Discípulos yeⁿꞌe Jesús staꞌá yā trigo nguuvi chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel
12
ꞌÁámá nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel, Jesús cueⁿꞌe yā ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā cuaaⁿ naachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌāā n̄dííⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā ní mííⁿ ní vɛ́ɛ́ trigo. Discípulos yeⁿꞌe Jesús miiⁿ chii cuiicú yā ní staꞌá yā trigo ní cheꞌe yā. 2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos nꞌdiichí yā chuū, ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Cuinꞌdiichí nī, discípulos yeⁿꞌe nī ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.3 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ nī táácā diīiⁿ David miiⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cueⁿꞌe ndúúcu sa taachi chii cuiicú yā? 4 David miiⁿ sndáa yā ná yáacū yeⁿꞌe Ndyuūs ní staꞌá yā pan chi canéé na mesa yeⁿꞌē nátai. Ní cheꞌé yā ní caꞌa yā chi cheꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nduucú yā. Pan miiⁿ dámaāⁿ chiiduú sꞌeeⁿ cuuvi cheꞌé yā. Ní tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa na ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ canéé chí cheꞌe rey David ní nguɛ́ɛ́ cánéé chí cheꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu yā. 5 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeeⁿ ndísꞌtiī na ley yeⁿꞌe Moisés chi diīiⁿ chííduú sꞌeeⁿ? Nguɛ́ɛ́ ntaaviꞌtuunúúⁿ yā yeⁿꞌe ntiiⁿnyuⁿ yeⁿꞌe yaācū tíínūuⁿ nguuvi chi ntaaviꞌtuunúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Chiidu sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tanꞌdúúcā chí ngaⁿꞌa ley yeⁿꞌe Moisés ní nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. 6 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌɛɛtɛ ca yā chi yaācū templo ní canee yā ndúúcū ndísꞌtiī. 7 Ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ déénu nī dɛꞌɛ chi neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌé Ndyuūs yeⁿꞌe chuū: Neⁿꞌé chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yaꞌāī ꞌiinú yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ caavā ꞌúú. Nguɛ́ɛ́ neⁿꞌé chi ꞌcaaⁿꞌnuⁿ yā ꞌiiti ní tée yā ꞌiiti caavā ofrenda yeⁿꞌē ꞌúú. Nduuti chí cadíínuuⁿ nī tuuꞌmi ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā. 8 ꞌTíícā Saⁿꞌā chi Daīyá Dendyuūs miiⁿ vɛ́ɛ́ ntúūⁿ poder yeⁿꞌe sa yeⁿꞌe nguuvi chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Saⁿꞌā chi ntíꞌi taꞌā sa
9 Cuayiivi ní Jesús cheⁿꞌe yā na yáacū sinagoga yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yaāⁿ miiⁿ. 10 Cuinꞌdiichí nī. Miiⁿ ní canéé ꞌáámá saⁿꞌā chi ntíꞌi taꞌā sa. Snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chi tiinguunéeⁿ yā Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá canéé na ley yeⁿꞌe yú chí nduuvā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ? Chuū ní caⁿꞌa yā ti neⁿꞌé yā cuuvi caaⁿꞌmaⁿ yā núúⁿndí yeⁿꞌe Jesús miiⁿ.
11 Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿Dúꞌu ꞌaama saⁿꞌā nguaaⁿ ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá ꞌiiti cuūchī yeⁿꞌē sa? Ní ndúúti chi cunꞌdaa nuúⁿ tī na ꞌáámá yiivi yáⁿꞌāa nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ ntuunꞌdáa sa ꞌiiti nguuvi miiⁿ? 12 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ yaⁿꞌai ca chiīꞌvɛ̄ ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ti ꞌáámá ꞌiiti cuūchī? ꞌTíícā diiⁿ yú chí nꞌdaācā nguuvi chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
13 Tuuꞌmi ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā chí yaꞌāī yeⁿꞌē sa: Nꞌdoo dí taꞌa di. Saⁿꞌā miiⁿ ní nꞌdoō sá taꞌā sa ní taꞌā sa nduūvī nꞌdáácā tanꞌdúúcā taama. 14 ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos nanꞌdáa yā chɛɛti yaācū ní nduuvidaamá yā chí caⁿꞌa yā contra yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ti neⁿꞌé yā ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
ꞌÁámá nduudu chí caaⁿꞌmaⁿ yeⁿꞌe Jesús
15 Taachí Jesús chicadíínuuⁿ yā chuū nanꞌdaa yā miiⁿ. Neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcū Jesús miiⁿ ní Jesús miiⁿ idiíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 Ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuví yā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ duꞌu yā. 17 Ní ꞌiicu cuaacu chí profeta Isaías miiⁿ caⁿꞌa yā ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachí dinguuⁿ yā ꞌtíícā. Ndyuūs ngaⁿꞌa yā:
18 Sáⁿꞌa ꞌcūū ni idichííꞌvɛ̄ ꞌúú. ꞌÚú chínndɛɛ̄vɛ́ saⁿꞌá ꞌcūū chi neⁿꞌé ní neene yeenú ndúúcu sa. ꞌÚú ní cuꞌneéⁿ Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé vmnááⁿ yeⁿꞌe sa. Saⁿꞌá ꞌcūū caaⁿꞌmaⁿ sa yeⁿꞌe ley yeⁿꞌé nanááⁿ nducyáácá naciónes na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū.
19 Nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿꞌmaⁿ sa ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌcuāi ra sa. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yúúní nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ yā nduudú yeⁿꞌe sa ti nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ yúúdu sa cuaaⁿ na yúúní.
20 Saⁿꞌá ꞌcūū nginnee sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ ca cuidados yeⁿꞌe yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi tanꞌdúúcā ꞌáámá taaⁿ ndúú chí ꞌaa ndɛɛ̄tuú ꞌtɛɛ ꞌtɛ́ɛ́, ꞌtiicá yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chí ntuūvi sa ꞌaama mecha yeⁿꞌe quinque chí icanꞌdáā ca ꞌyaāⁿꞌmíⁿ yeⁿꞌe. Ndíí nguɛ́ɛ́ candɛ́ɛ sa nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs ndii taachi a fuerza ꞌāā cuɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chi cuchɛɛ sa ndúúcū vaadī cuaacu miiⁿ yeⁿꞌe tanducuéⁿꞌē.
21 Ní ꞌíícú nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe naciones yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū cūnee ngíínú yā yeⁿꞌe saⁿꞌá ꞌcūū chi cuꞌtéénu yā yeⁿꞌe sa.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌá yā chi Jesús vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ndúúcu yā
22 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús ní ndɛ́ɛ yā ꞌáámá saⁿꞌā chi canee sa ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌē chi ngueenáaⁿ sa ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ ngii ngaⁿꞌa sa. Jesús miiⁿ diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌē sa. Ní saⁿꞌā chi ngueenáaⁿ miiⁿ ní inaaⁿ sa ní ngíí ngaⁿꞌā sa. 23 Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngeⁿꞌe yiinú yā ní ngaⁿꞌa yā: ¿ꞌÁá sáⁿꞌa ꞌcūū Daiya ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndaataá yeⁿꞌē David?
24 Ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos chꞌiindiveéⁿ yā chuū ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū nitunꞌdáa sa espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā Beelzebú, chí Satanás chí ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ.
25 Jesús miiⁿ déénu yā chi nadacadíínūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÁámá gobierno chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa chi vɛ́ɛ́ ꞌuūvī partido yā chí nguⁿꞌu yā ꞌáámá yā ndúúcū taama yā, tuuꞌmi ní nguɛɛ cuuvi ꞌnaaⁿ chi ꞌiiⁿntyéⁿꞌe yā. Ní nducuéⁿꞌē yáⁿꞌāa o vaꞌai naachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ vɛ́ɛ́ ꞌuūvī vaanīcadíínūuⁿ yeⁿꞌe yā nguɛ́ɛ́ cuuvi nduuvidaamá yā. 26 ꞌTiicá ntúūⁿ nduuti chi yááⁿnꞌguiinūuⁿ tunꞌdáa sa espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ vɛ́ɛ́ ꞌuūvī vaanicádiinūuⁿ yeⁿꞌē sa ní cuáácú chi nguⁿꞌu sa yeⁿꞌē maaⁿ sa ní vɛ́ɛ́ ꞌuūvī partido yeⁿꞌe sa ní ꞌcuiinu sa. 27 Ndísꞌtiī ní ngaⁿꞌa nī chi ꞌúú itunꞌdaá espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū poder yeⁿꞌe Beelzebú chi Satanás chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Ndúúti chi ꞌtíícā tuuꞌmi ní, ¿ndúúcū duꞌū rá poder yeⁿꞌē tunꞌdaá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu nī espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ? Chííⁿ chí diiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndúúcu nī nꞌgiⁿꞌi yā chi nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā chi ngaⁿꞌá nī. 28 Ndúúti chi ꞌúú itunꞌdaá espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ cáávā poder yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Dendyuūs, cuaacu nííⁿnyúⁿ naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ndaā nanááⁿ ndisꞌtiī.
29 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛɛ cuuví cundaa yā vaꞌai yeⁿꞌe ꞌaama saⁿꞌā chi vɛ́ɛ́ fuerzas yeⁿꞌe sa ní divíi yā chi vɛɛ yeⁿꞌe sa. ¿Canéé chí cachiichí yā saⁿꞌa vmnááⁿ vmnaaⁿ? Cuayiivi ní cuuví diíⁿ yā tunꞌdáa yā denduꞌū chi snúūⁿ vaꞌai yeⁿꞌē sa.
30 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ canée yā lado yeⁿꞌé, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ canée yā contra yeⁿꞌé. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ dáámá diíⁿ yā cosechar nduucú, tuuꞌmi ní diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ingée tanducuéⁿꞌē cosecha.
31 Chííⁿ chí nduudu cuaacu chí ꞌúú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Tanducuéⁿꞌē nuuⁿndi chí diíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū nduudu taaⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā chí ngaⁿꞌa yā contra yeⁿꞌe Ndyuūs, Ndyuūs nadachꞌɛɛcú yā yeⁿꞌe yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa yā nduudu taaⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā chi contra yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nchꞌɛɛ̄cū yēⁿꞌe yā maaⁿ ní tiempo chi cuchiī. 32 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chí caaⁿꞌmaⁿ nduudu chí nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā contra yeⁿꞌe Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs ní cuuvi nachꞌɛɛcu yeⁿꞌe yā. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ngaⁿꞌa yā contra yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌe Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nachꞌɛɛ̄cū yeⁿꞌe yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú táámá iⁿꞌyeeⁿdi chí cuchiī.
ꞌÁámá yáⁿꞌá ní ngiⁿꞌi cucáávā nꞌguiꞌi yeⁿꞌē
33 ꞌTiicá ntúūⁿ caⁿꞌa Jesús: Ndúúti chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá yáⁿꞌá chi nꞌdáacā yeⁿꞌé nī tuuꞌmi ní cuuvi nꞌguiꞌi nꞌdáacā yeⁿꞌē. Níícú ndúutī chi vɛ́ɛ́ ꞌáámá yáⁿꞌá chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā yeⁿꞌé nī nguɛɛ nꞌdáacā cuuvi nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. Cáávā nꞌguiꞌi yeⁿꞌe yáⁿꞌá ituumicadíínuuⁿ yā táácā yáⁿꞌá nduuti chí nꞌdai o nduuti chí nguɛ́ɛ́ nꞌdai. 34 Ndísꞌtiī, tanꞌdúúcā ndaata yeⁿꞌē cúú ꞌtiicá nī. ¿Táácā ngaⁿꞌa nī cosas chi nꞌdaācā ní idiíⁿ nī chi nguɛɛ nꞌdaācā? Ti chííⁿ chi ngaⁿꞌa nī ndúúcū cheendí nī ngiica na staava yeⁿꞌé nī. 35 Saⁿꞌā chi nꞌdáí idiiⁿ sa dendúꞌū chi nꞌdaācā chi nadacadíínuuⁿ sa na staava yeⁿꞌe sa chi nꞌdaācā. Saⁿꞌa chi cunncáā idiiⁿ sa tanducuéⁿꞌē chi nguɛɛ nꞌdaācā nadacadíínuuⁿ sa caati staava yeⁿꞌe sa nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā. Nduudu chi ngaⁿꞌā sa ngiica sa yeⁿꞌē chi ndiituú na staava yeⁿꞌe sa. 36 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nducuéⁿꞌē nduudu chi nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ chííꞌvɛ̄ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā, nducyááca yā ní cánéé chí ncaꞌá yā cuenta yeⁿꞌe nduudu chi nguɛɛ nꞌdaācā chi caⁿꞌa yā nguuvi chí Ndyuūs caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌe yā. 37 Ti cáávā nduudu yeⁿꞌe nī chi nꞌdaācā nduuví nꞌdai nī ní ꞌiicu cáávā nduudu yeⁿꞌé nī nduuti chi nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā cuuví nī castigo.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā néⁿꞌe yā snaaⁿ yā señales
38 Tuuꞌmi ní nꞌduuvi maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū nꞌduuvi saⁿꞌā fariseos ngaⁿꞌa sá ngii sa Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa sa: Nꞌdií maestro, néⁿꞌe ꞌnū snaaⁿ ꞌnū ꞌáámá señal chi diíⁿ nī.
39 Jesús nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: ꞌIiⁿꞌyāⁿ cunncáā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Ndyuūs neⁿꞌe yā snaaⁿ yā señal naati señal nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā. Dámaaⁿ snaaⁿ yā señal yeⁿꞌe profeta Jonás chi ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ canee nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs. 40 Ti tanꞌdúúcā Jonás canúúⁿ sá chɛɛti ꞌyaācā chꞌɛɛtɛ ꞌiīnū nguuvi ꞌiīnū nꞌgaaⁿ ꞌtíícā canee chí cūnee Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs mááⁿ yáⁿꞌāa ꞌcúū ꞌiīnū nguuvi ꞌiīnū nꞌgaaⁿ. 41 Na nguuvi yeⁿꞌe juicio ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌɛɛtinée yā na yáāⁿ chi nguuvi Nínive nducuéeⁿ yā contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé maaⁿnguuvi taachí Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní cuuví yā condenado. ꞌTíícā tí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Nínive ní ndaacadaamí yā taachi profeta Jonás miiⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ caⁿꞌa sá nduudu cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs. Cuinꞌdiichí nī ꞌáámá saⁿꞌā chi chꞌɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ tí profeta Jonás miiⁿ canee sa ꞌmuuⁿ na lugar ꞌcūū. 42 ꞌTiicá ntúūⁿ nguuvi yeⁿꞌe juicio nꞌdaataá reina chí tiempo chi chóꞌōo ngaⁿꞌā ntiiⁿnyuⁿ tá yeⁿꞌe lado yeⁿꞌe Sur caⁿꞌa tá nducueeⁿ tá contra yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿnguuvi taachi Ndyuūs caāⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní táⁿꞌā miiⁿ ní diīⁿ tá condenar ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿnguuvi ti táⁿꞌā miiⁿ ndaā tá ndíí na yaⁿꞌai taaví yeⁿꞌē yáⁿꞌāa. Ní ngiica tá ní chꞌiindiveeⁿ tá yeⁿꞌē vaadī deenu yeⁿꞌe rey Salomón. Cuinꞌdííchí nī ꞌáámá saⁿꞌā chi chꞌɛɛtɛ ca vaadī deenu yeⁿꞌe sa canee sa ꞌmuuⁿ nguɛ́ɛ́ ti Salomón miiⁿ.
Espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ chí nanguɛɛcunée na saⁿꞌā
43 Caⁿꞌa Jesús: Taachí espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ nacanꞌdaa na ꞌáámá saⁿꞌā cachiica na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛɛ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nꞌnuūuⁿ naachi cuuvi ntaaviꞌtuunúuⁿ ní nguɛ́ɛ́ ndaācā. 44 Tuuꞌmi ní espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ ngaⁿꞌa: Nanguɛɛcuneeé na vaacú naachi chiīcá. Taachí nguɛɛ̄cūnéee ní ndaā na vaacu miiⁿ ndaācā saⁿꞌa miiⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌaama vaꞌāī chi nꞌdai ní nduuvi dɛɛvɛ́ ndúúcū nducuéⁿꞌe na lugar yeⁿꞌē. 45 Tuuꞌmi ní espíritu miiⁿ cueⁿꞌe ní inꞌnuuⁿ tá ná ndɛɛ̄chɛ̄ espíritus chi cunncáā ca chí cuuví maāaⁿ. Ní ndaā espíritu miiⁿ ndúúcū ndɛ̄ɛchɛ̄ espíritus ní chꞌɛɛtinée na saⁿꞌā miiⁿ. Cuayiivi ní nꞌgeenu sa ngiī taavi ca ní cunncáā ca canee sa nguɛ́ɛ́ ti vmnaaⁿ. ꞌTiicá ntúūⁿ ꞌcueenú yā cuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā maaⁿ ti nguɛɛ nꞌdáacā idiíⁿ yā.
Chɛɛcú Jesús miiⁿ ndúúcū ꞌdíínu yā
46 Taachí Jesús miiⁿ índeé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ, tuuꞌmi ní ndaā niiⁿnuúⁿ chɛɛcú yā ndúúcū ꞌdíínu yā ní snée yā chuvaꞌāī. Ní neⁿꞌe yā ndeé yā ndúúcū Jesús miiⁿ. 47 ꞌÁámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Nꞌdiī Jesús, cuinꞌdííchí nī. Chɛɛcú nī ndúúcū ꞌdíinu nī snée yā chuvaꞌāī ní neⁿꞌe yā ndee yā ndúúcu nī.
48 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌa miiⁿ: ¿Dúꞌū chí chɛɛ̄cú miiⁿ? o ¿dúꞌū chí ꞌdiinú miiⁿ?
49 Ní nꞌdoó yā taꞌá yā naachi snéé discípulos ní caⁿꞌa yā: Cuinꞌdiichí nī, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌūuⁿ ní tanꞌdúúcā chí chɛɛcú ndúúcū ꞌdiīnú, ꞌtííca yā. 50 Tí ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe Chiidá chi canée yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí ꞌdiinú ndúúcū viꞌí ndúúcū chɛɛcú.