Jesús nanduuchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā
24
Nguuvi domingo chi maaⁿ ní nguuvi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌē ndɛɛtɛ, tyaaⁿ nꞌdáí cueⁿꞌe nꞌdaataá sꞌééⁿ ní cueⁿꞌe yā ndúúcū tanáⁿꞌā nꞌdaataá. Candɛ́ɛ yā especias chi dɛɛvɛ́ ngeéⁿ chí ꞌāā vɛ́ɛ́ yaáⁿ yā. 2 Taachí ndāa yā na yáinyāⁿ miiⁿ, ꞌāā ntɛ́ɛ́ tuūú chꞌɛɛtɛ́ miiⁿ na cheendi yáinyāⁿ ti caneé ꞌaama lado. 3 Tuuꞌmi ní taachí sndaa yā chɛɛti yáinyāⁿ miiⁿ, nguɛ́ɛ́ ndaacá yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús. 4 Taachí nꞌdiichí yā chuū, ní diiꞌyá yā chiī, tuuꞌmi ní neēéⁿ na ꞌuuvi saⁿꞌā ꞌdiituú yā ndúúcū catecai chi dɛɛvɛ́ ngii. 5 Ní nꞌdaataá sꞌeeⁿ diiꞌya nꞌdai yā chiī ní nꞌdiichí yā ndii na yáⁿꞌāa. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuví chí inꞌnuúⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi candúúchí yā yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā? 6 ꞌIiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ canée yā ꞌmuuⁿ. ꞌĀā nnduuchi yā nguaaⁿ tináⁿꞌā. Nꞌgáácú nī yeⁿꞌē nduudu chí caⁿꞌa yā taachi canée yā ndúúcu nī na yáⁿꞌāa Galilea taachí ꞌāā cuɛ́ɛ́ ꞌcuūvi yā. 7 Ní Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chiī yā ndísꞌtiī: ꞌÚú Saⁿꞌa chi Daiya Ndyuūs ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chí ncaꞌá yā ꞌúú taꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌúú; naati ndiichi ndii ꞌíínú nguuvi ꞌúú nduuchí yeⁿꞌe nguaaⁿ tinaⁿꞌā.8 Tuuꞌmi ní nꞌdaata sꞌeeⁿ nꞌgaacu tá yeⁿꞌē nduudu yeⁿꞌē Jesús miiⁿ.
9 Ní cueⁿꞌe tá yeⁿꞌe yáinyāⁿ ní cunaⁿꞌā ta ní caⁿꞌā tá chiī tá nduꞌu ndiicháámá apóstoles ndúúcū tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā miiⁿya. 10 Nꞌdaata sꞌeeⁿ chi caⁿꞌa ta chii tá apóstoles ní ta María yeⁿꞌe yáāⁿ Magdala, ndúúcū ta Juana, ndúúcū tá María chí chɛɛcuú Jacobo, ndúúcū tanáⁿꞌā nꞌdaata sꞌeeⁿ. 11 Apóstoles ní nadicadiinúúⁿ yā chi táⁿꞌā sꞌeeⁿ ní loca tá cáávā chi ngaⁿꞌa tá. Ní nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌē tá.
12 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní ncueeⁿ sa ní cueⁿꞌe sa ngéenū sa na yáinyāⁿ. Taachí ndaā sa, tuuꞌmi ní nꞌdiichi núúⁿ sa chɛɛti yaīnyāⁿ ní ꞌāā dámaāⁿ sábanas canee miiⁿ. Saⁿꞌā ní cueⁿꞌe yiinu sá yeⁿꞌe chi chóꞌōo ní cunaⁿꞌā sa na vaacu sa.
Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe sa cuaaⁿ cyúúní chí ngeⁿꞌe cuaaⁿ na yáāⁿ Emaús
13 Nguuvi mííⁿ nūuⁿ, ꞌuuvi saⁿꞌā sꞌeeⁿ cueⁿꞌé yā ꞌáámá yáāⁿ ꞌlííⁿ chí nguuvi Emaús chi canee taanduū ndiichúúví kilómetros yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén. 14 Ní taachí cueⁿꞌe yā cuaaⁿ cyúúní ní índeé yā yeⁿꞌe tanducueⁿꞌē denduꞌū chí chiī. 15 ꞌNááⁿ chí índeé yā ní itiinguuneeⁿ viꞌi yā, maaⁿ Jesús miiⁿ ndaa niiⁿnúⁿ yā ní cueⁿꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 16 Taachí nꞌdiichí yā Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ iintiinaaⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 17 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ índeé ndísꞌtiī? ¿Dɛꞌɛ̄ cuuví tátiī ndaachi yiinú nī?
18 Saⁿꞌā chi nguuvi Cleofas nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā. ¿ꞌÁá díí, ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā dii chi canuuⁿ di yúúní na yáāⁿ Jerusalén chi nguɛ́ɛ́ déénu di dɛꞌɛ́ chiī nguuvi sꞌeeⁿ na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ?
19 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ́ chiī yáāⁿ miiⁿya? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret, chi ꞌáámá saⁿꞌā profeta ní diíⁿ yā ꞌáámá ntiiⁿnyuⁿ nꞌdai ndúúcū poder. Ní diíⁿ yā nꞌdeee nꞌdáí vaadī nꞌgiinu ní ngaⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs nanááⁿ Ndyuūs ní nanááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 20 Chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿntyéⁿꞌē yeⁿꞌē yú tunꞌdáa nuuⁿndi yeⁿꞌe Jesús ní ncaꞌa yā Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní caⁿꞌa yā chí ꞌcuuvi yā. Níícú sꞌneeⁿngaꞌá yā Jesús. 21 Núsꞌuu ní snéé yúúní ꞌnū ní cunee ngiinú ꞌnū chí sáⁿꞌa ꞌcūū ní nadinguáⁿꞌai sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌé nación Israel chi nación yeⁿꞌé ꞌnū. Maaⁿ ní ꞌiīnū nguuvi chí chiī chuū. 22 Ní ná nꞌduuvi nꞌdaataá chí chiicá yā dáámá nduucú ꞌnū cheⁿꞌé yā tyaaⁿ na yáinyāⁿ ní cueⁿꞌe yíínú ꞌnū. 23 Ní ndaá yā nanaáⁿ ꞌnū ní caⁿꞌa yā chi nguɛ́ɛ́ ndaaca yā cuerpo yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. Ní nꞌdiichí yā nꞌduuvi ángeles chí caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí Jesús miiⁿ ꞌāā nduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā. 24 Ni cheⁿꞌé nꞌduuvi saⁿꞌā chi chiicá nduucú ꞌnū na yáinyāⁿ ní ndaāca sa tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa nꞌdaataá sꞌeeⁿ naati nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi sa Jesús.
25 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Dɛꞌɛ̄ chúúcā vaadicadíínūuⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī ndúúcū staava yeⁿꞌe nī chí chɛɛchi chí nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu nī tanducuéⁿꞌē chi caⁿꞌa saⁿꞌā profetas. 26 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi Cristo miiⁿ canéé chí ꞌcueenú yā cuuvi cosas chi ꞌtúúcā ní cuayiivi mííⁿ cunaⁿꞌá yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi?
27 Tucáꞌa Jesús caⁿꞌa yā yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs ndíí taachí dinguuⁿ Moisés ndúúcū chi dingúūⁿ nducyaaca profetas. Ní ngaⁿꞌa Jesús yeⁿꞌe chí dinguúⁿ yā yeⁿꞌē Cristo ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe chi canéé chi chóꞌōo yeⁿꞌé yā.
28 Tuuꞌmi ní taachi ndaá yā na yáāⁿ ꞌlííⁿ chi cueⁿꞌe yā, Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā chi candiicá ca yā. 29 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ diꞌcuíítu sa Jesús chi canee yā ndúúcū sa, ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Nꞌdiī cuneé nī nduucú ꞌnū, ti cuuvi chíinū yeⁿꞌe nī. ꞌĀā cuɛ́ɛ́ cuuvī ꞌdaꞌā. Tuuꞌmi ní Jesús cueⁿꞌe yā ndúúcū saⁿꞌā sꞌeeⁿ cuaaⁿ chɛɛti vaꞌāī ní canée yā ndúúcu sa. 30 Taachí Jesús miiⁿ vɛɛ yā na mesa ní cheꞌé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, tuuꞌmi ní staꞌá yā pan ní caⁿꞌanguaꞌá yā ní caꞌa yā gracias Ndyuūs caavā pan miiⁿ. Ní nꞌdee yā pan ní caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 31 Tuuꞌmi nūuⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ iintiinaaⁿ sa Jesús miiⁿ, naati Jesús ndaanaáⁿ yā yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌeeⁿ. 32 Ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa sa ngiī sa viꞌī: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ chicadiinuuⁿ yú na staava yeⁿꞌe yú chi yaꞌai taachi snúuⁿ yú yúúní taachí índeé yā ndúúcu yú, ní ngiꞌcueéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs sꞌuuúⁿ?
33 Hora mííⁿ nūuⁿ nducueeⁿ sa ní cunaⁿꞌá sa na yáāⁿ Jerusalén. Ní ndaaca sa nduꞌū ndiicháámá apóstoles ndúúvídaama yā ndúúcū tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā ndúúcu yā. 34 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ngaⁿꞌa yā nguaaⁿ maáⁿ yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ Jesús nduuchi yā nguaaⁿ tináⁿꞌā ní cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌe Simón.
35 Tuuꞌmi ní ꞌuuvi saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā táácā chiī yúúní chi cueⁿꞌe yā. Tiī ní iintiinaáⁿ Jesús miiⁿ taachí nꞌdeé yā pan.
Jesús cheꞌenaáⁿ yā yeⁿꞌe discípulos yeⁿꞌe yā
36 Taachí saⁿꞌa sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa sa chuū, Jesús miiⁿ ní cheⁿꞌe naáⁿ yā naavtaⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌá yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuuví ꞌdiīíⁿ ndúúcū ndísꞌtiī.
37 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diiꞌyá yā chiī ti nadicádíínuuⁿ yā chí nꞌdiichi yā ꞌaama espíritu. 38 Naati Jesús miiⁿ caⁿꞌá yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí diiꞌyá nī chiī? ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ꞌtíícā nadacádíínuuⁿ nī na staava yeⁿꞌe nī? 39 Cuinꞌdiichí nī taꞌá ndúúcū caꞌá. ꞌÚú maáⁿ chuū. Cuituuꞌví nī ꞌúú. Cuinꞌdiichí nī. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ ꞌaama espíritu tanꞌdúúcā chí nadacádíínuuⁿ nī. ꞌÁámá espíritu nguɛ́ɛ́ ꞌiini ní nguɛ́ɛ́ yuūtɛ̄ tanꞌdúúcā chi inaaⁿ ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ꞌúú.
40 Taachi Jesús caⁿꞌa yā nduudú ꞌcūū, chꞌiⁿꞌi yā taꞌa yā ndúúcū caꞌa yā. 41 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā ti yeenú nꞌdai yā ní ngeⁿꞌe yiinu yā. Ní cáávā chuū Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ ꞌmuuⁿ chi cheꞌe yú?
42 Tuuꞌmi ní caꞌa yā ꞌáámá tááⁿ ꞌyaācā ndúúcū ꞌaama taaⁿ vaꞌai ndiꞌi. 43 Cristo miiⁿ ní staꞌa yā ní cheꞌe yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 44 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndúúdú ꞌcūū caⁿꞌá taachi caneé ndúúcū ndísꞌtiī. Canéé chí cúúví cuaacu tanducuéⁿꞌē denduꞌū chi canéé nguūⁿ yeⁿꞌē ꞌúú na libro yeⁿꞌé Ndyuūs chi canéé nguūⁿ na ley yeⁿꞌē Moisés ndúúcū yeⁿꞌe profetas ndúúcū yeⁿꞌe salmos.
45 Tuuꞌmi ní Jesucristo diiⁿ yā chi tuumicadiinuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs. 46 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌTíícā canéé yeⁿꞌē ꞌúú chí Cristo ꞌúú. ꞌTíícā canee chi ꞌcueenú cuuvi ní ꞌcuūví. Ní nduuchí yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā ndii chíí ndii ꞌíínú nguuvi. 47 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ canéé chí caaⁿꞌmaⁿ yā nduudu miiⁿ chi ndaacadaami ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe yā vmnaaⁿ núúⁿmáⁿ na yáāⁿ ní Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌe yā cáávā chi duuchí. Ní vmnááⁿ vmnaaⁿ nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén. Cuayiivi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe núúⁿmáⁿ naciones yeⁿꞌe íⁿꞌyeeⁿdī. 48 Ndísꞌtiī ní cuuví nī testigos yeⁿꞌe chuū ti nꞌdiichí nī chuū ní canéé chí caaⁿꞌmáⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 49 Cuinꞌdiichí nī. ꞌÚú dichoꞌó Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs chi caⁿꞌā Chiidá chi ndaā nanááⁿ ndísꞌtiī. ꞌCuɛɛtinéé nuúⁿ nī na yáāⁿ Jerusalén ndíí chí ndaāca nī poder yeⁿꞌe Ndyuūs, poder chí cuchiī yeⁿꞌē cuaaⁿ ꞌnííⁿnúⁿ.
Jesús cunaⁿꞌa yā vaꞌai chɛɛti nguuvi
50 Cheⁿꞌe Jesús ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáāⁿ ꞌlííⁿ Betania ní diꞌviicú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 51 Taachí chꞌiinu diꞌviicú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, cueⁿꞌé yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cundaa yā vaꞌai chɛɛti nguuvi. 52 Cuayiivi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs ní cunaⁿꞌa ntuúⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén. Ní neené yeenu taavi yā. 53 Ní ꞌáámá chɛɛtinée yā na yaācū templo ní ngaⁿꞌá yā chí chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. Ní iꞌtéénu yā Ndyuūs. ꞌTíícā chiī.
