Jesús ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā
20
ꞌÁámá nguuvi taachí Jesús miiⁿ ngíꞌcueeⁿ yā chɛɛti yaācū templo ní ngiꞌcueeⁿ yā nduudu chí ngai yeⁿꞌe Ndyuūs, ndaā nanááⁿ Jesús miiⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū. 2 Ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús: ¿Duꞌú caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ chi caꞌcueeⁿ nī dénduꞌū chi ꞌtuucā? O ¿duꞌú ꞌiiⁿntyéⁿꞌē tee yā orden chi diíⁿ ni ꞌtíícā?3 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ꞌÚú ntúūⁿ ní ntiinguuneéⁿ ꞌáámá ndísꞌtiī. Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa nī yeⁿꞌé: 4 ¿Dúꞌu caꞌa orden Juan chi chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ¿ꞌÁá yeⁿꞌe Ndyuūs o saⁿꞌa iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū?
5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nduuvidaamá yā ní caⁿꞌa yā nguaaⁿ maaⁿ yā: Ndúúti chi caaⁿꞌmaⁿ yú chí yeⁿꞌe Ndyuūs, Jesús miiⁿ ní cuuvi yā sꞌuūúⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ chiꞌtéénu nī? 6 Nduuti chí caaⁿꞌmaⁿ yú chí yeⁿꞌe saⁿꞌā íⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní cuiituú yā sꞌuūuⁿ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nadicádíínuuⁿ yā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ Juan miiⁿ ní ꞌáámá profeta chi Ndyuūs dichoꞌó yā.
7 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesús chi nguɛ́ɛ́ déénu yā tií ndiicá yeⁿꞌē chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ Juan miiⁿ. 8 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌúú ra cuuví ndísꞌtiī duꞌu ꞌiiⁿntyéⁿꞌē tee yā orden ꞌúú chí idiíⁿ chuū.
Yáⁿꞌāa yeⁿꞌe saⁿꞌā chí diiⁿ cuidado dííꞌyú uvas
9 Jesús tucáꞌa yā caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌáámá ejemplo chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá: ꞌÁámá saⁿꞌā chiīnū sa dííꞌyú uvas ná yáⁿꞌāa yeⁿꞌē sa. Dueño miiⁿ caꞌa yā nꞌduuvi saⁿꞌā chi idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ ní nadííꞌvɛ yā saⁿꞌā. Ní chiica yā yáāⁿ vaacú yā ni cueⁿꞌe yā chí cuuvi ꞌnáaⁿ yā. 10 Taachí ndaā tiempo yeⁿꞌe cosecha yeⁿꞌe uvas miiⁿ, dueño miiⁿ dichóꞌo yā ꞌaama mozo yeⁿꞌé yā chi cueⁿꞌe sa cutaꞌa sa parte yeⁿꞌe cosecha chi tuneeⁿ dueño miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa chꞌeⁿꞌé yā mozo ní nadichóꞌo yā mozo miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ caꞌa yā mozo miiⁿ. 11 Dueño nguɛɛcunée yā dichóꞌo yā táámá mozo nanááⁿ saⁿꞌā chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. ꞌTiicá ntúūⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā diiⁿ sa ndúúcū mozo miiⁿ. Chꞌéⁿꞌé sa saⁿꞌa ní nadicáánu sa saⁿꞌā miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ caꞌa sa saⁿꞌā mozo miiⁿ. 12 Dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ nguɛɛcunéé ntúuⁿ yā dichoꞌó yā táámá mozo nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā naati ꞌnuucáꞌa sa saⁿꞌa ní nadicaanu sa saⁿꞌā.
13 Tuuꞌmī ní dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ caⁿꞌa yā: ¿Táácā diíⁿ? Dichoꞌó saⁿꞌā daiyá chi neⁿꞌe taaví. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ taachí snaaⁿ sa saⁿꞌā diiⁿ sa honrar saⁿꞌā daiyá? 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa miiⁿ taachí nꞌdiichi sa saⁿꞌā daiya dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ nadicádiinuuⁿ sa ní caⁿꞌa sa chii sa viꞌī: Sáⁿꞌa ꞌcuu chi cuuví yeⁿꞌē sa yáⁿꞌāa ꞌcūū. ꞌCaāⁿꞌnuⁿ yú saⁿꞌā ni yáⁿꞌāa ndúúcū chi vɛ́ɛ́ naaⁿ cuuvi yeⁿꞌe yú. 15 Tuuꞌmí tunꞌdáa sa saⁿꞌā daiya dueño ꞌáámá lado yeⁿꞌe chéeⁿ yeⁿꞌe dííꞌyú uvas ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa saⁿꞌā. Jesús caⁿꞌa yā: Maaⁿ ní, ¿dɛꞌɛ̄ diíⁿ dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa nduucú saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi diiⁿ ꞌtíícā? 16 Dueño miiⁿ taachi ndaa yā ni divíi yā saⁿꞌā chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ. Ní caꞌá yā yáⁿꞌāa miiⁿ yeⁿꞌe yā táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chꞌiindiveéⁿ yā chuū, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā: Nꞌdaacā chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ꞌcuaaⁿ yā chi ꞌtíícā.
17 Jesús chꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudu chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi ꞌtuucā?
Tuūu chꞌɛɛtɛ́ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinꞌdái yā vaꞌāī miiⁿ ní staꞌá yā ní chꞌɛɛ̄cú yā ꞌáámá lado, ní tuūu ꞌcúū chí tuūu chꞌɛɛtɛ miiⁿ dichííꞌvɛ ca ní canéé tuūu chꞌɛɛtɛ́ yeⁿꞌe esquina yeⁿꞌe vaꞌāī.
18 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cunꞌdaa nduú yā vmnaaⁿ na tuūu ꞌcúū ní caātū ꞌííní yeⁿꞌe yā. Naati ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cunꞌdáá nduūu tuūu ꞌcúū vmnaaⁿ yeⁿꞌe yā, ꞌcuíínú ndúúví yuūni yā.
Yeⁿꞌe tuumī chi caꞌá yā emperador César
19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley neⁿꞌé yā cutaꞌá yā Jesús ní diíⁿ yā chi preso yā naati diꞌvaꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ. Tuuꞌmí nūuⁿ tuumicádiinuuⁿ yā chi Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā ejemplo ꞌcūū chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá ní yeⁿꞌe yā.
20 Tuuꞌmi ní dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcueenuúⁿ Jesús miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndaacá yā táácā chi cástaⁿꞌa yā nduudu Jesús miiⁿ chi Jesús cuuví caaⁿꞌmáⁿ yā ꞌaama nduudu yaadi. ꞌTíícā ní cuuvi dichóꞌo yā Jesús nanááⁿ gobernador. 21 Chiiⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús nduudú ꞌcūū: Nꞌdií, maestro, déénu ꞌnū chí ngaⁿꞌa nī ní ngiꞌcueeⁿ nī chiiⁿ chi nꞌdaacā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chi nꞌgee nī chi nꞌdaacā o nguɛ́ɛ́, naati ngiꞌcueeⁿ nī yúúní yeⁿꞌe Ndyuūs ndúúcū nduudu cuaacu. 22 Maaⁿ ní cuuví nī chuū: ¿ꞌÁá nꞌdaacā chí nadííꞌvɛ ꞌnū emperador César tuūmī yeⁿꞌe yáⁿꞌāa o nguɛ́ɛ́?
23 Jesús tuumicadíínuuⁿ yā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā chi diíⁿ yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí neⁿꞌe nī castaⁿꞌá nī nduudu yeⁿꞌé? 24 ꞌCuuⁿꞌmiⁿ nī ꞌáámá tuumī. Jesús nꞌdiichí yā tuūmī ní caⁿꞌa yā: ¿Duꞌū naaⁿ ndɛ́ɛ̄ tuūmī miiⁿ? ¿Duꞌū chi nguuví canee ngúūⁿ naaⁿ? Tuuꞌmi ní saⁿꞌa sꞌuuⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: Naaⁿ emperador César cānee.
25 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ncaꞌa nī tuūmī emperador César miiⁿ chííⁿ chi yeⁿꞌé yā ní caꞌá nī Ndyuūs chííⁿ chi yeⁿꞌé yā.
26 Nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā chistaⁿꞌa mar ꞌáámá nduudu yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ní cheⁿꞌe yiinú yā yeⁿꞌē chí nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ caⁿꞌa yā mar ꞌáámá.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ itiinguuneeⁿ yā Jesús yeⁿꞌē chi nduuchi tináⁿꞌā
27 Cuayiivi ní nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ saduceos ndaa yā nanááⁿ Jesús. Saduceos nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā chí nduuchi tináⁿꞌā. Ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: 28 Nꞌdií, Maestro, Moisés dingúuⁿ yā na ley ꞌtíícā: Ndúúti chi ꞌáámá saⁿꞌā ꞌcuuvi sa ní cuꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní nguɛ́ɛ́ daiya tá, tuuꞌmi ní ꞌdíínu sa cuuvi ꞌcaandavaacu sa ndúúcū nꞌdaataá miiⁿ ní ꞌcuundi daiya sa lado yeⁿꞌe ꞌdíinū tináⁿꞌā. 29 Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ ndɛɛ̄chɛ̄ ꞌdíínu yā. Saⁿꞌā vmnaaⁿ mííⁿ canee sa ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní chꞌīi sa. Nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé daiya sa. 30 Saⁿꞌā ꞌdíínu sa ndiichi ndii ꞌúúví canee sá ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē tináⁿꞌā. ꞌDiinu sa miiⁿ chꞌiī ntúūⁿ saⁿꞌā miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinée ntuūⁿ daiya sa. 31 Saⁿꞌā ꞌdiīnū sa ndiichi ndii ꞌíínú canéé ntúuⁿ sa ndúúcū nꞌdaataá mííⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ chꞌīi sa ní nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinée ntúūⁿ daiya sa. Nduu ndɛɛ̄chɛ yā chꞌɛɛtinée yā ndúúcū nꞌdaataá mííⁿ ní caꞌáámá caꞌáámá yā chꞌīi yā ní nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé mar ꞌáámá daiya yā. 32 Cuayiivi miiⁿ ní chꞌiī nꞌdaataá mííⁿ. 33 Taachí ndaā nguuvi chi nduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí, ¿chɛɛ́ saⁿꞌā sꞌeeⁿ nꞌdaataá yeⁿꞌē sa táⁿꞌā? Tí nduu ndɛɛ̄chɛ yā chꞌɛɛtinée yā ndúúcū nꞌdaataá mííⁿ.
34 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ nanꞌguɛ́ɛ́cútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snée yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nꞌgiindivaacu yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā ngaꞌa yā chi nꞌgíindivaacu yā. 35 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi túneeⁿ chi ndaá yā na táámá iⁿꞌyeēⁿdī, taachi nduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, na yáⁿꞌāa miiⁿya ní nguɛɛ ꞌcaandavaacu yā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chi caꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā chi ꞌcaandavaacu yā. 36 Yáⁿꞌāa miiⁿya ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌcuūvi yā ti daama yā ndúúcū ángeles. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi daiya Ndyuūs tí induuchi yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 37 Ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ ndíí taachi maaⁿ Moisés miiⁿ dingúuⁿ yā yeⁿꞌē yáⁿꞌá ꞌlííⁿ chí ngiichi iteé cadíínuuⁿ yú caati tináⁿꞌā ninduuchi yā. Ní Moisés miiⁿ ngaⁿꞌá yā chi Señor Ndyuūs miiⁿ ní Ndyuūs yeⁿꞌe Abraham, ndúúcū Isaac, ndúúcū Jacob. 38 Ti Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ Ndyuūs yeⁿꞌe tináⁿꞌā ti yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí snduuchí yā. Caati nanááⁿ Ndyuūs miiⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní snduuchí yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
39 Tuuꞌmi ní nꞌduuvi maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Nꞌdií, Maestro, nꞌdaacā ngaⁿꞌa nī.
40 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ntiinguuneeⁿ ca yā.
¿Duꞌū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Cristo?
41 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, ¿táácā chí ngaⁿꞌa nī chi Cristo miiⁿ ní daiya David? 42 Maāⁿ David miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi Salmos ꞌtúúcā:
Caⁿꞌa Señor Ndyuūs chiī yā Señor yeⁿꞌé: ꞌCuundi di lado tá cuaācū yeⁿꞌé chi lado yeⁿꞌe honor,
43 ndíí taachi ꞌúú cuꞌneéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi enemigos chi contra yeⁿꞌē di cuaaⁿ ndii yā caꞌa di tanꞌdúúcā chi ꞌaama banco ꞌlííⁿ.
44 Ndúúti chi David miiⁿ caⁿꞌa yā chi Cristo miiⁿ ní Señor yeⁿꞌe yā, ¿táácā cuuvi chiī chi Cristo miiⁿ ní daiya David?
Jesús ngíícá nuuⁿndi yeⁿꞌe maestros chi ngíꞌcueeⁿ ley
45 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgiindiveéⁿ yā taachi Jesús caⁿꞌa yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ní tucaꞌá yā caⁿꞌa yā chuū: 46 Diíⁿ nī cuidado, ndísꞌtiī, yeⁿꞌé maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní neⁿꞌe yā ꞌcuɛɛti núuⁿ yā catecai nꞌgeēnúú yā, ní neⁿꞌe yā chi ndísꞌtiī ní diíⁿ nī saludar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ taachi snée yā niiꞌvɛɛ ní neⁿꞌé yā chi diíⁿ nī respetar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní neⁿꞌe yā ꞌcuɛɛtɛ́ yā na sillas vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌē honor ná yaacū sinagogas ní sillas yeⁿꞌe honor yeⁿꞌe ꞌviicu naachi chéꞌe yā. 47 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndivíi yā vaꞌai yeⁿꞌe nꞌdaataá nguáꞌāa. Ní nééné nꞌdeēe ngaⁿꞌanguaꞌá yā ní neⁿꞌe yā chi snaaⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ yā ꞌtíícā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní neene chꞌɛɛtɛ ca castigo yeⁿꞌe yā nguuvi yeⁿꞌe juicio.
