ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌē sáⁿꞌā chi ngiīnū ndaata
13
Nguuvi miiⁿ Jesús canꞌdáa yā vaꞌāī miiⁿ ní chꞌiīndi yā niiⁿnuúⁿ ná nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. 2 Ní nééné nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúvidaamá yā naachi canéé Jesús. Tuuꞌmi ní Jesús ndaa yā na ꞌáámá barco ní chꞌiīndí yā. Nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ snée yā ꞌdiituu núuⁿnīⁿ naachi vɛɛ yáⁿꞌāa ndúútiī. 3 Ní Jesús caⁿꞌa yā nééné nꞌdeēe nááⁿ ndúúcū parábolas chí ejemplos tanꞌdúúcā denduꞌū chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní caⁿꞌa yā chuū: ꞌÁámá saⁿꞌā chi ngiīnū ndaata canꞌdáa sa chiīnū sa ndaata. 4 Taachí chiīnū sa, ꞌáámá duutu ndaata mííⁿ ní chiiya cyúúní. Ndaā ꞌyaadá ni chꞌiinu cheꞌe tī. 5 Náⁿꞌā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya na tuūu naachi nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ yáⁿꞌāa. Maaⁿnchɛɛtɛ́ nūuⁿ canꞌdáā ti nguɛ́ɛ́ chꞌɛɛtɛ yáⁿꞌāa yeⁿꞌē. 6 Canꞌdáā ꞌyáⁿꞌā ní yaata miiⁿ ní tiꞌi ti nguɛ́ɛ́ diiꞌyu yeⁿꞌē. 7 ꞌIicu náⁿꞌā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya nguaaⁿ yááⁿ. Yááⁿ miiⁿ ní chꞌiita ní diꞌvaāchí yeⁿꞌē yaata miiⁿ. 8 ꞌIicu náⁿꞌā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya na yáⁿꞌāa nꞌdáacā ní nꞌdáacā chiī cosecha yeⁿꞌē. ꞌÁámá ní chiī ꞌáámá ciento yeⁿꞌē, taama ní chiī ꞌiīnū ngɛɛcu yeⁿꞌē, ni táámá ní chiī ndíícú ndiichi yeⁿꞌē. 9 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ veéⁿ yā ní ꞌcaandiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé.
Chííⁿ chí neⁿꞌē caāⁿꞌmāⁿ ejemplo miiⁿ
10 Tuuꞌmi ní discípulos ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús: ¿Dɛꞌɛ cáávā chi ndúúcū ejemplos ngiꞌcueeⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
11 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā: ꞌĀā ndísꞌtií nūuⁿ ndaācā chicadíínuuⁿ nī denduꞌū chi canúúⁿ nꞌdeꞌei yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi, naatí tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ canéé chí cadíínuuⁿ yā. 12 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā Ndyuūs caꞌa cá yā ní nꞌdeēe cá cuuvi yeⁿꞌe yā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā, ꞌáárá chí dúúꞌví nūuⁿ chi nadacádíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌe yā chuū ní Ndyuūs ndivíi yā yeⁿꞌe yā. 13 Cáávā chííⁿ chí ngaⁿꞌá ngií ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū ejemplos caati inaaⁿ yā naati nꞌgɛɛtinée yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā. Ní nꞌgiindiveéⁿ yā naati nꞌgɛɛtinee yā tanꞌdúúcā chi nguɛ́ɛ́ nꞌgiindiveéⁿ yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuumicadiinuuⁿ yā. 14 Ní ꞌíícú cuuvi cuaacu yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chííⁿ chi caⁿꞌa profeta Isaías ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachi caⁿꞌa yā ꞌtúúcā ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs:
Ndúúcū veéⁿ yā ꞌcaandiveéⁿ yā ni nguɛɛ tuumicadíínuuⁿ yā; ní snaaⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ caꞌa yā cuenta yeⁿꞌē.
15 Caati staava yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chɛɛchi. Ndúúcū veéⁿ yā nꞌgiindiveéⁿ yā naati nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā nꞌdaācā. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌgaadí yā nduutinaaⁿ yā caati nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā ndúúcū nduutinaáⁿ yā; ní nguɛ́ɛ́ ꞌcaandiveéⁿ yā ndúúcū veéⁿ yā, ndii nguɛɛ ndúú ituumicadiinúúⁿ yā ndúúcū staava yeⁿꞌé yā, ndii nguɛ́ɛ́ ndúú ndaacadaamí yā yeⁿꞌē nuuⁿndi yeⁿꞌe yā chi ꞌúú cuuví nadichꞌɛɛ̄cú nuuⁿndi yeⁿꞌé yā.
16 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī ti vɛ́ɛ́ nduutinaaⁿ nī chí inaaⁿ nī ní veéⁿ nī chí nꞌgiindiveéⁿ nī. 17 Ti cuaacu nííⁿnyúⁿ ꞌúú Jesús ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī chi neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai neⁿꞌé yā snaaⁿ yā chííⁿ chí ndísꞌtiī inaaⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi yā. Neⁿꞌe yā ꞌcaandiveéⁿ yā chííⁿ chí ndísꞌtiī nꞌgiindiveéⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ chꞌiindiveéⁿ yā.
18 ꞌCaandiveeⁿ ndísꞌtiī ejemplo yeⁿꞌe saⁿꞌā chí ngiīnū ndaata. 19 ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi ní nguɛ́ɛ́ ituumicadíínuuⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā duutu ndaata chí chiiya cuaaⁿ cyúúní. Ndaa yááⁿnꞌguiinūuⁿ ní staꞌā sa nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chi canéé na staava yeⁿꞌé yā. 20 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ tuūu ní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs. Ní taachí nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu miiⁿ ní yeenú nꞌdai yā, 21 naati nguɛ́ɛ́ ꞌáámá cānee na staava yeⁿꞌé yā ní nguɛ́ɛ́ ꞌnááⁿ tiempo cūnee. Taachí nꞌgéénu yā ngii ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ cánꞌdaa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cáávā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs, tuuꞌmí nūuⁿ divíi yā nduudu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ canée na staava yeⁿꞌé yā. 22 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ yááⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi chꞌiindiveéⁿ yā nduudu miiⁿ naati neⁿꞌe cá yā nducuéⁿꞌē yeⁿꞌē iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū chi vɛ́ɛ́. Ní nginncheꞌéí yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní vaadī ꞌcuiica miiⁿ diꞌvaachií yeⁿꞌē nduudu miiⁿ ní diiⁿ chí nguɛ́ɛ́ dichííꞌvɛ̄ nduudu miiⁿ na vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 23 Ndaata chí chiiya na yáⁿꞌāa nꞌdáacáā chííⁿ chí tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌgiindiveéⁿ yā nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs ní tuumicadiinúúⁿ yā ní iꞌtéénu yā nduudu miiⁿ. Ní nꞌdaācā idiíⁿ yā. Ní nduudu miiⁿ tanꞌdúúcā chi chiī ꞌaama ciento yeⁿꞌē o chi chiī ꞌiīnū ngɛɛcu yeⁿꞌē o chi chiī ndiicú ndiichi yeⁿꞌē. ꞌTíícā chii cosecha yeⁿꞌē nduudu miiⁿ.
Ejemplo yeⁿꞌé yaātā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā chi vɛ́ɛ́ nguaaⁿ trigo
24 Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Cuuví ndísꞌtiī táámá ejemplo. Ní caaⁿꞌmáⁿ yeⁿꞌe naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chí ngiīnū sa ndaata yeⁿꞌe trigo chi nꞌdaācā na campo yeⁿꞌē sa. 25 Taachí mozos cyaadu sa, tuuꞌmi ní saⁿꞌā chi enemigo yeⁿꞌē sa ndaā sa ni chiīnū sa ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo na campo yeⁿꞌe saⁿꞌā miiⁿ nguaaⁿ trigo chi nꞌdaācā miiⁿ, ní cúnaⁿꞌa sa. 26 Taachí canꞌdaa yaata yeⁿꞌē ní chiī trigo, tuuꞌmi ní canꞌdaā nguuvi ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo miiⁿ. 27 Tuuꞌmi ní mozos chi idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ na campo miiⁿ ndaa sa nanááⁿ saⁿꞌa chi ꞌiivi yeⁿꞌe campo miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiivi: Nꞌdií Señor, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ chiīnū ndaata yeⁿꞌe trigo chi nꞌdaācā na campo yeⁿꞌe nī? ¿Tií chiīcā ndaata ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo? 28 Saⁿꞌā ꞌiivi miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa mozos chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ: ꞌÁámá saⁿꞌā enemigo yeⁿꞌé niīnū sa. Mozos ní caⁿꞌa sa chii sa ꞌiivi sa: ¿ꞌÁá neⁿꞌe nī chi caⁿꞌa ꞌnū ní tiicu ꞌnū yaātā miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā? 29 ꞌIivi miiⁿ ní caⁿꞌa sa chii sa mozos chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ: Nguɛ́ɛ́ tiīcū di ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo miiⁿ caati cuuví tiicú ntúuⁿ di trigo chí nꞌdaācā miiⁿ. 30 Caꞌa di lugar chi dáámá ꞌcuiita ndíí taachi ndaa tiempo yeⁿꞌe cosecha miiⁿ, tuuꞌmi ní ꞌúú caaⁿꞌmáⁿ cuūví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcaacá yā trigo miiⁿ chi ꞌcaacá yā vmnááⁿ vmnaaⁿ ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo miiⁿ ní dichiichí yā caadī ticuaá ní ꞌneeⁿ yaⁿꞌa yā. ꞌCuiinu maaⁿ ní nandɛ́ɛ yā trigo miiⁿ ní ꞌcuíi yā chɛɛti díínūuⁿ.
ꞌÁámá ejemplo yeⁿꞌē ndaata yeⁿꞌē yiivɛ̄ ntííꞌyāa
31 Táámá ejemplo Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌaama nduutií yeⁿꞌe yiivɛ̄ ntííꞌyāa chi ꞌáámá saⁿꞌā staꞌā sa ní chiīnū sa na yáⁿꞌāa yeⁿꞌē sa. 32 Ndaata yiivɛ̄ ntííꞌyāa ꞌcūū ní ꞌliiⁿ ca nguɛ́ɛ́ ti tanducuéⁿꞌē ndaata. Taachí nꞌgiita yaātā miiⁿ, tuuꞌmi ní chꞌɛɛtɛ ca chi cuuvi tanáⁿꞌā yaātā. Ní chiī yáⁿꞌá. Ní ndaá ꞌyáádá yeⁿꞌē nanguuvi ní dinꞌdái tī ꞌdɛɛcɛ tī na dúuⁿnɛ̄ yáⁿꞌá miiⁿ.
Ejemplo yeⁿꞌe levadura yeⁿꞌe pan
33 Táámá ejemplo Jesús caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌáámá tááⁿ levadura yeⁿꞌe pan. ꞌÁámá nꞌdaataá staꞌa tá levadura miiⁿ ní chistaⁿꞌā tá nguaaⁿ ꞌiīnū medida yeⁿꞌe harina ndíí chí nanꞌguiita tanducuéⁿꞌē yaāchī yeⁿꞌē.
Chuū chí ngaⁿꞌā Jesús miiⁿ ndúúcū ejemplos
34 Tanducuéⁿꞌē chuū ngiꞌcueeⁿ Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndúúcū ejemplos. Ni nduuti chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū ejemplos yeⁿꞌe chi vɛ́ɛ́ iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcuū, nguɛ́ɛ́ ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 35 Ní ꞌiicu cuuvi cuaacu chí caⁿꞌa profeta ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachí caⁿꞌa yā ꞌtúúcā. Ní canéé nguūⁿ ná libro yeⁿꞌé Ndyuūs ꞌtúúcā:
Caaⁿꞌmáⁿ ndúúcū ejemplos. Caꞌcueéⁿ denduꞌū chi canúúⁿ nꞌdeꞌei ndíí taachi Ndyuūs dinꞌdái yā iⁿꞌyeeⁿdī.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chi neⁿꞌe caaⁿꞌmāⁿ ejemplo yeⁿꞌe trigo
36 Tuuꞌmi ní Jesús yaaꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi cunaⁿꞌá yā na vaacú yā. Jesús ntúūⁿ cunaⁿꞌa yā ní sndaa yā ꞌáámá vaꞌai. Discípulos yeⁿꞌe yā nndaa yā nanááⁿ Jesús, ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nꞌdiī, Jesús, caꞌcuéeⁿ nī chí neⁿꞌe caāⁿꞌmaⁿ ejemplo yeⁿꞌe ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo chi vɛ́ɛ́ nguaaⁿ trigo na campo.
37 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi ngiīnu ndaata chi trigo chi nꞌdáacā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ chí Saⁿꞌā chí Daiya Ndyuūs. 38 Campo miiⁿ ní tanꞌdúúcā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ndaata chi nꞌdáacā miiⁿ ní tanꞌdúúcā nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi daiya Ndyuūs ní yeⁿꞌē naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Yaātā yeⁿꞌe ndaata chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ní tanꞌdúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi daiya yááⁿnꞌguiinūūⁿ. 39 Saⁿꞌā chi chiinū sa ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo miiⁿ ní tanꞌdúúcā maāⁿ yááⁿnꞌguiinūuⁿ. Ní cosecha yeⁿꞌē miiⁿ ní tanꞌdúúcā chí ꞌcuiinu iⁿꞌyeēⁿdī. Saⁿꞌā sꞌeeⁿ chi itaꞌa sa cosecha miiⁿ ní tanꞌdúúcā ángeles. 40 Tanꞌdúúcā chí tiīcú yā ꞌdaaⁿꞌnuⁿ trigo ní nadidáámá yā ní ꞌneeⁿ yaⁿꞌa yā, ꞌtíícā cuuvi tiempo taachi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. 41 Saⁿꞌā chi Daiya Ndyuūs ní dichóꞌo yā ángeles yeⁿꞌe yā chi nadidáámá yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí yeⁿꞌē naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā. Niicú tunꞌdáa yā nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā chi náⁿꞌa yā idiiⁿ nuuⁿndí yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi idiiíⁿ chi nguɛɛ nꞌdaācā. 42 Ní cuꞌnuúⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ na nguuchí yaⁿꞌā. Mííⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cuɛɛcú yā ní cheꞌe ꞌdiiⁿꞌyúⁿ yā. 43 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdáí nanááⁿ Ndyuūs cuuvi dɛɛvɛ́ yā ngii tanꞌdúúcā ꞌyáⁿꞌā taachi ꞌāā snée yā naachi Ndyuūs Chiidá yā ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi. Ndísꞌtiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī ꞌcaandiveéⁿ nī nduudu yeⁿꞌé.
Ejemplo yeⁿꞌe vaadī ꞌcuiica chi canúúⁿ nꞌdeꞌei
44 Caⁿꞌa ca Jesús miiⁿ táámá ejemplo: Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌē vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā vaadī ꞌcuiica chí canúúⁿ nꞌdeꞌei na ꞌáámá campo. ꞌÁámá saⁿꞌā ní ndaācā sa vaadī ꞌcuiica miiⁿ ní cunuuⁿ nꞌdéꞌei ntúūⁿ sa lugar miiⁿ. Yeenú taavi sa. Cunaⁿꞌa sa ní nꞌdiicui sa tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē sa ni cuái sa campo miiⁿ.
Ejemplo yeⁿꞌē ꞌáámá perla chi yaⁿꞌai taavi chiiꞌvɛ̄
45 ꞌTiicá ntúūⁿ. Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chí nꞌdiicui sa chí inꞌnuuⁿ sa perlas chi yaⁿꞌai taavi chííꞌvɛ̄. 46 Taachí ndaācā sa ꞌáámá perla chi nꞌdɛɛvɛɛ́ ní yaⁿꞌai taavi chííꞌvɛ, tuuꞌmi ní cuinaⁿꞌā sa ní nꞌdiicui sa tanducuéⁿꞌē chi vɛ́ɛ́ yeⁿꞌē sa níícú cuai sa perla miiⁿ.
Yeⁿꞌe ejemplo yeⁿꞌe yaānā
47 ꞌTiicá ntuūⁿ. Naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi ní tanꞌdúúcā ꞌáámá yaānā chí saⁿꞌā nꞌgaa nuúⁿ sa na nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā ní itaꞌāa nducuéⁿꞌē naaⁿ ꞌyaācā. 48 Taachí ꞌāā ndiituú yaānā miiⁿ, intunꞌdáa yā cuaaⁿ ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā miiⁿ. Ní nꞌdaaviyaí yā ní nanꞌguaáⁿ yā ꞌyáacā chi nꞌdaācā. Nꞌgiī yā ꞌiiti ꞌcuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ. Ní ꞌiiti chi nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā miiⁿ nginngée yā ꞌiiti. 49 ꞌTíícā cuuvi taachi ꞌcuiīnū iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Nandaā ángeles ní tunꞌdáa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai yā nguaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛɛ nꞌdáacā idiíⁿ yā. 50 Ní ꞌcuíi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ná nguuchi yaⁿꞌā. Mííⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ cuɛɛcú yā ní cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ chéꞌé ꞌdiiⁿꞌyuⁿ yā.
Ejemplo yeⁿꞌē vaadī ꞌcuíícá ngai ndúúcū chí ndiicúū
51 Jesús tiinguuneeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá tuumicádíínuuⁿ ndísꞌtiī tanducuéⁿꞌe denduꞌū chí ꞌtúúcā? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní nꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā: ꞌTíícā Señor.
52 Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÁámá ꞌaama maestro yeⁿꞌē ley chíꞌneeⁿ yā yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi, maestro miiⁿ ní cuuví yā tanꞌdúúcā ꞌáámá patrón chi vɛ́ɛ́ vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌe sa na vaꞌai yeⁿꞌē sa. Ní deenu sa táácā tunꞌdáa sa yeⁿꞌe vaadī ꞌcuiica yeⁿꞌē sa denduꞌū cosa chi ngaī ndúúcū cosa chi ndiicúū.
Jesús canee yā na yáāⁿ Nazaret
53 Taachí Jesús miiⁿ chꞌíínú caⁿꞌá yā nduudu ꞌcūū, cueⁿꞌé yā yeⁿꞌē miiⁿya. 54 Ní ndaá yā yáāⁿ vaacú yā chi nguuvi Nazaret ní ngiꞌcueeⁿ yā yaācū sinagoga miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní cheⁿꞌe yiinú yā yeⁿꞌe chi chiꞌcueeⁿ Jesús. Ní ngaⁿꞌa yā: ¿Tií ndiicaá vaadī déenu yeⁿꞌē saⁿꞌá ꞌcūū? ¿Táácā cuuvi diiⁿ sa vaadī nꞌgiinu chí idiiⁿ sa? 55 Sáⁿꞌa ꞌcūū chí daiya ꞌviichiyáⁿꞌā ní María nguūvī chɛɛcu sa. Ni ꞌdíinū sa ní Jacobo, ndúúcū José, ndúúcū Simón, ndúúcū Judas. 56 Víꞌi ntúuⁿ sa snee yā ndúúcu yú. ¿Tií ndiicaá tanducuéⁿꞌē vaadī deenú ꞌcūū chí ngíꞌcuééⁿ sa? 57 Ní cáávā chuū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ miiⁿ cunncáā caⁿꞌa yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ, ní nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā yeⁿꞌe yā. Naati Jesús ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar ꞌáámá profeta chi candɛɛ nduudu yeⁿꞌé Ndyuūs chí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē yáāⁿ vaacú yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaacu yā dinéⁿꞌe yā profeta miiⁿ.
58 Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ neené nꞌdeēe vaadī nꞌgiinu diíⁿ yā miiⁿ caati ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ nguɛ́ɛ́ sꞌtéénu yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ.