Ejemplo yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ
20
Caⁿꞌa Jesús: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌáámá dueño chi vɛ́ɛ́ yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. Dueño miiⁿ ní canꞌdáa yā cuaaⁿ ná nguɛɛtiyaaⁿ chí inꞌnuuⁿ yā mozos chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas yeⁿꞌé yā. 2 Ní indeé yā ndúúcū mozos taaca chi nadííꞌvɛ yā mozos. Ní caⁿꞌa yā chi caꞌa yā ꞌaama caadi plata nguuvi miiⁿ ní dichoꞌó yā mozos miiⁿ chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas yeⁿꞌé yā. 3 Dueño miiⁿ canꞌdáa yā na vaacu yā taandúú cuááⁿ nááⁿ nꞌgɛɛcú nuuuⁿ nguɛɛtiyaaⁿ ní cuéⁿꞌe yā cuaaⁿ niiꞌvɛ̄ɛ̄ ní nꞌdiichi yā ta nꞌduuvi sáⁿꞌā chi snée sa chi nguɛ́ɛ́ ndaācā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe sa. 4 Ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, cuéⁿꞌe nī diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas yeⁿꞌé. ꞌÚú ní nadííꞌvɛ́ ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chí tuumicadiinúúⁿ chí nꞌdaācā. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe sa diiⁿ sa ntiiⁿnyúⁿ miiⁿ. 5 Ní canꞌdáá ntuuⁿ yā taandúú cuááⁿ naaⁿ ingyáⁿꞌā. ꞌTiicá ntúūⁿ cunꞌdaa yā táánduu cuaaⁿ nááⁿ nꞌgɛɛcú ꞌíínú chiīnū, ꞌtiicá ntúūⁿ diíⁿ yā nꞌnuúⁿ yā mozos chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ. 6 Ní taandúū nꞌgɛɛcu juⁿꞌu chiīnū cueⁿꞌe ntúuⁿ yā ní ndaācá yā taanduu ꞌuuvi saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ índaācā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe sā. Ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ndísꞌtiī snée nī ꞌmuuⁿ ní núúⁿmáⁿ nguuvi chi nguɛ́ɛ́ ntiiⁿnyuⁿ chi idiíⁿ nī? 7 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ caⁿꞌa sa: Ti mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ tee yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé ꞌnū. Dueño miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, cueⁿꞌé nī diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas yeⁿꞌé ní nadiiꞌvɛ́ ndísꞌtiī tanꞌdúúcā chi ituumicádiīnúúⁿ chi nꞌdaācā. 8 Taachí cueⁿꞌe yā ꞌyáⁿꞌāa, dueño miiⁿ naachí vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe mozos: ꞌCuai dí mozos ní nadííꞌvɛ̄ di mozos chi ndaa sa cuayiivi. ꞌCuiinu maaⁿ ní nadííꞌvɛ̄ di mozos chi ndaa sā cuayiivi. ꞌCuiinu maaⁿ ní nadííꞌvɛ̄ di mozos chi ndaa sā cuayiivi ꞌtɛɛ ꞌtɛ́ɛ́. ꞌCuiinu maaⁿ ní nadííꞌvɛ̄ di mozos chi ndaa sā vmnaaⁿ. 9 Ndaa mozos chi cheⁿꞌe sā na ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ taanduu na nꞌgɛɛcú juⁿꞌu chiīnū ní nadííꞌvɛ̄ sa mozos. ꞌÁámá ꞌáámá sā ndaāca sā ꞌáámá caadi plata yeⁿꞌé sā. 10 Taachí ndaa mozos chi cheⁿꞌe sā vmnaaⁿ ná ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ, nadacádiinuuⁿ sā nꞌdeēe cá tuūmī ndaāca sā. Mozos ntúūⁿ ndaāca sā ꞌáámá caadi tuūmī yeⁿꞌe sā. 11 Taachí nadííꞌvɛ sā mozos ní neené nꞌdeee caⁿꞌa mozos yeⁿꞌe dueño yeⁿꞌe naachi vɛ́ɛ́ dííꞌyú uvas miiⁿ. 12 Mozos ní caⁿꞌa sa: Sáⁿꞌa sꞌtīī ti ꞌāā ꞌai chiīnū ndaā sa ní ꞌáámá hora nūuⁿ diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ ní dáámá nūuⁿ nadííꞌvɛ nī sáⁿꞌa sꞌtīī ndúúcū núsꞌuū. Núsꞌuū ní diíⁿ ꞌnū ntiiⁿnyuⁿ ní chꞌɛɛtinée ꞌnū na ꞌyáⁿꞌā. 13 Dueño miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌá yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌáámá chɛɛ mozos: Ndísꞌtiī saⁿꞌā chí nꞌdai nduucú, nguɛ́ɛ́ nduuví taaⁿ di nduucú. Nguɛ́ɛ́ cunncáā idiíⁿ nduucú ndísꞌtiī. ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ndeé ndúúcu nī chí nadiiꞌvɛ́ ndísꞌtiī ꞌáámá caadi plata ní ꞌāā canéé yiinú nī? 14 Cutaꞌá nī chí tunééⁿ ndisꞌtiī ní cunaⁿꞌa nī. ꞌÚú ní nadicádiīnúúⁿ chí nadiiꞌvɛ́ mozos chí ndaā sa cuayiivi tanꞌdúúcā chí nadiiꞌvɛ́ ndísꞌtiī. 15 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ ꞌúú tanꞌdúúcā chi neⁿꞌé ndúúcū tuūmī yeⁿꞌé? ¿ꞌÁá ngíí nguee nī ti ꞌúú ní nꞌdaí? 16 ꞌTúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé cuááⁿ vmnááⁿ ꞌcuɛɛtinée yā ndii cuaaⁿ cuayiivi. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snéé cuayiivi ní ꞌcuɛɛtinée yā cuáaⁿ vmnaaⁿ ti nééné ꞌyaaⁿ nꞌdeeé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcai Ndyuūs naati duuꞌvīi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndɛɛvɛ Ndyuūs.Jesús ngaⁿꞌa ntuuⁿ yā yeⁿꞌē chí ꞌcuūvi yā
17 Jesús cuchɛɛ yā na yáāⁿ Jerusalén ní cueⁿꞌé yā ndúúcū nduꞌū ndiichúúví discípulos yeⁿꞌé yā ꞌáámá lado. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos taachi ngiicá yā: 18 Ndísꞌtiī ní maaⁿ ní cuchɛɛ yú na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. ꞌÚú chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ncaꞌá yā ꞌúú táꞌāa chiiduú nꞌgɛɛtɛ́ ndúúcū maestros chí ngiꞌcueeⁿ ley. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní diíⁿ yā condenar ꞌúú ní ꞌcuūví. 19 Ní ncaꞌa yā ꞌúú taꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ndaata yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌcááⁿnyuⁿneeⁿ yā ꞌúú ní ꞌcueⁿꞌe yā ꞌúú ní cuꞌneeⁿngaꞌá yā ꞌúú. Ní ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs miiⁿ nanduuchí ndiichi ndii ꞌíínú nguuvi yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā.
Chí chɛɛcu Jacobo ndúúcū Juan chiica tá yeⁿꞌē ꞌáámá naaⁿ
20 Tuuꞌmi ní ndaā nꞌdaataá yeⁿꞌe saⁿꞌā Zebedeo nanááⁿ Jesús miiⁿ ndúúcū daiya tá ní chiintiiꞌya tá nanááⁿ Jesús miiⁿ ní dichꞌɛɛtɛ tá ꞌyā ní chiica ta ꞌáámá favor. 21 Jesús ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛ́ꞌɛ neⁿꞌē di? Táⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa tá: Taachí ndaa di naachí caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ di, caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyuⁿ di chi ndúú ꞌuūvī saⁿꞌā daiyá ꞌcuɛɛtɛ sa ꞌdiituu dí, ꞌaama sa ní lado tá cuaacu di ní taama sa ní lado tá ꞌcuée di.
22 Tuuꞌmi ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nguɛ́ɛ́ déénu nī dɛꞌɛ̄ chi ngiica nī. ¿ꞌÁá cuuvi diiⁿ nī chí cúꞌu nuúⁿ nī yeⁿꞌe chi nꞌgeeⁿ yeⁿꞌe vaso chi yeⁿꞌē chi ꞌcueenú cuuvi? ¿ꞌÁá cuuvi cutaꞌá nī maaⁿ ngɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ chi cutaꞌá? Juan ndúúcū Jacobo miiⁿ ní ngaⁿꞌa yā chi cuuvi diíⁿ yā. 23 Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ canéé chí cuꞌú nī yeⁿꞌe vaso yeⁿꞌé yeⁿꞌe chi ꞌcueenú cuuvi ní canéé chí cutaꞌá nī chí chɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ chi ꞌúú itaꞌá. Naati nguɛ́ɛ́ tunééⁿ ꞌúú chí caꞌá duꞌū chi ꞌcuundi lado tá cuaācú o lado tá ꞌcuēe. Lugar ꞌcūū ní Ndyuūs caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs ꞌcuundiyaáⁿ yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
24 Taachí nduꞌu ndííchí discípulos chꞌiindiveéⁿ yā chuū, nduuvi taáⁿ yā yeⁿꞌe nduu ꞌuūvi discípulos chí daiya saⁿꞌā Zebedeo. 25 Tuuꞌmi ní Jesús yaaꞌví yā discípulos ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌĀā deenu ndísꞌtiī chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe naciones chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ vɛɛ poder yeⁿꞌé yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe naciones yeⁿꞌé yā. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgɛɛtɛ cá yeⁿꞌē naciones ní ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe tanáⁿꞌa yā. 26 Naati nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā cuuvi nguaaⁿ ndisꞌtiī. Saⁿꞌā chí neⁿꞌe sa cúúví chꞌɛɛtɛ sa nguaaⁿ ndísꞌtiī canéé chí dichííꞌvɛ sa ndísꞌtiī. 27 Saⁿꞌā chi neⁿꞌe sa cūnee cuaaⁿ vmnaaⁿ ca yeⁿꞌe ndísꞌtiī canéé chí dichííꞌvɛ ca sa ndísꞌtiī. 28 Naati Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ndaā sa chi ꞌííⁿꞌyāⁿ dichííꞌvɛ yā saⁿꞌā ti maāⁿ sa dichííꞌvɛ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní chi caꞌa sa vida yeⁿꞌē maaⁿ sa tanꞌdúúcā chi precio yeⁿꞌē nuuⁿndi cáávā chi nadanguaⁿꞌai yā ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
ꞌUūvī chi ngueenááⁿ nduūvā yeⁿꞌē sa
29 Taachí Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā canꞌdaa yā yeⁿꞌe yáāⁿ Jericó nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ canꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 30 ꞌUuvi saⁿꞌā chi ngueenááⁿ chi vɛɛ̄tɛ sa niiⁿnuúⁿ cyúúní taachí chꞌiindiveeⁿ sa chi Jesús choꞌó yā miiⁿ, ꞌcai yiicú sa ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiī Señor, Daiya David, nneé yaꞌai ꞌiinu nī núsꞌuu.
31 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yaaꞌvi neeⁿ yā saⁿꞌa sꞌeeⁿ chi cunēē ꞌdiiiⁿ cheendi sa naati saⁿꞌa sꞌeeⁿ ní nꞌgaī yiicú cá sa: Nꞌdii Señor, Daiya David, nnéé yaꞌāī ꞌiinu nī núsꞌuu.
32 Jesús miiⁿ cheendii yā ní ꞌcai yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌé nī chi ꞌúú diíⁿ ndúúcu nī?
33 Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiī Señor, diíⁿ nī chí snaaⁿ ꞌnū.
34 Tuuꞌmi ní Jesús, Daiya David, nnéé yaꞌai ꞌíínu yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní tuuꞌví yā nduutináaⁿ sa. Ní hora mííⁿ nūuⁿ nduutináaⁿ sa nnguaaⁿ ní chiī snaaⁿ sa. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús.