Jesús ngaⁿꞌa yā chi dííⁿ yā cuidado yeⁿꞌe maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos
23
Jesús yaaꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā: 2 Maestros chi ngíꞌcueeⁿ ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ deenu nꞌdai yā ní ngiꞌcueéⁿ yā ní caaⁿꞌmaⁿ cuaacú yā ley yeⁿꞌe Moisés. 3 ꞌTiicá ntúūⁿ cuꞌtéénu ndísꞌtiī ní diíⁿ nī tanꞌduucā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā, naati nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ idiíⁿ yā tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ley naati nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā idiíⁿ yā. 4 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ꞌcaachiichí yā chɛɛdi chi nꞌgii taaví chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuchɛ́ɛ yā ní ngaⁿꞌá yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chí cuchɛ́ɛ yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ maáⁿ yā ndíí nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā ꞌneeⁿ nduutitáꞌa yā chi tuuꞌvi yā chɛɛdi miiⁿ ní diíⁿ yā. 5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní idiíⁿ yā nducuéⁿꞌē ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yā caati tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ snáaⁿ yā ní nꞌdiichí yā táácā idiíⁿ yā. Neⁿꞌé yā candɛɛ yā chi canéé nguuⁿ chi yeⁿꞌē Nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs ní sꞌneeⁿ yā ꞌáámá caja ꞌlííⁿ ní dichꞌiichí yā ꞌáámá yiiⁿmaⁿ ní sꞌneeⁿ yā maaⁿ taꞌa yā ní nchɛɛtɛ́ yā. Ní nꞌgɛɛ̄ti núuⁿ yā vestido yeⁿꞌe yā chí nꞌgeē ꞌnūuⁿ ca. 6 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní neⁿꞌe yā ꞌcuundí yā sillas chí yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌɛɛtɛ taachi caⁿꞌá yā ꞌáámá ꞌviicu chí cheꞌé yā. Ní neⁿꞌe yā ꞌcuundí yā sillas yeⁿꞌe honor chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ná yáacu sinagogas. 7 Ní neⁿꞌe yā chí tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ diiⁿ nꞌdaacá yā ní diiⁿ yā saludar ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachi sneé yā cuaaⁿ niiꞌvɛ̄ɛ̄ ní neⁿꞌe yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmáⁿ yā, maestro, maestro, taachi diíⁿ yā saludar ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
8 Naati ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe nī chí caaⁿꞌmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nī maestro ti ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nūuⁿ chí maestro ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí Cristo. Ní nducyaaca ndísꞌtiī ní hermanos yeⁿꞌe nī viꞌī. 9 Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ nī yeⁿꞌē mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ꞌcúū: Nꞌdiī chiiduú padre, ti dámaāⁿ ꞌáámá chi Chiida yú chí Ndyuūs chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 10 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caaⁿꞌmaⁿ rá yā yeⁿꞌe nī: Maestro, ti ꞌáámá chi maestro yeⁿꞌe nī chi Cristo. 11 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtɛ ca yā yeⁿꞌé nī canee chi dichííꞌvɛ yā ndísꞌtiī. 12 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi cuuví chꞌɛɛtɛ maáⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cuuví ndiicuúⁿ yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi idiíⁿ yā chí maáⁿ yā ndiicuúⁿ yā, cuuví chꞌɛɛtɛ́ yā.
Jesús caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos
(Mk. 12.40; Lc. 11.39-42, 44, 52; 20.47)
13 Naati dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌé ndisꞌtiī, maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ndísꞌtiī ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ti nguɛ́ɛ́ ngiꞌcueeⁿ nī yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú maaⁿ ndísꞌtiī cundáa nī vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ndíí nguɛ́ɛ́ nꞌguúⁿ nī tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí neⁿꞌe ndaá yā chí cūndaa yā.
14 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌē ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dingúūⁿ ní ngiꞌcueeⁿ nī ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ti ndísꞌtiī ꞌuūvī nááⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ti ndivíi nī vaꞌai yeⁿꞌē nꞌdaataá nguáꞌāa. Ní nééné nꞌdeēe ngaⁿꞌa nī taachi ngaⁿꞌanguaꞌá nī nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌÚú ngaⁿꞌá chi chꞌɛɛtɛ ca castigo yeⁿꞌe nī nguuvi yeⁿꞌe juicio.
15 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌē ndísꞌtiī, maestros chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ti ndísꞌtiī ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī. Ndísꞌtiī ní chiicá nī ndíí yáⁿꞌāa yaⁿꞌai táámá lado nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní diíⁿ nī chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ iꞌtéénu yā tanꞌdúúcā ndísꞌtiī. Ní taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuꞌtéénu yā tanꞌdúúcā ndísꞌtiī neⁿꞌé nī, idiíⁿ nī chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ꞌuūvī tanto cuuví yā yeⁿꞌē daiya infierno nguɛ́ɛ́ ti chi ndísꞌtiī. 16 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌe ndísꞌtiī, chi ngiꞌcueéⁿ nī tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ. Dɛꞌɛ inadacádíínuuⁿ ndísꞌtiī. Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā ꞌáámá cosa ní ꞌcuaí yā, “cáávā yaācū templo”, tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nacádíínuuⁿ nī yeⁿꞌe chuū, naati nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuai yā, “cáávā ꞌdiiⁿnguaaⁿ” chi vɛ́ɛ́ chɛɛti yaācū templo miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canee cuuⁿmiⁿ chi diíⁿ yā chi caaⁿꞌmáⁿ yā chi caⁿꞌa yā chi diiⁿ yā. 17 Ndísꞌtiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ deenu ti tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngueenááⁿ ꞌtiicá nī. ¿Chɛɛ cá chꞌɛɛtɛ ca? ¿ꞌÁá ꞌdííⁿnguāāⁿ miiⁿ o yáacū miiⁿ chí diīiⁿ chi didɛɛvɛ ꞌdííⁿnguāāⁿ miiⁿ cucááva Ndyuūs? 18 ꞌTiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī: Ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā chi diíⁿ yā ꞌáámá cosa, ní nꞌgaí yā, “cáávā nátai”, nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nacadíínuuⁿ nī yeⁿꞌē. Naati ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgaí yā, “cáávā ofrenda” chi candúú vmnááⁿ yeⁿꞌē nátaī, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canee cúúⁿmíⁿ chi diíⁿ yā chi caⁿꞌa yā chi diiⁿ yā. 19 Ndísꞌtiī ní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chɛɛchí tiīiⁿ o ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ, ꞌtiicá nī ti ¿chɛɛ́ ca chi chꞌɛɛtɛ ca? ¿ꞌÁá ofrenda miiⁿ o nátaī chi diīiⁿ chí ofrenda miiⁿ ní didɛɛvɛ cucáávā Ndyuūs? 20 ꞌTíícā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgai yā, “cáávā nataī”, nꞌgai yā cáávā nátaī ndúúcū tanducuéⁿꞌē chi cánduū nátaī. 21 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgaí yā, “cáávā yaācū templo”, nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ ngaⁿꞌa yā cáávā yaācū templo miiⁿ naati cáávā maáⁿ Ndyuūs chi canéé na yaācū templo miiⁿ. 22 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgaí yā, “cáávā vaꞌai chɛɛti nguuvi”, nꞌgaí yā cáávā trono yeⁿꞌe Ndyuūs ní cáávā Ndyuūs chi vɛ́ɛ yā na trono miiⁿ.
23 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌe ndísꞌtii, maestros chi ngiꞌcueéⁿ yā ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ndisꞌtiī ꞌuuvi naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī. Ndísꞌtiī ní ngaꞌá nī Ndyuūs ꞌáámá ndiichi parte yeⁿꞌe yaātā chí yiivií, ndúúcū yaāta anís, ndúúcū yaātā comino. Ní ndísꞌtiī ní sꞌnéeⁿ nī ꞌaama lado cosas chi nꞌgɛɛtɛ ca yeⁿꞌe na ley, chííⁿ chí nꞌdiichí nī nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū vaadī cuaacu ndúúcū vaadī yaꞌai ꞌiinu ndúúcū vaadī iꞌtéénu. Chuū canee chi diíⁿ nī ní diíⁿ nī táámá naaⁿ denduꞌū. 24 Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tanꞌdúúcā chi ngueenááⁿ chi candɛɛ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi iꞌyaáⁿ nī ꞌáámá ꞌyaācū yeⁿꞌē nuūⁿnīⁿ chi cuꞌú nī naati cuꞌú nī ꞌiiti camello chi chꞌɛɛtɛ.
25 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌē ndísꞌtiī, maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ndísꞌtiī ní ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ti inadɛɛvɛ́ nī cuaaⁿ daami yeⁿꞌe vaso ndúúcū cuꞌu, chi tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ nī, naati cuááⁿ chɛɛ̄tí nī ní ndiituú ndúúcū chi diduucú nī ndúúcū tanducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaācā. 26 ꞌCaandiveéⁿ nī ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chi tanꞌdúúcā chí ngueenááⁿ. Diiⁿ cá nī chi didɛɛvɛ́ nī chí cuaaⁿ chɛɛti vaso ní ꞌtiicá ntúūⁿ cuꞌu, tuuꞌmi ní cuuvi dɛɛvɛ́ nī cuaaⁿ chuváⁿꞌāī vaso miiⁿ.
27 Dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌe ndísꞌtiī, maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ndisꞌtiī ꞌuuvi naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ti ndísꞌtiī ní tanꞌdúúcā yaīnyāⁿ ꞌcuɛ́ɛ̄ chí cuaaⁿ daami mííⁿ nꞌdɛɛvɛɛ́ chí nneⁿꞌē yaāchī caaca, ti cuaacu nííⁿnyúⁿ cuááⁿ chɛɛ̄tī miiⁿ ndiituú ꞌiini yeⁿꞌē tináⁿꞌā ndúúcū taanduvɛ́ɛ́ cosas chí vaati. 28 ꞌTíícā ndísꞌtiī ti cuaacu nííⁿnyúⁿ nꞌgiⁿꞌi nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndísꞌtiī ní saⁿꞌā chi nꞌdai ndísꞌtiī naati cuaaⁿ chɛɛ̄tí nī ndiituú ndúúcū nduudu yaadi ndúúcū nuuⁿndi.
29 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌē ndísꞌtiī, maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌuūvī naaⁿ ꞌuūvī cheendí nī, ti idinꞌdái nī yaīnyāⁿ yeⁿꞌē profetas ní nꞌdɛɛvɛ nī yaīnyāⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai taachi snēe yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 30 Ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌá nī ꞌtíícā: Ndúúti chi núsꞌuu chꞌɛɛtinée ꞌnū tiempo chí chꞌɛɛtinéé chiidá ꞌnū cuááⁿ vmnaaⁿ, nguɛ́ɛ́ chinnee ꞌnū chꞌiīⁿꞌnúⁿ ꞌnū profetas taachi cungéē yuūuⁿ yeⁿꞌe yā. 31 ꞌTíícā ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌá nī nduudu cuaacu yeⁿꞌē maáⁿ nī ti ndísꞌtiī ní dáíyá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā profetas. 32 Ndísꞌtiī ní canéé chí diíⁿ nī tanꞌdúúcā chiidá nī.
33 Ndísꞌtiī ní tanꞌdúúcā cúú ꞌtíícā ndáátá yeⁿꞌe nī. ¿Táácā cuuvi nguáⁿꞌai nī yeⁿꞌe castigo yeⁿꞌe infierno? 34 Cáávā chuū ꞌúú ní dichoꞌó nanááⁿ ndísꞌtiī profetas chi candɛɛ yā Nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi déenū, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiꞌcueeⁿ ley. Nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndísꞌtiī ní chitaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chiꞌneeⁿngaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Tá nꞌduuvi yā ní chꞌeⁿꞌé nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yaācū sinagogas yeⁿꞌe nī ní canꞌdáa nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii na ꞌáámá yáāⁿ táámá yáāⁿ chí chꞌeenú yā chii. 35 Ní ndísꞌtiī ní caꞌá nī cuenta yeⁿꞌē nducuéⁿꞌe yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé nī chꞌiiⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa ꞌcūū ndii yuūúⁿ yeⁿꞌē Abel chí saⁿꞌā nꞌdai ndii yuūúⁿ yeⁿꞌe Zacarías daiya saⁿꞌā Berequías chí ndísꞌtiī chꞌiiⁿꞌnuⁿ nī náávtaⁿꞌā yeⁿꞌē yaācū miiⁿ ndúúcū nátaī miiⁿ. 36 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Castigo yeⁿꞌē tanducuéⁿꞌē chuū canee vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿ tiempo ꞌcūū.
Jesús ngɛɛcu yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén
37 Ní ngaⁿꞌa Jesús: Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén, ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén, chí chꞌiīⁿꞌnúⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas ní chi chiītuú nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs dichoꞌó yā nanáaⁿ nī. Nééné nꞌdeēe ꞌcuūví neⁿꞌé nadaamá daiya nī tanꞌdúúcā túꞌū chi inadáámá tī daiya tī maaⁿ ngɛɛchi tī ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿ nī. 38 Ndísꞌtiī, nꞌdiichí nī. Ndyuūs chiꞌneeⁿ yā ndísꞌtiī ndúúcū vaacú nī dámaāaⁿ. 39 Ti ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, ti ndii maaⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ snaaⁿ nī ꞌúú ndíí ndaā tiempo taachí caaⁿꞌmaⁿ nī: Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuchii yā ndúúcū chi duuchi Señor chí Daiyá Dendyuūs miiⁿ.