Jesús ngaⁿꞌa yā chí yaācū templo miiⁿ ní ntuuvií
24
Taachí Jesús miiⁿ nanꞌdáa yā yeⁿꞌe yaācū templo cueⁿꞌé yā. Discípulos yeⁿꞌé yā ní ndaa yā nanáaⁿ yā ní nꞌgiⁿꞌi yā Jesús miiⁿ vaꞌai sꞌeeⁿ yeⁿꞌe yaācū templo miiⁿ. 2 Jesús miiⁿ ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá inaaⁿ ndísꞌtiī nducyáácá chuū? Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi nguɛ́ɛ́ cunee tuūu cuaaⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe víꞌī chí nguɛ́ɛ́ ntuuvií.Jesús ngiꞌcueeⁿ yā dɛꞌɛ̄ chí cuuvi taachi ꞌāā ndaa niiⁿnuúⁿ nguuví chi ꞌcuiinu iⁿꞌyeēⁿdi
3 Jesús vɛ́ɛ yā ná yiīcū chí nguuvi Olivos. Discípulos ndaa yā nanááⁿ yā taachi caneé yā damáaⁿ yā ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Cúúví nī núsꞌuu tií cuaⁿꞌā cuuví chuū. ¿Dɛꞌɛ señal ꞌcuuⁿꞌmiⁿ nī taachi ꞌāā ndaa nī taama vmnéⁿꞌēe ní taachí ꞌcuiinu iⁿꞌyeeⁿdī?
4 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā: Cundɛ́ɛ nī cuidado chí mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ canncheꞌéí yā ndísꞌtiī. 5 ꞌYááⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndáa yā ndúúcū chi duuchí ní caaⁿꞌmaⁿ yā ꞌtíícā: ꞌÚú chi Cristo ꞌúú. Ní canncheꞌéí yā ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Ní ꞌcaandiveéⁿ nī chi vɛ́ɛ́ caandaá ní ꞌcaandiveéⁿ nī chi ꞌcuūndī caandaá. Cundɛ́ɛ nī cuidado chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ castaⁿꞌa vaanicádiinúúⁿ yeⁿꞌe nī ti canéé chi chííⁿ nducuéⁿꞌē denduꞌū chi ꞌtúúcā cuuvi, naatí ꞌāā cuɛ́ɛ́ chí ꞌāā ꞌcuiinu iⁿꞌyeeⁿdī. 7 Ti ꞌáámá nación ꞌcuuⁿꞌmaⁿ ndúúcū taama nación, ní ꞌáámá rey ndúúcū nducuéⁿꞌe país naachi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā contra yeⁿꞌe taama rey ndúúcū nducuéⁿꞌe país naachi chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā. Ndaá tiempos chi cuiicu ndúúcū tiempos chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcueenú yā cuuvi cáávā chi yaꞌai yeⁿꞌé yā, ní ndúúcū tiempos chí inuⁿꞌu yáⁿꞌāa nꞌdeee cuááⁿ nꞌdai. 8 Taachí cuuví dendúꞌū chí ꞌtúúcā ní chīi tuuꞌmi ní cáámá cúūⁿngaꞌa vaādī yaꞌai.
9 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ncaꞌa yā ndísꞌtiī na taꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcueenu nī cuuvi ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ndísꞌtiī. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuaaⁿ yā ndísꞌtiī caavā chi ngaⁿꞌa nī chi duuchí. 10 Ní tiempo miiⁿ neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā iꞌtéénu yā yeⁿꞌe ꞌúú ní ꞌcueenú yā cuuvi. Ní ꞌáámá yā caaⁿꞌmáⁿ yā contra yeⁿꞌe taama yā chi iꞌtéénu yā. Ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ neⁿꞌé yā viꞌī. 11 Ní nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas falsos chí nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ndaa yā ní canncheꞌéí yā ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 12 Ní cáávā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ neené dinuuⁿndí yā. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ꞌáámá yā táámá yā viꞌī. 13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cuchɛ́ɛ yā ní ꞌáámá iꞌtéénu yā yeⁿꞌé Ndyuūs ndii tiempo chi ꞌcuūvi yā ní nguáⁿꞌai yā. 14 Ní nduūdū cuaacú ꞌcūū chi ngai yeⁿꞌé naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chí caaⁿꞌmaⁿ yā nanááⁿ nducuéⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdī. Ní nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ní cūnee chi ꞌcaandiveéⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē nación yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī tuuꞌmi ní ndaa chi ꞌcuiinu iⁿꞌyeēⁿdī.
15 Taachí ndísꞌtiī snaaⁿ nī tanducuéⁿꞌē chi cunncáā ca tanꞌdúúcā chí dinguuⁿ profeta Daniel ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachi cheendíí yā na cuaaⁿ chi santo tuuꞌmi ní ndísꞌtiī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgeeⁿ yā túúmícádíínuuⁿ yā yeⁿꞌē. 16 Ní tiempo yeⁿꞌe chúū, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yáⁿꞌāa Judea cáánu yā caⁿꞌá yā cuaaⁿ yiīcū. 17 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sndúu yā tiíⁿ vaꞌāī nguɛ́ɛ́ nguaꞌáí yā chí cutaꞌá yā ꞌtɛɛ chi snúūⁿ chɛɛti vaꞌāī ti cáánu yā. 18 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi canée yā cuɛɛti nguɛ́ɛ́ nguɛɛcundíi yā na vaacu yā chi cutaꞌá yā tiīnuuⁿ yeⁿꞌe yā ti cáánu yā. 19 Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌai yeⁿꞌē nꞌdaataá chí vɛ́ɛ́ daiya tá chɛɛti tá ndúúcū nꞌdaataá chi ngiicu dacuaꞌāa yeⁿꞌē tá nguuvi sꞌeeⁿ chi cáánu yā. 20 Caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī chi taachí ndaa nguuvi chí cáánu nī, nguɛ́ɛ́ tiempo chi ꞌiichɛ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nguuvi sábado chí ntaaviꞌtuunúúⁿ nī. 21 Tuuꞌmi ní ndaá nguuvi chi nééné ꞌcueenu cá nī cuuvi chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ndíí naachi chingaꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdī, ndíí mááⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú snaaⁿ ra nī cuayiivi. 22 Ndúúti chí Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ꞌāā diduuꞌví yā tiempo chi ꞌcueenu cá nī cuuvi mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nguaⁿꞌai yā. Naati cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí Ndyuūs dɛɛvɛ yā, Ndyuūs diduuꞌví yā tiempo miiⁿ.
23 Tuuꞌmi ní ndúútī chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ndísꞌtiī: Cuinꞌdiichí nī, ꞌmuuⁿ canee Cristo, o cuinꞌdiichí nī, miiⁿ canéé Cristo miiⁿya, nguɛ́ɛ́ cuꞌteenú nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 24 Ti ndaá ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌá yā chi Cristo yā naati nguɛ́ɛ́ Cristo ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ndaá ꞌyaaⁿ nꞌdáí profetas falsos chi nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ idiíⁿ yā señales chí nꞌgɛɛtɛ ndúúcū vaadī nꞌgiinu. Ní canncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndíí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā nduuti chi cuuví yā. 25 ꞌCaandiveéⁿ nī. Āā ndíí vmnaaⁿ, ꞌāā ngaⁿꞌá ngií chuū ndísꞌtiī. 26 Ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ndísꞌtiī ꞌtíícā: Cuinꞌdiichí nī, Cristo canée yā na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ, nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá nī miiⁿ. O nduuti chi caaⁿꞌmáⁿ yā: Cuinꞌdiichí nī, Cristo canée yā ná ꞌaama cuarto chɛɛti vaꞌai, nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu nī. 27 Tanꞌdúúcā ꞌcuai chí ngiiya cuááⁿ naachi icanꞌdaa ꞌyáⁿꞌā ní inaaⁿ yú ndíí taachi ndaā cuaaⁿ na ngiiya ꞌyáⁿꞌā, ꞌtiicá ntúūⁿ cuuvi taachí ꞌúú nndaá, ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs. 28 Tí ꞌāā tií nūuⁿ naachi candiiti cuerpo yeⁿꞌe tináⁿꞌā, mííⁿ nduuvidaama luutí.
Taaca ndaá Saⁿꞌa chi Daiya Ndyuūs
29 Jesús caⁿꞌa yā: Tuuꞌmi ní taachi ꞌcuiinu ꞌcueenu yā cuuvi ni chóꞌōo tiempo miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌyáⁿꞌā ní cuuví maāiⁿ, ní ꞌiiyū miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cunuūⁿ dɛɛvɛ. ꞌIiⁿnyuⁿ ní cunꞌdaā yeⁿꞌē nanguuvi ní nanguuvi ní nuⁿꞌu ndúúcū poder yeⁿꞌē. 30 Tuuꞌmi ní snaáⁿ yā señales nanguuvi chi yeⁿꞌe Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē nación yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdī ní cuɛɛcú yā ní snaaⁿ yā chí ndaá Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs na meēéⁿ yeⁿꞌē nanguuvi ndúúcū poder yeⁿꞌe yā ndúúcū chídɛɛvɛ́ nꞌdai yeⁿꞌe maáⁿ yā. 31 Taachí dichóꞌo yā ángeles yeⁿꞌe yā, tuuꞌmí nūuⁿ áámá yā ní diꞌcuɛɛcú yā trompeta yeⁿꞌe yā. Ní ángeles miiⁿ nadáámá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌe Cristo chí Cristo ndɛɛvɛ yā yeⁿꞌē cuaaⁿ núúⁿmáⁿ yáⁿꞌāa ꞌcūū ndii ꞌáámá ꞌdiituú ndii táámá ꞌdiituú yeⁿꞌē nanguuvi.
32 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús caⁿꞌa yā: ꞌCueéⁿ nī ejemplo yeⁿꞌē yáⁿꞌá yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi taachí ínnguaaⁿnu duūⁿnɛ̄ nꞌgaiyáā ní icanꞌdaā táꞌāā ꞌāā déénu nī chi ꞌāā cuchii yáāaⁿ. 33 ꞌTiicá ntúūⁿ, ndísꞌtiī, taachí snaaⁿ nī tanducuéⁿꞌē chúū, ꞌāā deenú nī chi ꞌāā cháā ndaa Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. Ní ꞌāā neené niiⁿnuúⁿ cánéé tiempo chi ndaa sa. 34 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuūvi yā neⁿꞌe chi ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi tanducuéⁿꞌē chuū. 35 Nanguuvi ndúúcū yáⁿꞌāa ꞌcūū chóꞌōo naati nduudu yeⁿꞌé nguɛɛ chóꞌōo.
36 Naati nguuvi miiⁿ ndúúcū hora miiⁿ taachí ndaa Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs, nguɛɛ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenú yā yeⁿꞌē, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ángeles yeⁿꞌe vaꞌai chɛɛti nguuvi, ti dámaaⁿ Ndyuūs Chiidá deenú yā.
37 Tanꞌdúúcā chí chiī tiempo chi ꞌāā chóꞌōo taachi canéé Noé miiⁿ tiempo taachi chóꞌōo diluvio, ꞌtíícā cuuvi taachí ndaā Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. 38 Ní tiempo taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ chóꞌōo diluvio chi cueeⁿ taaⁿ cuūvī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ngéꞌe yā, ní ngiꞌi yā, ní nꞌgiindivaacu yā, ní ngaꞌa yā daiya yā chí nꞌgiindivaacu, ndíí nguuvi chi Noé miiⁿ sndaa yā na arca chi barco chꞌɛɛtɛ ca chí dinꞌdái yā. 39 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe tiempo yeⁿꞌe Noé nguɛ́ɛ́ sꞌneeⁿ veéⁿ yā ndíí taachi cheeⁿ taaⁿ cuūvī ní chꞌiīnū nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti chꞌīi yā. ꞌTiicá ntúūⁿ cuuvi taachí ndaa Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs. 40 Tuuꞌmi ní nguuvi taachi nndaa Daiya Ndyuūs snéé ꞌuūvī saⁿꞌā na cuɛɛti. ꞌAama saⁿꞌā ní Cristo candɛ́ɛ yā saⁿꞌā, taama saⁿꞌā ní cūnee sa. 41 Ní na ꞌuūvī nꞌdaataá snee ta ingúú tá ꞌáámá vaꞌaī naachi inguú yā. ꞌAama tá ní candɛɛ yā táⁿꞌā, taama ta ní cūnee ta.
42 Ndísꞌtiī cundɛ́ɛ nī cuidado, ti nguɛɛ déénu nī dɛꞌɛ̄ hora chi nndaá Señor yeⁿꞌe nī. 43 Naati déénu nī chuū. Ndúúti chi saⁿꞌā nꞌdai chi vaacu sa miiⁿ déénu sa dɛꞌɛ̄ hora ndaa chí duucu tuuꞌmi ní canduuchi sa. Ní nguɛ́ɛ́ caꞌa sa lugar chí diduucú yā chi vɛ́ɛ́ chɛɛti vaacu sa. 44 Chííⁿ chí ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtinéé yaaⁿ nī ti Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs miiⁿ ndaa yā hora chi ndísꞌtii nguɛ́ɛ́ déénu nī.
Ejemplo yeⁿꞌe mozo chi nꞌdaācā ní yeⁿꞌe mozo chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā
45 Caⁿꞌa Jesús: ¿Duꞌú dueño caⁿꞌa yā ntiiⁿnyuⁿ chi sꞌnee yā vmnaaⁿ yeⁿꞌe vaꞌai yeⁿꞌé yā nduuti chi nguɛ́ɛ́ ꞌaama mayordomo chi nꞌdaācā nꞌdai ní deenu sa ní caꞌa sa chi cheꞌe mozos yeⁿꞌé yā hora chi cheꞌe sa? 46 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai mayordomo miiⁿ chí diíⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ taachi dueño miiⁿ ní ndāa yā ní ndaaca yā mayordomo chí diiⁿ sa tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe yā. 47 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chí dueño miiⁿ cuꞌnéeⁿ yā mayordomo miiⁿ chí caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē chí vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā. 48 Ndúúti chi mayordomo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā idiiⁿ sá ní ꞌíícú nacádíínuuⁿ sa na staava yeⁿꞌē sa chi dueño cuuvi ꞌnáaⁿ yā ní ndaa yā. 49 Ní tucáꞌa sa chꞌeⁿꞌe sa mozos chi idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ ndúúcu sa ní ngéꞌe sa ní ngiꞌi sa ndúúcū amigos yeⁿꞌe sa ní cuuꞌvi sa. 50 Dueño miiⁿ ní ndaá yā nguuvi chi nguɛɛ canéé ngíínú sa ní hora chi nguɛɛ deenu sa. 51 Ní dueño miiⁿ ní caꞌá yā ꞌaama castigo chꞌɛɛtɛ mayordomo miiⁿ. Ní ꞌcaacá yā mayordomo chi cheeyēī ní cuꞌneeⁿ yā mayordomo miiⁿ chuvaꞌāī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌuuvi nááⁿ ꞌuūvī cheendi yā. Lugar miiⁿ ní cuɛɛcu sa ní cheꞌe ꞌdiiⁿꞌyuⁿ sa cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.