Ejemplo yeⁿꞌē nꞌdaataa nguáꞌāa chi cueⁿꞌe tá nanaaⁿ juez ndúúcū ꞌáámá asunto
18
Jesús caⁿꞌa yā ꞌaama ejemplo chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ daama yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ canéé chi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā cuéⁿꞌé daāⁿmaⁿ nguɛ́ɛ́ ndúúcū vaadī ꞌdaanꞌdi. 2 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ejemplo ꞌcūū: Canéé ꞌáámá juez na ꞌaama yáāⁿ chí nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌa sa Dendyuūs. Ní ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idiiⁿ rá yā respetar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā asuntos yeⁿꞌe yā. 3 Canéé ntúūⁿ na yáāⁿ miiⁿ ꞌáámá nꞌdaataa nguáꞌāa chi ndaa yā nguuvi nguuvi nanááⁿ juez miiⁿ ní ngiica tá justicia juez yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taaⁿ ndúúcu tá. 4 Juez miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿ yā ꞌnaaⁿ tiempo naati cuayiivi nadicádiinuuⁿ yā: ꞌÁárá chi nguɛ́ɛ́ ꞌvaꞌá Dendyuūs ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idiiⁿ rá respetar ꞌiiⁿꞌyāⁿ, 5 naati nꞌdaata nguáꞌāa ꞌcūū nééné ididúꞌū ta ꞌúú ní maaⁿ ní caⁿꞌá diíⁿ nꞌdaacā ndúúcū tá chi ꞌāā ntɛ́ɛ́ candiī tá dindúꞌu ta ti ꞌcuiinu paciencia yeⁿꞌé.
6 Naati Señor miiⁿ caⁿꞌa yā: ꞌCaandiveéⁿ nī chi ngaⁿꞌā juez chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā táácā idiíⁿ yā. 7 ¿ꞌÁá Ndyuūs nguɛɛ nnee ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndɛɛvɛ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá yā ndii nguuvi ndíí nꞌgaaⁿ ní Ndyuūs diíⁿ yā castigar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndɛɛvɛ yā? ¿ꞌÁá cuuvi ꞌnaaⁿ Ndyuūs chi cunnee yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ? Nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. 8 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi Ndyuūs maaⁿ nchꞌɛɛtɛ́ nadanguáⁿꞌai yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Naati taachi ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ndaá, ¿ꞌáá nndaaca ntuúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā Ndyuūs ná iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū?
Saⁿꞌā fariseo ndúúcu saⁿꞌā chí ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa
9 Jesús caⁿꞌa yā ejemplo ꞌcūū chi ꞌtɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ dáámá caava nꞌdúúví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí idinꞌgɛɛtɛ́ maáⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā respetar tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní caⁿꞌa yā: 10 Na ꞌúúví saⁿꞌā cheⁿꞌe sa yáacū templo chí caaⁿꞌmaⁿnguaꞌā sa. ꞌAama sa ní saⁿꞌā fariseo, taama sa ní saⁿꞌā chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa. 11 Saⁿꞌā fariseo chí ndii sa ní ꞌtúúcā caⁿꞌanguaꞌa sa: Nꞌdií Señor, nteé gracias nꞌdiī ti ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā tanáⁿꞌā saⁿꞌa ꞌcūū. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ ididuucú, nguɛ́ɛ́ yáádííꞌyā ꞌúú, nguɛ́ɛ́ caⁿꞌá ndúúcū taama nꞌdaataá chi nguɛɛ nꞌdaataá yeⁿꞌé, nguɛ́ɛ́ idiíⁿ tanꞌdúúcā chí idiíⁿ saⁿꞌa ꞌcūū chí innꞌguɛɛ sa yeⁿꞌē yáⁿꞌāa. 12 ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ ngaꞌdiiⁿnúⁿ ꞌuūvī cuuvi ꞌáámá ndɛɛtɛ taachi caaⁿꞌmaⁿnguaꞌá. ꞌÚú ní teé décima yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé chi lado yeⁿꞌe Ndyuūs chiiⁿ chi tunéeⁿ Ndyuūs. 13 Naati saⁿꞌā chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yaⁿꞌai canee sa ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe sa snaaⁿ sa nánguuvi. Dámaāⁿ chí nꞌgeⁿꞌe sá niiⁿnuⁿ sa ní ngaⁿꞌā sa: Nꞌdií Ndyuūs, yaꞌai ꞌiinu nī ꞌúú, ti ꞌúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuūⁿndī ꞌúú. 14 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Sáⁿꞌa ꞌcūū cúnaⁿꞌā sá ndavaacu sa ní Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿꞌē sa. Saⁿꞌā fariseo miiⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí dichꞌɛɛtɛ́ maāaⁿ, cuuví yā ndicúūⁿ nanááⁿ Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ dichꞌɛɛtɛ́ maáⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, Ndyuūs dichꞌɛɛtɛ́ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ.
Parábola del Fariseo y el Recolector de Impuestos
Jesús idiꞌviicú yā daꞌcaiyāa
15 ꞌIiⁿꞌyāⁿ ní candɛɛ yā daꞌcáíyāa nanááⁿ Jesús ní ꞌiicu Jesús tuuꞌví yā daꞌcáíyāa. Taachí discípulos yeⁿꞌe Jesús nꞌdiichi yā chuū, yaaꞌvi née yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí indáa yā ndúúcū dáꞌcaiyāa. 16 Tuuꞌmi ní Jesús yaaꞌvi yā discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā: ꞌCuááⁿ nī chí dáꞌcaīyaá chii yā nanaáⁿ. Nguɛ́ɛ́ ꞌcaaca taaⁿ nī caati naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicuúⁿ yā tanꞌdúúcā dáꞌcaiyāa. 17 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu yā Ndyuūs tanꞌdúúcā ꞌáámá dáꞌcaiyāa iꞌtéénu yā nguɛ́ɛ́ cuuví ndaa yā naachí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā.
ꞌÁámá saⁿꞌā chí ꞌcuiica ndeē sa ndúúcū Jesús
18 ꞌÁámá saⁿꞌā chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa itíínguuneeⁿ sa Jesús miiⁿ: Nꞌdií, Maestro chí nꞌdai, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi diíⁿ ní ndaācá vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé?
19 Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngaⁿꞌa di ngii di ꞌúú chi ꞌúú nꞌdaí ꞌúú? Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdai yā, dámaāⁿ Dendyuūs. 20 Dii ní déénu di chi canéé nguūⁿ na ley ꞌtíícā: Nguɛ́ɛ́ ꞌcaāⁿꞌnūⁿ di; nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa di ndúúcū táámá nꞌdaataá chi nguɛɛ yeⁿꞌē di; nguɛɛ diduucú di; nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ di nduudu yaadi ndúúcū mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ; dinéⁿꞌe di chꞌɛɛcu di ndúúcū chiida di.
21 Saⁿꞌā miiⁿ nꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa ní caⁿꞌā sa: Tanducuéⁿꞌē chuū ꞌāā idiíⁿ taachi saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌúú.
22 Taachí Jesús chꞌiindiveéⁿ yā chuū, caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Vɛ́ɛ́ ꞌáámá cosa nūuⁿ chi canéé chí diiⁿ di. Nꞌdiicui dí tanducueⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di ní caꞌa di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, ní nndaācā chi vɛ́ɛ́ vaadī ꞌcuiica na vaꞌai chɛɛti nguuvi chi cuuvi yeⁿꞌē di. Ní cuchíi di ní caⁿꞌa di nduucú.
23 Taachí saⁿꞌā miiⁿ chꞌiindiveeⁿ sá chuū, neené sꞌneeⁿ ndaachií yiinú sa, ti neené ꞌcuiica sa. 24 Ní taachí Jesús nꞌdiichi yā saⁿꞌā miiⁿ chi neené sꞌneeⁿ ndaachi yiinú sa, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā ngíⁿꞌīi chí cundaa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcuiica naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 25 Ní tanꞌdúúcā ejemplo ꞌcūū ꞌtíícā. Nguɛ́ɛ́ ngiⁿꞌīi cá yeⁿꞌe ꞌáámá ꞌiiti camello chí chꞌɛɛtɛ cá ti ꞌyúúdūu chí choꞌó tī nduutinááⁿ ꞌiini chi cheendi vaꞌai ꞌlííⁿ nguɛ́ɛ́ ti ꞌaama saⁿꞌā chi ꞌcuiica iꞌtéénu sa Ndyuūs ní cundáa sa na vaꞌai chɛɛti nguuvi.
26 Taachi discípulos nꞌgiindiveéⁿ yā chuū, caⁿꞌa yā: ¿Duꞌū cuuví nánguaⁿꞌāī?
27 Ní Jesús caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ ngíí diiⁿ sa chuū naati Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē.
28 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Señor, cuinꞌdííchí nī. Núsꞌuu ní sꞌneeⁿ ꞌnū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé ꞌnū, ní cuchií ꞌnū ndúúcu nī.
29 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuꞌnee yā vaacu yā, o chiidá yā, o chɛɛcú yā, o ꞌdíínu yā, o nꞌdaatáa yeⁿꞌe yā, o daiya yā, cáávā chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā, 30 ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ nꞌdeēe ca ndaācā yeⁿꞌe yā ná iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní cuayiivi ní ndaacá yā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ ná vaꞌai chɛɛti nguuvi.
Jesús ngaⁿꞌa yā chi ꞌcuūvi yā
31 Jesús cueⁿꞌe yā ꞌáámá lado ndúúcū nduꞌū ndiichúúví discípulos yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Maaⁿ ní caⁿꞌā yú na yáāⁿ Jerusalén ní miiⁿ cúnuuⁿ caꞌa tanducuéⁿꞌē chi profetas dingúuⁿ yā ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe ꞌúú chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs. 32 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā entregar ꞌúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe ndaata Israel. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ ní dūūchinéeⁿ yā ꞌúú ní diiⁿ taaⁿ yā nduucú níícú caꞌa neeⁿ daíⁿ yā ꞌúú. 33 ꞌCuíínú ꞌcueⁿꞌé yā ꞌúú ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú naati ꞌcuíínū ꞌiīnū nguuvi ní nnduūchí yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā.
34 Discípulos sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā yeⁿꞌé dendūꞌu ꞌcūū ti canúúⁿ nꞌdeꞌei yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā dɛꞌɛ̄ chi caⁿꞌa Jesús.
Jesús Predice Su Muerte y Resurrección
Jesús diiⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā chi ngueenááⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jericó
35 Taachí Jesús ndaā niiⁿnuúⁿ yā na yáāⁿ Jericó, ꞌáámá saⁿꞌā ngueenááⁿ vɛ́ɛ́ sa niiⁿnuúⁿ cyúúní. Ngiica sá limosnas. 36 Sáⁿꞌa ꞌcūū tááchí chꞌiindiveeⁿ sa chí choꞌó nꞌdeēe nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ, itiinguunééⁿ sá: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ chí chiī?
37 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā chi ngueenááⁿ chí chóꞌōo Jesús chí yeⁿꞌē yáāⁿ Nazaret. 38 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā nguéénaaⁿ miiⁿ ꞌcaī sa: Nꞌdií Jesús, Daiya David, nneé yaꞌai ꞌiinu nī ꞌúú.
39 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi cueⁿꞌe vmnaaⁿ yeⁿꞌe Jesús ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā miiⁿ chí ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌcuaī sa, naati saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌgaī yiicu ca sa: Nꞌdiī, Daiya David, nnéé yaꞌai ꞌiinu nī ꞌúú.
40 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ chééndii yā ní caⁿꞌa yā chi canguai yā saⁿꞌa chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ. Taachí saⁿꞌā miiⁿ ndaā sa nanááⁿ Jesús, Jesús miiⁿ ní itiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā: 41 ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌe di chi diíⁿ ndúúcū dii? Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Señor, diíⁿ nī chi snāaⁿ.
42 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Cáávā chi iꞌtéénu di nduūvā yeⁿꞌē di.
43 Tuuꞌmí nūuⁿ snaāⁿ sa ní cuéⁿꞌe sa ndúúcū Jesús. Ní ngaⁿꞌa sa: Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ chí nꞌdiichí yā chuū ní caⁿꞌa yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chꞌɛɛtɛ Dendyuūs.
Sanación de Bartimeo