Jesús ngaⁿꞌa yā chí yaācū templo miiⁿ ní ntúúvíí
13
Taachí Jesús miiⁿ nanꞌdáa yā yaācū templo miiⁿ ꞌáámá discípulo yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Nꞌdií Maestro, nꞌdiichí nī dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌgɛɛtɛ tuūu sꞌeeⁿ ní dɛꞌɛ chúúcā nꞌgɛɛtɛ vaꞌai sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yaācū templo.2 Jesús nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá inaaⁿ nī vaꞌai templo? ꞌMuuⁿ ní nguɛ́ɛ́ cunee mar ꞌáámá tuūu cuaaⁿ vmnááⁿ yeⁿꞌe viꞌī ti tanducuéⁿꞌē ní cundɛɛvɛ.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē chííⁿ chí ꞌcuuⁿꞌmiⁿ taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuiinu iⁿꞌyēēⁿdī
3 Tuuꞌmi ní cheⁿꞌé yā ꞌáámá yiīcū chi nguuvi Olivos, chi canéé niiⁿnuúⁿ na yaācū templo miiⁿ. Ní taachi Jesús vɛɛ́ yā miiⁿ, Pedro ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, ndúúcū Andrés ndaa yā nanáaⁿ yā chi caⁿꞌa nꞌdeꞌei yā ꞌáámá nduudu ndúúcū Jesús. 4 Ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Señor, néⁿꞌe ꞌnū chi cuuví nī núsꞌuu ¿tií cuaⁿꞌā cuuví chuū? ¿Dɛꞌɛ̄ senal ꞌcuuⁿꞌmíⁿ nī núsꞌuu yeⁿꞌe tiempo chi cuuvi tanducuéⁿꞌē ꞌtúúcā?
5 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Cundɛ́ɛ nī cuidado chí mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ canncheꞌéí yā ndísꞌtiī. 6 Ti nééné ꞌyááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chii yā ndúúcū chi duuchí ní canncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caaⁿꞌmáⁿ yā: ꞌÚú Cristo ꞌúú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní canncheꞌéí yā ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
7 Taachi ndísꞌtiī ꞌcaandiveéⁿ nī caandaá ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌvaꞌa yā chí chiī caandaá nguɛ́ɛ́ idiiꞌyá nī cuuvi ti ꞌtíícā canéé chi cuuvi. Naati chiiⁿ ní ꞌāā ꞌcuɛ́ɛ́ tiempo chi ntuuvií íⁿꞌyeēⁿdī. 8 Ti ꞌáámá nación ní ꞌcuuⁿꞌmaⁿ ndúúcū táámá nación ni ꞌáámá gobierno ní ꞌcuuⁿꞌmaⁿ yā ndúúcū táámá gobierno. Ní nééné nꞌdeee cuaaⁿ nuⁿꞌu yáⁿꞌāa. Ní ndaā vaadī ꞌcuiicu ndúúcū denduꞌū chi diꞌvaachií. Taachí cuuví denduꞌū chi ꞌtúúcā ní chiiⁿ ní cáámá cuunngáꞌá vaadī yaꞌai.
9 Diíⁿ nī cuidado maáⁿ nī ndísꞌtiī ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ ncaꞌa yā ndísꞌtiī táꞌāa ꞌiiⁿntyéⁿꞌē. Tuuꞌmi ní ꞌcueⁿꞌé yā ndísꞌtiī na yaācū sinagogas. Ndísꞌtiī ni canee chi caⁿꞌá nī nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā ndúúcū reyes cáávā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé. Ní ꞌíícú cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nī yeⁿꞌé ní ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu cuaacu. 10 Taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaa chí ꞌcuiinu iⁿꞌyeēⁿdī, nduudu cuaacu ꞌcūū canéé chi caaⁿꞌmaⁿ nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe naciones yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeēⁿdī. 11 Taachí candɛ́ɛ yā ndísꞌtiī chi ncaꞌa yā ndísꞌtiī vmnááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē, nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ nī yeⁿꞌē chi caaⁿꞌmaⁿ nī. Nguɛ́ɛ́ diiⁿ núúⁿ yiiⁿnuⁿ nī yeⁿꞌē. Caaⁿꞌmaⁿ nī tanꞌdúúcā Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs caaⁿꞌmaⁿ cuuvi ndísꞌtiī hora miiⁿ; ti nguɛ́ɛ́ ndísꞌtiī chi caaⁿꞌmáⁿ nī ti Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs. 12 Ní yeⁿꞌe tiempo miiⁿ nguaaⁿ ꞌdíínu yā ncaꞌa viꞌi yā chí ꞌcááⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní ꞌíícú chiidá yā ní caꞌa yā daiya yā. Ní daiya yā ní caꞌa yā chiidá yā ndúúcū chɛɛcú yā ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 13 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cunee yiinú yā chi ndísꞌtiī diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ caavā ꞌúú. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuchɛ́ɛ yā ní ꞌaama canée yā ndúúcū chi iꞌteenu yā yeⁿꞌe Ndyuūs ndíí tiempo chi ꞌcuūvi yā ní nnguáⁿꞌai yā. 14 Taachí ndísꞌtiī ꞌāā snaaⁿ nī denduꞌū chi ꞌtúúcā chi saⁿꞌā profeta Daniel dinguúⁿ yā na libro yeⁿꞌe Ndyuūs tiempo chi chóꞌōo tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yáⁿꞌāa Judea canéé chi caⁿꞌá yā caanu yā ná yiīcū nꞌgɛɛtɛ. (ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcueēⁿ chuū canéé chi cuuvi deenú yā yeⁿꞌe chuū.) 15 Nguuvi miiⁿ ní ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ canduú yā tiíⁿ vaꞌāī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi núúⁿ nchꞌeeⁿ yā ní ndaa yā vaꞌai ní tunꞌdáa yā denduꞌū yeⁿꞌe yā. 16 Ní ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ canée yā na campo, ní nguɛ́ɛ́ cuuvi núú ndaa yā vaꞌai yeⁿꞌe yā ní ntaꞌa yā cotón yeⁿꞌe yā. 17 Dɛꞌɛ chúúcā yaⁿꞌai yeⁿꞌe nꞌdaataá chi vɛ́ɛ́ daiya tá chɛɛti tá ndúúcū nꞌdaataá chí ngiicu dacuáꞌāa yeⁿꞌe tá nguuvi chi cáánu yā. 18 Ndísꞌtiī, caaca nī Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ chóꞌōo chuū tiempo chi ꞌiichɛ. 19 Ti nguuvi miiⁿ ní nééné ꞌcueenu ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi tanꞌdúúcā chi mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi ꞌtíícā ndíí taachí Ndyuūs dinꞌdái yā íⁿꞌyeēⁿdī. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ ndúú cuayiivi ra chí snaaⁿ yā denduꞌū chi ꞌtíícā. 20 Ndúúti chi Señor miiⁿ nguɛ́ɛ́ nadidúúꞌvi yā tiempo miiⁿ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nnguaⁿꞌai yā. Naati n̄diiⁿ nadidúúꞌvi yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌé yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ Señor ndɛɛvɛ yā.
21 Tuuꞌmi ní ndúútī chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ndísꞌtiī: Cuínꞌdííchí nī, ꞌíngaā Cristo miiⁿ, o cuínꞌdííchí nī, miiⁿ canee Cristo miiⁿya, nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 22 Ti ndaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cristos chi falsos yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi profetas chi falsos yā. Ní diíⁿ yā señales ndúúcū vaadī nꞌgiinu. Ní ꞌíícú cuuvi canncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ndíí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí Ndyuūs ndɛɛvɛ yā ndúútī chi chuū cuuvi diíⁿ yā. 23 Naati ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtinéé yaaⁿ nī. Ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī tanducuéⁿꞌē chuū ꞌnááⁿ chí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaa.
Táácā ndáá Saⁿꞌa chi Daiya Ndyuūs
24 Choꞌōo chúū ní nguuvi miiⁿ chi ꞌcueenu nī cuuvi, ꞌyáⁿꞌāa miiⁿ ní cúúví maāiⁿ ní ꞌiīyū miiⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuví dɛɛvɛ. 25 ꞌIiⁿnyuⁿ miiⁿ ní cunꞌdáa yeⁿꞌē nanguuvi ní nducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ nanguuvi ní nuⁿꞌu. 26 Tuuꞌmi ní snaaⁿ yā Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs chí ndaa sa nguaaⁿ meēeⁿ ndúúcū poder yeⁿꞌē sa chí chꞌɛɛtɛ taavi ní ndɛɛvɛ́ nꞌdai ngíí nꞌgai maāⁿ sa. 27 Tuuꞌmi ní Ndyuūs dichoꞌó yā ángeles yeⁿꞌe yā chí nadidáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé yā chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā yeⁿꞌē núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeeⁿdī, ndii na yáⁿꞌāa nducuéⁿꞌē nꞌdai yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ndúúcū ndii na nducueⁿꞌe nanguuvi.
28 Maaⁿ ní ꞌcueéⁿ nī yeⁿꞌe ejemplo yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi: Taachí inguaaⁿnu duūⁿnɛ̄ nꞌgaiyáā ní icanꞌdaā táꞌāa, ꞌāā déénu nī chí ꞌāā cuchiī tiempo yaāáⁿ. 29 ꞌTiicá ntúūⁿ taachi snaaⁿ ndísꞌtiī chi cuuvi dendúꞌū chi ꞌtúúcā, ꞌāā deenú nī chí ꞌāā sneeⁿ niiⁿnuⁿ tiempo chi ndaā Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs. Ní ꞌāā nééné niiⁿnuúⁿ cánee tiempo ꞌcūū. 30 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi snée yā maaⁿ ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuūví yā neⁿꞌe chi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuví tanducuéⁿꞌē chuū. 31 Nánguuvi ndúúcū ná yáⁿꞌāa ꞌcūū ní chóꞌōo, naati nduudu yeⁿꞌé nguɛ́ɛ́ choꞌoó.
32 Naati yeⁿꞌē nguuvi miiⁿ ndúúcū hora miiⁿ nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenu yeⁿꞌē. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ángeles, yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú Sáⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs deenú yā yeⁿꞌē. Dámaāⁿ Chiida yú chi canée yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi deenu yā.
33 Chííⁿ chí ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtinéé yaaⁿ nī. Dicuéénaaⁿ nī ní caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī, ti nguɛ́ɛ́ déénu nī tií cuaⁿꞌā ndaa hora miiⁿ. 34 Ejemplo chuū tanꞌdúúcā ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caⁿꞌa yā yaⁿꞌai. Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ canꞌdáa yā na vaācu yā, caⁿꞌa yā chii yā mozos yeⁿꞌé yā chí caꞌa yā ntiiⁿnyuⁿ ꞌáámá ꞌáámá mozo yeⁿꞌē sa. Ní cuuvi yā saⁿꞌā chí idiiⁿ cuidado yeⁿꞌe cheendi vaꞌāī miiⁿ chi cunéé yaaⁿ sa. Ní cueⁿꞌe yā. 35 Maaⁿ ní ndísꞌtiī ꞌcuɛɛtinéé yaáⁿ nī, ti nguɛ́ɛ́ déénu nī tií cuaⁿꞌā ndaa dueño yeⁿꞌe vaꞌāī miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ déénu nī nduuti chi ndaá yā nꞌgaaⁿ, o yaaⁿ chɛɛtɛ, o taachí ꞌcuaī túꞌu, o cuaaⁿ na nguɛɛtiyaaⁿ. 36 ꞌÁá tiī dácanaaⁿ ndaá yā ní nndaāca yā ndísꞌtiī chí styaadu nī. 37 Chííⁿ chí ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, ní ngií nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ꞌCuɛɛtinéé yaáⁿ yā.