chi nguɛɛ nꞌdaacā. 40 Ndísꞌtiī chi chɛɛchi tiíⁿ nī, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ deenú nī chi Ndyuūs dinꞌdái yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū staava yeⁿꞌé yā ndúúcū cuerpo yeⁿꞌe yā, ní neⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadɛɛvɛ́ cuerpo yeⁿꞌé yā ndúúcū staava yeⁿꞌe yā ndúúcū taanduvɛ́ɛ́ chí vɛɛ chɛɛti cuerpo yeⁿꞌé yā? 41 Ndísꞌtiī canéé chi caꞌá nī limosnas yeⁿꞌé nī ndúúcū nuuⁿmaⁿ staava yeⁿꞌé nī caati chuū ní cosa chi nꞌdaācā.
42 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos caati nadicádíínuuⁿ nī chi nꞌdaāca nī chi diíⁿ nī chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌé Ndyuūs ti caꞌa nī Ndyuūs décima chi ndiichi parte yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē cosecha yeⁿꞌe nī chi yiivií ndúúcū ꞌiicudaáⁿ ndúúcū tanducuéⁿꞌē yaātā ngaiyáā. Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ vaadī neⁿꞌe yeⁿꞌé Ndyuūs ndúúcu nī ndíí nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī denduꞌū chi cuaacu. Canéé chi diíⁿ nī tanducuéⁿꞌē chi ngaⁿꞌā ley yeⁿꞌé Ndyuūs ní dinéⁿꞌe nī nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caꞌá nī décima denduꞌū.
43 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chí neⁿꞌe nī ꞌcuɛɛtɛ́ nī na silla yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū sinagogas. Ní ndísꞌtiī neⁿꞌé nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā saludar ndísꞌtiī taachi snée nī na yúúní.
44 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi ngiꞌcueeⁿ nī ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos. Ndísꞌtiī ngaⁿꞌa nī chi nꞌdaacā idiíⁿ nī ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ nī. Ndísꞌtiī ní tanꞌdúúcā ꞌáámá yáinyāⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ déénu yā yeⁿꞌē ní chiicá yā vmnááⁿ yeⁿꞌe yáinyāⁿ, ꞌtiicá nī.
45 Tuuꞌmi ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa ꞌáámá abogado, chi maestros yeⁿꞌe ley. Nꞌdiī, Maestro, taachí ngaⁿꞌa nī chuū, ídiiⁿ nī chí induuvi táaⁿ ꞌnū.
46 Naati Jesús caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī ntúūⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī, abogados, maestros yeⁿꞌe ley. Ndísꞌtiī idiíⁿ nī nꞌdeee cá leyes chí chɛɛchi cá ní ngaꞌa nī tanꞌdúúcā chi chɛɛ̄dī chi saⁿꞌā nguɛ́ɛ́ cuuvi candɛ́ɛ sa. Ní ndísꞌtiī ní ndii mar ꞌáámá taꞌa nī ní nguɛ́ɛ́ ituuꞌví nī chɛ́ɛ́dí miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī, ní nguɛ́ɛ́ nginnee nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
47 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi nadinꞌdái nī yaīnyāⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌā profetas chi ꞌāā candɛ́ɛ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs tiempo chi ꞌāā chóꞌōo. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé nī ndii cuááⁿ vmnaaⁿ chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā saⁿꞌā profetas. 48 Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ndísꞌtiī ní nꞌgiⁿꞌi nī chi yeenú nī yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nī ndii cuááⁿ vmnaaⁿ ti cuaacu nííⁿnyuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌe nī chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā profetas ní maaⁿ ní ndísꞌtiī idinꞌdái nī yaīnyāⁿ yeⁿꞌe profetas.
49 Ní cáávā chuū ní cáávā chi Ndyuūs deenú yā tanducuéⁿꞌē, Ndyuūs caⁿꞌa yā ꞌtíícā: ꞌÚú dichoꞌó profetas ndúúcū apóstoles ní náⁿꞌa yā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní tanáⁿꞌa yā canꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní diíⁿ yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nꞌgeenú yā ngii. 50 Ndyuūs caⁿꞌá yā diíⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi maaⁿ snéé iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata yeⁿꞌé yā chꞌiīⁿꞌnúⁿ yā profetas ndíí tiempo taachí Ndyuūs dinꞌdái yā íⁿꞌyeeⁿdī. 51 Ní ndii tiempo taachi chꞌiīⁿꞌnuⁿ yā Abel ní chingéē yuuúⁿ yeⁿꞌe sa, ndíí taachi chꞌiīⁿꞌnuⁿ yā Zacarías miiⁿ naavtaⁿꞌā yeⁿꞌē nátai ndúúcū yeⁿꞌé yaacu templo. Chuū ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, caati Ndyuūs caⁿꞌá yā diiⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi maaⁿ snee iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cáávā yuuúⁿ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
52 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi ꞌcuéeⁿ nī ley ní nguɛ́ɛ́ caꞌcueeⁿ nī chi cadíínúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ vaadī deenu yeⁿꞌé Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi deenu nī chi canéé chi diíⁿ nī.
53 Taachí Jesús chꞌiinu caⁿꞌa yā denduꞌu ꞌcūū, tuuꞌmi ní maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos nduuvi taáⁿ yā yeⁿꞌe Jesús ní tucáꞌa yā itiinguunéeⁿ yā nꞌdeee nꞌdáí ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús. 54 Ní nꞌdiichineeⁿ yā Jesús ndúúcū nduudu yeⁿꞌe yā. Ní canéé ngiinu yā Jesús miiⁿ chi cucáávā nduudu yeⁿꞌe yā ní Jesús cástaꞌa yā vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā nduudu chi nguɛ́ɛ́ cuaacu. Ní ꞌíícú cuuvi caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé Jesús.
