Saⁿꞌā chi ntíꞌi taꞌa sa
3
Jesús miiⁿ ní chindáā ntúuⁿ yā na yáacū sinagoga. Ní miiⁿ canee ꞌáámá saⁿꞌā ndúúcū taꞌā sa chi ntíꞌi. 2 ꞌIiⁿꞌyāⁿ fariseos ní neⁿꞌé yā nꞌdiichi yā nduuti chi Jesús miiⁿ chi ndúuvā yeⁿꞌē saⁿꞌā miiⁿ caati nguuvi sábado chi ntaaviꞌtuunúuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Ní fariseos cuuví caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe Jesús. 3 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ngaⁿꞌa yā ngii yā saⁿꞌā chí ntíꞌi taꞌā sa miiⁿ: Nducuééⁿ dí ní cueendii di naavtaⁿꞌa yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ.4 Jesús miiⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní caⁿꞌa yā: ¿Dɛ́ꞌɛ̄ diiⁿ yú nguuvi chi ntaaviꞌtuunúuⁿ yú? ¿ꞌÁá cuuvi chi diiⁿ yú cosas chi nꞌdaācā o cosas chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā? ¿ꞌÁá nꞌdaācā chí nguaⁿꞌāī yú vida yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ o chi ꞌcaaⁿꞌnūⁿ yú ꞌiiⁿꞌyāⁿ? ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní chꞌɛɛtinéé ꞌdiíⁿ yā. 5 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní nꞌdiichi yuudú yā saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní sꞌneeⁿ ndaachi yiinú yā ti nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe cuꞌtéénu sá yeⁿꞌe yā. Ní Jesús caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: Nꞌdoō di taꞌa di. Ní saⁿꞌā miiⁿ nꞌdoō sa taꞌā sa, ní taꞌā sa ní nduūvā nꞌdaacā tanꞌdúúcā taama. 6 Tuuꞌmi ní canꞌdáā ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos ní ndeé yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe Herodes ní ꞌíícú nꞌdiichí yā táácā diíⁿ yā ní ꞌíícú cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā Jesús miiⁿ.
Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ snée yā na ꞌdiituú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā
7 Jesús miiⁿ ndúúcū discípulos yeⁿꞌe yā cueⁿꞌé yā cuaaⁿ na ꞌdíítuú nuūⁿnīⁿꞌyáⁿꞌā. Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea ndúúcū yáⁿꞌāa Judea cheⁿꞌe yā canꞌdáa yā Jesús miiⁿ. 8 Taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Galilea chicadíínuuⁿ yā yeⁿꞌé denduꞌū chi nꞌgɛɛtɛ nꞌdai chi Jesús diíⁿ yā, nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā nꞌdiichi yā Jesús miiⁿ. ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Judea, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáāⁿ Jerusalén, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Idumea, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe táámá ꞌdiituú yíícú Jordán, ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Tiro ndúúcū yáⁿꞌāa Sidón. 9 Cáávā chi ndaā nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ, Jesús caⁿꞌa yā chii yā discípulos yeⁿꞌe yā chi cuꞌnee yaáⁿ yā ꞌáámá barco yeⁿꞌe yā, níícú cuuví cuchɛ́ɛ yā barco miiⁿ chi ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ ꞌcuɛɛti núūⁿ chiichi yā yeⁿꞌe Jesús miiⁿ. 10 Ní Jesús diíⁿ yā chi ꞌyaaⁿ nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ nduūvā yeⁿꞌe yā. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiitā neⁿꞌé yā tuuꞌví yā Jesús. 11 Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canee yā ndúúcū espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ, espíritu miiⁿ diīiⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌuuⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús ní espíritu ní ꞌcai yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ: Díí ní Saⁿꞌa chi Daiya Dendyuūs.
12 Jesús caⁿꞌa yuudu yā espíritu sꞌuuⁿ ꞌtúúcā: Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ dí duꞌu ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌúú.
Jesús ndɛɛvɛ yā nduꞌu ndiichúúví discípulos
13 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cuchɛ́ɛ yā na ꞌáámá yiīcū, naachí yaaꞌví yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí neⁿꞌe yā, ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ndáa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ. 14 Ní nduuvidaamá nduꞌū ndiichúúví discípulos chi canee yā ndúúcu yā. Ní dichoꞌó yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chí caaⁿꞌmáⁿ yā nduudú yeⁿꞌe Ndyuūs chi nduudu cuaacu yeⁿꞌe yā. 15 Ní Jesús caꞌa yā poder discípulos yeⁿꞌe yā chí cuuvi diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní chí divíi yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ. 16 ꞌIiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní ndiichúúví discípulos: Simón, chí duuchi ntúuⁿ sa Pedro, 17 ndúúcū Jacobo ndúúcū Juan ꞌdiinū sa ní ꞌuūvī sáⁿꞌa sꞌeeⁿ chi daiya Zebedeo, ní saⁿꞌā sꞌeeⁿ ní Jesús sꞌneeⁿ yā nguuvi sa Boanerges chi neⁿꞌe caaⁿꞌmaⁿ Daiya Dɛɛvɛ́; 18 tanáⁿꞌa yā ní nguuvi Andrés, ndúúcū Felipe, ndúúcū Bartolomé, ndúúcū Mateo, ndúúcū Tomas, ndúúcū Jacobo chi daiya Alfeo, ndúúcū Tadeo, ndúúcū táámá Simón chi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe yáⁿꞌāa Canaan, 19 ndúúcū Judas Iscariote, saⁿꞌā chi cuayiivi mííⁿ chꞌiⁿꞌi sá duꞌu chi Jesús miiⁿ chi cuuvi ꞌcaaⁿꞌnúⁿ yā ꞌyā. Ní Jesús ndúúcū ndiichuuvi discípulos yeⁿꞌe yā cueⁿꞌe yā ní sndaa yā na ꞌáámá vaꞌāī.
Ngaⁿꞌa yā chi Jesús canée yā ndúúcū poder yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ
20 Cuayiivi ní Jesús cueⁿꞌe yā na vaacu yā. Táámá vmnéⁿꞌēe nééné nꞌdeēe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yaāⁿ chí cheꞌe yā pan. 21 Taachí ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe familia yeⁿꞌe Jesús chicadíínuuⁿ yā yeⁿꞌe Jesús, yeⁿꞌe chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā chi Jesús ní nduuví loco yā, ndaa yā chi nandɛ́ɛ yā Jesús.
22 ꞌTiicá ntúūⁿ maestros chí ngiꞌcueeⁿ ley chí chiicá yā yeⁿꞌe na yáāⁿ Jerusalén ní caⁿꞌa yā: Sáⁿꞌa ꞌcūū canéé sá ndúúcū espíritu chi nguuvi Beelzebú chi Satanás chí ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿꞌe espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ, ní cáávā poder yeⁿꞌe espíritu miiⁿ chí tunꞌdaá yā espíritus yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
23 Tuuꞌmi ní Jesús miiⁿ ní yaaꞌvi yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní sꞌneeⁿ yā ꞌáámá ejemplo. Ni caⁿꞌa yā: ¿Táácā cuuví diiíⁿ yááⁿnꞌguiinūuⁿ divíi sa yááⁿnꞌguiinūuⁿ? 24 Ndúúti chi ꞌáámá gobernador chi ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿꞌe yáāⁿ naachi vɛ́ɛ́ ꞌuūvī partido chi nꞌguⁿꞌu ná ꞌaamá yā ndúúcū yeⁿꞌe taama yā ꞌiiⁿntyéⁿꞌē miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi ꞌnááⁿ yā chí ꞌiiⁿntyéⁿꞌe yā. 25 Ndúúti chi nꞌdeēe nadacádíínuuⁿ yā na ꞌáámá familia chi vɛ́ɛ́ partido yeⁿꞌē, familia miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nduuvidáámá yā. 26 ꞌTiicá ntúūⁿ, ndúúti chi yááⁿnꞌguiinūuⁿ diiⁿ sa contra yeⁿꞌe maaⁿ sa, nguɛ́ɛ́ cuuví cūnee sa ti chúū diīiⁿ chí ꞌcuiinu sa.
27 Mar ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaa yā na vaacu ꞌáámá saⁿꞌā chí vɛ́ɛ́ fuerzas yeⁿꞌē sa ní divíi yā denduꞌu yeⁿꞌē sa. Canéé chí caāchiichí yā saⁿꞌā vmnááⁿ vmnaaⁿ. Cuayiivi ní cuuvi diíⁿ yā divíi yā denduꞌū chi snúūⁿ vaꞌai yeⁿꞌē sa.
28 Nduudu cuaacu ꞌúú ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī. Tanducuéⁿꞌe nuuⁿndi chí diíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ndúúcū nduudu taaⁿ chi ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ngaⁿꞌa yā contra yeⁿꞌe Ndyuūs, Ndyuūs nadichꞌɛɛcú yā nuuⁿndí yeⁿꞌé yā. 29 Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌa yā nduudu taaⁿ chi nguɛɛ nꞌdáacā yeⁿꞌe Espíritu Nꞌdai yeⁿꞌé Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ nchꞌɛɛ̄cū yeⁿꞌé yā maaⁿ ní tiempo chi cuchiī.
30 ꞌTíícā Jesús ngaⁿꞌa yā ti náⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ngaⁿꞌa yā chi Jesús mííⁿ ní vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿꞌe yááⁿnꞌguiinūuⁿ nduucú yā.
Chɛɛcú Jesús ndúúcū ꞌdíínu yā
31 Cuayiivi ní ndaā chɛɛcuú Jesús miiⁿ ndúúcū ꞌdíínu yā, ní chꞌɛɛtinée yā cuaaⁿ chuvaꞌāī. Ní dichóꞌo yā ꞌáámá saⁿꞌā chi yaaꞌvi sa Jesús chi cuchií yā nanáaⁿ yā. 32 ꞌYááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ ꞌdiituú Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā: Chɛɛcú nī ndúúcū ꞌdiinú nī ní inꞌnuúⁿ yā nꞌdiī cuaaⁿ chuvaꞌāī.
33 Jesús miiⁿ ní caⁿꞌa yā chii yā saⁿꞌā miiⁿ: ¿Dúꞌū chí chɛɛcú miiⁿ? o ¿dúꞌū chí ꞌdiinú miiⁿ?
34 Tuuꞌmi ní Jesús nꞌgíínu yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ ꞌdiitúú yā ní ngaⁿꞌa yā ngii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: Nꞌdiichí nī. ꞌIiⁿꞌyāⁿ chi snée yā nduucú miiⁿ, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ tanꞌdúúcā chí chɛɛcú ndúúcū ꞌdiinú. 35 Ní ꞌāā duꞌú nūuⁿ chi diīiⁿ chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿꞌe yā chi diíⁿ yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chíí viꞌí, ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chíí ꞌdiinú, ndúúcū chɛɛcú.