Staꞌá yā Jesús
18
Taachí Jesús caⁿꞌá yā chuū, canꞌdáa yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā táámá lado yíícú ꞌlííⁿ chi nguuvi Cedrón naachi canéé ꞌáámá cheēⁿ yeⁿꞌe naāndā. Ní miiⁿ sndaā Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā. 2 Judas chí diiⁿ sa entregar Jesús ní nꞌdiichi ntúūⁿ saⁿꞌā na cheēⁿ miiⁿ ti ꞌāā cánéé nꞌdeee cuuví nduuvidáámá yā Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā na cheēⁿ miiⁿ. 3 Saⁿꞌā chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū saⁿꞌā fariseos teé yā Judas Iscariote soldados ndúúcū policías ní Judas cueⁿꞌe sa ndúúcū ꞌaama taaⁿ soldados ndúúcū policías. Ndaa yā na cheēⁿ miiⁿ ndúúcū lámparas, ndúúcū antorchas, ndúúcū armas. 4 Naati Jesús chi déénú yā tanducuéⁿꞌē denduꞌū chí cuchiī, cueⁿꞌe yā ní ndaa yā nanáaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: ¿Duꞌu inꞌnuúⁿ nī?5 Ní nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa sa yeⁿꞌe yā: Jesús yeⁿꞌē yáāⁿ Nazaret miiⁿ. Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Jesús ngií yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Canée ntúūⁿ Judas miiⁿ, saⁿꞌā chí diíⁿ ncaꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 6 Taachí Jesús caⁿꞌa yā: ꞌÚú ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ, tuuꞌmi ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ ndaacadaamí yā ní chꞌɛɛtindiití yā na yáⁿꞌāa. 7 Nanꞌguɛɛcúnéé ntuúⁿ yā tiinguuneeⁿ yā: ¿Duꞌu ra inꞌnuúⁿ nī? Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Jesús yeⁿꞌē yáāⁿ Nazaret miiⁿ.
8 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: ꞌĀā ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌúú. Ndúúti chi ꞌúú chi inꞌnuúⁿ nī, ꞌcuáaⁿ nī chi naⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī.
9 Ní cuuvi cuaacu chi ꞌúú chi caⁿꞌá: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí teé nī ꞌúú, mar ꞌáámá yā nguɛ́ɛ́ chi ndai yā. 10 Tuuꞌmi Simón Pedro chi ndɛ́ɛ sa espada ní tunꞌdáa sa ní ꞌnuūcáꞌai sa ní chꞌiica sa veeⁿ sa lado tá cuaacu yeⁿꞌē sáⁿꞌā chi diiⁿ mandado yeⁿꞌe chiiduú chꞌɛɛtɛ ca. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní nguuvi sa Malco. 11 Tuuꞌmí Jesús ngaⁿꞌa yā ngiī yā Pedro: Nꞌnuūⁿ dí espada vaacu. Prueba chí teē Chiidá ꞌúú, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ cánéé chí ꞌcueenú cuuvi yeⁿꞌē?
Jesús nanááⁿ chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca
12 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ꞌáámá taaⁿ soldado ndúúcū soldado chi yuudu ndúúcū policías yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní staꞌá sa Jesús ní cachiichí sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 13 Ní candɛ́ɛ sa vmnááⁿ vmnaaⁿ nanááⁿ saⁿꞌā chi nguuvi Anás, tii sáⁿꞌā miiⁿ ní nchaⁿꞌā ndiīcú Caifás miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca nduuyu miiⁿ. 14 Ní Caifás miiⁿ caꞌa sá consejo saⁿꞌā Israel sꞌeeⁿ chi canéé chí ꞌcuūvī ꞌaama saⁿꞌā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Pedro canée yā chuvaꞌai yeⁿꞌē Anás
15 Ní nꞌdaā Simón Pedro Jesús miiⁿ ní táámá discípulos. Ní chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca nꞌdiichí yā discípulos miiⁿ chí sndaá sa ndúúcū Jesús corredor yeⁿꞌē vaꞌai yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca miiⁿ. 16 Naati Pedro miiⁿ canéé sá cuaaⁿ dáámí cheendi vaꞌāī. Ní canꞌdáā taama discípulo chi chiiduú chꞌɛɛtɛ́ ca nꞌdiichí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní yaaꞌví yā nꞌdaataá chi canéé cheendi vaꞌāī. Ní diiⁿyúⁿ yā Pedro mííⁿ chɛɛti vaꞌāī. 17 Tuuꞌmi ní nꞌdaataá chi diiⁿ mandado chí canéé cheendi vaꞌāī ngaⁿꞌa tá: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ díí ntúūⁿ ꞌáámá discípulo yeⁿꞌē saⁿꞌa ꞌcūū? Tuuꞌmí Pedro ngaⁿꞌā sa: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú.
18 Ní chééndii saⁿꞌā chi dichííꞌvɛ̄ ndúúcū policías, saⁿꞌā miiⁿ tiivi sa yaⁿꞌā yeⁿꞌe yíyūu ti ꞌáámá ꞌiichɛɛ. Saⁿꞌā miiⁿ ngaꞌa taviiꞌnu sa. Ní canée nī ntúūⁿ Pedro ndúúcu sa. Ni chéendii sa ngaꞌa taviiꞌnu sa caꞌa sa.
Anás tiinguunééⁿ sa Jesús
19 Ní chiiduú chꞌɛɛtɛ́ cá miiⁿ nítiinguuneeⁿ sa Jesús yeⁿꞌe discípulos yeⁿꞌé yā ndúúcū yeⁿꞌe chi Jesús chiꞌcueéⁿ yā. 20 Jesús nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā yeⁿꞌē sa: ꞌÚú ní ngaⁿꞌá cuaacú nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī. ꞌÚú ní chiꞌcueéⁿ na yaācū sinagogas ní na yaacū templo ntúūⁿ naachí nduuvidaama nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi ngaⁿꞌa nꞌdeꞌéí. 21 ¿Dɛꞌɛ̄ tííngúúnéeⁿ di ꞌúú? Tííngúúnéeⁿ dí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā chí caⁿꞌá chií ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Nꞌdiichi nī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ déénú yā chi caⁿꞌá.
22 Taachí Jesús chꞌiinu caⁿꞌá yā chuū, ꞌáámá policía chi canéé miiⁿ chꞌéⁿꞌe sá Jesús, ní caⁿꞌa sa: ¿ꞌÁá ꞌtíícā nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa di yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ ca?
23 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: Ndúúti chi nguɛɛ nꞌdaacā chi ngaⁿꞌá caaⁿꞌmaⁿ di dɛꞌɛ̄ chi nguɛɛ nꞌdaacā chi ngaⁿꞌá. Ndúúti chi nꞌdaacā, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi chi nꞌgeⁿꞌē di ꞌúú?
24 Anás miiⁿ ní dichóꞌo sa Jesús chꞌɛɛchiichí yā nanááⁿ saⁿꞌā chi nguuvi Caifás miiⁿ, saⁿꞌā chi chiiduú chꞌɛɛtɛ́ cá miiⁿ.
Pedro miiⁿ ngaⁿꞌa sa taama vmnéⁿꞌēe chí nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa Jesús miiⁿ
25 Chééndii Simón Pedro miiⁿ ní ngaꞌa taviiꞌnu sa saⁿꞌā. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā chi díí ní discípulo yeⁿꞌé yā? Pedro cheeⁿdíítu sa ní ngaⁿꞌā sa: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú.
26 ꞌÁámá saⁿꞌā chi diiⁿ mandado yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ́ cá ní saⁿꞌā miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌā chi chiica Pedro miiⁿ veeⁿ sa. Ngaⁿꞌa sa ngii sa saⁿꞌā: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí dii chɛɛti chéēⁿ naāndā miiⁿ ndúúcu yā?
27 Taama vmnéⁿꞌēe ní cheeⁿdiitú táaⁿ Pedro: Nguɛ́ɛ́ ꞌúú. Ní miⁿniiⁿyu miⁿniiⁿyu ní tusaⁿꞌā chiita tī.
Jesús nanááⁿ Pilato
28 Ní candɛ́ɛ sa Jesús miiⁿ tyaaⁿ tyaaⁿ yeⁿꞌē nanááⁿ Caifás miiⁿ ndii naachi canéé cuarto yeⁿꞌē juzgado. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ chi ndaá yā cuaaⁿ chɛɛti vaꞌai chꞌɛɛtɛ miiⁿ cáávā chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā chi cuneedáámí yā nuuⁿndi taachi chéꞌe yā nguiinú yeⁿꞌē pascua. 29 Tuuꞌmi ní canꞌdaā Pilato chuvaꞌaī nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: ¿Dɛꞌɛ̄ nuuⁿndi yeⁿꞌē saⁿꞌa ꞌcūū vɛɛ?
30 Nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā ní caⁿꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Ndúúti chi saⁿꞌa ꞌcūū chi nguɛɛ duꞌū vɛɛ diiⁿ sa, nguɛ́ɛ́ teé ꞌnū saⁿꞌā nꞌdiī.
31 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā Pilato ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cutaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní nꞌdiichí yā dɛꞌɛ̄ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā vɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā chi canéé na ley yeⁿꞌé nī. Níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Núsꞌuu ní nguɛ́ɛ́ cánéé chí ꞌcaaⁿꞌnuⁿ ꞌnū mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
32 Ní cuuví cuaacu chi caⁿꞌa Jesús miiⁿ. Ní caⁿꞌa yā chí cadiinuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ dɛꞌɛ́ vaadī nꞌgii ꞌcuuvi yā. 33 Nííⁿnuuⁿ ndáá ntúūⁿ Pilato cuarto yeⁿꞌē juzgado. Ní ꞌcáí sa Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá díí chi Rey yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi judíos?
34 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: ¿ꞌÁá ngaⁿꞌa dii chuū yeⁿꞌe maāⁿ di o ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chꞌiⁿꞌi yā ní ngaⁿꞌa yā nꞌdiī yeⁿꞌē ꞌúú?
35 Pilato miiⁿ ní nꞌguɛɛcutáⁿꞌa sa: ¿ꞌÁá ꞌúú chi saⁿꞌa Israel ꞌúú? ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nación yeⁿꞌē di ndúúcū chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ nteé yā dii ꞌúú. ¿Dɛꞌɛ̄ n̄diíⁿ di?
36 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: Cuaaⁿ naachi ꞌúú chi ꞌiiⁿntyeⁿꞌe nguɛ́ɛ́ canéé iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ndúúti chi yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naachi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ mandado yeⁿꞌé ní ꞌcuuⁿꞌmaⁿ yā cáávā ꞌúú ni nguɛ́ɛ́ nicaꞌá yā ꞌúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ. Maaⁿ ní cuaaⁿ naachi ꞌúú chi ꞌiiⁿntyeⁿꞌe nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
37 Tuuꞌmi ngaⁿꞌa Pilato ngii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Tuuꞌmi, ¿ꞌáá díí chi rey miiⁿ? Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús: Díí ngaⁿꞌā di chi rey ꞌúú ní ꞌtíícā ꞌúú. ꞌÚú ní cáávā chuū chꞌiindiyaáⁿ, ní cáávā chuū chi ndaá iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, caavā chi caaⁿꞌmaⁿ cuaacú yeⁿꞌē nduudu cuaacu. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌē vaadī cuaacu miiⁿ, nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé.
Jesús canéé chí ꞌcuūvi yā
38 Tuuꞌmí ngaⁿꞌā Pilato: ¿Chɛɛ chí vaadī cuaacu? Taachí caⁿꞌa Pilato chúū ní canꞌdáá ntuúⁿ sa nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ: ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ ndaācá mar ꞌáámá nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 39 Naati cáávā costumbre yeⁿꞌe ndísꞌtiī ní ꞌúú caneecúúⁿmíⁿ chí ínꞌdɛɛchí ꞌáámá saⁿꞌā chi preso sa ꞌviicu yeⁿꞌe pascua. ¿ꞌÁá neⁿꞌé nī chi inꞌdɛɛchí Rey yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ?
40 Tuuꞌmi ní ꞌcai ntúūⁿ nducyaaca yā, ní ngaⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyáⁿ ꞌcūū ti Barrabás. Níícú saⁿꞌā Barrabás miiⁿ ní neené duucu sa.