Jesús nanááⁿ Pilato
27
Taachí ꞌāā chīdɛɛvɛ, nducyáácá chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū nduuvidaamá yā chí ndeé yā taācā diíⁿ yā ndúúcū Jesús miiⁿ ni ncaꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuūvi yā. 2 Ní nꞌdɛɛ́chiichí yā Jesús miiⁿ ní candɛ́ɛ yā ní ncaꞌa yā Jesús miiⁿ Poncio Pilato, ꞌiiⁿꞌyāⁿ gobernador.
Judas miiⁿ chꞌiī sa
3 Tuuꞌmi ní Judas miiⁿ, saⁿꞌa chí ncaꞌa Jesús miiⁿ, taachí nꞌdiīchī sa chí Jesús miiⁿ chií yā condenado chi ꞌcuuví yā, ndaacadaamí sá yeⁿꞌe nuuⁿndi chí diīⁿ sa. Ní cheⁿꞌe sa nanááⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū ní ncaꞌa sa nduꞌū ndiicu ndííchí caadi ꞌdiiⁿnguɛɛ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 4 Ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú ní diíⁿ ꞌáámá nuuⁿndi. Ncāꞌá ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ ínneeⁿ núsꞌuū chiiⁿ? Chuū chí maaⁿ di canꞌdíícu di.
5 Tuuꞌmi ní Judas chingée sa tuūmī miiⁿ chɛɛti yaācū ní cunaⁿꞌa sa. Ní dicuái yaacu sa maaⁿ sa. Ní Judas ní chꞌiī sa.
6 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ nꞌguáaⁿ yā tuūmī ní caⁿꞌa yā: Na ley miiⁿ ní ngaⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuiī yú túúmi ꞌcūū na caja yeⁿꞌe ofrendas yeⁿꞌe yaācū, ti túúmi ꞌcūū ní túumī yeⁿꞌē yuūúⁿ yeⁿꞌe ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
7 Chꞌiinu chuū ní nduuvidaama yā chi cái yā ꞌáámá tááⁿ yáⁿꞌāa ndúúcū tuūmī chí cuuvi panteón cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snúúⁿ yúúní. Miiⁿya yaⁿꞌāa chi nguuvi Alfarero chi neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ yáⁿꞌāa yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ dinꞌdái ꞌcuūtīí cueēe. 8 Chííⁿ chí yáⁿꞌāa chi panteón cánéé chí dúúchí ndíí mááⁿ, Yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Yuūuⁿ. 9 ꞌTíícā ní cuunúū caꞌa chi profeta Jeremías caⁿꞌa yā chuū ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachí dinguúⁿ yā na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā: Ní staꞌá yā nduꞌū ndiicu ndííchí caadi ꞌdiiⁿnguɛɛ. Tuūmī miiⁿ ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ canéé yiinu sa chi caꞌa sa Judas cucáávā chi chꞌiīⁿꞌnūⁿ sa Cristo. 10 Ní caꞌa yā tuūmī miiⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa chí nguuvi Alfarero, tanꞌdúúcā Señor yeⁿꞌe yú caⁿꞌa yā chii yā ꞌúú.
Pilato intíínguuneeⁿ yā Jesús
11 Jesús chééndii yā nanááⁿ gobernador Pilato ní gobernador íntíínguuneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿ꞌÁá díí chí Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi judíos? Jesús caⁿꞌa yā chii yā gobernador: Nꞌdiī ngaⁿꞌa cuaacú nī ti ꞌtíícā.
12 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yaācū caⁿꞌa yā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe Jesús naati Jesús miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā mar ꞌáámá nduudu. 13 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveeⁿ di tanducuéⁿꞌe chí ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē di?
14 Naati Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā mar ꞌáámá nduudu. Tuuꞌmi ní gobernador miiⁿ cheⁿꞌe yiinu taavi yā yeⁿꞌe Jesús ní nguɛ́ɛ́ déénu yā táácā nadacádíínuuⁿ yā yeⁿꞌē.
Jesús canéé chí ꞌcuūvi yā
15 Maaⁿ ní ngúúví ꞌviicu miiⁿ vɛ́ɛ́ ꞌáámá costumbre chi gobernador miiⁿ canéé chí ínꞌdɛ́ɛ́chí yā ꞌáámá saⁿꞌā chi canúuⁿ sa vácūū ꞌviicu yeⁿꞌe pascua ꞌaama saⁿꞌā chi preso sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel neⁿꞌe yā. 16 Ní canúuⁿ ꞌaama saⁿꞌā vácūū chi nguuvi Barrabás. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní déénu yā táácā idiiⁿ Barrabás miiⁿ. 17 Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ Jerusalén miiⁿ nduuvidaamá yā, gobernador Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Duꞌū neⁿꞌe nī chi ꞌúú nꞌdɛɛchií? ¿ꞌÁá neⁿꞌe nī Barrabás o Jesús chi nguuvi Cristo chi ꞌúú caⁿꞌá libre ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
18 Pilato miiⁿ ní deenu yā chi cáávā vaadī ngueee ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ncaꞌa yā Jesús chi preso yā.
19 Taachí Pilato miiⁿ ní vɛɛ yā na silla yeⁿꞌe juez miiⁿ, nꞌdaataá yeⁿꞌe yā ní dichóꞌo tá ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌa yā chii yā Pilato miiⁿ nduudú ꞌcūū: Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ diíⁿ nī ndúúcū saⁿꞌā nꞌdáí ꞌcūū ti taachí cyaadú nééné nꞌdeēe chꞌeenú chii taachí chꞌiīnú cáávā sáⁿꞌa ꞌtīī.
20 Naati chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yaācū nééné nꞌdeēe caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ yā chi Pilato miiⁿ nꞌdɛ́ɛ́chii yā Barrabás miiⁿ ní ꞌcuūvī Jesús miiⁿ. 21 Gobernador miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Naachí na ꞌuuvi yā ní chɛɛ́ yā chi neⁿꞌe nī chi nꞌdɛɛ̄chií? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Barrabás.
22 Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ diíⁿ ndúúcū Jesús chi nguuvi yā Cristo? Nducyaaca yā nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní ꞌcai yā: Cuꞌnééⁿngaꞌá yā.
23 Gobernador miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā vɛɛ? Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌgáí yiicú yā ní caⁿꞌa yā: Cuꞌnééⁿngaꞌá yā.
24 Taachi Pilato miiⁿ nꞌdiichí yā chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi diíⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti yuudu nꞌdáí ca nꞌgai yā, tuuꞌmi ní staꞌá yā nuūⁿnīⁿ ní naaⁿnu yā taꞌa yā nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa yā: Limpia canéé ꞌúú yeⁿꞌē asunto ꞌcūū. ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé chi ꞌcuūvī sáⁿꞌa ꞌcūū ti nꞌdai sa. Ndísꞌtiī deenu nī táácā diiⁿ nī ndúúcu sa.
25 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā: Yuuúⁿ yeⁿꞌē sáⁿꞌa ꞌcūū ꞌāā cūnee dáámí rá ꞌnū ndúúcū daiya ꞌnū.
26 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ ní nꞌdɛɛ̄chii yā Barrabás miiⁿ ní caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā chi soldados chꞌeⁿꞌé yā Jesús. Chꞌíínú chꞌeⁿꞌe yā ní ncaꞌa Pilato miiⁿ Jesús miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
27 Tuuꞌmi ní soldados romanos yeⁿꞌe gobernador canꞌdɛ́ɛ sa Jesús na vaacuyáāⁿ yeⁿꞌe gobernador ní nducyáácá soldados nduuvidaama sa nanááⁿ Jesús miiⁿ. 28 Ní divíi sa catecaī vmnaaⁿ Jesús ní sꞌnuuⁿ sa tíínūuⁿ morado cuáꞌāa Jesús miiⁿ. 29 Ní sꞌnuuⁿ sa tiiⁿ Jesús ꞌáámá corona chi ndeenyú ndúúcū yaaⁿ. Ní snꞌduuⁿ sa ꞌáámá taaⁿ ndúú ná taꞌā cuaacú Jesús. Tuuꞌmi ní chiīntiiꞌya sa nanááⁿ Jesús miiⁿ ní chꞌííⁿnyuⁿneeⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa sa: Cūnduuchí nī nꞌdiī Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel.
30 Ní caꞌa nee daiⁿ sa cuerpo yeⁿꞌē Jesús ní staꞌa sa ꞌáámá tááⁿ ndúú chí ndɛɛ sa ní chꞌeⁿꞌe sa tiiⁿ Jesús. 31 Chꞌíínú chꞌiīⁿnyuⁿneeⁿ sa Jesús miiⁿ ní ndivíi sa tíínūuⁿ yā chi morado cuáꞌāa ní chiꞌnuuⁿ sa catecai yā. Ní candɛɛ sa Jesús chi cuꞌnééⁿngaꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Sꞌnééⁿngaꞌá yā Jesús miiⁿ ní chꞌīi yā
32 Taachí canꞌdaa yā ní cueⁿꞌe yā na yúúní naachi cuꞌnééⁿngaꞌá yā ndaaca yā ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáāⁿ Cirene chí nguuvi sa Simón. Ní a fuerza soldados diꞌcuiītu sa Simón ꞌcūū chí candɛ́ɛ sa cruz yeⁿꞌe Jesús.
33 Ní taachi ndaá yā na táámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén lugar chi nguuvi Gólgota chí neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ, Lugar yeⁿꞌē ꞌIini Ngaꞌai Tiīiⁿ, 34 saⁿꞌā caꞌa sa Jesús vinagre ndístaⁿꞌa ndúúcū nuuⁿníⁿ yeⁿꞌē yáatā yaāa cáávā chi nguɛɛ cueenu cá cuuvi Jesús chí chiꞌi Jesús miiⁿ. Taachí Jesús nꞌdiichineeⁿ yā, nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿ yā chiꞌi yā.
35 Taachí ꞌāā sꞌneeⁿngaꞌa sa Jesús, soldados ní tunꞌdáa sa suertes na catecai Jesús miiⁿ chi caꞌa sa ꞌáámá sa nduūcū taama sa. Ní ꞌiicu cúúnúú caꞌa tanꞌdúúcā chí caⁿꞌa profeta ndii cuááⁿ vmnaaⁿ ní canéé nguúⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtúúcā: Tunꞌdaá yā suerte na catecai Jesús miiⁿ ní ncaꞌá yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 36 Miiⁿ chꞌɛɛ̄tɛ̄ɛ soldados ní diiⁿ sa cuidado ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sꞌnééⁿngaꞌa. 37 Ni ꞌáámá nduudu naaⁿ tíīⁿ cruz miiⁿ chi canéé nguūⁿ ꞌtúúcā: Jesús miiⁿ chi Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel. Ní nduudu miiⁿ ngaⁿꞌā dɛꞌɛ cáávā chi chꞌiī Jesús miiⁿ.
38 Tuuꞌmi ní miiⁿ ntúūⁿ sꞌneeⁿngaꞌá yā ndúúcū Jesús miiⁿ ꞌuūvī chi duucu, ꞌáámá ní lado ta cuaacú yā, taama ní lado tá ꞌcuee yā. 39 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí choꞌó yā naachi canee cruz miiⁿ chꞌiiⁿnyuⁿneeⁿ yā Jesús miiⁿ. Ní idiⁿꞌnúⁿꞌu yā tiíⁿ yā. 40 Ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī chi ngaⁿꞌá nī chi maáⁿ nī cuuvi nadaꞌtuūví nī yaācū templo ní chɛɛ̄tī ꞌiīnū nguuvi nadanꞌdái nī, nadinguáⁿꞌāī maáⁿ nī maaⁿ. Ndúúti chi Daiya Dendyuūs nꞌdiī, nchꞌéeⁿ nī yeⁿꞌē na cruz.
41 ꞌTiicá ntúūⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chí dingúuⁿ yā ní ngiꞌcueeⁿ ley, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yaācū templo chꞌííⁿnyuⁿneeⁿ yā Jesús miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā: 42 Tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nadinguáⁿꞌai yā naati nguɛ́ɛ́ cuuvi maaⁿ yā nguáⁿꞌai yā. Ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel maaⁿ ní nchꞌéeⁿ yā yeⁿꞌe na cruz ní cuꞌtéénu ꞌnū ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. 43 Jesús miiⁿ ní iꞌtéénu yā Ndyuūs. Maaⁿ ní Ndyuūs nadinguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuti chí cuaacu chí ꞌcuaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā ꞌtíícā ti Jesús ngaⁿꞌa yā: ꞌÚú ní daiya Dendyuūs ꞌúú.
44 ꞌTiicá ntúūⁿ chꞌiīⁿnyuⁿneeⁿ chí duucu sꞌeeⁿ chi sꞌnééⁿngaꞌa sa dáámá ndúúcū Jesús.
Jesús chꞌīi yā
45 Ndíí maⁿꞌa nguuvi miiⁿ ndíí taanduū nꞌgɛɛcu ꞌiinu chiīnū chíí maāiⁿ núúⁿmáⁿ iⁿꞌyeeⁿdī. 46 ꞌĀā táánduū nꞌgɛɛcu ꞌiinu, Jesús ꞌcaī yiicú yā: Elí, Elí, ¿lama sabactani? Nduudu hebreo ꞌcūū ní neⁿꞌē caaⁿꞌmaⁿ Ndyuūs yeⁿꞌé, Ndyuūs yeⁿꞌé, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi chi sꞌneéⁿ nī ꞌúú damaáⁿ?
47 Nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ꞌmiiⁿ taachí chꞌiindiveéⁿ yā chí caⁿꞌa Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū nꞌgaī sa profeta Elías.
48 Hora mííⁿ nūuⁿ ꞌáámá chɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chéⁿꞌe yā ngeenu yā staꞌa yā ꞌáámá esponja ní diꞌcaāndá yā ndúúcū vinagre ní sꞌneeⁿ yā esponja miiⁿ na ꞌáámá tááⁿ ndúú ní caꞌa yā chí chiꞌi Jesús miiⁿ. 49 Tanáⁿꞌa yā ní ngaⁿꞌa yā: ꞌĀā canee ra yā. Nꞌdiichi yú ¿ꞌáá chiī Elías miiⁿ nadinguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
50 Naati Jesús miiⁿ ꞌcaī ntúuⁿ yā taama vmnéⁿꞌēe ní maaⁿ yā ncaꞌa yā espíritu yeⁿꞌe yā na taꞌa Ndyuūs ní chꞌīi yā. 51 Hora mííⁿ nūuⁿ chi chꞌiī Jesús, cortina yeⁿꞌe yaācū templo sꞌteeⁿ naavtáⁿꞌā ndii cuaaⁿ ꞌniiⁿnuúⁿ ndíí cuááⁿ ndiiyā. Ní nꞌnuⁿꞌu yáⁿꞌāa ní tuūu ní índee. 52 Tuuꞌmi ní yáinyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguaaⁿ ní nééné ꞌyaaⁿ cuerpos yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí chi iꞌtéénu yā Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ nanꞌdáa yā chɛɛti yaīnyāⁿ sꞌeeⁿ. 53 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ chi ꞌāā nꞌdii miiⁿ taachi ꞌāā nduuchi Jesús miiⁿ yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ ní nanꞌdaa yā chɛɛti yaīnyāⁿ sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe yā cachiica yā na yáāⁿ Jerusalén chi Ndyuūs dɛɛvɛ yā. Ní ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chinaáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā nꞌdii.
54 Saⁿꞌa capitán ndúúcū soldados chi snée yā ndúúcu yā ní diíⁿ yā cuidado yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌe Jesús taachi sꞌneeⁿ yā na cruz. Soldados miiⁿ, taachi nꞌdiichí yā chi nꞌnuⁿꞌu yáⁿꞌāa ndúúcū denduꞌū chí chiī, neené diꞌvaꞌá yā ní caⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, sáⁿꞌa ꞌcūū ní Daiya Dendyuūs saⁿꞌā.
55 ꞌYaaⁿ nꞌdáí nꞌdaataá snéé yaⁿꞌai yā ní nꞌgíínu yā tanducuéⁿꞌē chi chóꞌōo yeⁿꞌe Jesús. Nꞌdaataá sꞌeeⁿ cachiica yā ndúúcū Jesús ndii na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Galilea ní dichííꞌvɛ yā Jesús miiⁿ. 56 Ní nguaaⁿ nꞌdaataá sꞌeeⁿ, miiⁿ canéé ta María Magdalena ndúúcū María chi chɛɛcu Jacobo ndúúcū José. Ní canéé ntúuⁿ tá chɛɛcuú daꞌcáíyā yeⁿꞌe sáⁿꞌā Zebedeo.
Chꞌiīchí yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús chɛɛti yáinyāⁿ
57 Taachí chiīnu nguuvi miiⁿ ndaā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi José chi yeⁿꞌē yáāⁿ Arimatea. Saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌcuiica sa ní discípulo yeⁿꞌe Jesús. 58 Sáⁿꞌa ꞌcūū ní cheⁿꞌe sa nanááⁿ Pilato miiⁿ ní chiica sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Tuuꞌmi ní Pilato caⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chí caⁿꞌa capitán yeⁿꞌe soldados chi caꞌá yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ José miiⁿ. 59 Tuuꞌmi ní José staꞌā sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús ní chꞌɛɛ̄cū sa ꞌáámá sábana dɛɛvɛ tanꞌdúúcā chi costumbre yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 60 Ní sꞌnuūⁿ sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús na ꞌáámá yáinyāⁿ yeⁿꞌe maaⁿ sa chí ngai chi maaⁿ sa nííⁿnuⁿ sa na ꞌaama yaava. Chꞌíínú chꞌiīchi sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús, sꞌneeⁿ sa ꞌáámá tuūu chi nééné chꞌɛɛtɛ naachí níndaa yā yeⁿꞌe cheendi yaīnyāⁿ miiⁿ. Ní cunáⁿꞌa sa. 61 Mííⁿ vɛ́ɛ́ María Magdalena ndúúcū táámá María niiⁿnuúⁿ ná yainyāⁿ.
Soldados ní idiíⁿ yā cuidado yáinyāⁿ miiⁿ
62 Chóꞌōo nguuvi chi inꞌnuúⁿ yā yeⁿꞌe ꞌviicu yeⁿꞌe pascua ní chidɛɛvɛ táámá nguuvi chi sábado ní chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ní nduuvidaamá yā ní cheⁿꞌe yā nanááⁿ Pilato miiⁿ. 63 Ní caⁿꞌa yā chii yā Pilato: Nꞌdiī Pilato, nꞌgaacú ꞌnū chí saⁿꞌā chi nꞌdiī chí chinncheꞌei sa taachí canee sa iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní caⁿꞌa sa ꞌtúúcā: ꞌCuíinū ꞌiinu nguuvi ní nduūchí nguaaⁿ tináⁿꞌā. 64 Maaⁿ ní dichóꞌo nī soldados chí diiⁿ yā cuidado yáinyāⁿ miiⁿ ndíí ꞌcuiinu ꞌiīnū nguuvi. ¿ꞌÁátīī ndaá discípulos yeⁿꞌe yā nꞌgaaⁿ ní diīⁿ iduucú yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús? Ní caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi sáⁿꞌā miiⁿ ní nanduuchi sá yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. Ní cunncáā ca nduudu yaadi miiⁿ nguɛ́ɛ́ ti chi ꞌāā chóꞌōo.
65 Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌIngaā ꞌáámá taaⁿ soldados. Cueⁿꞌe nī ní diiⁿ nī cuidado yáinyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā chi déénu nī chi nꞌdaācā.
66 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cheⁿꞌe yā yáinyāⁿ miiⁿ ní diíⁿ yā cuidado yáinyāⁿ miiⁿ. Sꞌneeⁿ yā ꞌáámá sello na tuūu chꞌɛɛtɛ́ ní sꞌneeⁿ yā soldados chí diiⁿ sa cuidado yáinyāⁿ miiⁿ.