Ejemplo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ
12
Jesús miiⁿ tucáꞌa yā caⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ejemplos chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá. Ní caⁿꞌa yā: Vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chiīnu yā dííꞌyú uvas na yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā. Ní dinꞌdái yā ꞌáámá cheēⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ꞌlííⁿ. Ní dinꞌdái yā ꞌáámá tanque naachí cuuvi tunꞌdáa yā nuūⁿnīⁿ yeⁿꞌe uvas miiⁿ. Ní dinꞌdái yā ꞌáámá torre nguaaⁿ yáⁿꞌāa uvas naachi mozos yeⁿꞌé yā ꞌcuɛɛtinée sa diiⁿ sa cuidado nꞌguiꞌi uvas miiⁿ. Cuayiivi ní caꞌa ya yáⁿꞌāa miiⁿ mozos chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa, ní cueⁿꞌe yáⁿꞌáí yā. 2 Taachí ndaā tiempo yeⁿꞌe cosecha yeⁿꞌe uvas miiⁿ, dueño miiⁿ dichóꞌo yā ꞌaama mozo yeⁿꞌé yā nanááⁿ mozos chi idiíⁿ sa ntiiⁿnyu yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā chi nguai ncaꞌa sa nꞌguiꞌi uvas parte yeⁿꞌe cosecha chí ítuneeⁿ dueño miiⁿ. 3 Mozo miiⁿ ní cueⁿꞌe sa, naati mozos ní staꞌa sa mozo miiⁿ ní chꞌeⁿꞌe sa ní nadachoꞌo sa mozo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ caꞌa sa mozo. 4 Tuuꞌmi ní dueño yeⁿꞌē yáⁿꞌāa miiⁿ nguɛɛ̄cunée yā dichóꞌo yā taama mozo. Mozos ní chiī tuu sa mozo miiⁿ ní ꞌnuūcaꞌai sa tiīⁿ sa ní chii taaⁿ sa saⁿꞌā miiⁿ. 5 Dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ dichóꞌo yā táámá mozo. Mozo miiⁿ, mozos chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa miiⁿ chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa. Cuayiivi miiⁿ ní ꞌyaaⁿ nꞌdáí mozos dichóꞌo yā. Mozos ní náⁿꞌa mozos miiⁿ ní chꞌeⁿꞌe sa saⁿꞌā, tanáⁿꞌā sa ní mozos miiⁿ chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa saⁿꞌā.
6 Cánéé cá daiya yā chí neⁿꞌe taavi yā. Cuayiivi mííⁿ ní dueño miiⁿ dichóꞌo yā daiya yā ní nadicadíínuuⁿ yā ꞌtíícā. Saⁿꞌā daiyá ní diiⁿ sa honrar daiyá. 7 Naati mozos chi idiíⁿ sa ntííⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌé yā caⁿꞌa sa nguaaⁿ maaⁿ sa: Sáⁿꞌa ꞌcūū chi canee chi cuuví yeⁿꞌē sa yáꞌāa herencia ꞌcūū. ꞌCaāⁿꞌnuⁿ yú saⁿꞌā ní cúúví yeⁿꞌē yú yáⁿꞌāa ndúúcū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē. 8 ꞌTíícā ní staꞌa sa saⁿꞌā ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa saⁿꞌā ní tunꞌdaa sa cuerpo yeⁿꞌē sa ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ.
9 Tuuꞌmi ní Jesús ntiinguuneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ ra diīiⁿ dueño yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ꞌcúū? Ndaá yā ní ꞌcaāⁿꞌnúⁿ yā mozos chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ, ní caꞌá yā yáⁿꞌāa tánaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
10 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ ndísꞌtiī naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs? Ngaⁿꞌa ꞌtúúcā:
Tuūu chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ dinꞌdái yā vaꞌai miiⁿ ní staꞌá yā ní chꞌɛɛcú yā ꞌáámá lado ti nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā. Tuūu ꞌcúū chí tuūu chꞌɛɛtɛ ní canéé tuūu chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē na esquina yeⁿꞌe vaꞌai.
11 Chuū ní Señor Ndyuūs diíⁿ yā, chuū ní ꞌáámá cosa chí ngeⁿꞌe yiinu yú taachi inaaⁿ yú yeⁿꞌē.
12 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nadacádíínuuⁿ yā chi cutaꞌá yā Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā preso ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti déénu yā chi Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā ejemplo ꞌcūū chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá chi yeⁿꞌe yā. Naati ꞌvaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿya, ní sꞌnéeⁿ yā Jesús ní cueⁿꞌe yā.
Chúū chi yeⁿꞌē impuestos
13 Cuayiivi miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū dichoꞌó yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Herodes ndúúcū nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní neⁿꞌé yā chi Jesús castáⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe yā ní caaⁿꞌmáⁿ yā ꞌáámá nduudu yaadi. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ, ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Maestro, déénu ꞌnū chí nꞌdii ní ngaⁿꞌa nī nduudu cuaacu ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cuenta yeⁿꞌe chí ngaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē. Ní nguɛ́ɛ́ ndɛɛ́ nī cuidado táácā idinááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati ngiꞌcueeⁿ nī ndúúcū nduudu cuaacu yúúní yeⁿꞌé Ndyuūs. ¿ꞌÁá canéé chí nadííꞌvɛ ꞌnū na emperador César tuūmī yeⁿꞌe recaudación yeⁿꞌe yáⁿꞌāa o nguɛ́ɛ́?
15 Jesús miiⁿ ní déénu yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā. Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chi neⁿꞌé nī chí castaⁿꞌá nī nduudu yeⁿꞌé? Candɛ́ɛ nī ꞌáámá tuūmī, chi snaáⁿ.
16 ꞌIiⁿꞌyāⁿ ndɛɛ́ yā tuūmī. Ní Jesús miiⁿ nꞌdiichí yā ní tiinguuneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dúꞌu naaⁿ chuū? ¿Duꞌū chí duuchi canéé nguūⁿ? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Nááⁿ emperador César cānee.
17 Tuuꞌmi Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ncaꞌá nī tuūmī yeⁿꞌe recaudación o impuestos chi yeⁿꞌe emperador César miiⁿ chííⁿ chí yeⁿꞌē sa, ní ncaꞌa nī Ndyuūs chí yeⁿꞌé yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe yiinú yā yeⁿꞌē chí nꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús miiⁿ.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ ntííngúúneeⁿ Jesús yeⁿꞌē chi iiⁿꞌyāⁿ nnduuchi yā nguaaⁿ tináⁿꞌa
18 Tuuꞌmi ní ndaā nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ saduceos nanááⁿ Jesús. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ sꞌteenu yā chí tináⁿꞌā ní nduuchi yā. Ní ntiinguuneeⁿ yā Jesús chuū: 19 Nꞌdií Maestro, Moisés miiⁿ ní sꞌneeⁿ nguuⁿ yā yeⁿꞌe sꞌuuúⁿ tí chuū: Nduuti chi ꞌáámá saⁿꞌā ꞌcuūvī sa ní cuꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní nguɛ́ɛ́ daiya sa, tuuꞌmi ní ꞌdíínu sā cuuví ꞌcaandavaacu sá ndúúcū nꞌdaataá miiⁿ. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌcuūndī daiya sa lado yeⁿꞌē ꞌdíínū tináⁿꞌā. 20 ꞌÁámá saⁿꞌā vɛ́ɛ́ ndɛɛ̄chɛ̄ ꞌdíínū sa ndúúcū sa. Saⁿꞌā miiⁿ chí vmnááⁿ vmnaaⁿ chꞌiidivaacu sá ní chꞌiī sa ní nguɛ́ɛ́ chꞌiīndī daiya sa ndúúcú nꞌdaataá yeⁿꞌē sa. 21 Saⁿꞌā ndii chííⁿ ndii ꞌúúví mííⁿ chꞌiindivaacu sa ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē tináⁿꞌā ní saⁿꞌā miiⁿ chꞌiī ntúuⁿ sa ní nguɛ́ɛ́ chꞌiindi daiya sá ndúúcū nꞌdaata miiⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ chꞌɛɛnu saⁿꞌā ndii chííⁿ ndii ꞌíínú. 22 Nduꞌū ndɛɛ̄chɛ sá chꞌiindivaacu sá ndúúcu tá ní mar ꞌáámá sá nguɛ́ɛ́ sꞌneeⁿ sa daiya sa ndúúcu tá. Cuayiivi ní chꞌiī ntúūⁿ nꞌdaataá miiⁿ. 23 Tuuꞌmi ní taachí nduuchí yā nguaaⁿ tináⁿꞌā, ¿chɛɛ́ yā chí nꞌdaataá yeⁿꞌé yā taⁿꞌā miiⁿ, caati nduꞌu ndɛɛ̄chɛ yā chꞌiindivaacú yā ndúúcu tá?
24 Tuuꞌmi ní Jesús mííⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ déénu nī chí ngaⁿꞌa nī, ti nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí nī naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌé chuū, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nꞌdiichi rá nī poder yeⁿꞌé Ndyuūs. 25 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nꞌdaataá rá, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú saⁿꞌā rá ꞌcaandavaacu sa. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinée yā tanꞌdúúcā ángeles yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi chi nguɛ́ɛ́ chꞌiindivaacu yā. 26 Chuū chi yeⁿꞌē tináⁿꞌā miiⁿ chí nanduuchi yā nguaaⁿ tináⁿꞌā, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ nꞌgeēⁿ ndísꞌtiī na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chí dinguuⁿ Moisés tanꞌdúúcā Ndyuūs yaaꞌví yā Moisés, ndíí taachi canee sa nanááⁿ yáⁿꞌá ꞌlííⁿ chí ngiichi? Ní ꞌtúúca caⁿꞌa Ndyuūs chii yā Moisés miiⁿ: ꞌÚú ní Ndyuūs yeⁿꞌe Abraham, ndúúcū Isaac, ndúúcū Jacob. 27 Ndyuūs miiⁿ nguɛ́ɛ́ Ndyuūs yeⁿꞌē tináⁿꞌā ti yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snduuchi. Chííⁿ chí ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ déénu nī chi ngaⁿꞌa nī.
Mandamiento chí chꞌɛɛtɛ ca
28 ꞌÁámá maestro yeⁿꞌe ley chí chꞌiindiveéⁿ yā chí ndeē ꞌiiⁿꞌyāⁿ saduceos sꞌeeⁿ, déénu yā chi Jesús miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa nꞌdaaca yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā Jesús: ¿Chɛɛ́ mandamiento chi canee nguūⁿ chí chꞌɛɛtɛ nꞌdai ca?
29 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Mandamiento vmnááⁿ vmnaaⁿ miiⁿ ní chuū: ꞌCaandiveéⁿ nī, ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel miiⁿ, Señor Ndyuūs yeⁿꞌē yú ní ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā Señor miiⁿ. 30 Canéé chí dineⁿꞌé nī Señor Ndyuūs yeⁿꞌé nī ndúúcū nuuⁿmaⁿ staava yeⁿꞌé nī, ndúúcū nuuⁿmaⁿ alma yeⁿꞌe nī, ndúúcū nuuⁿmaⁿ vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe nī, ndúúcū nducuéⁿꞌē fuerzas yeⁿꞌe nī. Chuū chi mandamiento chi vmnááⁿ vmnaaⁿ. 31 Mandamiento chí canéé nguūⁿ chi ndii chííⁿ ndii ꞌúúví mííⁿ tanꞌdúúcā chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌāā ꞌtiicá ntúūⁿ: Dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaacú di tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe dí maāⁿ di. Nguɛ́ɛ́ ꞌáámá mandamiento chí canéé nguūⁿ chí chꞌɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti mandamientos sꞌuuⁿ.
32 Tuuꞌmi ní maestro yeⁿꞌe ley caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Nꞌdiī Maestro, cuáácú ngaⁿꞌa nī. Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ngaⁿꞌa nī chi vɛɛ ꞌaama nꞌdyáⁿꞌā Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ táámá ꞌāā tanduu rá ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 33 Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chi dinéⁿꞌe yā Ndyuūs ndúúcū nuuⁿmaⁿ staava yeⁿꞌe yā, ndúúcū nuuⁿmaⁿ vaanicadíínūuⁿ yeⁿꞌe yā, ndúúcū nuuⁿmaⁿ alma yeⁿꞌe yā, ndúúcū tanducuéⁿꞌē fuerzas yeⁿꞌe yā. Ní dineⁿꞌe yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaacú yā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌé yā maáⁿ yā. Chuū chi nꞌdaācā ca nguɛ́ɛ́ ti nꞌgiiⁿꞌnúⁿ ꞌiiti chí ngaꞌa yā ꞌiiti lado yeⁿꞌe ofrenda yeⁿꞌé Ndyuūs ní yeⁿꞌé tanducuéⁿꞌē ofrenda chí ngicyáⁿꞌā nátai.
34 Tuuꞌmi ní taachi chꞌiindiveeⁿ Jesús tanꞌdúúcā chi nꞌguɛɛcutaⁿꞌa cuaacu sa chí caⁿꞌa sa, Jesús caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ yaⁿꞌai canee di yeⁿꞌē naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā. Cuayiivi miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌāā ntɛɛ candii cá yā ntiinguuneeⁿ ca yā Jesús mar ꞌáámá.
¿Duꞌu chií Daiya Cristo miiⁿ?
35 Jesús ngiꞌcueeⁿ yā chɛɛti yaācū templo ní ngaⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí maestros yeⁿꞌe ley ngaⁿꞌá yā chi Cristo miiⁿ ní daiya David? 36 Caati maaⁿ David miiⁿ caⁿꞌa sá taachi yaaꞌvi Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chuū chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs:
Señor miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā Señor yeⁿꞌé: ꞌCuundi dí lado ta cuaācú chi lado yeⁿꞌe honor, ndíí taachi ꞌúú cuꞌneéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí contra yeⁿꞌē di ndiī cuaaⁿ ndiiya maaⁿ caꞌā di tanꞌdúúcā chi ꞌaama banco ꞌlííⁿ, ꞌtiicá yā.
37 David miiⁿ ngaⁿꞌa sa chuū yeⁿꞌe Señor yeⁿꞌé yā. Maaⁿ ní ¿táácā cuuví chiī chí Cristo miiⁿ ní daiya David miiⁿ? Nééné nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe Jesús ndúúcū vaadī yeenú.
Jesús ngaⁿꞌa yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiꞌcuéeⁿ yā yeⁿꞌe ley
38 Jesús ngaⁿꞌa yā chuū taachi ngiꞌcueeⁿ yā: Cundɛ́ɛ di cuidado yeⁿꞌe maestros yeⁿꞌe ley. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌgɛɛ̄tinéé yiinú yā chí nꞌgeenūu catecai yā. Ní taachi chiicá yā cuaaⁿ cyúúní neⁿꞌe yā chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā saludar ꞌyā ndúúcū respeto nꞌdaācā. 39 Ní neⁿꞌé yā sillas vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe honor taachí ꞌcuundí yā na yaācū sinagogas ndúúcū lugar chi chꞌɛɛtɛ taachi cheⁿꞌe yā naachi vɛ́ɛ́ ꞌviicu chi cheꞌé yā. 40 Ní ndivíi yā vaꞌai yeⁿꞌē nꞌdaataá nguáꞌāa. Ní ꞌíícú cuunuuⁿ nꞌdéꞌei yā chí idiíⁿ yā miiⁿ nduucú nééné nꞌdeēe ngaⁿꞌanguaꞌá yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌɛɛtɛ ca castigo yeⁿꞌé yā nguuvi yeⁿꞌe juicio.
Ofrenda yeⁿꞌe nꞌdaataá nguáꞌāa
41 ꞌÁámá vmnéⁿꞌēe Jesús vɛ́ɛ yā na yáacū templo niiⁿnuúⁿ na cajas naachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgíi yā ofrendas. Nꞌgíínu yā tanꞌdúúcā chi diíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ táácā nꞌgíi yā tuumī lado yeⁿꞌe ofrenda na cajas. Nꞌdiichí yā chi ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuiica neené nꞌdeēe tuūmī caꞌa yā. 42 Tuuꞌmi ní ndaā ꞌáámá nꞌdaataá nguáꞌāa chí neene ndaachíí canee tá. Táⁿꞌā miiⁿ ní sꞌnuūⁿ tá na caja miiⁿ na ꞌuūvī centavos chi cobre. 43 Tuuꞌmi ní Jesús yaaꞌvi yā discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chí nꞌdaataá nguáꞌāa ꞌcúū chꞌɛɛtɛ ca ngaꞌā tá, nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿꞌa yā chí sꞌnuúⁿ yā tuūmī na cajas. 44 Tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaꞌa yā yeⁿꞌe chí ngaava yeⁿꞌe yā; naati nꞌdaataá mííⁿ ní neené ndaachíī canee tá ní caꞌā tá tanducuéⁿꞌē chí yeⁿꞌē tá chi cheꞌe tá.