Jesús sndaa yā na yáāⁿ Jerusalén tanꞌdúúcā ꞌáámá rey
21
Taachi Jesús ndaa niiⁿnuúⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén ní ndaa yā ná yiīcū chi nguuvi Olivos chí yeⁿꞌē yáāⁿ ꞌlííⁿ chi nguuvi Betfagé, dichóꞌo yā na ꞌuūvī discípulos yeⁿꞌé yā. 2 Ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Cueⁿꞌe nī na yáāⁿ ꞌlííⁿ chi canéé niiⁿnuúⁿ. Miiⁿ ní ndaaca nī ꞌáámá burra chí nꞌdɛɛ̄chiichí tī ndúúcū daiya tī. Ndísꞌtiī ní nꞌdaatí nī ꞌiiti ní candɛ́ɛ nī ꞌiiti ꞌmuuⁿ. 3 Ní ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yaaꞌvi yā ndísꞌtiī yeⁿꞌe ꞌiiti miiⁿ, caaⁿꞌmaⁿ nī cuuvi nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti Señor yeⁿꞌe yú neⁿꞌe yā ꞌiiti miiⁿ. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ caama nadīchoꞌó yā ꞌiiti.
4 Tanducuéⁿꞌē ꞌtúúcā chiī ní ꞌiicu cuuví cuaacu chí caⁿꞌa profeta chi ndɛɛ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachí dinguúⁿ yā chuū na libro yeⁿꞌe Ndyuūs:
5 Cuuví nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Sión ꞌtíícā. Cunꞌdiichí nī, Rey yeⁿꞌe nī cuchií yā nanáaⁿ nī. Rey miiⁿ ní ndiicuúⁿ yā ní canduú yā burra ꞌlííⁿ. Ní burra ꞌlííⁿ ní daiya ꞌiitī chi candéé.
6 Discípulos cueⁿꞌe yā ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi Jesús miiⁿ dichóꞌo yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 7 Ní candɛɛ yā burra miiⁿ ndúúcū daiyá tī. Ní snꞌduú yā cotón yeⁿꞌé yā vmnááⁿ yeⁿꞌē burra ꞌlííⁿ. Ní Jesús miiⁿ ní canduú yā ꞌiiti. 8 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdeee nꞌdáí nꞌdoo yā cotón yeⁿꞌé yā cuaaⁿ cyúúní. Tanáⁿꞌa yā chꞌiica yā dúuⁿnɛ̄ yáⁿꞌá ní nꞌdoo yā cuaaⁿ cyúúní. 9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí cueⁿꞌe yā cuááⁿ vmnaaⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cueⁿꞌe yā cuaaⁿ dáámí yā tucáꞌa yā ꞌcai yiicú yā, ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Daiya rey David. Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuchii ndúúcū chi duuchi Señor miiⁿ. Dichꞌɛɛtɛ yú Ndyuūs chi snée ná vaꞌai chɛɛ̄tī nguuvi.
10 Taachí Jesús miiⁿ sndaa yā na yáāⁿ Jerusalén nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ tuumicadíínuuⁿ yā ní caⁿꞌa yā nguaaⁿ maaⁿ yā: ¿Duꞌu rá sáⁿꞌa ꞌcūū?
11 ꞌIiⁿꞌyāⁿ mííⁿ ngaⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū saⁿꞌa profeta Jesús chí cuchiī sá cuaaⁿ na yáāⁿ Nazaret yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea.
Jesús inadidɛɛvɛ́ yā yaācū templo
12 Jesús miiⁿ sndáa yā ná yaācū templo yeⁿꞌé Ndyuūs ní tunꞌdáa yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí inꞌdiicui yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngái yā na yaācū miiⁿ. Ní chɛɛcundaa yā mesas yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi n̄ꞌdáaⁿ yā tuūmī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní chɛɛcú yā sillas yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi inꞌdiicui yā ꞌyáádá palomas. 13 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Na libro yeⁿꞌe Ndyuūs naachi canéé nguūⁿ ꞌtúúcā ngaⁿꞌa: Váꞌai yeⁿꞌé canéé chi duuchi vaꞌai naachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā, naati ndísꞌtiī ní diíⁿ nī chí yiivi yáává yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi díduucu.
14 Ní chɛɛti yaācū miiⁿ ndaá nanááⁿ Jesús ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaā yóꞌōo, ní Jesús miiⁿ diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿꞌe nducyaaca yā. 15 Naati chiiduu nꞌgɛɛtɛ́ɛ̄ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley nduuvi taáⁿ yā taachí nꞌdiichi yā chi ꞌtíícā idiiⁿ Jesús miiⁿ ní chꞌiindiveéⁿ yā chuū. Ní saⁿꞌā dáꞌcaīyāa nꞌgai sa ní caⁿꞌa sa: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ saⁿꞌā chi Daiya rey David miiⁿ. 16 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: ¿ꞌÁá nꞌgiindiveéⁿ nī chí saⁿꞌā daꞌcaīyāa ngaⁿꞌā sa? Jesús caⁿꞌa yā: Nꞌgiindiveéⁿ. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ ndísꞌtiī Nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs naachi canéé nguūⁿ? Ní ngaⁿꞌa ꞌtúúcā:
ꞌĀā diiⁿ di chi daꞌcaīyaá ndúúcū dacuaꞌaá caata yā chi nꞌdaāca nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs.
17 Jesús ní nanꞌdaa yā yeⁿꞌe yaācū miiⁿ. Ní nanꞌdaa yā yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ní cueⁿꞌe yā na yáāⁿ ꞌlííⁿ chi nguuvi Betania. Ní mííⁿ canee yā nguīinū miiⁿ.
Jesús ngaⁿꞌa yā chi nguɛɛ nꞌdáacā yáⁿꞌá yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi chi nguɛ́ɛ́ nꞌguiꞌi yeⁿꞌē
18 Chídɛ́ɛ́vɛ́ táámá nguuvi, ní Jesús ndaa ntúuⁿ yā ná yáāⁿ miiⁿ ní chiī cuiicú yā. 19 Cuaaⁿ cyúúní ní nꞌdiichi yā ꞌáámá yáⁿꞌá yeⁿꞌe nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi niiⁿnuúⁿ cyúúní, ní cueⁿꞌe yā naachí cutáꞌa yā nꞌguiidīi miiⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ndaaca yā nꞌguiꞌi yeⁿꞌē, dámaāⁿ táꞌāa. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā yáⁿꞌá ꞌtúúcā: Dii yáⁿꞌá, ꞌāā ntɛ́ɛ́ nguɛɛcunéé ꞌcuūndī nꞌguiꞌi yeⁿꞌē di. Tuuꞌmí nūuⁿ yaⁿꞌá miiⁿ ntiꞌi. 20 Taachí discípulos nꞌdiichí yā chuū, ngeⁿꞌē yiinú yā yeⁿꞌē ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chi maāⁿnchɛɛtɛ́ nuūuⁿ ntiꞌi nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi?
21 Jesús nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, ndúúti chi ndísꞌtiī iꞌtéénu nī ní nguɛ́ɛ́ nꞌdeēe nadicádíínuuⁿ nī, nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ chuū cuuvi diíⁿ nī yeⁿꞌē nꞌguíídīi yaaⁿ nguuvi naati cuuvi diíⁿ nī ndúúcū yiīcū ꞌlííⁿ ꞌcūū chí caaⁿꞌmaⁿ nī cuuvi nī: Dii yiīcū, cuvíi dí ꞌmúúⁿ ní cueⁿꞌe di cundáá nuūⁿ di ná nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā, ní cuuvi. 22 Tanducuéⁿꞌē chi caaca nī naachí caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá nī, ndúúti chí cuꞌtéénu nī, ní ndaācā yeⁿꞌe nī.
Jesús ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā tanꞌdúúcā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē
23 Taachí Jesús miiⁿ ndaá yā chɛɛti yaācū templo miiⁿ, chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yaācū ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ taachí ngiꞌcueeⁿ yā, ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿Duꞌú ꞌííⁿntyeⁿꞌē ngaⁿꞌa yā chi ꞌtúúcā idiíⁿ nī? ¿Duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ tee yā poder chi caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī ꞌtúúcā?
24 Nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú ntúūⁿ ní intiinguuneéⁿ ndísꞌtiī. Nduuti chi nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa nī yeⁿꞌé, tuuꞌmi ní cuuví ndísꞌtiī duꞌú ꞌiiⁿntyeⁿꞌē tee yā poder ꞌúú chi idiíⁿ dendúꞌu chuū. 25 Yeⁿꞌē chí chɛɛdinúuⁿnīⁿ Juan, ¿tií chiīcā? ¿ꞌÁá yeⁿꞌe Ndyuūs chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi o yeⁿꞌe saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū? Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndeé yā nguááⁿ maáⁿ yā ní caⁿꞌa yā: Nduuti chi caaⁿꞌmaⁿ yú chi yeⁿꞌē nanguuvi, tuuꞌmi ní Jesús caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā sꞌuūuⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvíī chi nguɛ́ɛ́ sꞌteenu nī yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌa Juan miiⁿ? 26 Ní nduuti chi caaⁿꞌmaⁿ yú chi yeⁿꞌe saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ꞌvaꞌa yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ ti nducyaaca yā ní déénu yā chi Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ ní ꞌaama profeta yeⁿꞌé Ndyuūs.
27 Ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ déénu ꞌnū. Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa ntúuⁿ yā: ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ cuuví ndísꞌtiī duꞌu ꞌííⁿntyeⁿꞌē tee yā poder ꞌúú chí idiíⁿ chuū.
ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌē ꞌuuví daiya yā
28 Jesús caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ inadacadiinúúⁿ ndísꞌtiī yeⁿꞌe chuū? Caⁿꞌá caaⁿꞌmáⁿ ndúúcū ndísꞌtiī yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā chi vɛ́ɛ́ ꞌuūvī daiya sa. Ndaā sa nanááⁿ ꞌáámá daiya sa ní caⁿꞌa sa: Díí daiyá, cuéⁿꞌé di ní diiⁿ dí ntiiⁿnyuⁿ naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas yeⁿꞌé. 29 Daiya sa ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa: Nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé. Chꞌiinu maaⁿ ní nadicádíínuuⁿ sa chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā diiⁿ sa ní cuéⁿꞌe sa diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ. 30 Ní cueⁿꞌe ntúuⁿ saⁿꞌā miiⁿ ní yaaꞌvi sa táámá daiya sa, ni ꞌtiicá ntúūⁿ caⁿꞌa sa chii sa daiya sa. Ní daiya sa mííⁿ nánꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa ní caⁿꞌa sa: ꞌTíícā, nꞌdiī chiidá, caⁿꞌá. Naati nguɛ́ɛ́ cueⁿꞌe sa diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ. 31 ¿Dɛꞌɛ̄ inadicadiinuuⁿ ndísꞌtiī? Naachi ꞌuūvī daiya yā ¿chɛɛ chí diīiⁿ tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe chiidá yā? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā chi yaaꞌví yā vmnaaⁿ. Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí innꞌguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū nꞌdaataá chi vɛ́ɛ́ cá saⁿꞌā yeⁿꞌe tá caⁿꞌá yā vmnaaⁿ yeⁿꞌé nī naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 32 Ti Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ ndaā sa vmnááⁿ ndísꞌtiī. Chiica sá na ꞌáámá yúúní cuaacu ní ngaⁿꞌa sa yeⁿꞌe yúúní cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu nī yeⁿꞌē sa. Naati saⁿꞌā publicanos chí innꞌguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū nꞌdaataá chi vɛ́ɛ́ saⁿꞌā sꞌee ndúúcu tá sꞌtéénu yā nduudu yeⁿꞌe sa. Ndísꞌtiī, taachí nꞌdiichí nī chuū chí ꞌāā diiⁿ Juan, nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí nī yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé nī ní nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu nī chiiⁿ chi ngaⁿꞌa Juan miiⁿ.
ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛɛ nꞌdáácā idiiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ
33 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa Jesús: ꞌCaandiveéⁿ nī táámá ejemplo chi ꞌtɛɛ nguɛɛ dáámá. Canéé ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā ní chiīnu yā diiꞌyu yeⁿꞌe uvas na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. Ní dinꞌdái yā ꞌáámá cheeⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌá ꞌlííⁿ núúⁿmáⁿ cuaaⁿ ꞌdiituú. Dinꞌdái yā ꞌaama tanque naachi cuuví tunꞌdáa yā nuūⁿnīⁿ yeⁿꞌe uvas miiⁿ. Ní dinꞌdái yā ꞌáámá torre nguaaⁿ diiꞌyu uvas naachi mozos yeⁿꞌe yā ꞌcuɛɛtinéeⁿ sa diiⁿ sa cuidado nꞌguiꞌi uvas miiⁿ. Dueño miiⁿ caꞌa yā yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ní cueⁿꞌe yā táámá país. 34 Taachí snuū caꞌa yeⁿꞌē tiempo yeⁿꞌe nꞌguiꞌi uvas miiⁿ chí túúmá yā, dueño dichoꞌó yā mozos yeⁿꞌe yā chí saⁿꞌā sꞌeeⁿ ncaꞌa sa nꞌguiꞌi uvas yeⁿꞌe yáⁿꞌāa, parte yeⁿꞌe nꞌguiꞌi chi tuneeⁿ dueño. 35 Saⁿꞌā chí diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa miiⁿ staꞌa sa mozos. ꞌÁámá ní chꞌeⁿꞌe sa, táámá ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa ní táámá ní chiītuu sa. 36 Dueño miiⁿ dichoꞌó yā taandúú ꞌuūvī mozos, ꞌāā viꞌí mozos chí cheⁿꞌē vmnaaⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ diiⁿ sa ndúúcū mozos.
37 Cuayiivi mííⁿ dichóꞌo yā daiya yā ti dueño miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā: Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní diiⁿ sa honrar daiyá. 38 Taachí saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ nꞌdiichi sa daiya dueño miiⁿ, caⁿꞌa sa nguááⁿ maaⁿ sa: Sáⁿꞌa ꞌtīī chi cuuví yeⁿꞌē sa yáⁿꞌāa ꞌcūū. ꞌCaaⁿꞌnuⁿ yú sáⁿꞌā miiⁿ ní ndúúcū chi vɛ́ɛ́ naaⁿ chi cuuví yeⁿꞌē sa ní cuuví yeⁿꞌē yú. 39 Ní staꞌā sa daiya dueño miiⁿ ní tunꞌdaa sa saⁿꞌā ꞌáámá lado yeⁿꞌe chéēⁿ yeⁿꞌe dííꞌyú uvas miiⁿ ní chꞌiiⁿꞌnuⁿ sa saⁿꞌā.
40 Taachí ndaā dueño yeⁿꞌe dííꞌyú uvas ¿dɛꞌɛ̄ diíⁿ yā ndúúcū saⁿꞌā chí ídiīiⁿ ntííⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa yeⁿꞌé ya?
41 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Dueño miiⁿ ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā chi cúúncheeⁿ sa diiⁿ sa. Ní caꞌá yā yáⁿꞌāa yēⁿꞌe yā naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ na yáⁿꞌāa miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ntée yā uvas chí tuneéⁿ yā na tiempo yeⁿꞌē nꞌguiꞌi.
42 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeēⁿ ndísꞌtiī naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs chí ngaⁿꞌa ꞌtúúcā:
Tuūu chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idinꞌdái yā vaꞌai staꞌá yā ní chꞌɛɛ̄cú yā ꞌáámá lado ti nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā. Tuūú ꞌcūū tuūú chꞌɛɛtɛ ní dichííꞌvɛ̄ ca ní canéé tuūu chꞌɛɛtɛ́ esquina yeⁿꞌé vaꞌāī. Chuū ní Señor Ndyuūs diíⁿ yā. Chuū ní ꞌáámá chí ngeⁿꞌe yiinu yú taachí inaaⁿ yú yeⁿꞌē.
43 Chííⁿ chí ꞌtúúcā ngaꞌá ngií ndísꞌtiī, chí naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā divíi yā yeⁿꞌē ndísꞌtiī ní caꞌá yā táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caꞌá yā nꞌguiꞌi chí tuneeⁿ lado yeⁿꞌé Ndyuūs. 44 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cunꞌdáá nduú yā vmnaaⁿ na tuūu ꞌcúū ní caātū ꞌííní yeⁿꞌe yā. Naati ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cunꞌdáá nduūu tuūu ꞌcúū vmnaaⁿ yeⁿꞌe yā, ꞌcuíínú ndúúví yuūni yā.
45 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chꞌiindiveéⁿ yā chuū, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tuumicadíínuuⁿ yā chi yeⁿꞌé yā ngaⁿꞌa Jesús miiⁿ. 46 Nadicádíínuuⁿ yā taācā chi cutaꞌá yā Jesús miiⁿ naatí ꞌvaꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ iꞌtéénu yā Jesús miiⁿ tanꞌdúúcā chi ꞌáámá profeta chí ngaⁿꞌa nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs.