ꞌIiⁿꞌyāⁿ ní nꞌnuuⁿ yiinú yā táácā cutaꞌá yā Jesús
26
Taachí Jesús chꞌiinu caⁿꞌa yā tanducuéⁿꞌē nduudú ꞌcūū, caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: 2 ꞌĀā déénu ndísꞌtiī ná ꞌuūvī nguuvi maaⁿ cuūvā ꞌviicu yeⁿꞌē pascua. ꞌÍícu ꞌúú Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ꞌúú ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ncaꞌa yā ꞌúú ní cuꞌnééⁿngaꞌa yā ꞌúú.
3 Tuuꞌmi ní chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū sꞌeeⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé yaācū nduuvidaamá yā na palacio yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca chí nguuvi Caifás. 4 Ní ndeé yā taācā cuuvi canncheꞌéí yā Jesús ní cutaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 5 Ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú nguuvi ꞌviicu ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ didáⁿꞌa yā ní diíⁿ yā vaadī ꞌcaaꞌva ndúúcū núsꞌuu.
Chꞌeēndáa yā aceite vmnaaⁿ tiiⁿ Jesús na yáāⁿ Betania
6 Jesús canée yā na yáāⁿ Betania ná vaꞌai yeⁿꞌe Simón chi canéé caꞌai lepra chi inꞌduuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌē sa. 7 Ní ndaā ꞌáámá nꞌdaataá nanááⁿ Jesús miiⁿ chi ndɛ́ɛ̄ tá ꞌáámá frasco tuūu alabastro chi sꞌnéēⁿ aceite perfume chí yaⁿꞌai nꞌdai chííꞌvɛ̄. Ní chꞌeēndáa ta perfume miiⁿ na tíīⁿ Jesús taachí vɛɛ yā na mesa. 8 Ní discípulos taachi nꞌdiichí yā chūū nduuvi taáⁿ yā. Ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí chingéē aceite ꞌcūū? 9 Cuuví nꞌdiicui ta chuū ti yaⁿꞌai nꞌdai chííꞌvɛ̄ chuū ní caꞌa tá tuūmī miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā.
10 Jesús tuumicadíínuuⁿ yā chi discípulos ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā, ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos: ¿Dɛꞌɛ cúúví chí nꞌgaaꞌva nī ndúúcū nꞌdaataá ꞌtíī? Táⁿꞌa ꞌtīī nꞌdáacā diiⁿ tá nduucú. 11 Ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé yā ní ꞌáámá cánée yā nduucú nī, naati ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ ꞌaama cuneé nduucú nī. 12 Taachi tá ꞌtīī chꞌeēndáā ta perfume vmnááⁿ cuerpo yeⁿꞌé, ndaā ta ꞌúú tí taachí ꞌcuūví ꞌāā canee listo cuerpo yeⁿꞌé chí ꞌcuɛɛ̄chí. 13 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chí ꞌāā tií nūuⁿ chi caaⁿꞌmáⁿ yā ndúúdú ngai yeⁿꞌe chi nanguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ na núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeēⁿdī, caaⁿꞌmaⁿ ntuúⁿ yā chi tá ꞌtīī diiⁿ tá chuū ní nꞌgaacu yā yeⁿꞌe tá.
Judas miiⁿ ngaⁿꞌa maaⁿ sa chí ncaꞌa sa Jesús
14 Tuuꞌmi ní ꞌáámá discípulo yeⁿꞌē naachi ndiichúúví yā chí nguuvi sa Judas Iscariote, cheⁿꞌe sá nanááⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́. 15 Ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ tée nī ꞌúú ní ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ndísꞌtiī duꞌu chi Jesús? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā chi nadiiꞌvɛ́ yā Judas miiⁿ ndiīcū ndiichi caadi ꞌdííⁿnguɛɛ. 16 Ndíí tuuꞌmí nūuⁿ inꞌnuuⁿ yíínú Judas miiⁿ dɛꞌɛ̄ tiempo ní táácā chí ncaꞌa sa Jesús miiⁿ.
Jesús yaaꞌví yā yeⁿꞌē chí cheꞌe nguiinú yā ꞌviicu pascua
17 Nguuvi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌviicu pascua, nguuvi yeⁿꞌe pan chi nguɛ́ɛ́ levadura yeⁿꞌē, discípulos ní ndaa yā nanááⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Tií neⁿꞌe nī chi inꞌnuúⁿ ꞌnū chi cheꞌe nguiīnū yú mááⁿ yeⁿꞌe ꞌviicu yeⁿꞌe pascua?
18 Níícú Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Cueⁿꞌé nī na yáāⁿ Jerusalén ni ndaacá nī ꞌáámá saⁿꞌā ní caaⁿꞌmaⁿ nī cuuvi nī saⁿꞌā: Maestro yeⁿꞌe yú caⁿꞌa yā ꞌtúúcā: Tiempo yeⁿꞌe chí ꞌcuūví ꞌāā snee niiⁿnuúⁿ ní neⁿꞌé diíⁿ ꞌviicu yeⁿꞌe pascua ndúúcū discípulos yeⁿꞌé na vaꞌai yeⁿꞌé nī.
19 Discípulos diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi Jesús dichoꞌó yā chi diiⁿ yā. Ní inꞌnuúⁿ yā chi cheꞌe yā yeⁿꞌe ꞌviicu yeⁿꞌe pascua.
20 Taachi ꞌāā chii chiīnū miiⁿ, Jesús chꞌiindi yā na mesa ndúúcū nduꞌu ndiichúúví discípulos. 21 Ní taachí vɛɛtɛ́ yā ní ngeꞌe yā Jesús caⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi ꞌáámá chɛ́ɛ́ ndísꞌtiī dií nī entregar ꞌúú.
22 Discípulos sꞌneeⁿ ndaachi yiinú yā. ꞌÁámá ꞌáámá yā ní tucáꞌá yā caⁿꞌa yā: Nꞌdií Señor, ¿ꞌáá ꞌúú?
23 Tuuꞌmi ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nduucú ní diꞌcaandá yā pan yeⁿꞌé yā na cúꞌú ꞌcūū nduucú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū ní ncaꞌa yā ꞌúú. 24 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuuvi ndúúcū Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ yeⁿꞌē sa na libro yeⁿꞌé Ndyuūs, naati dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌe saⁿꞌā chí ncaꞌa sa ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. Nꞌdáacā ca yeⁿꞌē sa nduutī chi nguɛ́ɛ́ chꞌiīndiyáaⁿ sa.
25 Tuuꞌmi ní Judas, saⁿꞌa chi neⁿꞌe ncaꞌa sa Jesús, ní caⁿꞌa sa: ¿ꞌÁá ꞌúú, Maestro? Jesús caⁿꞌa yā chii yā Judas: Díí, ngaⁿꞌa di ꞌtíícā.
26 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ ngeꞌe yā, Jesús miiⁿ staꞌá yā pan ní caꞌá yā gracias Ndyuūs cáávā pan miiⁿ. Ní nꞌdeé yā pan ní caꞌa yā discípulos yeⁿꞌe yā. Ní caⁿꞌa yā: Cutaꞌá nī, cheꞌe nī pan caati tanꞌdúúcā cuerpo yeⁿꞌé ꞌtíícā.
27 Ní Jesús staꞌá yā taza ndúúcū jugo yeⁿꞌe uvas ní caꞌá yā gracias Ndyuūs cáávā nuūⁿnīⁿ uvas miiⁿ, ní caꞌa yā discípulos yeⁿꞌe yā. Ní caⁿꞌa yā: Nducyaaca ndísꞌtiī, cuꞌu nī nuūⁿnīⁿ uvas yeⁿꞌe taza ꞌcūū, 28 ti jugo nuūⁿnīⁿ uvas miiⁿ ní tanꞌdúúcā yuūuⁿ yeⁿꞌé ní yeⁿꞌē compromiso chi ngai yeⁿꞌé. Yuūú yeⁿꞌé chi cungéē cáávā ꞌyaaⁿ nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌtíícā. Yuūúⁿ yeⁿꞌé chííⁿ chi nchꞌɛɛ̄cú nuuⁿndi yeⁿꞌe nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 29 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chí ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuꞌú jugo nuūⁿnīⁿ yeⁿꞌē uvas na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndii nguuvi chi cuꞌú ndúúcū ndísꞌtiī naachi Chiidá ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
Jesús ngaⁿꞌa yā Pedro miiⁿ chí cuééⁿdíítu sa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa Jesús
30 Taachí chꞌiinu chiita yā ꞌáámá canción yeⁿꞌé Ndyuūs nanꞌdáa yā vaꞌāī ní cueⁿꞌé yā na yiīcū chi nguuvi Olivos. 31 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Nducyáácá ndísꞌtiī cuuví ꞌcuináaⁿ nī yeⁿꞌe ꞌúú maaⁿnguíinū. Caati ngaⁿꞌa naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Dendyuūs ꞌtúúcā: ꞌÚú Ndyuūs ꞌnuūcáꞌai ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ saⁿꞌā chí idiiⁿ sa cuidado ꞌiiti cuūchī, ní ꞌiiti sꞌeeⁿ ní caⁿꞌá ꞌmúúⁿ caⁿꞌá miiⁿ tī ní cuuví ndai tī. 32 Taachí ꞌúú nduuchí nguaaⁿ tináⁿꞌā, caⁿꞌá vmnaaⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī na yáⁿꞌāa Galilea.
33 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: ꞌÁárá chi nducyaaca yā cuuví ꞌcuinaaⁿ yā cáávā nꞌdiī ꞌúú nguɛ́ɛ́ cuuví ꞌcuinaáⁿ mar ꞌaamá naaⁿ.
34 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā Pedro: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií dii chi maaⁿnguíinū taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuaī túsaⁿꞌā, dii ní ꞌāā ꞌiinū cuuvi cueeⁿdiītū di yeⁿꞌē ꞌúú chi nguɛ́ɛ́ inꞌdiichi di ꞌúú.
35 Naati Pedro miiⁿ caⁿꞌa sa: Ndúúti chi canéé chí ꞌcuūví nduucú nī maestro ní ꞌcuūví. Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí nꞌdiī. Ní nducyaaca discípulos ní ꞌtiicá ntúūⁿ caⁿꞌa yā.
Jesús ngaⁿꞌanguaꞌá yā na jardín chi nguuvi Getsemaní
36 Tuuꞌmi ní ndaā Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā na ꞌáámá cuaaⁿ chi nguuvi Getsemaní ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ꞌCuɛɛtɛ́ nī ꞌmuuⁿ. ꞌÚú ní caⁿꞌa niiⁿnuúⁿ miiⁿ ní caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá.
37 Jesús miiⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcū Pedro ndúúcū nduu ꞌuuvi saⁿꞌā daiya Zebedeo. Tuuꞌmi ní Jesús sꞌneeⁿ ndaachi yiinú yā. 38 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ: Alma yeⁿꞌé ní nééné ndaachí yiīnú chi yaꞌāī chí ꞌcuūví. ꞌCuɛɛtinée nī ꞌmuuⁿ ní ꞌcuɛɛti nduuchí nī nduucú.
39 Jesús ní cueⁿꞌé yā ta ꞌlííⁿ cuááⁿ vmnaaⁿ. Candiitinꞌdii yā ní caⁿꞌanguaꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Chiidá, ndúúti chi cuuvi, nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi ꞌcueenú cuuvi prueba ꞌcūū naati nguɛ́ɛ́ cuuvi tanꞌdúúcā chi ꞌúú neⁿꞌé naati tanꞌdúúcā chi nꞌdiī neⁿꞌé nī.
40 Tuuꞌmí nūuⁿ ndaá yā naachi snéé discípulos yeⁿꞌe yā ní ndaāca yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi stiyaadú yā. Ní caⁿꞌa yā chii yā Pedro: ¿ꞌÁá ꞌtíícā nguɛ́ɛ́ íchɛ́ɛ́ dí chi induūchi dí nduucú ꞌáámá hora? 41 Ndísꞌtiī ní candɛ́ɛ nī cuidado ní caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī níícú nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī nuuⁿndi. Cuaacu nííⁿnyúⁿ espíritu yeⁿꞌe nī neⁿꞌe diiⁿ nꞌdaacáā naati cuerpo yeⁿꞌé nī ꞌāā dūūvā.
42 Jesús cheⁿꞌe chi ndii ꞌúúví cuuvi ní caⁿꞌanguaꞌá yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Chiidá, ndúútī chi neⁿꞌé nī, diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ ꞌcueenú cuuvi prueba ꞌcuu chi nꞌdaācā tuuꞌmi ní ꞌtíícā diíⁿ nī, naati cuuvi tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe nī.
43 Jesús nndaa ntuuⁿ yā táámá vmnéⁿꞌēe naachi snéé discípulos yeⁿꞌé yā ní ndaaca ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ stiyaadú yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ ichɛɛ yā nduutináaⁿ yā chi yaāⁿnnáaⁿ yā. 44 Jesús miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ yaaꞌvi yā discípulos ní sꞌneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí stiyaadú yā. Ní cueⁿꞌe ntúuⁿ yā ní caⁿꞌanguaꞌá ntúuⁿ yā ndii chii ndiiⁿ ꞌíínú cuuvi ní caⁿꞌa ntuuⁿ yā tanꞌdúúcā chi ꞌāā ngaⁿꞌa yā. 45 Cuayiivi ní ndaa ntuuⁿ yā nanááⁿ discípulos ní cáⁿꞌa yā chii yā discípulos: ꞌCuɛɛtiyaadú nī ní ntaaviꞌtuunúúⁿ nī. Cuinꞌdiichí nī tī ꞌāā ndaā hora yeⁿꞌe ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. ꞌIiⁿꞌyāⁿ ncaꞌa yā ꞌúú táꞌa saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe sā. 46 Nducueeⁿ ndísꞌtiī ní cúⁿꞌu yú. ꞌĀā cuchii niiⁿnuúⁿ saⁿꞌā chi ncaꞌa ꞌúú.
Staꞌá yā Jesús ní candɛ́ɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ presos
47 ꞌNaaⁿ chí Jesús indeé yā, ndaā Judas miiⁿ, ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌē nduꞌu ndiichúúví discípulos. Ní nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā ndúúcū Judas miiⁿ ndúúcū machetes ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ ndúúcū yáⁿꞌá. Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū sꞌeeⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 48 Judas miiⁿ chi ncaꞌa sá Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, caꞌa sa ꞌáámá seña ní ꞌtúúcā caⁿꞌa sa: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ꞌúú chiꞌneeⁿ cheendí, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cutaꞌa nī chi preso yā.
49 Tuuꞌmi ní Judas miiⁿ ní ndaa sa nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Tavachoꞌonoó nī, nꞌdiī Maestro. Ní ꞌneeⁿ cheendi sá Jesús. 50 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Judas: Díí, amigo yeⁿꞌé, ¿dɛꞌɛ̄ cáávā chi cuchiī di? Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní staꞌá yā Jesús ní candɛ́ɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ preso.
51 Naati ꞌáámá saⁿꞌā chi canéé sá ndúúcū Jesús miiⁿ ní tunꞌdáa sa machete ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ ná chɛɛ̄tī vaacu ní ꞌnuūcáꞌai sa ꞌáámá mozo yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca ní chꞌiica sa veēeⁿ mozo miiⁿ. 52 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ꞌNuūⁿ di machete ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ yeⁿꞌē di vaacu. Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi itaꞌá yā machete ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ ní ndúúcū machete ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ ꞌcuūvī. 53 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ déénú dí chi ꞌúú cuuví caaⁿꞌmaⁿnguāꞌá ní caacá Chiidá ní miⁿnííⁿyúⁿ miⁿniiⁿyuⁿ choꞌó yā nanááⁿ ꞌúú taanduu ngoꞌoó ndiichúúví taāⁿ ángeles ní chiidá cuuvi diíⁿ yā? 54 Naati maaⁿ ní nduuti chi diíⁿ chuu ¿táácā cuuvi cúúnú caꞌa naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs, chi canéé chí cuuvi ꞌtíícā?
55 Hora miiⁿ Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí canꞌdaa nī ndúúcū machetes ꞌuūvī lados ꞌcaāiⁿ ndúúcū yáⁿꞌá sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi duucu ꞌúú chi staꞌá nī ꞌúú? Nguuvi nguuvi chꞌiindí ndúúcū ndísꞌtiī na yaācū templo ní ngiꞌcueeⁿ ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ staꞌá nī ꞌúú. 56 Tanducuéⁿꞌē chuū cuuví ní cúúnú caꞌa yeⁿꞌē chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs cáávā profetas ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. Tuuꞌmi ní nducyaaca discípulos sꞌnéeⁿ yā Jesús miiⁿ ní chéénu yā.
Jesús nanááⁿ ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌe yaācū templo
57 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi staꞌá yā Jesús miiⁿ candɛɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nanááⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca chí nguuvi Caifás. Mííⁿ nduuvidáámá maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū sꞌeeⁿ chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yaācū. 58 Pedro miiⁿ cueⁿꞌe ntúuⁿ sa ní nꞌdáa yaⁿꞌai sa cuaaⁿ dáámí Jesús ndíí chuvaꞌāī yeⁿꞌē vaꞌai chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ cá. Ní ndaa sa na patio ní chꞌiīndī sa ndúúcū policías chi diíⁿ yā cuidado yeⁿꞌe vaꞌāī miiⁿ. Pedro neⁿꞌe sa snaaⁿ sa táácā chi diíⁿ yā ndúúcū Jesús miiⁿ.
59 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū sꞌeeⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿꞌe yaācū ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā inꞌnuúⁿ yā ꞌáámá testigo chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa cuaacu yeⁿꞌē Jesús miiⁿ. Ní ꞌíícú cuuvi ncaꞌa yā Jesús miiⁿ chí ꞌcuuvi yā. 60 Nguɛ́ɛ́ ndaaca yā mar ꞌáámá naaⁿ taācā chí ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā Jesús miiⁿ. ꞌÁárá chi neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā nduudu yaadi yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Cuayiivi miiⁿ ní ndaa ntúūⁿ tanaaⁿ ꞌuūvī testigos chí ngaⁿꞌa yā nduudu yaadi. 61 Testigos ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní caⁿꞌa sa: ꞌÚú ní cuuvi diíⁿ chuū. Natuūví yáacū templo ꞌcūū chi yeⁿꞌé Ndyuūs naati chɛɛtī ꞌiīnū nguuvi nadanꞌdaí.
62 Chiiduú chꞌɛɛtɛ cá miiⁿ ní ncueeⁿ yā ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa nī mar ꞌáámá nduudu yeⁿꞌe dɛꞌɛ̄ chí ngaⁿꞌa ꞌíísꞌtiī yeⁿꞌe nī?
63 Naati Jesús nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ caⁿꞌa yā. Tuuꞌmi ní chiiduú chꞌɛɛtɛ cá miiⁿ caⁿꞌa yā: ꞌÚú ní nꞌgaí, “por Ndyuūs chi canduuchí”. Cuuvi nī núsꞌuu ndúúti chi nꞌdiī chí Cristo, Daiya Ndyuūs chi cánduuchi.
64 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā chiiduú chꞌɛɛtɛ cá miiⁿ: ꞌÚú tanꞌdúúcā chi nꞌdīī ngaⁿꞌa nī. Ngaⁿꞌá ca ngií ndísꞌtiī, chí ndii maaⁿ snaaⁿ nī Saⁿꞌá chi Daiya Ndyuūs ꞌcuūndī sa lado yeⁿꞌe honor yeⁿꞌé Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ tanducuéⁿꞌē poder yeⁿꞌé yā ní ndaa sa na meēeⁿ yeⁿꞌē nanguuvi.
65 Tuuꞌmi ní chiiduú chꞌɛɛtɛ cá miiⁿ chíínꞌcuúⁿ yā catecai yā ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní ngaⁿꞌā sa contra yeⁿꞌé Ndyuūs. ¿Dɛꞌɛ̄ ca diiⁿ yú testigos chi inꞌnuuⁿ yú? Cuinꞌdííchí nī. Maaⁿ ní ndísꞌtiī ní nꞌgiindiveéⁿ nī táácā ngaⁿꞌa sa contra yeⁿꞌe Ndyuūs. 66 ¿Dɛꞌɛ̄ nadacádíínuuⁿ ndísꞌtiī? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe sa chi canéé chí ꞌcuūvī sa.
67 Tuuꞌmi ní caꞌa nee daiⁿ yā naaⁿ Jesús miiⁿ ní chꞌeⁿꞌé yā Jesús. Ní nꞌgaadi yā nduutináaⁿ sa ndúúcū tiinūuⁿ. Ní tanáⁿꞌa yā chꞌeⁿꞌé yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū taꞌá yā. 68 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Nꞌdii chi Cristo, cuuví nī núsꞌuu, ¿duꞌū chí chꞌeⁿꞌé nꞌdiī?
Pedro miiⁿ ní ngaⁿꞌa sa chí nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa Jesús miiⁿ
69 Pedro miiⁿ ní vɛɛ sa na patio yeⁿꞌe vaꞌāī chꞌɛɛtɛ chiiduú chꞌɛɛtɛ cá ní ndaa niiⁿnuúⁿ ꞌáámá táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiīyū. Ní táⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌā tá chii tá Pedro miiⁿ: Diī ntúūⁿ ni canee di ndúúcū Jesús yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea.
70 Naati Pedro miiⁿ ní chééⁿdiītu sa nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: Nguɛɛ deenú chí ngaⁿꞌā di.
71 Ní taachí ndaā Pedro miiⁿ cheendi vaꞌāī yeⁿꞌe patio miiⁿ, táámá táⁿꞌā chi canéé caadi ꞌiiyu nꞌdiichi ntuūⁿ tá saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa tá chii tá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé miiⁿ: ꞌTiicá ntúūⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū ní canee sa ndúúcū Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret.
72 Pedro miiⁿ ní cheeⁿdiītu ntúūⁿ sa, ndíí túúnú ꞌcaī sa, “por Ndyuūs”. Ní caⁿꞌa sa: ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí sáⁿꞌa ꞌcūū.
73 Cuayiivi ꞌtɛɛ ꞌtɛ́ɛ́ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā cuaaⁿ na niiⁿnuúⁿ miiⁿ ndaa yā nanááⁿ Pedro miiⁿ. Ní caⁿꞌa yā chii yā Pedro: Cuaacu nííⁿnyúⁿ dii ntúūⁿ ní cachiica dí ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ti tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa di ní nꞌgiⁿꞌi di yeⁿꞌe di chi dii ní nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
74 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní tucáꞌa sa caⁿꞌa taaⁿ sa, ní ꞌcaī sa, “por Ndyuūs”, ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ inꞌdiichí sáⁿꞌa ꞌcūū. Tuuꞌmí nūuⁿ ꞌcaī tusáⁿꞌā. 75 Tuuꞌmi nūuⁿ ní Pedro miiⁿ ní nꞌgaācū sa nduudu yeⁿꞌé Jesús taachí caⁿꞌa yā ꞌtúúcā: Taachi ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuaī tusáⁿꞌā, ꞌāā cheeⁿdiītū di ꞌiīnū cuuvi chi nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi di ꞌúú. Ní Pedro miiⁿ ní canꞌdaa sa na lugar ꞌcūū ní chɛɛcu taaví sa ti yaꞌai staava yeⁿꞌe sa.