9
Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá, chi vɛ́ɛ́ náꞌa nī chi snée nī ꞌmuuⁿ chi nguɛ́ɛ́ ꞌcuuví nī taanduvɛ́ɛ́ ndii snaaⁿ nī naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē chi ndaa yā ndúúcū poder yeⁿꞌé yā.
Jesús n̄ꞌdaaⁿ yā cuerpo yeⁿꞌe maáⁿ yā
2 Choꞌó jaāⁿ nguuvi, ní Jesús candɛ́ɛ yā Pedro, ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan. Ní cheⁿꞌe yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na ꞌáámá yiīcū yaacu. Ní miiⁿ ní Jesús n̄ꞌdaaⁿ yā cuerpo yeⁿꞌe yā nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 3 Catecai yā nguɛɛcundáā ngii nꞌgai ní cuɛ́ɛ̄ tanꞌdúúcā nieve. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ cuuvi naáⁿnú yā ꞌáámá tíínūuⁿ táátiī cuɛ́ɛ̄. 4 Ní cheꞌenaāaⁿ sáⁿꞌā profeta Elías ndúúcū Moisés, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí chꞌiī ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ. Ní ndeé yā ndúúcū Jesús. 5 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní caⁿꞌa sá chii sá Jesús: Nꞌdií Maestro, dɛꞌɛ chúúcā nꞌdaācā yeⁿꞌe yú chi ꞌcuɛɛtinée yú ꞌmuuⁿ. Dinꞌdái ꞌnū ꞌiīnū vaꞌai ꞌlííⁿ: ꞌÁámá yeⁿꞌé nī, táámá yeⁿꞌe Moisés, táámá yeⁿꞌe profeta Elías.
6 Discípulos ní diꞌyáá yā chiī. Ní Pedro miiⁿ nguɛɛ deenu sa dɛꞌɛ̄ chi ngaⁿꞌa sa. 7 Tuuꞌmi ní ndaā vmnááⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌáámá meēeⁿ ní snꞌdii ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní discípulos chꞌiindiveéⁿ yā ꞌáámá nduudu chi ngaⁿꞌa nguaaⁿ meēeⁿ miiⁿ chí ngaⁿꞌā: Sáⁿꞌa ꞌcūū Saⁿꞌā Daiyá chí neⁿꞌe nꞌdáí. Cuꞌneeⁿ veéⁿ nī yeⁿꞌē sa.
8 Hora mííⁿ nūuⁿ, taachi discípulos nꞌdiichí yā, ꞌāā ntɛ́ɛ́ duꞌū vɛɛ snéé ndúúcu yā, ꞌāā dámaāⁿ Jesús miiⁿ nduucú yā.
9 Taachí nanguaꞌá yā yeⁿꞌe yiīcū miiⁿ na yúúní miiⁿ naachi cunaⁿꞌa yā Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌe chi nꞌdiichi yā, ndíí taachi Saⁿꞌa chi Daiya Ndyuūs nduuchi sa yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 10 Cáávā chuū nanguáínꞌdaí yā chi canúúⁿ nꞌdeꞌei nguaaⁿ maáⁿ yā, naati ntiinguunéeⁿ yā nguaaⁿ maáⁿ yā ¿dɛꞌɛ̄ chi ꞌtúúcā chi nduuchi sa yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā? 11 Tuuꞌmi ní discípulos ntiinguunéeⁿ yā Jesús ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngaⁿꞌā maestros yeⁿꞌe ley chí Elías miiⁿ canéé chi ndaa vmnaaⁿ sa?
12 Jesús miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí Elías miiⁿ ꞌāā ndaá sá vmnááⁿ vmnaaⁿ ní diiⁿ sa nꞌnɛɛ sa tanducuéⁿꞌē yeⁿꞌé Ndyuūs. ¿Dɛꞌɛ́ ngaⁿꞌā naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs yeⁿꞌe Saⁿꞌā chí Daiya Ndyuūs? Ngaⁿꞌa chí canéé chi ꞌcueenu sá cuuvi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ diíⁿ yā despreciar saⁿꞌā ní nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā saⁿꞌā. 13 Naati maaⁿ ní ngaⁿꞌá chi ꞌāā ndaā profeta Elías miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌāā diíⁿ yā chi neⁿꞌe yā ndúúcū sa, tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌē chi canéé chi chóꞌōo.
Jesús divii yā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌē ꞌaama saⁿꞌā ꞌdííⁿ
14 Cuayiivi mííⁿ Jesús ndaa yā naachi snéé discípulos yeⁿꞌe yā. Nꞌdiichí yā neené nꞌdeee ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuaaⁿ ꞌdiituú discípulos yeⁿꞌé yā. Vɛ́ɛ́ ntúūⁿ maestros yeⁿꞌe ley miiⁿ chí ndeé yā nꞌdeēe nꞌdáí ndúúcū discípulos. 15 Ní taachi nꞌdííchi nducyaaca yā Jesús miiⁿ cueⁿꞌe yiinu yā ní ngéénu yā ní ndáa yā nanááⁿ Jesús chí diíⁿ yā saludar Jesús. 16 Tuuꞌmi ní Jesús ntiinguuneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dɛꞌɛ́ ngaⁿꞌa nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌtíī?
17 ꞌÁámá chɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi snée yā miiⁿ nnꞌguaacútaⁿꞌa yā: Nꞌdií Maestro, ndɛɛ́ ꞌaama daiyá, chi canéé sá ndúúcū ꞌáámá espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chí diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngíí ngaⁿꞌā sa. 18 ꞌĀā tií nūuⁿ naachi canéé sá espíritu ꞌcūū ní staꞌa sáⁿꞌā ní nꞌgɛɛ̄cu sáⁿꞌā ná yáⁿꞌāa. Ní saⁿꞌā miiⁿ ní icanꞌdáā yáīⁿ cuaaⁿ cheendi sa. Ní nꞌgɛɛcu rꞌiīi ꞌdííⁿꞌyúⁿ sá. Chííⁿ chí neené nduuví duūvā sa. ꞌĀā ngií discípulos yeⁿꞌe nī chí tunꞌdáa yā espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ, naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā.
19 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Ndísꞌtiī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī. ¿Áá ꞌnaaⁿ tiempo canéé chí cuneé ndúúcū ndísꞌtiī? ¿Áá ꞌnaaⁿ tiempo canéé chí cuchɛɛ́ ndúúcu nī? Candɛ́ɛ nī ꞌmuuⁿ saⁿꞌā ꞌdííⁿ.
20 Cheⁿꞌe yā nguai yā saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ. Ní taachí nꞌdiichi espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ Jesús miiⁿ, yááⁿnꞌguiinūuⁿ miiⁿ chindɛɛvɛ saⁿꞌa ꞌdííⁿ miiⁿ. Chɛɛcu ndáā sa ní nꞌgee yáīⁿ cuááⁿ cheendi sa. 21 Tuuꞌmi ní Jesús ntiinguunéeⁿ yā chiida saⁿꞌā ꞌdííⁿ: ¿ꞌÁá ꞌnaaⁿ canee sa ndúúcū caꞌai ꞌcūū? Chiida sa miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndii chi ꞌlííⁿ sa. 22 Nééné nꞌdeēe cuuví espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ miiⁿ ní nꞌgaanuuⁿ sáⁿꞌā nguaaⁿ nguuchi yáⁿꞌā ní nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ va, chí neⁿꞌe ꞌcaāⁿꞌnūⁿ saⁿꞌā. Nꞌdiī Jesús, ndúúti chi cúúví diiⁿ nī ꞌtɛɛ dɛꞌɛ̄ chi cunnee nī núsꞌuu, ní nuuⁿ nnee yaꞌāī ꞌiinú nī núsꞌuu ní cunnee nī núsꞌuu.
23 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: Nduuti chi cuuvi cuꞌtéénu di, tuuꞌmi ní tanducuéⁿꞌē ní cuuvi cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā.
24 Tuuꞌmi ní chiida sa nééné ꞌcaī ní ngɛɛcú yā. Ní caⁿꞌa yā: ꞌÚú cuꞌteenú. Cunnee nī ꞌúú ní cuuvi cuꞌteenú ca.
25 Taachí Jesús nꞌdiichí yā chi neené nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduuvidaamá yā, ngaⁿꞌa diitú yā ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní caⁿꞌa yā: Dii espíritu chi diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngaⁿꞌa ní nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ ꞌúú cuuví dii chi nanꞌdáa di yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌe saⁿꞌā ꞌdííⁿ ꞌcūū, ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ nguɛɛcunée di cundaā di na cuerpo yeⁿꞌē sa.
26 Espíritu miiⁿ ní chindɛɛvɛ saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ ní chɛɛ̄cundáa saⁿꞌā taama vmnéⁿꞌēe ní nanꞌdaā yeⁿꞌē sa. Sꞌneeⁿ saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā chi chꞌii sa. Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ nꞌdiichí yā saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ neené ꞌyaaⁿ yā caⁿꞌa yā chi nꞌdíí sá. 27 Naati Jesús miiⁿ ní staꞌá yā taꞌā sa, ní nadicuéeⁿ yā saⁿꞌā. Saⁿꞌā ꞌdíí miiⁿ ní chééndii sa.
28 Cuayiivi ní Jesús sndaa yā na ꞌáámá vaꞌai, ní discípulos yeⁿꞌe yā ntiinguunéeⁿ yā Jesús taachi snée yā ꞌáámá lado: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí núsꞌuu nguɛ́ɛ́ chitunꞌdáa ꞌnū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe saⁿꞌā ꞌdííⁿ?
29 Ní Jesús caⁿꞌa yā: Espíritu ꞌcūū chí ꞌtúúcā nguɛ́ɛ́ nanꞌdaā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌtiicá nūuⁿ caati dámaāⁿ chí ngaⁿꞌanguaꞌá yā ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ ꞌāā caꞌdiinú yā nguuvi chi ngaⁿꞌanguaꞌá yā.
Jesús ngaⁿꞌa ntúuⁿ yā yeⁿꞌe vaadī nꞌgii yeⁿꞌe yā
30 Taachí canꞌdaā Jesús ndúúcū discípulos na yáāⁿ miiⁿ, choꞌó yā na yáⁿꞌāa Galilea. Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā chi cadiinuuⁿ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canee yā miiⁿ, 31 ti Jesús miiⁿ ní ngiꞌcueeⁿ yā discípulos yeⁿꞌe yā chi Saⁿꞌa chí Daiya Dendyuūs miiⁿ ní canéé chí caꞌa yā sáⁿꞌā na taꞌāa ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní canéé chi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā saⁿꞌā. Ní taachí ꞌāā ꞌcuuví sa chɛɛtí ꞌiinū nguuvi canéé chí nduuchi sa yeⁿꞌē nguaaⁿ tináⁿꞌā. 32 Naati discípulos ní nguɛ́ɛ́ túúmícádíínuuⁿ yā chi ngaⁿꞌa Jesús. Ní ꞌvaꞌa yā chí ntíínguuneeⁿ yā yeⁿꞌe chúū.
¿Duꞌū cá chí chꞌɛɛtɛ ca?
33 Tuuꞌmi ní ndaa Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā na yáāⁿ Capernaum; ní taachí ndaa yā ꞌáámá vaꞌai, Jesús ntiinguuneéⁿ yā discípulos: ¿Dɛꞌɛ́ ngaⁿꞌa ndísꞌtiī cuaaⁿ cyúúní?
34 Discípulos ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ caⁿꞌá yā mar ꞌáámá ti cuaaⁿ cyúúní mííⁿ ntíínguuneeⁿ viꞌi yā chɛɛ́ ca yā chí chꞌɛɛtɛ ca yā. 35 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ chꞌiindí yā ní yaaꞌví yā ndiichúúví discípulos yeⁿꞌé yā chi cuchii yā nanáaⁿ yā. Ní cāⁿꞌa yā: Ndúúti chi ꞌáámá ndísꞌtiī neⁿꞌe nī cuuví nī cuááⁿ vmnaaⁿ, canéé chí cuuví nī ndii cuayiivi yeⁿꞌē nducyáácá yā ní ndiicuuⁿ ca nī. Ní canéé chí dichííꞌvɛ̄ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
36 Tuuꞌmi ní Jesús staꞌá yā ꞌáámá saⁿꞌā ꞌlííⁿ ní sꞌneeⁿ yā naavtáⁿꞌā yeⁿꞌe discípulos. Ní staꞌá yā saⁿꞌa ꞌlííⁿ miiⁿ ní caꞌnuúⁿ yā saⁿꞌā. Ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: 37 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcuaáⁿ yā saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌtúúcā, nduūcū chi duuchí, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ꞌcuaáⁿ yā ꞌúú. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcuaáⁿ yā ꞌúú, nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ ꞌúú cuaáⁿ yā, naati ꞌcuaáⁿ ntúuⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dichóꞌo yā ꞌúú.
Yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi lado yeⁿꞌe Jesús
38 Tuuꞌmi ní Juan miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Nꞌdií Maestro, nꞌdiichí ꞌnū ꞌáámá saⁿꞌā chi divíi sa espíritus yeⁿꞌe yáánꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū chi dúúchí nī, naati sáⁿꞌā miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cachiicá sá ndúúcū núsꞌuu. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuúⁿ ꞌnū chi diiⁿ sa ꞌtíícā.
39 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Ndísꞌtiī ꞌcuáaⁿ nī chi diiⁿ sa ꞌtúúcā; ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā vaadī nꞌgiinu ndúúcū chi duuchí, ní cuayiivi cúúví caaⁿꞌmáⁿ yā chi ꞌúú ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ꞌúú. 40 Ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā contra yeⁿꞌe sꞌuūuⁿ, ní yeⁿꞌé yā favor yeⁿꞌē yú. 41 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tée yā ndísꞌtiī ꞌáárá chi ꞌáámá vaso nuūⁿnīⁿ ndúúcū chi duuchí, ti ndísꞌtiī yeⁿꞌe Cristo ndísꞌtiī, cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní vɛ́ɛ́ chí ndaācā chi cuuvi yeⁿꞌe yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi.
Yeⁿꞌe denduꞌū chi diiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ diiⁿ nuuⁿndí yā
42 Tuuꞌmi ní caⁿꞌa Jesús: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi ꞌáámá chɛɛ chi nꞌgaiyáā chi iꞌtéénu yā ꞌúú diíⁿ yā nuuⁿndi, nꞌdaācā ca cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cāchiichí yā ꞌáámá tuūu yúúdú chí inguú ꞌiiⁿꞌyāⁿ na daandu yā ní canuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ naachí yaānuúⁿ yeⁿꞌe nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 43 Ní ndúúti chi taꞌā di idiīiⁿ chí dinuuⁿndi di, nꞌdaacā ca chí ꞌcaaca di taꞌa di ní divíi di. Nꞌdaacā ca chí ndaā di ndúúcū ꞌaama taꞌá nūuⁿ di ná vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ, ní nguɛ́ɛ́ chi caⁿꞌā di ndúúcū ꞌuūvī taꞌa di na infierno, naachí nguūchī yaⁿꞌā miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ ínꞌtuūvī. 44 Lugar miiⁿ naachi nguɛ́ɛ́ nꞌgiī nꞌdaāa ní nguuchi yaⁿꞌā miiⁿ ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ nꞌtuūvī. 45 Ndúúti chi caꞌa di idiīiⁿ chí dinuuⁿndi di ꞌcaaca ntúuⁿ di ní divíi di. Nꞌdaacā ca chí ndaa di loꞌō di na vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ miiⁿ, nguɛ́ɛ́ ti chí caⁿꞌā di ndúúcū ꞌuuvī caꞌa di na infierno naachí nguuchi yáⁿꞌā miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ ínꞌtuūvī. 46 Lugar miiⁿ ní naachi nguɛ́ɛ́ nꞌgii nꞌdaāa ní nguuchi yáⁿꞌā miiⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ ínꞌtuūvī. 47 Ndúúti chi nduutináaⁿ di diīiⁿ chí idinuuⁿndí di, tuuꞌmi ní tunꞌdáa di; ti nꞌdáácā ca chi ndáa di ndúúcū ꞌáámá nduutináaⁿ naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā, nguɛ́ɛ́ ti chi caⁿꞌa di ndúúcū nduu ꞌuuvi nduutináaⁿ di na infierno, 48 naachi nꞌdaāa mííⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌgií tī ní nguuchi yáⁿꞌā miiⁿ ꞌāā ntɛ́ɛ́ ínꞌtuūvī tanꞌdíí nūuⁿ.
49 Ti nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi iꞌtéénu yā canéé chí nꞌdiichi néeⁿ yā ꞌcueenú yā cuuvi tanꞌdúúcā chi choꞌó ná nguuchi yaⁿꞌā, ní tanducuéⁿꞌē ꞌiiti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā cáávā ofrenda yeⁿꞌé Ndyuūs, diíⁿ yā preparar ꞌiiti miiⁿ ndúúcū yiīmā. 50 Yiīmā ní nꞌdai. Ní nduuti chi nguɛɛ ndaācā sabor yeⁿꞌē, ¿dɛ́ꞌɛ̄ cuuvi diíⁿ nī, ní cuuvi nndaācā sabor yeⁿꞌē? Ndísꞌtiī cuneé nī tanꞌdúúcā chi yiīmā, ꞌtííca cuneé nī, ní canéé nꞌdaaca nī ꞌaama nī taama nī ndúúcū viꞌī.