Ejemplo yeⁿꞌe ndiichi nꞌdaataá chi cuíínuú
25
Jesús caⁿꞌa yā taama ejemplo: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi tanꞌdúúcā ndiichi nꞌdaataa chi cuíínuú chi staꞌá yā lámparas yeⁿꞌe yā ní canꞌdáa yā. Ní cueⁿꞌe yā ndaāca yā saⁿꞌā chi ꞌcaandavaacú sa. 2 Ní nyuⁿꞌu yā candɛ́ɛ̄ nꞌdaāca yā cuidado ti lista yā. Tá nyuⁿꞌu yā nguɛ́ɛ́ candɛ́ɛ yā cuidado ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi nꞌdaataá tonta yā. 3 Nꞌdaataa chi cuíínuú chi nguɛ́ɛ́ candɛɛ yā cuidado, candɛ́ɛ yā lámparas yeⁿꞌe yā ní nguɛ́ɛ́ candɛɛ yā petróleo yeⁿꞌē. 4 Ní nyuⁿꞌu yā ní candɛɛ nꞌdaacá yā cuidado, candɛɛ yā botellas yeⁿꞌe petróleo ndúúcu yā ndúúcū lámparas yeⁿꞌe yā. 5 Ní chiꞌnaaⁿ saⁿꞌā miiⁿ chi ndaa sa chi ꞌcaandavaacu sa. Ní taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaa sa, nꞌdaataá sꞌeeⁿ chi ndaā yááⁿ nááⁿ yā ní chꞌɛɛti yaadú yā. 6 Chí maⁿꞌā yaaⁿ, chꞌiindiveéⁿ yā ꞌáámá nduudu chí ꞌcaī. Ní ngaⁿꞌa yā: Ndaa sáⁿꞌā chi ꞌcaandavaacu sa. Canꞌdáa nī ní diíⁿ nī recibir saⁿꞌā. 7 Tuuꞌmi ní nducyaaca chi cuíínuú sꞌééⁿ nducueeⁿ yā ní nuuⁿꞌmí yā lámparas yeⁿꞌe yā. 8 Chi cuíínuú chi nguɛ́ɛ́ lista yā caⁿꞌa yā chii yā chi cuíínuú chi lista yā: Tée nī ꞌtɛ́ɛ́ petróleo yeⁿꞌé nī núsꞌuu ti lámparas yeⁿꞌé ꞌnū ꞌāā cháā ꞌāā nꞌtuuvi. 9 Chí cuíínuú chi candɛɛ yā petróleo nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā tanáⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ cuuvi teé ꞌnū ndísꞌtiī. Núsꞌuū ní neⁿꞌe cá ꞌnū petróleo chi candɛɛ́ ꞌnū ní ꞌíícú ꞌáátiī nguɛ́ɛ́ cuuvi falta yeⁿꞌe yú. Nꞌdáaca ca yeⁿꞌe ndísꞌtiī chi caⁿꞌa nī naachí inꞌdiicuí yā petróleo ní cuái nī yeⁿꞌé nī. 10 Neⁿꞌe chi nꞌdaātā sꞌeeⁿ chi nguɛɛ lista yā cueⁿꞌe yā cuái yā petróleo miiⁿ, saⁿꞌā chi ꞌcaandavaacu sa ndaa sa ní chi cuíínuú chi candɛɛ nꞌdaacá yā cuidado cueⁿꞌé yā ndúúcū saⁿꞌā naachí nꞌgiindivaacu ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní saⁿꞌā miiⁿ nanꞌgaādí sá cheendi vaꞌāī miiⁿ. 11 Cuayiivi miiⁿ ní ndaā tanáⁿꞌā chi cuíínuú sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Señor, Señor, nanꞌguaaⁿ nī yeⁿꞌé ꞌnū. 12 Naati saⁿꞌā miiⁿ chi ꞌcaandavaacu sa ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaꞌá ngií ndísꞌtiī, ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí ndísꞌtiī.
13 Maaⁿ ní nducyaaca ndísꞌtiī candɛ́ɛ nī cuidado ti nguɛ́ɛ́ déénu nī dɛꞌɛ̄ nguuvi o dɛꞌɛ̄ hora chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs nndaa sa.
Ejemplo yeⁿꞌe tuūmī
14 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa Jesús: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chi caⁿꞌā yaⁿꞌáí yā ndii táámá yáⁿꞌāa ní ꞌcai yā mozos yeⁿꞌe yā ní ncaꞌa yā mozos miiⁿ dendúꞌū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, chi diiⁿ sa cuidado yeⁿꞌē.
15 ꞌAama mozo ní caꞌa yā nyuⁿꞌu mil caadi, táámá mozo ní ꞌuūvī mil caadi, táámá mozo ní ꞌaama mil caadi. Ní caꞌa yā ꞌáámá ꞌáámá mozo tanꞌdúúcā chi chɛɛ sa. Ní cueⁿꞌē yaⁿꞌáí yā. 16 Mozo chí staꞌā nyuⁿꞌu mil caadi cunaⁿꞌā sa ní diīⁿ sa negocio ndúúcū tuumī miiⁿ. Ní ndaācā sa tá nyuⁿꞌu mil caadi yeⁿꞌe daiya túumī miiⁿ. 17 ꞌTiicá ntúūⁿ mozo chí staꞌa sa ná ꞌuūvī mil caadi miiⁿ ndaācā sa ná ꞌuūvī mil caadi yeⁿꞌē daiya tuumi miiⁿ. 18 Mozo chi staꞌā sa ꞌaama mil caadi cheⁿꞌe sa ní sꞌneeⁿ sa tuūmī miiⁿ chɛɛti ꞌáámá ꞌcuutií cuéeé ní chꞌii sa maaⁿ yáⁿꞌāa. ꞌTíícā chinuuⁿ nꞌdéꞌei sa tuumī yeⁿꞌe ꞌiiví sa.
19 Chi ꞌnaáⁿ ní ndaā ꞌiivi mozos miiⁿ ní tunꞌdáa yā cuenta ndúúcū mozos. 20 Ndaā mozo chi ncaꞌa yā nyuⁿꞌu mil caadi nanáaⁿ yā. Ndɛ́ɛ sa ta nyuⁿꞌu mil caadi yeⁿꞌē daiya tuūmī miiⁿ. Ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiví sa: Nꞌdiī señor, nyuⁿꞌu mil caadi tee nī ꞌúú. ꞌÍíngaā. Ndaācá ta nyuⁿꞌu mil caadi daiya tuūmī yeⁿꞌe nī. 21 ꞌIivi mozo miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Dii mozo yeⁿꞌé chí nꞌdaācā ní nꞌdai, nꞌdaācā nꞌdai n̄díiⁿ di. Maaⁿ ti ꞌāā nꞌdaācā diiⁿ di ndúúcū chí duūꞌvi, maaⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ di yeⁿꞌe nꞌdeēe cá teé dii. Choꞌo di cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī ní cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cuuvi yeenú di nduucú. 22 Ndaā ntúūⁿ nanáaⁿ yā mozo chi ncaꞌa yā na ꞌuūvī mil caadi. Mozo miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiivi sa: Nꞌdiī señor, ꞌūūvi mil caadi tee nī ꞌúú. ꞌÍíngaā tuumi yeⁿꞌe nī. Ndaācá ta na ꞌuuvi mil caādī daiya tuūmī miiⁿ. 23 ꞌIivi sá caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Díí mozo yeⁿꞌé chi nꞌdaācā ní nꞌdai, ní nꞌdaācā idiiⁿ di. Nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ teé dii ní nꞌdaācā diíⁿ di. Maaⁿ ní caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe nꞌdeēe ca chi teé dii. Choꞌo di cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī ní cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cuuvi yeenú di nduucú. 24 Ndaa nanáaⁿ yā mozo chí ncaꞌá yā ꞌáámá mil cáádí, ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiivi sa: Nꞌdiī Señor, deenú tí nꞌdiī ní chɛɛchí nī, ní diíⁿ nī cosechar ndúúcū tuumī yeⁿꞌé nī chi nguɛ́ɛ́ ngiinu nī, ní ꞌnaaⁿ trigo ngaáⁿ nī naachí nguɛ́ɛ́ ngiinu nī ti yeⁿꞌe nī. 25 Chííⁿ chí diíⁿ ti ꞌvaꞌá. Ní cheⁿꞌé ní sꞌnuuⁿ nꞌdeꞌeí tuūmī yeⁿꞌe nī na ꞌáámá yiivi yáává maaⁿ yáⁿꞌāa. ꞌÍíngaā tuūmī yeⁿꞌe nī chi tee nī ꞌúú. 26 ꞌIivi sa mííⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā mozo miiⁿ: Díí mozo chi nguɛɛ nꞌdáacā ní ꞌdaānꞌdī dii. Ní nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā ídiīiⁿ. Díí ní déénu di chí ntāꞌa cosecha naachi nguɛ́ɛ́ n̄diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ ní nnꞌguaáⁿ trigo naachi nguɛ́ɛ́ ngiinú ti yeⁿꞌé. 27 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chi nguɛ́ɛ́ sꞌneeⁿ di tuūmī yeⁿꞌé na banco? Ní taachi ꞌúú ndaá cuuvi ntee di tuūmī yeⁿꞌé ndúúcū daiya tuūmī miiⁿ. 28 ꞌIivi miiⁿ caⁿꞌa yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé miiⁿ: Nꞌdiī, divíi nī tuūmī yeⁿꞌē sa ní caꞌa nī tuūmī mozo chi ndɛɛ̄ ndiichi mil caadi. 29 Ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, ní ndaācā ca yeⁿꞌe yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nꞌdeēe cá vɛɛ yeⁿꞌe yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, ta ꞌlííⁿ duūꞌvi chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ní divíi yā yeⁿꞌe yā. 30 Mozo chi nguɛɛ dichííꞌvɛ̄ ní cutaꞌá nī ní cuꞌnuuⁿ nī cuaaⁿ chuvaꞌāī ná maaíⁿ. Mííⁿ cuɛɛcu sa ní cheꞌe ꞌdííⁿꞌyúⁿ sá cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.
Nꞌdiichí Jesús nuuⁿndi yeⁿꞌē naciones
31 Ní caⁿꞌa Jesús: Taachí ndaa Saⁿꞌā chi Daiyā Dendyuūs tanꞌdúúcā Rey chí chꞌɛɛtɛ ca ní nꞌdɛɛvɛ taavi ndúúcū tanducuéⁿꞌē ángeles yeⁿꞌe yā, tuuꞌmi ní saⁿꞌā miiⁿ ꞌcuūndi sa na trono yeⁿꞌe sa. 32 Ní nduuvidaama nanááⁿ Rey miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nducyaaca naciones ní Rey miiⁿ divíi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌáámá yā yeⁿꞌe táámá yā tanꞌdúúcā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ pastor chi idiiⁿ yā cuidado yeⁿꞌe ꞌiiti cuūchī divíi yā chiivu nguaaⁿ ꞌiiti cuūchī. 33 Ní cuꞌneeⁿ yā ꞌiiti cuūchī lado tá cuaacú yā ní chiivú miiⁿ lado ta ꞌcueé yā. 34 Tuuꞌmi ní Rey miiⁿ caaⁿꞌmáⁿ yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ lado ta cuaacu yā: Ndísꞌtiī chi Chiidá ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe nī nꞌdáí taavi nī. Cuchíi nī. ꞌÍíngaā parte chi ituneeⁿ ndísꞌtiī yeⁿꞌē naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní nguaiⁿnꞌdai yā yeⁿꞌē ndísꞌtiī ndíí taachi Ndyuūs ꞌāā cuɛ́ɛ́ dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdī. 35 Tí taachí cuiīcú, ní tee nī chi cheꞌé. Ní taachí chi yaācá, ní tee nī chí chiꞌí. Ní taachí canuúⁿ yúúní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndiicá yā táámá yáāⁿ, ndísꞌtiī ꞌcuúⁿ nī ꞌúú. 36 Ní taachi ꞌāā ntɛ́ɛ́ catecaí, ní tee nī catecaí. Ní taachi chíítā ꞌúú, dicuéénaaⁿ nī ꞌúú. Ní taachi cheⁿꞌé vácūū, ní ndaa nī nꞌdiichi nī ꞌúú. 37 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdáí yā nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa ní caⁿꞌa yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī señor, ¿tií cuaⁿꞌā nꞌdiichí ꞌnū nꞌdiī chí cuiicu nī ní tee ꞌnū chi cheꞌé nī, o yaacá nī ní tee ꞌnū chi chiꞌi nī? 38 ¿Tií cuaⁿꞌā nꞌdiichí ꞌnū nꞌdiī cuaaⁿ cyúúní ní ntaꞌá ꞌnū nꞌdiī na vaacú ꞌnū, o nguɛ́ɛ́ catecaí nī ní tee ꞌnū catecai nī? 39 O ¿tií cuaⁿꞌā nꞌdiichí ꞌnū nꞌdiī chi ngííta nī o vácūū canuuⁿ nī, ní níndaá ꞌnū nanáaⁿ nī? 40 Rey miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌúú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, ti taachi diíⁿ nī ꞌtíícā ndúúcū ꞌáámá hermano ꞌáárá chi ndíícúúⁿ cá yā, tuuꞌmi ní ꞌtiicá ntúūⁿ diíⁿ nī nduucú.
41 Tuuꞌmi ní Rey caaⁿꞌmaⁿ ntúuⁿ yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée lado ta ꞌcueé yā: Cuvíi nī yeⁿꞌē ꞌúú, ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ condenado chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ nī. Ní caⁿꞌa nī ná nguuchi yaⁿꞌā chí ꞌáámá ngiichi cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Lugar ꞌcūū ní nꞌdai cááva yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcū ángeles yeⁿꞌe sa. 42 Tí taachí cuiicú, nguɛ́ɛ́ tee nī chi cheꞌé. Chiī yaācá, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tee nī chi chiꞌí. 43 Canuúⁿ yúúní, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌcuúⁿ nī ꞌúú. ꞌĀā ntɛ́ɛ́ catecaí, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tee nī catecaí. Chíítā ꞌúú ní canuúⁿ vácūū, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú dicuéénaaⁿ nī ꞌúú. 44 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī señor, ¿tií cuáⁿꞌā nꞌdiichí ꞌnū nꞌdiī chi cuiicú nī, o yaācá nī, o canúuⁿ nī yúúní, o nguɛɛ catecai nī, o ngííta nī, o vácūū cánuuⁿ nī, ní nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ ꞌnū nꞌdiī? 45 Tuuꞌmi ní Rey miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī ndúúcū ꞌáámá chi ndíícúúⁿ cá ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌúú, nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī nduucú. 46 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā na ꞌáámá castigo chi ꞌáámá canee ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdáí yā caⁿꞌá yā ná vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ.