Juan chí chɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ sa dichóꞌo sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ nanááⁿ Jesús
11
Taachí Jesús chꞌíínú chii yā nduꞌu ndiichúúví discípulos yeⁿꞌe yā táácā chí canéé chi diíⁿ yā tuuꞌmi ní Jesús chiicá yā yáāⁿ miiⁿ ní cueⁿꞌé yā na tanáⁿꞌā yáāⁿ sꞌeeⁿ chí caꞌcueeⁿ yā ní caaⁿꞌmaⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs.
2 Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ꞌiiⁿꞌyāⁿ canúúⁿ sá vácūū. Ní taachí chꞌiindiveeⁿ sá taacā idiiⁿ Jesús miiⁿ, tuuꞌmi ní dichóꞌo sa ná ꞌuuvi discípulos yeⁿꞌe sa nanááⁿ Jesús.
3 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndáa yā ní ntiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ: ¿ꞌÁá nꞌdiī chi Cristo chi canee chí ndaa o cunee ngíínú ꞌnū taama yā?
4 Jesús miiⁿ nánꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī cúnaⁿꞌa nī ní cuuvi nī Juan miiⁿ yeⁿꞌé denduꞌū chí inaaⁿ nī ndúúcū chí nꞌgiindiveeⁿ nī. 5 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngueenááⁿ ní inaaⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá ní ngiicá yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndíí caꞌai lepra chí inꞌduuti yuūtɛ̄ yeⁿꞌe yā ní nduuva dɛɛvɛ yeⁿꞌé yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chɛɛtúū ní nꞌgiindiveéⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdíí ní nnduuchí yā yeⁿꞌe nguaaⁿ tináⁿꞌā, níícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachíī snee yā chꞌiindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs chi nadanguáⁿꞌai ꞌiiⁿꞌyāⁿ ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ candɛɛ yā nduudu cuaacu miiⁿ nanáaⁿ yā. 6 Dɛꞌɛ̄ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cunncáā chꞌɛɛnú yā ꞌúú ndúúcū nduudu yeⁿꞌé.
7 Taachi cuinaⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, Jesús tucáꞌa yā caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ miiⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cheⁿꞌe ndísꞌtiī nꞌdiichi nī na yáⁿꞌāa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtinéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ¿ꞌÁá ꞌáámá ndúú chí nꞌgiīdī ꞌyúúné? 8 O ¿dɛꞌɛ̄ tuuꞌmi cheⁿꞌe nī nꞌdiichí nī? ¿ꞌÁá ꞌáámá saⁿꞌā chi cánuuⁿ sa catecáí nꞌdai sa? Cuinꞌdiichí nī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snúuⁿ yā catecai nꞌdai yā snee yā ná vaꞌai yeⁿꞌē rey. 9 Tuuꞌmi ní ¿dɛ́ꞌɛ̄ cheⁿꞌé nī nꞌdiichi nī? ¿ꞌÁá ꞌaama profeta chi ngaⁿꞌa nduudu cuaacu yeⁿꞌe Ndyuūs? ꞌTíícā nduudu cuaacu. Ní ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī ꞌtíícā. Cheⁿꞌé nī nꞌdiichi nī ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí chꞌɛɛtɛ ca yā chí cuuvi profeta. 10 Chuū cánéé nguūⁿ yeⁿꞌe Juan miiⁿ náⁿ libro yeⁿꞌé Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ:
Cuinꞌdiichí nī. ꞌÚú ní dichoꞌó ꞌáámá saⁿꞌā chí caaⁿꞌmaⁿ sa nduudu cuaacu yeⁿꞌé nanáaⁿ di. Saⁿꞌā miiⁿ ní nuūⁿꞌnūⁿ cuaacú sa yúúní cáávā di.
11 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nguááⁿ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiyáaⁿ yā yeⁿꞌē nꞌdaataá nguɛ́ɛ́ taama yā chi chꞌɛɛtɛ ca yā ti Juan miiⁿ chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicuúⁿ ca yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā ní chꞌɛɛtɛ ca yā nguɛ́ɛ́ ti Juan miiⁿ.
12 Caati ndíí tiempo chi chꞌiindiyaāⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ndíí maaⁿ yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yeⁿꞌé Ndyuūs ní nꞌgeenu cá yā ngii. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguⁿꞌu yā contra yeⁿꞌe Ndyuūs neⁿꞌe yā caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. 13 Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas ndúúcū ley yeⁿꞌe Moisés ngaⁿꞌā nduudu cuaacu yeⁿꞌé naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā ndíí tiempo chi ndaā Juan miiⁿ ná iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 14 Ndúúti chi ndísꞌtiī neⁿꞌe nī ꞌcaandiveeⁿ nī nduudu yeⁿꞌe profetas ndúúcū nduudu yeⁿꞌe ley miiⁿ, tuuꞌmi ní cadíínuuⁿ nī chi Juan miiⁿ ní saⁿꞌā chí profeta Elías dinguuⁿ yā chi canéé chí ndaa sa. 15 Ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī ꞌcaandiveeⁿ nī yeⁿꞌé.
16 ¿Dɛꞌɛ́ tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū maaⁿ? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā saⁿꞌā nꞌgaiyáā chí nꞌgɛɛ̄tɛɛ niiꞌvɛ̄ɛ̄ ní duūchi sa ní nꞌgai sa compañeros yeⁿꞌe sa. 17 Ní ngaⁿꞌa sa: ꞌTiiví ꞌnū flauta cáávā baile naati nguɛ́ɛ́ indeꞌéí nī. Ní chiita ꞌnū canción chi ndaachií tanꞌdúúcā canciones cáávā tináⁿꞌā naati nguɛ́ɛ́ chɛɛ̄cu nī. 18 Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ndaā sa. Nguɛ́ɛ́ cheꞌe sa pan, nguɛ́ɛ́ chiꞌi sa vino ní ndísꞌtiī ngaⁿꞌá nī chí saⁿꞌā miiⁿ ní canee sa ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ. 19 ꞌÚú ní ndaá, ꞌúú chí Saⁿꞌā chi Daiyá Ndyuūs ꞌúú. Ní ngeꞌé ní ngiꞌí. Tuuꞌmi ní ndísꞌtiī ngaⁿꞌa nī yeⁿꞌé: Cuinꞌdííchí nī. ꞌÁámá saⁿꞌā chí nꞌdeēe nꞌdáí ngeꞌe sa ní ngiꞌi taavi sá vino. Ní ngaⁿꞌá nī chi ꞌúú ní saⁿꞌā chi nꞌdai ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ publicanos chi cobradores chí innꞌguɛɛ yā yeⁿꞌe yáⁿꞌāa ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dinuuⁿndi yā. Nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ deenu yā chí vaadī deenu miiⁿ ní yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chꞌiⁿꞌí yā vaadī deenu miiⁿ cáávā denduꞌū chi nꞌdaācā chi diíⁿ yā ti yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
Dɛꞌɛ chúúcā yaꞌāī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ naachi nguɛ́ɛ́ indaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌé yā
20 Jesús tucáꞌa yā diíⁿ yā regañar ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ na yáāⁿ sꞌeeⁿ naachi diiⁿ yā nééné nꞌdeēe vaadī nꞌgiinu ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ ꞌāā cuɛ́ɛ́ ndaacadaamí yā yeⁿꞌē núúⁿndí yeⁿꞌe yā. Ní ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: 21 Dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌé ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Corazín. Dɛꞌɛ̄ chúúcā yaꞌāī yeⁿꞌē ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Betsaida ti ndúúti chi chiī vaadī nꞌgiinu na yáāⁿ Tiro ndúúcū yáāⁿ Sidón tanꞌdúúcā chí chiī nguaaⁿ ndísꞌtiī, tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa sꞌeeⁿ ꞌāā ꞌnaaⁿ tiempo ndaacadaamí yā yeⁿꞌe nuuⁿndi yeⁿꞌé yā. Ní chꞌiⁿꞌí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌé yā chi neené yaꞌai yā. Ní chꞌɛɛtinúuⁿ yā catecaí yā yeⁿꞌe chi díínūuⁿ ní chꞌɛɛtɛ́ yā nguaaⁿ yaiyáā. 22 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ti nguuvi chí Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ yaꞌāī ca ꞌcueenú yā cuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáⁿꞌāa Tiro ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Sidón nguɛ́ɛ́ ti ndísꞌtiī. 23 Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Capernaum, ¿ꞌáá cuuvi caⁿꞌá nī na vaꞌai chɛɛti nguuvi? Nguɛ́ɛ́ cuuvi. Caⁿꞌá nī infierno ti nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu nī nduudu cuaacu yeⁿꞌé ndúúcū vaadī nꞌgiinu chi diiⁿ Ndyuūs. Ndúúti chi chiī vaadī nꞌgiinu na yáāⁿ Sodoma tanꞌdúúcā chí chiī nguaaⁿ ndísꞌtiī tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáaⁿ ꞌcūū ꞌāā iꞌtéénu yā. Ní yáaⁿ ꞌcūū ꞌāā canéé ndíí maaⁿ. 24 ꞌÚú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ti nguuvi chi Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ yaꞌāī ca ꞌcueenú yā cuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Sodoma nguɛ́ɛ́ ti ndísꞌtiī.
Cuchií nī nanaaⁿ ꞌúú ní ntaaviꞌtuunúúⁿ nī
25 Ní tiempo miiⁿ ní Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā yeⁿꞌe yā ní caⁿꞌa yā: Nꞌdiī Chiidá chi ꞌiiví nī yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi ndúúcū yáⁿꞌāa ꞌcúū, ꞌúú caꞌá gracias nꞌdiī caati snuuⁿ nꞌdéꞌei nī nduudu ꞌcūū yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi déénu ca yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdeee nꞌdáí tuumicádíínuuⁿ yā, ní caꞌa nī chí cadíínuuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicúuⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdeee cá déénu yā. 26 ꞌTíícā diíⁿ nī Chiidá ti ꞌtíícā neⁿꞌe nī chi nꞌdaācā diiⁿ nī ti nꞌdaācā.
27 Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: Chiidá ní teé yā ꞌúú tanducuéⁿꞌē denduꞌū. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ deenu yā táácā ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā Daiya Dendyuūs, dámaāⁿ Chiidá yā. Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ deenu yā táácā Dendyuūs Chiida yú, dámaāⁿ ꞌáámá nꞌdyáⁿꞌā Daiyá yā ndúúcū ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi Daiyá Ndyuūs neⁿꞌé yā ꞌcuuⁿꞌmiⁿ yā Chiida yā. 28 Cuchíi nī nanáaⁿ ꞌúú, ndísꞌtiī, chi vɛ́ɛ́ nꞌdeēe nꞌdáí cuidado yēⁿꞌe nī chi tanꞌdúúcā ꞌáámá carga yeⁿꞌé nī ní ꞌúú ní diíⁿ chí ntaaviꞌtuunúúⁿ nī. 29 Ní diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi canꞌdɛ́ɛ nī yugo yeⁿꞌé chi ꞌtííca. ꞌCueeⁿ nī yeⁿꞌē ꞌúú caati ꞌúú ní ndiicúūⁿ ꞌúú ní nééné nꞌdai staava yeⁿꞌé, tuuꞌmi ní ndaācá nī vaadī ntaaviꞌtuunúuⁿ yeⁿꞌe alma yeⁿꞌe nī. 30 Caati yugo yeⁿꞌé chí teé ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ ngiⁿꞌīi. Candɛ́ɛ nī chɛɛdí yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ cuuví nꞌgii yeⁿꞌe nī.