Jesús nanááⁿ Pilato
15
Taachí chidɛɛvɛ, chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ní nduuvi daamá yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū, ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley, ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgɛɛtɛ. Ní ndɛɛ̄ chiichí yā Jesús ní candɛ́ɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ gobernador Pilato. 2 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ intiinguuneeⁿ yā Jesús: ¿ꞌÁá díí Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chi judíos? Ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Nꞌdiī ngaⁿꞌa cuaacú nī ti ꞌtíícā. 3 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ ní neené nꞌdeee nááⁿ chi ngaⁿꞌá yā contra yeⁿꞌe Jesús naati Jesús nguɛ́ɛ́ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌē mar ꞌáámá. 4 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ ní nanꞌguɛɛcunée yā ntiinguunéeⁿ yā Jesús miiⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nánꞌguɛɛcútaⁿꞌá nī? ꞌCuinꞌdííchí nī yeⁿꞌé tanducuéⁿꞌē chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌe nī.
5 Naati Jesús miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā. Chííⁿ chí Pilato miiⁿ cheⁿꞌe yiinú yā ní nguɛ́ɛ́ déénu yā dɛꞌɛ̄ nadicádíínuuⁿ yā.
Pilato caⁿꞌa yā chi ꞌííⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ candɛ́ɛ́ yā Jesús chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ
6 Canéé ꞌáámá costumbre yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ chí nꞌdɛɛchi yā ꞌáámá saⁿꞌā chi canuuⁿ vácūū nguuvi ꞌviicú yeⁿꞌe pascua. ꞌÁámá saⁿꞌā chi preso sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel neⁿꞌe yā, ꞌtíícā canee chí diīiⁿ Pilato miiⁿ. 7 Ní canuuⁿ ꞌáámá saⁿꞌā vácūū chí nguuvi Barrabás ndúúcū ta nꞌduuvi saⁿꞌā chi ꞌniiⁿꞌnuⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ taachi ꞌāā diiⁿ caandá yā contra gobierno miiⁿ. 8 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ní ndaa yā nanááⁿ Pilato miiⁿ, ní chiica yā chi Pilato ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe yā. 9 Ní Pilato miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá neⁿꞌe nī chí nꞌdɛɛ̄chí Rey yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel?
10 Tí Pilato miiⁿ deenu yā chí chiiduú nꞌgɛɛtɛ ncaꞌá yā Jesús miiⁿ cáávā vaadī ngueēé. 11 Naati chiiduú nꞌgɛɛtɛ chinuú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén chí caaca yā Barrabás ti nꞌdáacā chí nꞌdɛɛchii yā saⁿꞌā chi nguuvi Barrabás. 12 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ intiinguunéeⁿ yā: ¿Dɛꞌɛ́ neⁿꞌe nī chi diíⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndísꞌtiī ngaⁿꞌa nī Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel?
13 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní ꞌcai yiicú yā: Cuꞌneeⁿngaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
14 Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā n̄díiⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū? Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nanꞌguɛɛcúnée yā ꞌcai yā: Cuꞌneeⁿngaꞌá nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
15 Tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā chi nduuvi táaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌé yā, nꞌdɛɛchii sá Barrabás miiⁿ. Cuayiivi ní caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa chi ꞌcueⁿꞌé yā Jesús miiⁿ. Chꞌiinu chꞌeⁿꞌé yā Jesús miiⁿ ní ncaꞌa sa Jesús miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuꞌnééⁿngaꞌá yā.
16 Tuuꞌmi ní soldados romanos candɛ́ɛ sa Jesús vaacuyáāⁿ na cuarto yeⁿꞌe palacio miiⁿ chi nguuvi Pretorio, ní yaaꞌví yā tanáⁿꞌā soldados ní nduuvidaamá yā miiⁿ. 17 Ní sꞌnuúⁿ yā catecai morado cuáꞌāa Jesús miiⁿ. Ní sꞌnuúⁿ yā tiiⁿ Jesús miiⁿ ꞌáámá corona chi ndeenyú ndúúcū yaaⁿ. 18 Tuuꞌmi ní tucáꞌa yā ꞌcai yā: Cunduuchi nī nꞌdiī, Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel.
19 Ní chꞌeⁿꞌé yā tiíⁿ yā ndúúcū ꞌáámá taaⁿ nduu. Ní caꞌa nee dáiⁿ yā Jesús ní nchiīntiiꞌyá yā nanáaⁿ yā, ní diíⁿ yā honrar ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 20 Chꞌiinu chꞌiiⁿnyuⁿnéeⁿ yā yeⁿꞌe Jesús ꞌtííca, ndivíi yā catecai chi morada ní ꞌnuuⁿ ꞌnuūⁿ ntúuⁿ yā catecai maáⁿ yā. Cuayiivi tunꞌdáa yā Jesús ní sꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Sꞌnééⁿngaꞌá yā Jesús
21 ꞌÁámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Cirene chi nguuvi sa Simón, chí chiidá Alejandro ndúúcū Rufo, ndáa sa cheⁿꞌe sa cuɛɛti. Taachí choꞌo sa cyúúní miiⁿ, soldados a fuerza diꞌcuíítu yā saⁿꞌā chi candɛɛ sa cruz yeⁿꞌe Jesús miiⁿ.
22 Ní candɛ́ɛ yā Jesús ꞌáámá lado yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén na lugar chi nguuvi Gólgota chi neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudu yeⁿꞌe yú, Lugar ní ꞌIini Ngaꞌai Tiīíⁿ. 23 Ní caꞌá yā chí chiꞌi Jesús vino chi staⁿꞌa yā ndúúcū yaātā yaāa chi nguuvi mirra, naati Jesús nguɛ́ɛ́ chiꞌi yā. 24 Tuuꞌmi ní chiꞌneeⁿngaꞌá yā Jesús. Ní soldados ní tunꞌdáa yā suertes yeⁿꞌé yā ndúúcū na catecai Jesús miiⁿ, ní nꞌdiichí yā chɛɛ̄ chí candɛɛ̄ ꞌaama ꞌaama yā.
25 Nꞌgɛɛcú nuuⁿ yeⁿꞌē ngɛɛtiyaaⁿ miiⁿ taachí sꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 26 Ni sꞌnéeⁿ yā ꞌáámá letrero na tiīiⁿ cruz yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Ní letra chi cánéé nguūⁿ na tabla miiⁿ ní ngaⁿꞌā yeⁿꞌe nuūⁿndī yeⁿꞌe yā. Ní cánéé nguūⁿ chuū: Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel. 27 Dáámá ndúúcū Jesús sꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌuūvī sáⁿꞌā chí duucu. ꞌÁámá ní lado tá cuaacú yā táámá ní lado ta ꞌcueé yā. 28 ꞌTíícā ní chi cuaacu naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtíícā: Chídidúúchɛ́ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
29 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ngoꞌó yā nanááⁿ cruz miiⁿ cunncáā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē Jesús. Idiꞌnúⁿꞌu yā tiiⁿ yā ní cunncáa nꞌdai cheendi yā ní ngaⁿꞌa yā: Díí chí ndiītuūꞌví di yaācū ní nadacueéⁿ di chɛɛti ꞌiīnū nguuvi, 30 nadanguáⁿꞌāī maāⁿ di. Dii ní nchꞌeeⁿ di na cruz.
31 ꞌTiicá ntúūⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley duuchinéeⁿ yā Jesús. Ní ngaⁿꞌa yā nguaaⁿ maáⁿ yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nadinguáⁿꞌai yā táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ naati maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngíí nadinguáⁿꞌai yā maáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 32 Ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí Cristo miiⁿ snaaⁿ yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ nchꞌéeⁿ yā na cruz maaⁿ. Tuuꞌmi ní cuꞌtéénu yú. Ní ndíí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caꞌneeⁿngaꞌá yā daama ndúúcū Jesús miiⁿ ní cunncáā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā.
Jesús chꞌii yā
33 Taachí chii maⁿꞌa nguuvi miiⁿ chi maāíⁿ núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeeⁿdī ndii ná nꞌgɛɛcu ꞌíínú chiīnū. 34 ꞌĀā táánduū nꞌgɛɛcu ꞌiinu Jesús miiⁿ ní ꞌcai yiicú yā: Eloi, Eloi, ¿lama sabactani? (chí neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ nduudu yeⁿꞌē yú: Nꞌdií Ndyuūs yeⁿꞌé, nꞌdií Ndyuūs yeⁿꞌé, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi chí sꞌneé nī maaⁿ ꞌúú dámaáⁿ?)
35 Nꞌdúúꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snee yā miiⁿ ní chꞌiindiveéⁿ yā ní caⁿꞌa yā: ꞌCaandiveéⁿ nī, nꞌgaí yā yeⁿꞌe profeta Elías miiⁿ.
36 Ní ndaā ꞌáámá soldado ngeenu yā ní taachi chiītu ꞌáámá esponja yeⁿꞌe vinagre sꞌnéeⁿ yā esponja miiⁿ na ꞌáámá ndúú ní caꞌa yā chí chiꞌi Jesús. Ní caⁿꞌa yā: ꞌĀā canee rá yā. Nꞌdiichi yú nduuti chi ꞌáá chiī profeta Elías miiⁿ ní nádichꞌeēⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
37 Tuuꞌmi ní Jesús ꞌcai yiicú yā ní chꞌiī. 38 Ní cortinas yeⁿꞌe yaācū templo chiī ꞌuuvi taāⁿ, steēⁿ naavtáⁿꞌā ndíí cuááⁿ ꞌniiⁿnúⁿ ndíí cuááⁿ ndiiyā. 39 Ní ꞌáámá saⁿꞌā romano chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē cien soldados chééndii sa nanááⁿ Jesús miiⁿ. Taachí nꞌdiīchī sa ní chꞌiindiveēⁿ sa taacá ꞌcai Jesús ní taacá chꞌīi yā, soldado miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí sáⁿꞌa ꞌcūū ní Dáíyá Dendyuūs saⁿꞌā.
40 Snée ntúūⁿ nꞌduuvi nꞌdaataá nꞌgiinu yaⁿꞌai tá. Ní ndúúcū nꞌdaata sꞌeéⁿ mííⁿ canee ta María yeⁿꞌe yáāⁿ Magdala, ndúúcū tá María chi chɛɛcuú José ndúúcū Jacobo chí nguuvi Menor, ndúúcū nꞌdaataá chi nguuvi Salomé. 41 Nꞌdaata sꞌééⁿ ní canꞌdáa yā Jesús miiⁿ ní dichííꞌvɛ yā Jesús taachi cachiicá yā yáⁿꞌāa Galilea. Ní neené ꞌyaaⁿ ca nꞌdaataá snée yā miiⁿ, nꞌdaataá chí ngaⁿꞌa yā daama ndúúcū Jesús miiⁿ na yáāⁿ Jerusalén.
Chꞌiichí yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ
42 Taachí chiinū nguuvi miiⁿ chi viernes chí chꞌiindiyaáⁿ yā cáávā ꞌviicu pascua miiⁿ nguuvi chí cuuvi dɛɛvɛ nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, 43 ndaā José yeⁿꞌe yáāⁿ Arimatea. Saⁿꞌā miiⁿ ní saⁿꞌa chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe Junta Chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Ní cunee ngiinu sa nguuvi chi Ndyuūs ndaa yā ni ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā. Ní ndúúcū valor ndaā sa nanááⁿ gobernador Pilato miiⁿ. Ní caⁿꞌa sa Pilato miiⁿ chí ncaꞌa yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús. 44 Pilato miiⁿ ní cueⁿꞌe yiinú yā chí ꞌāā chꞌiī Jesús miiⁿ ní yaaꞌvi yā saⁿꞌā chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe soldados chi cuchii sa nanáaⁿ yā. Taachí ndaa sa ní ꞌiicu tiinguuneeⁿ yā saⁿꞌā: ¿ꞌÁá cuaacu chi chꞌiī Jesús? 45 Taachí soldado centurión miiⁿ ngaⁿꞌa sa chi cuaacu, tuuꞌmi ní Pilato miiⁿ caꞌa yā orden chi caꞌa sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ José miiⁿ. 46 Cuayiivi ní José cái sa ꞌáámá sábana chi fina ní nadīcheeⁿ sa cuerpo miiⁿ ní staꞌa sa ní chꞌɛɛ̄cū sa cuerpo miiⁿ ná sábana miiⁿ. Chꞌiinu maaⁿ ní sꞌnuūⁿ sa chɛɛti ꞌáámá yáinyāⁿ ní nííⁿnuúⁿ canee ꞌáámá tuūu chꞌɛɛtɛ́. Ní sꞌnuúⁿ yā tuūu chꞌɛɛtɛ cheendi yáinyāⁿ miiⁿ. 47 Tá María Magdalena ndúúcū María chi chɛɛcuú José cueⁿꞌé yā ní nꞌdiichí yā naachí chꞌɛɛ̄chi Jesús miiⁿ.