ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌē ꞌviicu chí nꞌgiindivaacú yā
22
Jesús tucaꞌá yā ndee yā taama vmnéⁿꞌēe ndúúcū ejemplos, ní caⁿꞌa yā: 2 Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi tanꞌdúúcā ꞌáámá rey chí chiica yā ꞌviicu chí chꞌiindivaacu saⁿꞌa daiya yā. 3 Ní dichóꞌo yā mozos yeⁿꞌe yā chí yaaꞌvi sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndíi yā invitado naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ néⁿꞌe yā caⁿꞌa yā. 4 Ní dichóꞌo yā tanꞌduuvi mozos ní caⁿꞌa yā chii yā mozos: Caaⁿꞌmaⁿ nī cuuvi nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndíi yā invitado ꞌtíícā. ꞌĀā vɛ́ɛ́ yaāaⁿ comida miiⁿ. ꞌĀā chꞌiīⁿꞌnúⁿ iꞌtiindu yeⁿꞌé ní ꞌiiti chi ꞌviichɛɛ́. Tanducuéⁿꞌē ꞌāā vɛ́ɛ́ yaāaⁿ. Cuchií nī ꞌviicu. 5 Naatí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ diiⁿ yā cuenta. ꞌÁámá yā ní cueⁿꞌe yā cuɛ́ɛ́tí yeⁿꞌe yā. Taama yā ní cueⁿꞌe yā negocio yeⁿꞌe yā. 6 Tanáⁿꞌa yā ní staꞌá yā mozos. Cuⁿꞌu yā ndúúcū sa ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā mozos. 7 Taachi rey miiⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, ndúúvi taaⁿ yā. Ní dichóꞌo yā soldados yeⁿꞌé yā ní caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chí ꞌcaaⁿꞌnuⁿ sá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌiiⁿꞌnuⁿ yā mozos yeⁿꞌé yā. Ní ꞌneeⁿ yaⁿꞌā sa yáāⁿ vaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 8 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā mozos yeⁿꞌé yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌviicu miiⁿ ní ꞌāā vɛ́ɛ́ yaāáⁿ caavā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chii yā invitado naati nguɛ́ɛ́ nꞌdai taaví yā chí cuchii yā. 9 Maaⁿ ní cueⁿꞌe nī na yúúní chí canꞌdaā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yáāⁿ ní diíⁿ nī invitar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chii yā na ꞌviicu, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndaāca nī. 10 Mozos ní canꞌdaa sa ní cueⁿꞌe sa cuaaⁿ cyúúní ní nadaama sa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndaāca sa, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cúúncheeⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai yā. Ní ndaā nducyaacá ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi mozos ꞌcai sa ní nꞌdeēe nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā ꞌviicu miiⁿ.
11 Ní rey miiⁿ cheⁿꞌe yā nꞌdiichi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndii yā invitado ní ndaācá yā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ cánúúⁿ sá catecai sa yeⁿꞌē naachi nꞌgiindivaacu yā. 12 Ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Nꞌdiī amigo, ¿taācá chi ndāa nī ꞌmuuⁿ chi nguɛ́ɛ́ canúuⁿ nī catecai nī yeⁿꞌē chí nꞌgiindivaacú ꞌiiⁿꞌyāⁿ? Saⁿꞌā miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa yeⁿꞌe yā. 13 Tuuꞌmi ní rey miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā mozos yeⁿꞌe yā: ꞌCaāchiichí nī caꞌa sa ndúúcū taꞌa sa ní divíi nī saⁿꞌā ndii ꞌmúúⁿ ní ꞌcuɛɛcú nī saⁿꞌā cuaaⁿ chuváꞌāī na maāiⁿ. Mííⁿ cuɛɛcu sa ní chéꞌé ꞌdiiⁿꞌyuⁿ sa cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 14 Jesús caⁿꞌa ntúuⁿ yā chuū: Nééné ꞌyaaⁿ yā chí Ndyuūs ꞌcuai yā naati duuꞌví yā chi Ndyuūs ndɛɛvɛ́ yā.
Chííⁿ chí ntiinguuneeⁿ yā yeⁿꞌe asunto yeⁿꞌe impuestos
15 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos cueⁿꞌé yā ní nduuvidaamá yā. Ní ndeé yā nguaaⁿ maáⁿ yā táácā cuuvi diíⁿ yā chi Jesús miiⁿ cástaⁿꞌa nduudú yeⁿꞌe yā chi caaⁿꞌmáⁿ yā ꞌáámá nduudu yaadi. 16 Ní fariseos dichoꞌó yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Herodes miiⁿ chí caaⁿꞌmáⁿ yā Jesús: Nꞌdiī maestro, déénu ꞌnū chí nꞌdiī ní ꞌáámá saⁿꞌā chí nꞌdai. Nꞌdiī ní diíⁿ nī chí nꞌdáácā. Ní cuaacu nííⁿnyúⁿ ngiꞌcueeⁿ nī yúúní yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti nguɛ́ɛ́ indɛɛ́ nī cuidado tááca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 17 Maaⁿ ní cúúví nī núsꞌuu: ¿Dɛꞌɛ̄ inadacádíínuuⁿ nī? ¿ꞌÁá canéé nguūⁿ na ley chí nadííꞌvɛ ꞌnū emperador César tuūmī yeⁿꞌé ꞌnū o nguɛ́ɛ́?
18 Jesús tuumicádíínuuⁿ yā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí neⁿꞌe nī nꞌdiichineéⁿ nī ꞌúú? Ndísꞌtiī ní vɛɛ ꞌuūvī chí nadacadíínuuⁿ nī. 19 Tée nī tuūmī chi nadííꞌvɛ nī yeⁿꞌe impuesto. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌiⁿꞌi yā ꞌáámá tuūmī Jesús miiⁿ. 20 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Duꞌu nááⁿ chi canéé ná tuūmī? ¿Duꞌū chi ngúúví cánéé nguūⁿ?
21 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Naaⁿ emperador César cānee. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ncaꞌa nī tuūmī emperador César chííⁿ chí yeⁿꞌē sa ní caꞌa nī Ndyuūs chí yeⁿꞌe Ndyuūs.
22 Taachí chꞌiindiveéⁿ yā chuū, cheⁿꞌe yiinu yā ní cueⁿꞌe yā.
Chiiⁿ chi ntiinguuneéⁿ yā yeⁿꞌe chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuchi yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā
23 Nguuvi miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ saduceos ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ saduceos ngaⁿꞌa yā chí nguɛ́ɛ́ índuuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús, 24 ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī maestro, Moisés miiⁿ caⁿꞌa sá chi ꞌāā duꞌú nūuⁿ saⁿꞌā chí ꞌcuūvī sa ní nguɛ́ɛ́ chꞌiīndī daiya nꞌdaataá yeⁿꞌē sa tuuꞌmi ní ꞌdiīnū sa ꞌcaandavaacu sa ndúúcū nꞌdaataá mííⁿ. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌcuūndī daiya sá lado yeⁿꞌē ꞌdíínu tináⁿꞌā. 25 Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ ndɛɛ̄chɛ̄ sáⁿꞌa nūuⁿ yeⁿꞌē chɛɛcú sa yeⁿꞌē chiidá sa. Sáⁿꞌā vmnaaⁿ miiⁿ ní chꞌiindivaacu sa ní chꞌiī sa. Ní nguɛ́ɛ́ daiya nꞌdaataá yeⁿꞌē sa. Ní canee nꞌdaataá yeⁿꞌē sa. Ní ꞌdíínu sa ní canee sá ndúúcū tá. 26 ꞌTiicá ntúūⁿ chóꞌōo yeⁿꞌē ndii chiiⁿ ndii ꞌuuvi saⁿꞌā. ꞌTiicá ntúūⁿ chóꞌōo yeⁿꞌe saⁿꞌā chi ndii ꞌiīnū. ꞌTiicá ntúūⁿ chóꞌōo yeⁿꞌē saⁿꞌa sꞌeeⁿ nduu ndɛɛ̄chɛ̄ sa. 27 Ndíí ná chꞌiinú ní chꞌiī ntúūⁿ nꞌdaataá miiⁿ. 28 Taachí nduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, naachí ndɛɛ̄chɛ̄ saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní ¿chɛɛ sa chí nꞌdaataá yeⁿꞌē sa táⁿꞌā caati nducyaaca sá canee sá ndúúcu tá?
29 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā nadicádiinuuⁿ nī, ti nguɛ́ɛ́ déénu nī taacā ngaⁿꞌa na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi canéé nguūⁿ. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú déénu nī poder yeⁿꞌé Ndyuūs. 30 Ti naachí nduuchi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, nguɛ́ɛ́ ꞌcaandavaacú yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ caꞌa ra yā chí ꞌcaandavaacu daiya yā ti cuuví yā tanꞌdúúcā ángeles chi dichííꞌvɛ̄ Ndyuūs chi canée yā na vaꞌai chɛɛtí nguuvi. 31 Naati yeⁿꞌē chí nduuchi yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ nī chi maáⁿ Ndyuūs caⁿꞌa yā yeⁿꞌē taachí caⁿꞌa yā ꞌtúúcā?: 32 ꞌÚú ní Ndyuūs yeⁿꞌē Abraham ndúúcū Isaac ndúúcū Jacob. Ndyuūs miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ Ndyuūs yeⁿꞌe tináⁿꞌā ti yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snduuchi.
33 Taachí nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveéⁿ yā chuū, cheⁿꞌe yiinú yā yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌe Jesús miiⁿ tanꞌdúúcā chi ngiꞌcueeⁿ yā.
Mandamiento chi chꞌɛɛtɛ ca
34 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā fariseos taachí chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe chi Jesús diíⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ saduceos ꞌāā ntɛ́ɛ́ caⁿꞌa yā ndúúcū Jesús miiⁿ, fariseos miiⁿ nduuvidaamá yā. 35 ꞌÁámá saⁿꞌa fariseo abogado chí ngiꞌcueeⁿ sa chí ngaⁿꞌā ley miiⁿ neⁿꞌe sa nꞌdiichinééⁿ sa Jesús ní ntiinguunééⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa sá chii sa Jesús: 36 Nꞌdiī Maestro, ¿chɛɛ́ mandamiento chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai ca yeⁿꞌē na ley yeⁿꞌē Moisés?
37 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Dinéⁿꞌe di Señor Ndyuūs yeⁿꞌē di ndúúcū núúⁿmáⁿ stáává yeⁿꞌē di ndúúcū núúⁿmáⁿ alma yeⁿꞌē di ndúúcū núúⁿmáⁿ vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌē di. 38 Chuū chí vmnaaⁿ ní chꞌɛ́ɛ́tɛ̄ ca chi cuuvi tanáⁿꞌā mandamientos. 39 Ndiichi ndii ꞌúúví tanꞌdúúcā chi vmnááⁿ vmnaaⁿ: Dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaacú di tanꞌdúúcā chí neⁿꞌe dí maāⁿ di. 40 Yeⁿꞌē ndúú ꞌuūvī mandamientos miiⁿ canee tanducuéⁿꞌē yeⁿꞌe ley Moisés miiⁿ ndúúcū nduudu chí ngaⁿꞌa profetas ndii cuááⁿ vmnaaⁿ.
¿Duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chíí daiya Cristo?
41 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ndiidáámá yā Jesús ntiinguuneeⁿ yā fariseos, 42 ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ nadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī yeⁿꞌe Cristo? ¿Duꞌū daiyá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū? Ní fariseos caⁿꞌa yā chii yā: Daiya David miiⁿ.
43 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā fariseos: ¿Táácā cuuvi David miiⁿ na espíritu yeⁿꞌe sa ní caⁿꞌa sa chi Cristo ní Señor? Ní caⁿꞌa yā chuū:
44 Caⁿꞌa Señor Ndyuūs miiⁿ chii yā Señor Cristo yeⁿꞌé: ꞌCuūndi di lado tá cuaacú chi lado yeⁿꞌe honor ndíí ꞌúú cuꞌneéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi contra yeⁿꞌē di cuaaⁿ ndii yā na caꞌa di tanꞌdúúcā chi enimigos ní ꞌáámá banco ꞌlííⁿ.
45 Maaⁿ ní nduuti chi David miiⁿ caⁿꞌá yā yeⁿꞌe Cristo chi Señor yeⁿꞌé yā, ¿táácā cuuvi chiī chi Señor miiⁿ ní daiya David ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
46 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌē mar ꞌáámá. Ndíí nguuvi miiⁿ sꞌneeⁿ naaⁿ yā ntiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ.