Jesús diiⁿ yā chi nduūvā yeⁿꞌe ꞌáámá saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ ngii inuⁿꞌu sa
2
Choꞌōo nguuvi sꞌuuⁿ, Jesús miiⁿ ní nguɛɛcunée yā nndaa yā na yáāⁿ Capernaum. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā chi Jesús canéé yā na vaꞌai miiⁿ. 2 Maaⁿnchꞌɛɛtɛ́ nūuⁿ na vaꞌai naachi canéé Jesús miiⁿ nduuvidaamá ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ní ꞌāā ntɛ́ɛ́ tunéé cheendi vaꞌāī miiⁿ chí chꞌɛɛti núūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. Ní Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs. 3 Tuuꞌmi ní ndaā na cuūuⁿ sáⁿꞌā ndɛɛ yā ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa. 4 Nguɛ́ɛ́ chii sndaa yā naachi canéé Jesús miiⁿ ti neené nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ snúuⁿ yā. Cuchɛ́ɛ yā cuaaⁿ tiíⁿ vaꞌai ni nadivíi yā na nꞌduuvi táátá tiíⁿ vaꞌāī miiⁿ. Chꞌíínú nꞌguaaⁿ yā miiⁿya dichóꞌo yā saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa na yiivɛ yeⁿꞌē sa ní ndɛɛ̄ sa naachi cheendii Jesús miiⁿ. 5 Taachi Jesús nꞌdiichí yā chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ vɛ́ɛ́ vaadī iꞌtéénu nanáaⁿ yā, caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa: Díí, daiyá, núúⁿndí yeⁿꞌē dī ꞌúú ní nchꞌɛɛ̄cú.
6 Nꞌduuvi maestros yeⁿꞌe ley miiⁿ chí vɛɛtɛ́ yā miiⁿ, nadacádíínuuⁿ yā ꞌtíícā na staava yeⁿꞌé ya. 7 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ꞌtíícā ngaⁿꞌa sáⁿꞌa ꞌtīī? Ngaⁿꞌa sa yeⁿꞌe denduꞌū chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā chi contra yeⁿꞌe Ndyuūs, ti mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuví diíⁿ yā nadachꞌɛɛcú yā nuūⁿndī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ti dámaaⁿ Ndyuūs. 8 Jesús miiⁿ ní deenu yā dɛꞌɛ̄ chi nadacádíínuuⁿ saⁿꞌā sꞌeeⁿ, ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí ꞌtíícā nadacádíínuuⁿ ndísꞌtiī na staava yeⁿꞌé nī? 9 ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ngiⁿꞌīi ca chi caaⁿꞌmáⁿ cuuvi saⁿꞌa ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa: Nuuⁿndi yeⁿꞌē di ní ꞌāā nchɛɛcú yeⁿꞌē di, o ꞌúú caaⁿꞌmáⁿ: Ndúcuééⁿ di, ní nadīcuéeⁿ di yiivɛ yeⁿꞌē di ní caaca di? 10 Ní caāvā chi ndísꞌtiī inaáⁿ nī chuū, níícú cadiinuuⁿ nī chi Saⁿꞌā chi Daiya Dendyuūs ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿꞌé yā na iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū chi nadachꞌɛɛcú ya nuuⁿndi. Tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā ndúúcū caꞌāī chi inꞌdúuví cuerpo yeⁿꞌe sa: 11 Díí saⁿꞌā, nducuéeⁿ di, ní nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿꞌe di ní cunaⁿꞌa di na vaacu di.
12 Saⁿꞌa chi ngiītā miiⁿ nducueeⁿ sa, ní nadacuéeⁿ sa yiivɛ yeⁿꞌe sa, ní nanꞌdaa sa miiⁿ. Ní nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌdiichí yā chuū ní cheⁿꞌe yiinú yā ní dichꞌɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. Ní ngaⁿꞌa yā: Mar ꞌáámá vmnéⁿꞌēe nguɛ́ɛ́ nꞌdiichi yú denduꞌū chi ꞌtuucā.
Jesús yaaꞌví yā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Leví
13 Cuayiivi Jesús miiⁿ cheⁿꞌe yā cuaaⁿ ꞌdíítuú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Ní taachi nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā, ní Jesús miiⁿ ní chíꞌcuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ. 14 Ní taachi cachiicá Jesús miiⁿ, nꞌdiichí yā ꞌáámá saⁿꞌā chi nguuvi Leví, chi daiya Alfeo. Vɛ́ɛ́ sá naachi vɛ́ɛ́ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌe impuestos. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: Díí saⁿꞌā, cuchíi di caⁿꞌā di nduucú. Tuuꞌmi ní Leví miiⁿ nducueeⁿ sa ní cueⁿꞌe sa ndúúcū Jesús miiⁿ.
15 Tuuꞌmi ní Leví miiⁿ diiⁿ sa invitar Jesús miiⁿ chí caⁿꞌá yā na vaacu sa ní cheꞌe yā ndúúcū sa. Neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ínnꞌguɛɛ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā ndaā ntúuⁿ yā. Ní ꞌyaaⁿ nꞌdáí yā chꞌɛɛtɛ́ yā na mesa daama ndúúcū Jesús ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā ti neené ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cueⁿꞌe yā ndúúcu yā. 16 Ní taachi maestros yeⁿꞌe ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos nꞌdiichí yā chi Jesús ní ngeꞌe yā ndúúcū nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí maestro yeⁿꞌé nī vɛ́ɛ yā ngeꞌe yā ní ngiꞌi yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí innꞌguɛɛ yeⁿꞌe impuestos ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ nuuⁿndi?
17 Taachí Jesús chꞌiindiveéⁿ yā chuū, tuuꞌmi ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngííta yā nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ꞌaama médico. Dámaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngiitā neⁿꞌe yā chi cuuvi yíícú yā. ꞌÚú ní nguɛ́ɛ́ cuchií chi yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā chi chꞌɛɛtɛ maaⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā caati chí yaaꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā.
ꞌIiⁿꞌyāⁿ nítiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ yeⁿꞌe chí nguɛɛ caꞌdiinú yā
18 ꞌÁámá tiempo taachi discípulos yeⁿꞌe Juan miiⁿ ndúúcū fariseos caꞌdiinúⁿ yā, náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní ntiinguunéeⁿ yā Jesús: ¿Dɛꞌɛ̄ cuuvi chí caꞌdiinúⁿ discípulos yeⁿꞌe Juan miiⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos miiⁿ naati discípulos yeⁿꞌé nī nguɛ́ɛ́ caꞌdiinúⁿ yā?
19 Jesús nanꞌguɛɛcútaⁿꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ¿ꞌÁá caꞌdiinúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndií yā invitado naachí nꞌgiindivaacu ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌnaaⁿ chi sáⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu sa canéé sá ndúúcu yā? Ndúúti chi canéé saⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu sa miiⁿ, nguɛ́ɛ́ cuuví caꞌdiinúⁿ yā. 20 Naati cuchii tiempo taachí chꞌiī saⁿꞌā chi nꞌgiindivaacu sa tuuꞌmi ní cuuvi caꞌdiinúⁿ yā.
21 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cutaꞌá yā ꞌáámá tááⁿ tiinūuⁿ ngaī chi ꞌāā nguɛ́ɛ́ naaⁿnu yā chi ꞌiindiꞌyaatá yā yeⁿꞌē na catecai ndiicúú yeⁿꞌe yā. Ndúúti chi diíⁿ yā ꞌtíícā, maáⁿ tiinūuⁿ ngaī miiⁿ ní cáancuūⁿ cúꞌteeⁿ tiinūuⁿ ndiicúú miiⁿ. Níícú cuuví chꞌɛɛtɛ ca naachí ndíí nꞌteeⁿ. 22 ꞌTiicá ntuūⁿ mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ caaⁿnꞌyúⁿ yā vino ngai na bolsa yííⁿmáⁿ ndiicúū yeⁿꞌe vino tanꞌdúúcā chi diīiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndiicúū. Nduuti chi diíⁿ yā ꞌtíícā vino ngai miiⁿ ní diꞌcuūní yííⁿmáⁿ ndiicúū miiⁿ ní cuuvi ndai vino miiⁿ ndúúcū yííⁿmáⁿ. Chííⁿ chi vino miiⁿ canéé chi ꞌcueēⁿ na bolsa yííⁿmáⁿ ngai.
Discípulos yeⁿꞌe Jesús miiⁿ ní tiicú yā trigo nguuvi sábado chí ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel
23 ꞌÁámá nguuvi chí sábado chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel Jesús miiⁿ ndúúcū discípulos yeⁿꞌé yā choꞌó yā ꞌáámá campo naachi vɛ́ɛ́ trigo ní discípulos yeⁿꞌé yā ní tucáꞌa yā tiicú yā yááⁿ miiⁿ yeⁿꞌe trigo taachi choꞌó yā. 24 Tuuꞌmi ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ní caⁿꞌa yā chii yā Jesús miiⁿ: Nꞌdiī cuinꞌdííchí nī, ¿dɛ́ꞌɛ̄ cúúví chí diíⁿ discípulos yeⁿꞌe nī chi nguɛɛ canéé chi diiⁿ yú nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ?
25 Naati Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā fariseos: ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ nꞌgeēⁿ ndísꞌtiī chi diiⁿ David miiⁿ ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cachiica ndúúcu yā taachi cuiicu yā? 26 David miiⁿ ní sndáa yā ná yáacū yeⁿꞌé Ndyuūs taachi saⁿꞌā chi nguuvi Abiatar ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌē chiiduú chꞌɛɛtɛ ca. Ní David cheꞌé yā panes yeⁿꞌe nátai yeⁿꞌé Ndyuūs chi dámaāⁿ chiiduú sꞌeeⁿ cuuvi cheꞌé yā. Ní David miiⁿ caꞌa yā pan miiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snéé ndúúcu yā. Ní cheꞌe yā.
27 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Nguuvi chi ntaaviꞌtuunúúⁿ yā canéé chí cuuví yeⁿꞌe saⁿꞌā yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū naati nguɛ́ɛ́ saⁿꞌā chi cuuvi yeⁿꞌē nguuvi chi ntaaviꞌtuunúuⁿ saⁿꞌā. 28 Cáávā chuū chííⁿ chí Saⁿꞌā chi Daiyá Dendyuūs cuuví caaⁿꞌmaⁿ ntiiⁿnyúⁿ ntúuⁿ sa yeⁿꞌē nguuvi chi ntaaviꞌtuunúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.