Jesús nanááⁿ gobernador Pilato
23
Tuuꞌmi ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní candɛɛ yā Jesús miiⁿ nanááⁿ gobernador Pilato. 2 Ní tucaꞌa yā caⁿꞌa yā nuuⁿndi yeⁿꞌē Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Inndaacá ꞌnū sáⁿꞌa ꞌcūū chi diiⁿ sa chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé ꞌnū. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe sa chí nadííꞌvɛ ꞌnū yeⁿꞌe yáⁿꞌāa emperador César tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌé nī. Ní sáⁿꞌa ꞌcūū ní ngaⁿꞌā sa chí maāⁿ sa chi Cristo, chí Rey yeⁿꞌé ꞌnū.3 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā Pilato miiⁿ ní itiinguunéeⁿ sa Jesús: ¿ꞌÁá diī chi Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ? Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Nꞌdiī ngaⁿꞌá cuaacú nī ti ꞌtíícā.
4 Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú nguɛ́ɛ́ inndaacá mar ꞌáámá nuuⁿndi yeⁿꞌe sáⁿꞌa ꞌcūū.
5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diitu nꞌdáí ꞌcai yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní idiiⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌgɛ́ɛ́cú cheendi yā nguaaⁿ maaⁿ yā ndúúcū chí ngiꞌcueeⁿ yā ní ngiꞌcueeⁿ yā nuuⁿmáⁿ yáⁿꞌāa Judea ndíí na yáⁿꞌāa yeⁿꞌē Galilea ndii ꞌmuuⁿ.
Jesús nanááⁿ rey Herodes
6 Tuuꞌmi ní Pilato, taachi chꞌiindiveéⁿ yā chi Jesús cheⁿꞌe yā ndii yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Galilea, ní ntiinguuneéⁿ yā Jesús nduuti chi yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Galilea. 7 Ní taachí Pilato chꞌiindiveeⁿ sa chi Jesús miiⁿ ní yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea yeⁿꞌe yáⁿꞌāa naachi rey Herodes ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā, Pilato miiⁿ ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā chi Jesús caⁿꞌa yā nanááⁿ rey Herodes tii canée yā na yáāⁿ Jerusalén nguuvi miiⁿ.
8 Taachí rey Herodes nꞌdííchi sa Jesús miiⁿ, neené yeenú sa ti ꞌāā ꞌnááⁿ nꞌdai tiempo néⁿꞌé sá snaaⁿ sa Jesús. Tí nééné nꞌdeēe ꞌnááⁿ chí chꞌiindiveeⁿ sa yeⁿꞌé yā ní canéé ngíínú sá chí snaaⁿ sa ꞌáámá vaadī nꞌgiinu chi diíⁿ Jesús miiⁿ. 9 Nééné nꞌdeēe ꞌnaaⁿ chí ntiingūūneeⁿ sa Jesús miiⁿ, naati nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús. 10 Tuuꞌmi ní miiⁿ canee ntuuⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū maestros chí ngiꞌcuéeⁿ ley miiⁿ chí nꞌdeēe ꞌnááⁿ nꞌdai ngaⁿꞌa yā chí nuuⁿndi yeⁿꞌē Jesús. 11 Tuuꞌmi ní Herodes ndúúcū soldados yeⁿꞌe yā chiꞌnuuⁿ yā ꞌáámá tiīnūuⁿ nꞌdáí tanꞌdúúcā catecai rey Jesús miiⁿ ní chiiⁿnyuⁿneeⁿ yā Jesús miiⁿ ní cunncáā caⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Cuayiivi ní dichoꞌo ntúuⁿ yā Jesús nanááⁿ Pilato miiⁿ. 12 Ndíí nguuvi miiⁿ tuuꞌmi ní Pilato ndúúcū Herodes naaⁿ nꞌdaá nꞌdai yā ndúúcū viꞌī ti cuááⁿ vmnaaⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí yā viꞌī.
Pilato ncaꞌa sa Jesús chí ꞌcuūvī
13 Tuuꞌmi ní Pilato nduuvidaamá yā chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿntyéⁿꞌe ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. 14 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī ní ndaá nī chi ꞌcúúⁿ nī sáⁿꞌa ꞌcūū chí diiⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌgɛɛtinéé ꞌdiīiⁿ yā ndúúcū chi ngiꞌcueeⁿ sa. Taachí intiinguuneéⁿ saⁿꞌā nanááⁿ ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ nindaācá mar ꞌáámá nuuⁿndi yeⁿꞌē sa chí ngaⁿꞌa ndísꞌtiī yeⁿꞌē sa. 15 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú rey Herodes miiⁿ ndaāca yā nuuⁿndi yeⁿꞌē sáⁿꞌa ꞌcūū chi canéé chí ꞌcuūvi sa ti Herodes ꞌāā dichoꞌó yā sáⁿꞌa ꞌcūū nanaáⁿ. Sáⁿꞌa ꞌcūū nguɛɛ diiⁿ sa nuuⁿndi chꞌɛɛtɛ chi ꞌcuūvi sa. 16 Maaⁿ ní diíⁿ ꞌcueⁿꞌé saⁿꞌā miiⁿ ní cuáyííví nꞌdɛɛchí saⁿꞌā.
17 Canéé ꞌáámá costumbre yeⁿꞌé nī chí gobernador canee chi nꞌdɛɛchi yā ꞌáámá preso ꞌviicu pascua ní gobernador Pilato miiⁿ ní canée yā diiⁿ yā ꞌtíícā. 18 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcai yā: Nꞌdɛɛchii nī saⁿꞌā chí ngúúví Barrabás. Ni ꞌāā ꞌcuuvi rá sáⁿꞌa ꞌcūū.
19 Barrabás miiⁿ canúúⁿ sá vácūū chi diiⁿ sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ní ꞌcuuⁿꞌmíⁿ yā contra yeⁿꞌe gobierno ní chꞌiīⁿꞌnuⁿ sa ꞌáámá tináⁿꞌā. 20 Gobernador Pilato miiⁿ ní neⁿꞌe sa nꞌdɛɛchi sa Jesús, ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ taama vmnéⁿꞌēe chi nꞌdɛɛchi sá Jesús. 21 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcai ntúuⁿ yā: Cuꞌnééⁿngaꞌá nī saⁿꞌā, cuꞌnééⁿngaꞌá nī saⁿꞌā.
22 Gobernador Pilato miiⁿ ní caⁿꞌa ntúuⁿ yā ndii chiiⁿ ndii ꞌíínú cuuvi: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā n̄dííⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū? ꞌÚú nguɛ́ɛ́ inndaācá mar ꞌáámá núúⁿndí chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌē sa chi ꞌcuūvi sa. ꞌÚú ní caꞌá orden chi chꞌeⁿꞌé yā sáⁿꞌa ꞌcūū ní nꞌdɛɛchí sáⁿꞌa ꞌcūū.
Sꞌnééⁿngaꞌá yā Jesús
23 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi canndīi cá yā ꞌcai yā chí chiica yā chí cuꞌneeⁿngáꞌāa Jesús miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ diituú nꞌdáí ca ꞌcai yā. 24 Tuuꞌmi ní gobernador Pilato miiⁿ ní caꞌa yā orden chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chí neⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 25 Ní nꞌdɛɛchi yā saⁿꞌā chi nguuvi Barrabás miiⁿ chi canúúⁿ vácūū. Sáⁿꞌā miiⁿ ní diiⁿ sa chi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Israel contra yeⁿꞌe gobierno ní ꞌniiⁿꞌnuⁿ sa ꞌáámá tináⁿꞌā. Sáⁿꞌa ꞌcūū chi chiica ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nꞌdɛɛchí yā saⁿꞌā. Ní ncaꞌa yā Jesús miiⁿ chí soldados cuꞌneeⁿngaꞌa sa tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
Yeⁿꞌē chí cuꞌneeⁿngaꞌá yā Jesús
26 Taachí cueⁿꞌe yā cuaaⁿ cyúúní miiⁿ ndúúcū Jesús miiⁿ, soldados staꞌá yā ꞌáámá saⁿꞌā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Cirene chi nguuvi sa Simón. Saⁿꞌā miiⁿ ní yúúní canuuⁿ sa chi cueⁿꞌe sa cuɛɛti. Soldados a fuerza diꞌcuíítu yā Simón miiⁿ chi candɛ́ɛ sa cruz yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ní cueⁿꞌe sa cuaaⁿ daami Jesús miiⁿ.
27 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ cueⁿꞌe yā nꞌdáa yā Jesús miiⁿ ndúúcū nꞌdaataá chí diituu ngɛɛcu yā ní yaꞌai yā cáávā Jesús miiⁿ. 28 Jesús miiⁿ ní chꞌíínu yā nꞌdaataá sꞌééⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā táⁿꞌā sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, daiya ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén, nguɛ́ɛ́ cuɛɛcú nī cáávā ꞌúú, naati cuɛɛcú nī cáávā maáⁿ nī ní caavā daiya nī. 29 Ti ndaá nguuvi chí caaⁿꞌmaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ ncuuvi daiya tá ní nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ ntaavi daiya tá ní nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ daiya tá chi caꞌa ta daiya tá chí chiicu? 30 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tucáꞌa yā caⁿꞌa yā ꞌtuucā: Díí yiīcū cunꞌdaá nduú nī vmnaaⁿ yeⁿꞌé ꞌnū. Caⁿꞌa ntúuⁿ yā chii yā yiīcū nꞌgaiyáā: Cunꞌdíí neeⁿ dí núsꞌuu. 31 Caati ndúúti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taaⁿ yā ꞌcaaca yā yáⁿꞌá cueeé chi tanꞌdúúcā ꞌúú, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ caniicu cá yā ꞌcaaca yā yáⁿꞌá chí cuuⁿmaⁿ chi tanꞌdúúcā ndísꞌtiī? ꞌTíícā ngaⁿꞌa Jesús.
32 Nguuvi miiⁿ ní candɛ́ɛ ntúuⁿ yā na ꞌuuvi saⁿꞌā chí nꞌgiiⁿꞌnuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌneeⁿngaꞌa yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ dáámá ndúúcū Jesús miiⁿ. 33 Taachí ndaa yā lugar yeⁿꞌē ꞌáámá yiīcū ꞌlííⁿ chí nguuvi Calavera, miiⁿya chiꞌnééⁿngaꞌa yā Jesús miiⁿ ndúúcū nduu ꞌuūví saⁿꞌā chi nꞌgiiⁿꞌnúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌáámá sa lado ta cuaacú Jesús miiⁿ, ni táámá sá lado tá ꞌcueé yā. 34 Tuuꞌmi ní taachi snée yā iꞌneeⁿngaꞌá yā, Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā: Nꞌdiī, Chiidá, nadichꞌɛɛcú nī yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌuuⁿ caati nguɛɛ déénu sá dɛꞌɛ̄ chi ꞌtúúcā idiiⁿ sa. Tuuꞌmi ní soldados tunꞌdáa sa suerte na catecai Jesús chí caꞌā sa ꞌáámá sá ndúúcū taama sa.
35 ꞌIiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén miiⁿ snée yā nꞌgiinu yā níícú ꞌiiⁿntyeⁿꞌē nꞌgiiⁿnyuⁿneéⁿ yā Jesús miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa yā ngii yā yeⁿꞌe Jesús: Sáⁿꞌa ꞌcūū ní nadanguáⁿꞌai sa tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ nadinguáⁿꞌai maāⁿ sa saⁿꞌā nduuti chi saⁿꞌā miiⁿ chi Cristo chi Ndyuūs dichoꞌó yā?
36 ꞌTiicá ntúūⁿ soldados nꞌgiiⁿnyuⁿneeⁿ sa Jesús miiⁿ. Cheⁿꞌe niiⁿnúⁿ yā ní caꞌa yā vinagre. 37 Ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Ndúúti chi díí chi Rey yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, nadanguáⁿꞌai maāⁿ di díí.
38 Ní canéé nguūⁿ na tiīⁿ cruz yeⁿꞌe Jesús miiⁿ nduudu griego ndúúcū nduudu latín ndúúcū nduudu hebreo, chí ngaⁿꞌa: Sáⁿꞌa ꞌcūū Rey yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe ndaata Israel.
39 ꞌÁámá chɛɛ saⁿꞌā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌē sa chi caꞌnééⁿngaꞌa yā ꞌáámá lado yeⁿꞌe Jesús cunncáā caⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Ndúúti chi dii chi Cristo miiⁿ nadinguáⁿꞌai di maaⁿ di ní nadinguáⁿꞌai ntuuⁿ di núsꞌuu. 40 Táámá saⁿꞌā chi cuꞌnééⁿngaꞌa yā táámá lado yeⁿꞌe Jesús ꞌcaaꞌva sa ndúúcū sáⁿꞌa ꞌcūū ní caⁿꞌa sa chii sa saⁿꞌā: Díí ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa di Ndyuūs? Dii ní dáámá condenado ndúúcū núsꞌuu. 41 Sꞌuúⁿ ní cuaacu nííⁿnyúⁿ nꞌgeenu yú ngii ti vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌē yú chi nadííꞌvɛ̄ yú nuuⁿndi yeⁿꞌe yú naati sáⁿꞌa ꞌcūū nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ nuuⁿndi diíⁿ sa.
42 Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús miiⁿ: Nꞌdiī, Jesús, nꞌgaacú nī yeⁿꞌē ꞌúú taachí ndaá nī naachi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē.
43 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií dii, ti maaⁿ ní cunee di nduucú na lugar chi nguuvi paraíso.
Jesús chꞌiī yā
44 Taachí chii maⁿꞌa nguuvi chii maāiⁿ núúⁿmáⁿ íⁿꞌyeeⁿdi ndíí taanduū nꞌgɛɛcu ꞌíínú chiīnū. 45 ꞌYáⁿꞌā ní nduuvi maāíⁿ ní cortina yeⁿꞌe yaācū templo ndaꞌai náávtáⁿꞌā. 46 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ꞌcai yā: Nꞌdiī, Chiidá, na taꞌá nī cuꞌneéⁿ espíritu yeⁿꞌé. Chꞌíínú caⁿꞌa yā chuū, ní Jesús chꞌīi yā.
47 Taachí saⁿꞌā chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe soldados romanos nꞌdiichi sa chí chꞌiī Jesús, tuuꞌmi ní caⁿꞌa sa: Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. Cuaacu nííⁿnyúⁿ sáⁿꞌa ꞌcūū saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌē sa.
48 Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cheⁿꞌe yā ní nꞌdiichi yā chí chiī, nguɛɛcundíi yā chꞌeⁿꞌe niiⁿnuⁿ yā taachi cueⁿꞌé yā vaacu yā. 49 Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdiichí yā Jesús miiⁿ, ndúúcū nꞌdaataá chí cheⁿꞌe ndúúcū Jesús miiⁿ ndii yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Galilea, chꞌɛɛtinéé yaⁿꞌai yā chꞌíínu yā denduꞌū chi ꞌtúúcā.
Chꞌiichi yā Jesús
50 Vɛ́ɛ́ ꞌáámá saⁿꞌā chí nꞌdai ní nꞌdaacā sa chi ngúúví sá José. Sáⁿꞌā miiⁿ ní saⁿꞌā chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé ꞌiiⁿntyéⁿꞌē chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. 51 Saⁿꞌā miiⁿ ní yeⁿꞌe yáāⁿ Arimatea chi yáⁿꞌāa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. Ní saⁿꞌā nguɛ́ɛ́ ndúúvídaama sa ndúúcū tanáⁿꞌā ꞌiiⁿntyeⁿꞌē ti nguɛ́ɛ́ canee yiinú sa ndúúcū chi diíⁿ yā. Tí saⁿꞌā miiⁿ canee ngíínú sá tiempo chi Ndyuūs ndaa yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 52 Ní cueⁿꞌe sa ndaa sa nanááⁿ gobernador Pilato ní chiica sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. 53 Cuayiivi taachi José ndivíi sa cuerpo yeⁿꞌe Jesús na cruz ní chꞌɛɛ̄cu sa áámá sábana na cuerpo yeⁿꞌe yā tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel ní chꞌiichi sa na ꞌáámá yáinyāⁿ ngai chi dinꞌdái yā chɛɛti yiivi yaava naachí mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nnúuⁿ yā. 54 Nguuvi miiⁿ ní nguuvi viernes chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiindiyaáⁿ yā tanducuéⁿꞌē cáávā ꞌviicu pascua ní cáávā nguuvi chi cuchiī chi sábado chi nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel.
55 Nꞌdaata sꞌeeⁿ chí canꞌdaa Jesús ndii na yáⁿꞌāa Galilea, cueⁿꞌe tá ní nꞌdiichi tá yáinyāⁿ ní táácā canuúⁿ cuerpo yeⁿꞌe Jesús. 56 Ní taachí nꞌdaataá sꞌeeⁿ ndaa tá vaacu tá, nꞌnuuⁿ tá perfumes ndúúcū pomadas chi nꞌdɛɛvɛ́ ngeeⁿ. Ní nguuvi cuayiivi, ní nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe yā.
