Cheēndáa yā aceite Jesús na yáāⁿ Betania
12
Níícú indaá cá taaⁿ jááⁿ nguuvi chi ndaa ꞌviicu yeⁿꞌē pascua. Ndaā Jesús yáāⁿ Betania naachi canee Lázaro, saⁿꞌā chi ꞌāā chꞌii ní nꞌduuchí ntuūⁿ Jesús miiⁿ saⁿꞌā yeⁿꞌe nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdii. 2 Ní miiⁿ caꞌa yā chi cheꞌe nguiīnū Jesús. Marta miiⁿ ní nꞌgii yā cuꞌu na mesa. Ní Lázaro miiⁿ vɛɛ sa ndúúcū Jesús na mesa. 3 Tuuꞌmi ní staꞌā María miiⁿ ꞌáámá libre yeⁿꞌē aceite perfume yeⁿꞌē nardo nūuⁿ chi yaⁿꞌai chiiꞌvɛ̄. Ní cheēndáa tá caꞌa Jesús miiⁿ. Ní ndúúcū yuūndū tiīⁿ tá miiⁿ nadɛɛvɛ tá caꞌā Jesús miiⁿ. Niicu nuuⁿmáⁿ chꞌɛɛtɛ chɛɛti vaꞌāī cheēⁿ perfume yeⁿꞌe aceite miiⁿ. 4 ꞌÁámá chɛ́ɛ́ discípulo yeⁿꞌé yā chi nguuvi Judas Iscariote chi daiya Simón chi saⁿꞌā chi canéé chí diíⁿ sa entregar Jesús, ngaⁿꞌa sa: 5 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ nꞌdiīcuī yú aceite ꞌcūū ndúúcū ndɛɛ̄chɛ̄ ciento caadi canéé ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichi centavo ní caꞌa yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā?
6 Ní caⁿꞌa sa chuū ní nguɛ́ɛ́ chi yaꞌāī sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachíī snée yā, naati cáávā chi duucu sa. Ní ndɛɛ̄ sa bolsa miiⁿ snúúⁿ tuūmī. 7 Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌā Jesús: ꞌĀā canéé ꞌnū tá, taachi nꞌdai tá chuū cáávā nguuvi chi caⁿꞌá ꞌcuɛɛchí. 8 Caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā ꞌāā canee núúⁿ nī nduucú yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ, naati ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ ꞌáámá cuneé núúⁿ nduucú nī.
Nduuvidaamá yā contra yeⁿꞌe Lázaro
9 Tuuꞌmí neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel tuumicadíínuuⁿ yā chi Jesús miiⁿ ní cunée yā na yáāⁿ Betania. Ní níndaá yā nguɛɛ cáávā damaāⁿ chi neⁿꞌe nꞌdiichí yā Jesús miiⁿ ti neⁿꞌe nꞌdiichí yā Lázaro, saⁿꞌā chi ꞌāā nꞌdii ní nduuchi. 10 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ nduuvidááma yā chi neⁿꞌé ꞌcaaⁿꞌnuⁿ ntúuⁿ yā Lázaro. 11 Ti nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ ngeⁿꞌe yā ní iꞌtéénu yā Jesús miiⁿ caavā Lázaro.
Jesús ndaá yā yáāⁿ Jerusalén lado yeⁿꞌe rey
12 Chi dɛɛvɛ táámá nguuvi ni neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā ꞌviicu taachi chꞌiindiveéⁿ yā chi Jesús miiⁿ ndaa yā Jerusalén. 13 Staꞌá yā nꞌduuvi tiicuáá yííⁿyúⁿ ní canꞌdaa yā Jesús. Ní ndaacá yā Jesús ní ꞌcaī yā: Hosanna. Nꞌdáí taavi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuchíi yā ndúúcū chi dúúchí Señor chi Rey yeⁿꞌē Israel ntúūⁿ.
14 Ní ndaācā Jesús ꞌaama burro ꞌlííⁿ ni canduú yā ꞌiiti tanꞌdúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā:
15 Táⁿꞌā daiya Sión nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa di. Nꞌdííchí dí, cuchii Rey yeⁿꞌē di. Canduú yā ꞌaama daiya burro.
16 Dɛꞌɛ ndúúcū chi ꞌtuucā nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúúⁿ yā discípulos yeⁿꞌé yā nguuvi miiⁿ. Taachi Jesús cánéé yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe yā nnꞌgaacú yā tanducuéⁿꞌē dɛꞌɛ̄ chi canee nguūⁿ yeⁿꞌé yā, ꞌíícú diíⁿ yā dɛꞌɛ̄ ndúꞌū chi ꞌtúúcā.
17 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi canée yā ndúúcū Jesús ngaⁿꞌa cuáácú yā: Taachí yaaꞌví yā Lázaro na yáinyāⁿ ní nnduuchi sa nguaaⁿ tinaⁿꞌā.
18 Cáávā chuū ní nꞌdaā ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ caati nꞌgiindiveéⁿ yā chi Jesús ní diíⁿ yā señal miiⁿ. 19 Saⁿꞌā fariseos ní ngaⁿꞌa sa nguaaⁿ maāⁿ sa: Inaaⁿ nī ti nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ idiiⁿ nī aprovechar yeⁿꞌe asunto ꞌcūū. Nꞌdííchí nī. Núúⁿmaⁿ iⁿꞌyeēⁿdi ní caⁿꞌā canꞌdáā Jesús.
Saⁿꞌā griegos inꞌnuúⁿ yā Jesús
20 ꞌIicu vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ griegos chí chɛɛ yā yeⁿꞌē ꞌviīcū miiⁿ ní diíⁿ yā adorar. 21 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌuúⁿ ndaá yā nanááⁿ Felipe yeⁿꞌē yáāⁿ Betsaida chi yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Galilea. Ní diꞌcuutú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Señor, neⁿꞌé ꞌnū nꞌdiichí ꞌnū Jesús.
22 Ndaā Felipe miiⁿ ni ngaⁿꞌa yā ngii yā chuū Andrés. Tuuꞌmi ní Andrés ndúúcū Felipe ngaⁿꞌa yā ngii yā Jesús. 23 Tuuꞌmi ní Jesús nanꞌguɛɛcutáⁿꞌa yā, ní ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Hora mííⁿ cuchiī taachi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs cánéé chi caⁿꞌá yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 24 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nduuti chi ꞌáámá trigo nguɛ́ɛ́ cuuvā na yáⁿꞌāa ní ꞌcuūvī damaāaⁿ canee. Naati ndúúti chi trigo ꞌcuūvī neené nꞌdeee nduuví trigo ꞌcúuⁿndī. 25 Duꞌu chí neⁿꞌe vida yeⁿꞌé yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nꞌdái yā vida yeⁿꞌe yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. 26 Duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichííꞌvɛ yā ꞌúú ní chii yā canꞌdaa yā ꞌúú, naachi ꞌúú chi caneé, mííⁿ ntúūⁿ snée ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichííꞌvɛ̄ ꞌúú. Nduuti ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichiiꞌvɛ́ yā ꞌúú, Chiidá ní diíⁿ yā honrar ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús yaaꞌví yā yeⁿꞌē vaadī nꞌgii yeⁿꞌé yā
27 Ní caⁿꞌa Jesús: Maaⁿ ní neené ndístaⁿꞌā alma yeⁿꞌé. ¿Dɛꞌɛ́ caāⁿꞌmaⁿ? Nꞌdiī Chiidá, ¿ꞌáá nadanguáⁿꞌai nī ꞌúú yeⁿꞌe hora ꞌcūū? Cáávā chuū chi cuchií hora ꞌcūū. 28 Nꞌdiī Chiidá, chꞌiⁿꞌi nī poder yeⁿꞌe chi duuchi yeⁿꞌé nī. Tuuꞌmi ní cuchii ꞌáámá nduudu yeⁿꞌē nanguuvi chi ngaⁿꞌa: ꞌÚú ní ꞌāā chꞌiⁿꞌi poder yeⁿꞌé ní cuuvi ꞌcuuⁿꞌmíⁿ poder yeⁿꞌé ntúuⁿ taama vmnéⁿꞌēe.
29 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi chinée yā miiⁿ ní chꞌiindiveéⁿ yā ꞌáámá nduudu ní ngaⁿꞌa yā: Daavi miiⁿ. Ta nꞌdúúvi yā ní ngaⁿꞌa yā: Angel yaaꞌví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
30 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā Jesús ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ndaā nduudu ꞌcūū caavā ꞌúú, ti cáávā ndísꞌtiī. 31 Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ chí diiⁿ juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Maaⁿ ní ꞌaama saⁿꞌā chi chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé iⁿꞌyeeⁿdi ꞌcūū ꞌcuɛɛcú yā cuaaⁿ chuvaꞌāī. 32 Ndúúti chi ꞌúú chí ncueéⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ꞌcūū tuuꞌmi candɛɛ́ nducyaacá yā nanáaⁿ ꞌúú.
33 Ní chuū ngaⁿꞌa Jesús ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌá yā dɛꞌɛ́ vaadī nꞌgii ꞌcuuví yā. 34 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ yeⁿꞌé yā: Núsꞌuū ní nꞌgiindiveéⁿ ꞌnū chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs chi Cristo cuneé yā cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. ¿Táácā chi ngaⁿꞌā dii, cánéé chí níncueeⁿ Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs? ¿Duꞌū chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs?
35 Tuuꞌmí ngaⁿꞌa Jesús ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌTɛ́ɛ́ nūuⁿ chi canéé chi dɛɛvɛ nanáaⁿ nī. Cúchiicá nī naachi canéé chi dɛɛvɛ neⁿꞌe chi canéé chi dɛɛvɛ nduucú nī, ní nguɛ́ɛ́ ndaā maāíⁿ naachí canée yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cachiicá yā na maāíⁿ nguɛ́ɛ́ deenú yā tií caⁿꞌa yā. 36 Naachi canéé chi dɛɛvɛ ndúúcu nī cuꞌtéénu nī chi dɛɛvɛ miiⁿ ní cuuvi daiya chi dɛɛvɛ ndísꞌtiī. Chuū caⁿꞌa Jesús, ní cueⁿꞌe yā ní canúúⁿ nꞌdeꞌei yā maáⁿ yā yeⁿꞌē ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ Israel sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā
37 Nééné chꞌiⁿꞌi Jesús señales denduꞌū nanáāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ naati nguɛ́ɛ́ chiꞌteenú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 38 ꞌIicu cuuví cuaacu chí caⁿꞌā saⁿꞌā profeta Isaías naachí canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā:
Señor, ¿duꞌū iꞌteenu chí ngaⁿꞌa yā? ¿Duꞌū nꞌdiichi chi nꞌgiⁿꞌi yā poder yeⁿꞌe Señor?
39 Cáávā chuū chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā chi táámá vmnéⁿꞌēe caⁿꞌa Isaías naachí ndii nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌtíícā:
40 Nanꞌgaadí yā nduutinaáⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diīⁿ chɛɛchí yā staava yeⁿꞌé yā, caati nguɛ́ɛ́ inaáⁿ yā ndúúcū nduutináaⁿ yā, ní nguɛ́ɛ́ deenú yā yeⁿꞌē staava yeⁿꞌé yā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuꞌtéénu yā, ni ꞌúú diyiicú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
41 Chuū caⁿꞌa Isaías miiⁿ taachí nꞌdiichi sa Dendyuūs ndúúcū poder yeⁿꞌé yā ní caⁿꞌa sa yeⁿꞌe yā ní ꞌāā dinguūⁿ sa yeⁿꞌē.
42 Caavā yeⁿꞌē nducuéⁿꞌē chuū nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgɛɛtɛ ca chiꞌtéénu yā Jesús naati nguɛ́ɛ́ ntumiiⁿnúⁿ yā chi chiꞌtéénu yā ti ꞌvaꞌa yā chi nanꞌdaa yā yaācū cáávā saⁿꞌā fariseos. 43 Caati neⁿꞌé ca yā honra yeⁿꞌe saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, nguɛ́ɛ́ ti honra yeⁿꞌē Dendyuūs miiⁿ.
Nduudu yeⁿꞌē Jesús diiⁿ juzgar saⁿꞌā sꞌeeⁿ
44 Naati Jesús ní caⁿꞌa yuudú yā: Duꞌū chi iꞌtéénu ꞌúú, nguɛ́ɛ́ ꞌúú iꞌtéénu yā ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. 45 Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inaaⁿ yā ꞌúú, inaaⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú. 46 ꞌÚú tanꞌdúúcā dɛɛvɛ ní ndaá iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní ꞌiicu nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cuꞌtéénu yā ꞌúú nguɛ́ɛ́ cunee yā ndúúcū maāíⁿ. 47 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌé, ꞌúú nguɛ́ɛ́ diíⁿ juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ. Caatí nguɛ́ɛ́ ndaá diíⁿ juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ti ndaá chi nadanguaⁿꞌáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdī. 48 Duꞌū chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌē ꞌúú, ní nguɛ́ɛ́ nꞌgúuⁿ yā nduudu yeⁿꞌé. Vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā juzgar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguuvi chi ꞌcuiinu iⁿꞌyeēⁿdī. 49 Caati ꞌúú nguɛ́ɛ́ ngaⁿꞌá yeⁿꞌe maáⁿ. Chiidá chi dichóꞌo yā ꞌúú, ꞌiiⁿꞌyāⁿ mííⁿ teé yā nduudu cuaacu chi ngaⁿꞌá ní yeⁿꞌē chi canéé chí caaⁿꞌmáⁿ. 50 ꞌÚú deenú chi cucáávā nduudu cuaacu yeⁿꞌé yā cúnduuchi yú cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. ꞌTíícā ngaⁿꞌā ꞌúú, tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa Chiidá ngii yā ꞌúú.