Jesús ngiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌe divorcio chi iꞌtɛɛchií viꞌi ꞌiiⁿꞌyāⁿ
10
Jesús canꞌdaa yā yeⁿꞌe yáāⁿ Capernaum, ní cueⁿꞌe yā na yáⁿꞌāa Judea ndúúcū yáⁿꞌāa chi canee táámá lado yeⁿꞌē yíícú Jordán. Miiⁿ ní nduuvidaama ntúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ naachi canéé Jesús miiⁿ. Jesús tucaꞌa yā chiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌe yā. 2 Tuuꞌmi ní nꞌduuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ndaá yā nanááⁿ Jesús ti neⁿꞌé yā nꞌdiichíneeⁿ yā Jesús miiⁿ. Ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús ndúúti chi nꞌdaācā chí saⁿꞌā nꞌtɛɛchi sá nꞌdaataá yeⁿꞌē sa. 3 Jesús miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ¿Dɛ́ꞌɛ caⁿꞌa Moisés chii sa ndísꞌtiī na ley yeⁿꞌe yú?4 Fariseos ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Moisés miiⁿ ní ꞌcuūⁿ sa chi caꞌa sá nꞌdaataa miiⁿ ꞌáámá caaca yéⁿꞌe chí iꞌtɛɛchi viꞌi yā. Tuuꞌmi ní cuꞌneeⁿ sa táⁿꞌā sa.
5 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā fariseos: Moisés miiⁿ tee sa mandamiento ꞌcūū, ndísꞌtiī, caati ndísꞌtiī ní neené chɛɛchi staava yeⁿꞌé nī. 6 Naati ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ, taachi Ndyuūs dinꞌdái yā tanducuéⁿꞌē denduꞌū, dinꞌdái yā sáⁿꞌā ndúúcū nꞌdaataá. 7 Chííⁿ chi saⁿꞌā miiⁿ cunꞌnééⁿ sa chiida sa ndúúcū chɛɛcu sá ní ndūūvidaama sa ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē sa, 8 ní nduu ꞌuuví yā ní nduūvī ꞌaama yā ndúúcū víꞌī. Chííⁿ chí ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌuūvi yā tí ꞌāā ꞌaama núúⁿ yā. 9 Chííⁿ chí saⁿꞌā miiⁿ nguɛ́ɛ́ canee chí nadivíi sa chí Ndyuūs nadaamá yā.
10 Cuayiivi miiⁿ taachí ꞌāā snée Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā chɛɛtí ꞌáámá vaꞌāī, miiⁿ discípulos nguɛɛcunée yā ntiinguuneeⁿ yā Jesús yeⁿꞌe nduudu ꞌcūū. 11 Jesús caⁿꞌa yā chiī yā discípulos: Saⁿꞌā chi cuꞌneeⁿ sá nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní ꞌcaandivaacu sa ndúúcū táámá nꞌdaataá, saⁿꞌā miiⁿ ní idinuuⁿndi sa chi vɛ́ɛ́ táámá nꞌdaataá yēⁿꞌe sa. 12 Ní ndúúti chi ꞌáámá nꞌdaataá cuꞌneeⁿ ta isáⁿꞌā yeⁿꞌe tá ní ꞌcaandivaacu tá ndúúcū táámá saⁿꞌā, ꞌtiicá ntúūⁿ nꞌdaataá miiⁿ idinuuⁿndi tá chi vɛ́ɛ́ taama isáⁿꞌā yeⁿꞌe tá.
Jesús diꞌviicú yā dáꞌcaīyāa
13 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ níndɛɛ́ yā daꞌcaīyāa nanááⁿ Jesús, chi Jesús tuuꞌví yā daꞌcaīyāa miiⁿ; naati discípulos ní yaaꞌvi néeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ndɛ́ɛ̄ daꞌcaīyāa sꞌeeⁿ. 14 Taachí Jesús nꞌdiichi yā chuū, yaaꞌvi néeⁿ yā ní caⁿꞌa yā chiī yā discípulos: ꞌCuaaⁿ nī chiī daꞌcaīyāa nanaáⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ndivíi nī yeⁿꞌé, ti na vaꞌai chɛɛti nguuvi naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní yeⁿꞌē daꞌcaīyāa sꞌtíī, ꞌtíícā. 15 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéenu yā yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā tanꞌdúúcā chi iꞌteenú ꞌaama dáꞌcaiyāa, nguɛ́ɛ́ cuuví cundaa yā naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
16 Ní Jesús staꞌá yā daꞌcaīyāa miiⁿ ní caꞌnuú yā ní diꞌviicú yā. Ní sꞌneeⁿ yā snꞌduū táꞌa yā vmnaaⁿ yeⁿꞌē.
Yeⁿꞌe saⁿꞌa ꞌdííⁿ chi ꞌcuiica
17 Taachí Jesús candií yā yúúní yeⁿꞌé yā, ndaā ꞌáámá sáⁿꞌā. Ngeenu sa nanááⁿ Jesús ní chííntiiꞌya sa nanáaⁿ yā ní ntíínguuneēⁿ sa: Nꞌdiī Maestro chí nꞌdáí nī, ¿dɛꞌɛ diíⁿ ní ndaacá vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé?
18 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngaⁿꞌā dí chí nꞌdai ꞌúú? Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdai yā tí dámaaⁿ Ndyuūs. 19 Dii ní deenu di chí canéé nguūⁿ na ley chí ꞌtuucā: Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa di ndúúcū tááma nꞌdaataá chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe di. Nguɛ́ɛ́ ꞌcaāⁿꞌnuⁿ di. Nguɛ́ɛ́ diduucú di. Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ nduudu yaadi yeⁿꞌē mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Nguɛ́ɛ́ canncheꞌei di ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Dinéⁿꞌe di chiida di ndúúcū chɛɛcu di.
20 Saⁿꞌā miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌā sa: Nꞌdiī Maestro, tanducuéⁿꞌē chuū ꞌāā idiíⁿ ndíí taachi saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌúú.
21 Jesús ní chꞌiinu yā saⁿꞌā ꞌdííⁿ ní dinéⁿꞌe yā saⁿꞌā. Ní caⁿꞌa yā: Vɛ́ɛ́ táámá chi indáí yeⁿꞌē di. Cuéⁿꞌé dí nꞌdiīcuí dí tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di, ní caꞌa di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā. Tuuꞌmi ní ndaācā chi vɛ́ɛ́ vaadi ꞌcuiica yeⁿꞌe na vaꞌai chɛɛti nguuvi chi cuuvi yeⁿꞌē di. Tuuꞌmi ní cutáꞌa di cruz yeⁿꞌē di chi yeⁿꞌē chi ꞌcueenu di cuuvi ní cuchii di ní caⁿꞌa di nduucú.
22 Naatí taachi chꞌiindiveeⁿ sá chuū, nééné sꞌneeⁿ yaꞌāī ꞌiinu sa ní neene ndaachi ꞌiinú sa. Ní cunaⁿꞌa sa ti neené ꞌcuiica sa.
23 Tuuꞌmi ní Jesús chꞌiinu yā cuaaⁿ ꞌdiitúú yā ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā ngíⁿꞌīi chi cundaā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuiica naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
24 Discípulos ní ngeꞌe yiinu yā yeⁿꞌe nduudu yeⁿꞌe yā; naati Jesús ní caⁿꞌa ntúuⁿ yā: Ndísꞌtiī daiyá, dɛꞌɛ chúúcā ngíⁿꞌīi chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idinéⁿꞌe ca yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā chí cundaa yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 25 Nguɛ́ɛ́ ngíⁿꞌīi cá chi ꞌáámá ꞌiiti camello, chi chꞌɛɛtɛ cá nguɛ́ɛ́ ti ꞌyúúdūu chi choꞌó tī na nduutinááⁿ ꞌiini, chi cheendi vaꞌai ꞌlííⁿ nguɛ́ɛ́ ti ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuiica iꞌtéénu yā Ndyuūs ní cundáa yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
26 Taachí discípulos chꞌiindiveéⁿ yā chuū, nadicádíínuuⁿ taavi ca yā ní nguaaⁿ maaⁿ yā ntíínguunéeⁿ yā viꞌī. Tuuꞌmi ní ngaⁿꞌa yā: ¿Duꞌú cuuví nanguaⁿꞌāī?
27 Jesús miiⁿ chꞌiinu yā discípulos ní caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ sa chuū, naati Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā caati nanááⁿ Ndyuūs nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā.
28 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ tucaꞌa sa caⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Núsꞌuu ní sꞌneéⁿ ꞌnū tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé ꞌnū, ní cuchií ꞌnū nduucú nī.
29 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuꞌneéⁿ yā vaacu yā, o ꞌdíínu yā, o víꞌī, o chɛɛcú yā, o chiidá yā, o nꞌdaataá yeⁿꞌé yā, o daiya yā, o yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā, cáávā ꞌúú ní cáávā chi candɛɛ yā nduudu chi nguaⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ, 30 cutaꞌá yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ꞌáámá ciento cúúví cá chí nꞌdeee ca denduꞌū yeⁿꞌe vaꞌai sꞌeeⁿ ndúúcū ꞌdíínu yā ndúúcū ꞌcɛɛꞌvɛ yā ndúúcū viꞌi yā, ndúúcū chiidá yā, ndúúcū chɛɛcú yā, ndúúcū daiya yā, ní yeⁿꞌē yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. Ní canéé chí nꞌgéénú yā ngii chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ idiíⁿ yā naati ná iⁿꞌyeēⁿdī chí cuchiī ndaācā vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌe yā. 31 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí maaⁿ snée yā cuaaⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinée yā cuaaⁿ chi cuayiivi. Ní neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi maaⁿ snée yā cuaaⁿ chí cuayiivi, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinée yā vmnaaⁿ.
Jesús ngaⁿꞌa ntúuⁿ yā yeⁿꞌe chí ꞌcuūví yā
32 Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā snúúⁿ yā yúúní ní cuchɛɛ yā na yáāⁿ Jerusalén. Jesús cueⁿꞌé yā vmnááⁿ discípulos. Ní discípulos nadicádíínuuⁿ yā ní cueⁿꞌe yiinú yā ní ꞌvaꞌá yā. Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ nguɛɛcunée yā ní yaaꞌvi ndiichúúví discípulos yeⁿꞌe yā ní tucaꞌa yā caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe chi canéé chi ꞌcuūví yā. 33 Ní caⁿꞌa yā Cunꞌdiichí nī, caa yú na yáāⁿ Jerusalén, naachí ꞌúú chi Saⁿꞌa chí Daiya Dendyuūs miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ncaꞌa yā ꞌúú chiiduú nꞌgɛɛtɛ ndúúcū maestros yeⁿꞌe ley. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caacá yā yeⁿꞌe ꞌúú chí ꞌcuūví. Ní ncaꞌá yā ꞌúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ndaata yeⁿꞌē Israel. 34 Ní ꞌcaaⁿnyuⁿ néeⁿ yā ꞌúú. Ní ꞌcueⁿꞌé yā ꞌúú ní caꞌa neeⁿ daiⁿ yā ꞌúú. ꞌCuiinu chuū ní ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌúú. Naati ndiichi ndii ꞌíínú nguuví miiⁿ, nduuchí yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā.
Jacobo ndúúcū Juan ngíícá sá ꞌáámá favor
35 Tuuꞌmi ní Jacobo ndúúcū Juan, chí daiya Zebedeo, ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiī Maestro, neⁿꞌé ꞌnū chi diíⁿ nī ꞌáámá favor chí ngiica ꞌnū.
36 Tuuꞌmi ní Jesús ntiinguuneéⁿ yā: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌe nī chi diíⁿ?
37 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús miiⁿ: ꞌCuááⁿ dí chi ꞌcuɛɛ̄tɛ́ ꞌnū ꞌáámá ꞌnū lado tá cuaācú di ní táámá ꞌnū ní lado tá ꞌcueēe di taachi ꞌāā ndaá hora yeⁿꞌe chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ dí yeⁿꞌe nducuéⁿꞌē.
38 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ déénu nī dɛꞌɛ̄ chi ngiica nī. ¿ꞌÁá cuuvi diiⁿ di cuꞌu nuúⁿ nī yeⁿꞌē chí nꞌgeēⁿ chɛɛti vaso chi yeⁿꞌe chi ꞌcueenú cuuvi? ¿ꞌÁá cuuvi cutaꞌá nī maaⁿ chi ngɛɛdínuūⁿnī chi cutaꞌá?
39 Juan ndúúcū Jacobo miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: Cuuvi diíⁿ ꞌnū. Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ canéé chí cuꞌú nī yeⁿꞌe vaso chi yeⁿꞌe chi ꞌcueenú cuuvi ní canéé chi cutaꞌá nī chi ngɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ chi ꞌúú itaꞌá. 40 Caati nguɛ́ɛ́ ituneeⁿ ꞌúú chi caꞌá duꞌū chi ꞌcuūndī lado tá cuaacú o lado ta ꞌcueēé. Lugar ꞌcūū ní Ndyuūs caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā ꞌcundiyaáⁿ yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
41 Taachí chꞌiindiveéⁿ nduꞌu ndiichí discípulos chuū, nduuvi taáⁿ yā ndúúcū Jacobo ndúúcū Juan miiⁿ. 42 Jesús ní yaaꞌvi yā discípulos ní caⁿꞌa yā: Tanꞌdúúcā chi ndísꞌtiī deenu nī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe naciones vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌé yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe nación yeⁿꞌe yā ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgɛɛtɛ cá yeⁿꞌē naciones ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 43 Naati nguaaⁿ ndísꞌtiī, nguɛɛ ꞌtíícā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe cuuvi chꞌɛɛtɛ yā nguaaⁿ ndísꞌtiī canéé chi dichííꞌvɛ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 44 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ndísꞌtiī chi neⁿꞌe nī cunee nī cuaaⁿ vmnaaⁿ yeⁿꞌe ndísꞌtiī canéé chí dichííꞌvɛ nī nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 45 Naati Sáⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs nguɛ́ɛ́ ndaā sa chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ dichííꞌvɛ yā saⁿꞌā, ti maaⁿ sa dichííꞌvɛ sa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní caꞌa sa vida yeⁿꞌe maāⁿ sa tanꞌdúúcā precio yeⁿꞌē nuuⁿndi cáávā chí nanguaⁿꞌai yā nꞌdeee nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Jesús nꞌguaáⁿ yā nduutinááⁿ saⁿꞌā Bartimeo
46 Tuuꞌmi ní ndaā Jesús ndúúcū discípulos na yáāⁿ Jericó. Ní taachí canꞌdaa yā yáāⁿ Jericó ndúúcū ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌáámá sáⁿꞌā chí ngueenááⁿ chi nguuvi Bartimeo, daiya Timeo, vɛ́ɛ́ sá niiⁿnuúⁿ cyúúní ní ngiica sá limosnas. 47 Ní taachí chꞌiindiveeⁿ sa chí Jesús yeⁿꞌe yáāⁿ Nazaret choꞌo yā miiⁿ, saⁿꞌa ngueenááⁿ miiⁿ tucaꞌa sa ꞌcaī sa ní caⁿꞌa sa: Jesús, Daiya David, nnéé yaꞌāī ꞌiinú nī ꞌúú.
48 Nééné ꞌyaaⁿ yā yaaꞌvi neeⁿ yā saⁿꞌā miiⁿ chí cunēē ꞌdíiiⁿ sa cheendí sa, naati saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌgaī yiicú cá sá: Nꞌdiī Daiya David, nnéé yaꞌāī ꞌiinu nī ꞌúú.
49 Tuuꞌmi ní Jesús cheendii yā ní caⁿꞌa yā: Yaaꞌvi nī saⁿꞌā chi cuchii sa ꞌmuuⁿ. Ní cheⁿꞌé yā ní chii yā saⁿꞌā chi ngueenááⁿ miiⁿ: Canéé diitu di ní cáániīcū di ndúcueeⁿ di ti Jesús nꞌgaí yā dii.
50 Tuuꞌmi ní snꞌdáa sa cotón yeⁿꞌē sa ní nadacueeⁿ sa ní chéⁿꞌé sa ndaā sa nanááⁿ Jesús miiⁿ. 51 Tuuꞌmi ní Jesús ntiinguunéeⁿ yā saⁿꞌā: ¿Dɛꞌɛ̄ neⁿꞌé di chi diíⁿ ndúúcū dii? Sáⁿꞌā chi ngueenááⁿ miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdiī Maestro diíⁿ nī chi snaáⁿ.
52 Jesús caⁿꞌa yā: Cunaⁿꞌā di. ꞌĀā inaaⁿ di, ti sꞌtéénu di. Hora ꞌcūū nūuⁿ chi ngueenááⁿ miiⁿ ní snaaⁿ sa ní cueⁿꞌe sá ndúúcū Jesús miiⁿ na yúúní.