Ejemplo yeⁿꞌe ꞌáámá patrón chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā diiⁿ yā ndúúcū mozos yeⁿꞌe yā
16
Jesús ní caⁿꞌa ntúuⁿ yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ꞌÁámá dueño ꞌcuiica sꞌnééⁿ ꞌáámá mayordomo yeⁿꞌē yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā. Náⁿꞌā mozos ndaa sa nanááⁿ dueño ní tunꞌdáá nuuⁿndi sa yeⁿꞌē mayordomo miiⁿ ní ngaⁿꞌā sa dɛꞌɛ̄ chi diiⁿ mayordomo chi nguɛɛ nꞌdaācā ndúúcū denduꞌū chi yeⁿꞌē dueño. 2 Tuuꞌmi ní dueño miiⁿ ní yaaꞌvi yā mayordomo yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ní caⁿꞌa yā chii yā sáⁿꞌā: Nꞌdiī, ¿dɛꞌɛ ꞌtúúcā nꞌgiindiveéⁿ yeⁿꞌe nī? Teé nī cuenta ꞌúú yeⁿꞌē ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ nī tí ꞌāā ntɛ́ɛ́ cuuví nī mayordomo. 3 Saⁿꞌā mayordomo yeⁿꞌe yáⁿꞌāa miiⁿ nadicádíinuuⁿ sa ꞌtúúcā: ¿Taācā diíⁿ maaⁿ caati dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ndivíi yā ꞌúú yeⁿꞌe chi mayordomo ꞌúú yeⁿꞌē ntiiⁿnyuⁿ? Nguɛ́ɛ́ ditiīnu ꞌúú chí diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi nꞌgii ní nduuti chi caācá limosnas, ꞌcuinaáⁿ. 4 ꞌĀā deenú dɛꞌɛ̄ chi diíⁿ ní taachi ꞌāā ntɛ́ɛ́ ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yeⁿꞌe mayordomo tuuꞌmi ní amigos yeⁿꞌé ꞌcuaáⁿ yā ꞌúú na vaacu yā. 5 Tuuꞌmi ní mayordomo miiⁿ yaaꞌvi sa nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cánꞌdíícu yā yeⁿꞌe dueño yeⁿꞌe yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ: ¿ꞌÁá nꞌdeēe cánꞌdíícu di yeⁿꞌe dueño? 6 Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa sa: ꞌÚú canꞌdiicú ꞌáámá ciento toneles aceite. Tuuꞌmi ní mayordomo miiⁿ ní caⁿꞌa sa saⁿꞌā: Cutaꞌa dí caaca naachi canéé nguūⁿ yeⁿꞌē di. Cuundi dí ní nꞌnee nguūⁿ di ꞌuūvī ngɛɛcu ndiichí toneles aceite. 7 Chꞌiinu maaⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa taama saⁿꞌā: Díí, ¿ꞌáá nꞌdeēe cánꞌdíícu di? Saⁿꞌā miiⁿ ní caⁿꞌa sa: ꞌÚú canꞌdiicú ꞌáámá ciento maquilas yeⁿꞌē trigo. Tuuꞌmi ní mayordomo miiⁿ caⁿꞌa sa: Cutaꞌa dí caaca naachi canéé nguūⁿ yeⁿꞌē di ní ꞌneeⁿ ngūuⁿ di cuūuⁿ ngɛɛcú maquilas. 8 Tuuꞌmi ní dueño miiⁿ tuumicádiinuuⁿ yā yeⁿꞌē mayordomo chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā ní chuuné listo sa ndúúcū asuntos yeⁿꞌē sa. Ní dueño mííⁿ caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Tiempo miiⁿ sáⁿꞌā chi snéé iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ nꞌdaaca sa ní neene listo ca sa ndúúcū asuntos yeⁿꞌē sa ndúúcū vaadī ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿꞌe yā chi snée yā na dɛɛvɛ.
9 Cáávā chuū ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Ndúúcū vicios yeⁿꞌe vaadi ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū diíⁿ nī nꞌdaācā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti vɛ́ɛ́ amigos yeⁿꞌe nī caati taachi ꞌcuūvi nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nnee nī ní ngaⁿꞌá yā: Nꞌdai ndísꞌtiī ¿ꞌáá cuuvi ndaa nī na vaꞌai chɛɛti nguuvi ꞌtíícā?
10 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdaacā idiíⁿ yā ndúúcū cosas chi ꞌlííⁿ ꞌtiicá ntúūⁿ nꞌdaacā idiíⁿ yā ndúúcū cosas chi nꞌdeee nꞌdáí ní nꞌgɛɛtɛ. 11 Nduuti chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ nꞌdaacā idiíⁿ nī ndúúcū tuūmī chi vɛ́ɛ́ íⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū, ¿duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi teé yā ndísꞌtiī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌé Ndyuūs chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē vaadi ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ chi yeⁿꞌé Ndyuūs? 12 Ndúúti chi ndísꞌtiī nguɛɛ nꞌdaacā idiíⁿ nī ndúúcū denduꞌū chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe taamá yā, ¿duꞌú ꞌiiⁿꞌyāⁿ tée yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe nī?
13 Mar ꞌáámá saⁿꞌā nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ sa mandados yeⁿꞌe ꞌuūvī ꞌiivi sa; ti neⁿꞌe ca sa ꞌaama yā nguɛ́ɛ́ ti taama yā, o nꞌdaacā ca diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌē ꞌaama yā nguɛ́ɛ́ ti taama yā. Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi dichííꞌvɛ̄ Ndyuūs nduuti chi neⁿꞌe ca nī vaadī ꞌcuiica chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos nꞌgiindiveéⁿ ntúuⁿ yā denduꞌū chi ꞌtúúcā ngaⁿꞌa Jesús miiⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ dinéⁿꞌe nꞌdai yā tuūmī ní yaaꞌvi neeⁿ yā Jesús. 15 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos: Ndísꞌtiī ní nadicádiinuuⁿ nī chi ndísꞌtiī ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdai ndísꞌtiī nanááⁿ saⁿꞌā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati Ndyuūs ní nꞌdiichí yā staava yeⁿꞌe ndísꞌtiī. Chííⁿ chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nadicádiinuuⁿ yā chí chꞌɛɛtɛ ca, chiiⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā cuenta chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ.
Jesús ngaⁿꞌa yā chí ley ní nꞌdaācā
16 Ley yeⁿꞌe Moisés ndúúcū chííⁿ chí chiꞌcueeⁿ profetas canee nanááⁿ ndísꞌtiī ndíí taachi ndaā Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ndíí tiempo miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā nduudú nꞌdai chí ngai yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ neⁿꞌe yā cuꞌtéénu yā nduudu miiⁿ.
17 Ngíⁿꞌīi ca chí ꞌcuiīnu nanguuvi ndúúcū na yáⁿꞌāa nguɛ́ɛ́ ti ꞌcuiīnū ꞌáámá letra ꞌlííⁿ yeⁿꞌe ley.
Jesús ngiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌe divorcio
18 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ sáⁿꞌā chí cūꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní ꞌcaandivaacu sá ndúúcū taama tá diiⁿ nuuⁿndí sa. Sáⁿꞌā chi cunee sá ndúúcū nꞌdaataá chi sꞌneeⁿ tá isaⁿꞌā yeⁿꞌē tá ꞌāā dinuuⁿndí ntúuⁿ sa.
Yeⁿꞌē sáⁿꞌā ꞌcuiica ndúúcū saⁿꞌā chi nguuvi Lázaro
19 Caⁿꞌa Jesús: Tiempo chi chóꞌōo canéé ꞌáámá saⁿꞌā ꞌcuiica chí ꞌnuuⁿ sa catecai nꞌdai sa ní diiⁿ sá ꞌviicu. Ní ngeꞌe sa cosas chi nꞌdai nguuvi nguuvi. 20 Canéé ntúūⁿ ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi sa Lázaro chí ngiica limosnas. Ní diituú nꞌduuꞌvi núúⁿmáⁿ chɛɛtɛ sa. Ní vɛɛ sa cheendi vaꞌāī yeⁿꞌé saⁿꞌā ꞌcuiica miiⁿ. 21 Saⁿꞌā miiⁿ ní neⁿꞌe sa cheꞌe sa cosas chi ingéē yeⁿꞌe mesa yeⁿꞌe saⁿꞌa ꞌcuiicá miiⁿ. Ndaā ꞌyaānā sꞌeeⁿ naachi vɛ́ɛ sa ní yaāꞌvi née tī naachí yaꞌāī yeⁿꞌe Lázaro miiⁿ. 22 Cuayiivi miiⁿ ní chꞌiī Lázaro. Ángeles yeⁿꞌé Ndyuūs candɛ́ɛ yā Lázaro naachi canéé chiida yú Abraham na lugar paraíso chi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdáí. Chꞌiī ntúūⁿ saⁿꞌa ꞌcuiica miiⁿ ní chꞌiichi yā saⁿꞌā. 23 Taachi sáⁿꞌā ꞌcuiica miiⁿ chꞌeenu sa chiī na infierno nꞌdiichi sa cuaaⁿ ꞌniiⁿnuⁿ ní nꞌdiichi sa chiida yú Abraham ndúúcū Lázaro miiⁿ. 24 Tuuꞌmi ní ꞌcaī saⁿꞌā ꞌcuiica miiⁿ: Nꞌdií, chiidá Abraham, inneé yaꞌai ꞌiinú nī ꞌúú, ní dichóꞌo nī Lázaro chi diꞌcaandá yā tiī nduuti táꞌā nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ ní cunꞌduú yā na chꞌiīyá ní diꞌcaanda chꞌiīyá ti neené nꞌgeenú ngii ná nguuchi yaⁿꞌā ꞌcúū. 25 Abraham miiⁿ ní caⁿꞌa yā chiī yā saⁿꞌā: Díí, daiyá, nꞌgaacú di tí taachí canee dí iⁿꞌyeēⁿdī miiⁿ chꞌiīndī ndii nꞌdeee nꞌdáí chi nꞌdaācā yeⁿꞌē di. Lázaro miiⁿ nguɛ́ɛ́ vɛɛ yeⁿꞌē sa naati maaⁿ ní ꞌmuuⁿ ní vɛ́ɛ́ ꞌviichꞌɛ̄ɛ̄tíínūuⁿ yeⁿꞌē sa ní díí ní ꞌcuéénú dí cuuvi miiⁿ. 26 Mííⁿ vɛ́ɛ́ ꞌáámá yííví yáⁿꞌāa chi neene chꞌɛɛtɛ nguaaⁿ núsꞌuu ndúúcū ndísꞌtiī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chí neⁿꞌe yā chóꞌo yā ndii ꞌmuuⁿ ndíí naachi snéé ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ cúúví diíⁿ yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā taa nguɛ́ɛ́ cuuví choꞌo yā ní ndaá yā naachi snée ꞌnū. 27 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā ꞌcuiica mííⁿ ngaⁿꞌā sa: Nꞌdiī, chiidá Abraham, idiꞌcuíitú nꞌdiī chí dichóꞌo nī Lázaro iⁿꞌyeēⁿdī ndii vaacu chiidá, 28 ti vɛ́ɛ́ nyuⁿꞌu ꞌdiinú chi saⁿꞌā miiⁿ ní Lázaro cuuvi sa ꞌdiinú chi nguɛ́ɛ́ ndaa yā lugar ꞌcūū chí ꞌcueenu yā cuuvi. 29 Abraham miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa: Canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachi canee nguūⁿ yeⁿꞌe Moisés miiⁿ ndúúcū profetas ní cuuví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcaandiveéⁿ yā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 30 Tuuꞌmi ní saⁿꞌā ꞌcuiica miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Nꞌdiī, chiidá Abraham, nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā yeⁿꞌe yā. Ndúúti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌāā nꞌdii caⁿꞌa yā nanááⁿ ꞌdiinú, tuuꞌmi ní ꞌcaandiveéⁿ yā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní ndaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi chi diíⁿ yā. 31 Abraham miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa ꞌcuiica: Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu yā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌe Moisés ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ, nguɛ́ɛ́ cuꞌtéénu ntúuⁿ yā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū chi cuuví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌáárá chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcúū ncuéeⁿ yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tinaⁿꞌā.