Jesús ngiꞌcueeⁿ yā yeⁿꞌē chi ꞌtɛɛchí viꞌi ꞌiiⁿꞌyāⁿ
19
Taachí Jesús chꞌíínú caⁿꞌa yā ndúúdú ꞌcūū chiicá yā na yáⁿꞌāa Galilea ní cueⁿꞌe yaⁿꞌai cá yā na yáⁿꞌāa yeⁿꞌe Judea chi táámá lado yeⁿꞌe yíícú Jordán. 2 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌé yā nꞌdaa yā Jesús miiⁿ ní Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ngiītā.3 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ti neⁿꞌé yā chi nꞌdiichíneeⁿ yā Jesús miiⁿ. Ní ngaⁿꞌa yā ngiī yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī Jesús, ¿ꞌáá canéé ná ley chí saⁿꞌā ní cuꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa chi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ dɛꞌɛ̄ chi n̄diiⁿ tá?
4 Jesús miiⁿ nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ nī naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs naachí ngaⁿꞌā chi Ndyuūs dinꞌdái yā taanduvɛ́ɛ́ cosas ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ ní dinꞌdái yā saⁿꞌā ndúúcū nꞌdaataá? 5 Ní caⁿꞌa yā: Chííⁿ chí saⁿꞌā cuꞌneeⁿ sá chiida sa ndúúcū chɛɛcu sá ní ndūūvidaama sa ndúúcū nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ní nduu ꞌuuví yā ní nduūvī ꞌaama yā nduucū viꞌī. 6 Tuuꞌmi ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ ꞌuuvī ngii yā tí ꞌāā ꞌaama núúⁿ yā. Chííⁿ chí Ndyuūs nádaama yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ cánéé chí idivíi yā.
7 ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿Dɛꞌɛ cáávā chi Moisés caⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa chí caꞌá yā carta chí iꞌtɛɛchi viꞌi yā ní cuꞌneéⁿ yā nꞌdaataá yeⁿꞌe yā?
8 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos: Moisés miiⁿ ní ꞌcuūⁿ sa chi sꞌneeⁿ saⁿꞌā nꞌdaataá yeⁿꞌe sa cucáávā chi staava yeⁿꞌe sa ní nééné chɛɛchi. Naati cuááⁿ vmnaaⁿ naachí chi ngaꞌa, nguɛɛ ꞌtíícā chiī. 9 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chí ꞌāā duꞌú nūuⁿ saⁿꞌā chi cuꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa ndúúti chi nguɛ́ɛ́ cáávā chí cueⁿꞌe tá ndúúcū taama saⁿꞌā ní saⁿꞌā miiⁿ cunee sa ndúúcū taama tá, vɛ́ɛ́ nuūⁿndī yeⁿꞌē sa. Sáⁿꞌā chi ꞌcaandavaacu sa ndúúcū nꞌdaataá chi sꞌneeⁿ tá isaⁿꞌā yeⁿꞌē tá, vɛ́ɛ́ ntúūⁿ nuuⁿndi yeⁿꞌē sa chi adulterio.
10 Tuuꞌmi discípulos yeⁿꞌe Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: Ndúúti chi saⁿꞌā miiⁿ cúꞌneeⁿ sa nꞌdaataá yeⁿꞌē sa tuuꞌmi ní nꞌdaācā ca chi nguɛ́ɛ́ ꞌcaandavaacu sa.
11 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Nguɛ́ɛ́ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi deenu yā chuū naati ꞌāā dámaāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí Ndyuūs ncaꞌa yā chuū. 12 Vɛ́ɛ́ ꞌyaaⁿ razones chi nguɛ́ɛ́ ꞌcaandavaacu saⁿꞌā. Vɛ́ɛ́ saⁿꞌa chí ndii taachi nꞌgiindiyáaⁿ sa yeⁿꞌē chɛɛcu sa ꞌāā nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcaandavaacu sa. Ní vɛ́ɛ́ ntúūⁿ saⁿꞌā eunucos chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ idiíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌcaandavaacu sa. Vɛ́ɛ́ ntúūⁿ saⁿꞌā chi maaⁿ sa nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe sa ꞌcaandavaacu sa cáávā chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Nduuti chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ cuuvi caꞌcueeⁿ yā nduudú ꞌcūū tuuꞌmi ní ꞌāā deenú yā.
Jesús idiꞌviicú yā dáꞌcaiyāa
13 Tuuꞌmi ní ndaa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndɛɛ yā daꞌcáíyāa nanááⁿ Jesús. Ní ꞌíícú Jesús miiⁿ cunꞌduꞌú yā taꞌa yā vmnááⁿ yeⁿꞌē daꞌcaīyāa sꞌeeⁿ ní caⁿꞌanguaꞌá yā yeⁿꞌē dáꞌcaīyāa. Discípulos yaaꞌvi néeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí índaa ndúúcū dáꞌcaīyāa. 14 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos: ꞌCuaáⁿ nī chí chiī daꞌcaīyāa nanaáⁿ. Nguɛ́ɛ́ caaca taaⁿ nī yeⁿꞌē daꞌcaiyāa sꞌtíī ti naachí Ndyuūs chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ní yeⁿꞌē daꞌcaiyāa sꞌtíī. ꞌTííca chiī.
15 Chꞌiinu chinꞌduꞌū taꞌá yā vmnaaⁿ yeⁿꞌē daꞌcaiyāa sꞌeeⁿ ní chiicá yā lugar miiⁿ.
Saⁿꞌā ꞌdííⁿ chí ꞌcuiīca ní indeē sa ndúúcū Jesús
16 Tuuꞌmi ní ndaā ꞌáámá saⁿꞌā ꞌdííⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Nꞌdiī maestro chí nꞌdai, ¿dɛꞌɛ̄ chi nꞌdáacā chi cuuví diíⁿ ní cuuví ndaācá vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ chi cuuvi yeⁿꞌé?
17 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ngaⁿꞌā di chi nꞌdai ꞌúú? Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ nꞌdai yā ti dámaáⁿ Ndyuūs. Naati ndúúti chi neⁿꞌe di cundaā di na vaꞌai chɛɛti nguuvi naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā, idiiⁿ di tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌa mandamientos.
18 Saⁿꞌā ꞌdííⁿ mííⁿ ní caⁿꞌa sa: ¿Chɛɛ́ chííⁿ? Jesús caⁿꞌa yā: Nguɛ́ɛ́ ꞌcaāⁿꞌnūⁿ di. Nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa di ndúúcū ꞌaama nꞌdaatáá chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di. Nguɛ́ɛ́ diduucú di. Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ di nduudu yaadi yeⁿꞌé mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 19 Dinéⁿꞌe di chɛɛcu di ndúúcū chiida di. Dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaacú di tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe di maāⁿ di.
20 Saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ ní caⁿꞌā sa: Tanducuéⁿꞌē chuū ꞌāā idiíⁿ ndíí taachi saⁿꞌā ꞌlííⁿ ꞌúú. ¿Dɛꞌɛ̄ cá indai yeⁿꞌé?
21 Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā: Ndúúti chi neⁿꞌe di chi cúúví nꞌdai ca di tuuꞌmi ní cueⁿꞌe di ní nꞌdiicui di tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē di ní caꞌa di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā. Tuuꞌmi ní ndaācā chi vɛ́ɛ́ vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌē ná vaꞌai chɛɛti nguuvi chi cuuví yeⁿꞌē di. Ní cuchíi di ní caⁿꞌa di nduucú.
22 Taachí saⁿꞌā ꞌdííⁿ miiⁿ chꞌiindiveeⁿ sa chuū, cunáⁿꞌa sa ní sꞌneeⁿ ndaachi yiinú sa ti neené ꞌcuiica sa.
23 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chí ngíⁿꞌīi chí cundaā ꞌáámá saⁿꞌā ꞌcuiica naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 24 Táámá cosa ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi ꞌááma iti camello chí chꞌɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti ꞌyuudūu ꞌtiicá tī, nguɛ́ɛ́ ngíⁿꞌīi ca chi choꞌó tī na nduutinááⁿ ꞌiini chi cheendi vaꞌai ꞌlííⁿ nguɛ́ɛ́ ti ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌcuiica cuꞌtéénu yā Ndyuūs ní cundáa yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi.
25 Taachí chꞌiindiveéⁿ discípulos yeⁿꞌé yā chuū, nééné nadicádíínuuⁿ yā ní caⁿꞌa yā nguááⁿ maaⁿ yā: ¿Duꞌu cuuví nanguaⁿꞌāī?
26 Jesús chꞌíínu yā discípulos ní caⁿꞌa yā: Saⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ní nguɛ́ɛ́ cuuví diiⁿ sa chuū naati Ndyuūs cuuví diíⁿ yā tanducuéⁿꞌē.
27 Tuuꞌmi ní Pedro miiⁿ ní nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa sa ní caⁿꞌa sa chii sa Jesús: Nꞌdiī Señor, cuinꞌdiichí nī. Núsꞌūū ní snꞌnéeⁿ ꞌnū tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌé ꞌnū ní cuchií ꞌnū ndúúcū nꞌdiī. ¿Dɛꞌɛ́ ndaācā yeⁿꞌé ꞌnū?
28 Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī, chi tiempo chí cuchiī taachí nducuéⁿꞌē nduuví ngai ní Saⁿꞌa chi Daiyá Dendyuūs ꞌcuūndī sa na trono yeⁿꞌē sa ndúúcū dɛɛvɛ chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌe maaⁿ sa ní ꞌcuai sa ndísꞌtiī chi cueⁿꞌe nī ndúúcu sa. Ní ndísꞌtiī ní ꞌcuɛɛtɛ́ nī na ndiichuuvi tronos ní diíⁿ nī juzgar nduꞌu ndiichúúví ndaata yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel chi judíos yā. 29 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chi cuꞌneeⁿ ná vaacu yā o ꞌdíínu yā o víꞌi yā o chiidá yā o chɛɛcú yā o nꞌdaataá yeⁿꞌe yā o daiya yā o yáⁿꞌāa yeⁿꞌe yā cáávā chi duuchí, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ndaāca cá yā táámá ciento más cá. Ní Ndyuūs caꞌá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ yeⁿꞌe yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi. 30 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi maaⁿ snée yā cuááⁿ chi vmnaaⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinée yā cuaaⁿ chi cuayiivi ní nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi maaⁿ snée yā cuaaⁿ chi cuayiivi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ꞌcuɛɛtinée yā cuaaⁿ chi vmnaaⁿ.