ꞌTúúcā ngaⁿꞌa Jesús: Nguɛ́ɛ́ tunꞌdaá nī nuuⁿndi yeⁿꞌe táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ
(Lc. 6.37-38, 41-42)
7
Jesús caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ néeⁿ nī yeⁿꞌe táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ maaⁿ ní ꞌíícú Ndyuūs nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nī. 2 Caati ndúúti chí ndísꞌtiī caaⁿꞌmaⁿ nī nuuⁿndi yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿꞌe nī. Nduuti chi nꞌdeee nꞌdáí caaⁿꞌmáⁿ nī, ꞌtiicá ntúūⁿ caaⁿꞌmáⁿ Dendyuūs yeⁿꞌe nī. Nduuti chi duuꞌví nūuⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ Ndyuūs caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌe nī. 3 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúvī chi maaⁿ nchꞌɛɛtɛ́ nūuⁿ nꞌgíínu nī nuūⁿndī chi diiⁿ tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní nguɛ́ɛ́ inaaⁿ nī nuuⁿndī chꞌɛɛtɛ chi diíⁿ nī? 4 ¿Dɛꞌɛ̄ cúúví chí caaⁿꞌmáⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌe chi diíⁿ yā chi nguɛɛ nꞌdaācā nduuti chi ndísꞌtiī diíⁿ nī cosas chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā? ꞌCaandivéeⁿ nī. Vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌé nī chi chꞌɛɛtɛ chi nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí nī yeⁿꞌē. 5 Ndísꞌtiī ꞌiiⁿꞌyāⁿ ꞌuūvī naaⁿ ꞌuuvī cheendi nī. Dííⁿ cā maáⁿ nī ndaacadaamí nī yeⁿꞌe nuuⁿndi chi diíⁿ nī ní ꞌíícú cuuvi caaⁿꞌmáⁿ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi canéé chí dinꞌdaācá yā ní ndaacadaamí yā yeⁿꞌe nuuⁿndi chi diíⁿ yā.6 Nguɛ́ɛ́ caꞌa nī denduꞌū chí yeⁿꞌe Ndyuūs ꞌyaānā sꞌeeⁿ ti ꞌyaānā sꞌeeⁿ cuuvi contra yeⁿꞌe nī. Ní caⁿꞌá tī cheꞌe tī ndísꞌtiī chi pedazos cánéé nī. Nguɛ́ɛ́ ꞌcuíi nī cosas yeⁿꞌe nī chi dichííꞌvɛ̄ tanꞌdúúcā perlas nanááⁿ puercos ti cuuvi nanguɛɛcúndii tī ní caꞌa taꞌá tī ní ndísꞌtiī canée nī maaⁿ caꞌa tī.
Caacá nī, inꞌnuúⁿ nī, ní yaaꞌví nī cheendī vaꞌai
(Lc. 11.9-13; 6.31)
7 Caⁿꞌa Jesús: Caacá nī Ndyuūs, ní Ndyuūs tée yā yeⁿꞌe nī. Inꞌnuúⁿ nī ní ndaāca nī. Yaaꞌví nī cheendi vaꞌāī ní nanꞌguaaⁿ yeⁿꞌé nī. 8 Caati nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ngiica Ndyuūs ní Ndyuūs caꞌa yā yeⁿꞌe yā. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí inꞌnuuⁿ yā, ní inndaaca yā. Ní nducyáácá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí yaaꞌvi yā cheendi vaꞌāī, ní nanꞌguaaⁿ yeⁿꞌé yā.
9 ¿Chɛɛ́ yeⁿꞌe ndísꞌtiī taachi caaca daiya nī ꞌaama pan, caꞌa nī ꞌáámá tuūu? 10 O nduuti chi caaca daiyá nī ꞌáámá ꞌyaācā, ¿ꞌáá caꞌá nī ꞌáámá cúú? 11 Nduuti chi ndísꞌtiī chi cúⁿncheeⁿ nī deenú nī caꞌa nī cosa chi nꞌdaācā daiya nī, ndii ꞌtɛɛ cá Chiida yú chi canée yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi caꞌá yā cosas chi nꞌdáácā nꞌdai cá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaca yā Ndyuūs.
12 ꞌTíícā chi tanducuéⁿꞌē chi neⁿꞌé nī chi diíⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcu nī, chuū ntúūⁿ diíⁿ nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Chuū chi ley yeⁿꞌe Moisés ndúúcū chi canéé nguūⁿ yeⁿꞌe profetas sꞌuuⁿ ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ.
Cheendi vaꞌāī chi ꞌtuūcuú
13 Caⁿꞌa Jesús: Cundáa nī chééndí vaꞌāī chí ꞌtuucuú, tí cheendi vaꞌai chꞌɛɛ̄ꞌnū ndúúcū yúúní chꞌɛɛ̄ꞌnū, chiiⁿ chi candɛ́ɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí caⁿꞌa yā na infierno. Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ndaa yā chééndí vaꞌai chi chꞌɛɛ̄ꞌnū miiⁿ. 14 Naati chééndí vaꞌāī ꞌtuucúū miiⁿ ní yúúní cuéēⁿ miiⁿ chi candɛ́ɛ̄ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caⁿꞌa yā na vida cueⁿꞌe daāⁿmaⁿ. Ní duuꞌví ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nndaāca yā chééndí vaꞌāī miiⁿ.
Yáⁿꞌá ní cucáávā nꞌguiꞌi yeⁿꞌē tuumicádíínuuⁿ nī
15 Caⁿꞌa Jesús: Diíⁿ nī cuidado ndísꞌtiī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas chi falsos yā chi ngaⁿꞌa yā chi ndɛɛ yā nduudu cuaacu yeⁿꞌé Ndyuūs naati nguɛɛ ꞌtíícā. Taachi nndaa yā nanááⁿ ndísꞌtiī cuaaⁿ dáámí ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ tanꞌdúúcā catecai ꞌiiti cuūchī naati cuááⁿ chɛɛ̄ti yā tanꞌdúúcā ꞌyááⁿyāaⁿ ngaātáā chí taaⁿ tī. 16 Ní yeⁿꞌe chi diíⁿ yā tuumicádíínuuⁿ nī yeⁿꞌe yā. ¿ꞌÁá cutaꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ uvas yeⁿꞌe yááⁿ? o ¿ꞌáá cutaꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ nꞌguiidīi yaaⁿ nguuvi yeⁿꞌe yááⁿ? Nguɛɛ ꞌtíícā. 17 ꞌTíícā, nducyaaca yáⁿꞌá chi nꞌdáí, nꞌdaācā ngíí nꞌguiꞌi nꞌdáacā yeⁿꞌē, naati yáⁿꞌá chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ní nguɛ́ɛ́ nꞌdai nꞌguiꞌi yeⁿꞌē. 18 ꞌÁámá yáⁿꞌá chí nꞌdáacā nguɛ́ɛ́ ꞌcuūndi nꞌguiꞌi chí nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ꞌcuūndī nꞌguiꞌi chi nꞌdaācā yeⁿꞌē. 19 Nducyaaca yáⁿꞌá chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ngií nꞌguiꞌi yeⁿꞌē, ꞌiiⁿꞌyāⁿ ní ꞌcááca yā ní ꞌcuiī yā na yaⁿꞌā. 20 ꞌTiicá ntúūⁿ ndísꞌtiī tuumicadíínuuⁿ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ cáávā cosas chi diíⁿ yā yeⁿꞌe chi nꞌdaacā o yeⁿꞌe chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā.
Nguɛ́ɛ́ cuuví cundaa nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ na vaꞌai chɛɛti nguuvi
21 Jesús ngaⁿꞌa yā ꞌtíícā: Nguɛ́ɛ́ nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngaⁿꞌá yā yeⁿꞌē ꞌúú: Nꞌdíí Señor, Señor, ní cuuví cundaa yā naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā, dámaāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe Chiidá chi canee yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi. 22 Nééné ꞌyaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmaⁿ yā cuuvi yā ꞌúú nguuví yeⁿꞌé juicio Nꞌdií Señor, Señor, ¿ꞌáá nguɛ́ɛ́ caⁿꞌa ꞌnū nduudu cuaacu ndúúcū chi duuchí nī ní tunꞌdáa ꞌnū yááⁿnꞌguiinūuⁿ yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndúúcū chi duuchí nī? Ní nééné nꞌdeēe vaadī nꞌgíínú idiíⁿ ꞌnū ndúúcū chi duuchí nī. 23 Tuuꞌmi ní ꞌúú Cristo caaⁿꞌmáⁿ cuaacú cuuví ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ: ꞌÚú nguɛ́ɛ́ nꞌdiichí tandií ndísꞌtiī. Cuvíi nī yeⁿꞌē ꞌúú, ndísꞌtiī chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā diíⁿ nī.
Yeⁿꞌē ndúú ꞌuūví cimiento yeⁿꞌé vaꞌaī sꞌeeⁿ
24 Ní caⁿꞌa ntúūⁿ Jesús: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā ndúúdú ꞌcūū yeⁿꞌé níícú idiíⁿ yā chɛɛ chi ꞌúú ngaⁿꞌá, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌáámá saⁿꞌā chí nꞌdɛ̄ɛ̄vɛɛ nadicádíínuuⁿ sa. Saⁿꞌā miiⁿ dinꞌdái sa vaacu sá na ꞌáámá yáává. 25 Níícú chééⁿ cúúví naⁿꞌā ní chꞌiita yíícú. Ní chéenū ꞌyúúné taaⁿ contra yeⁿꞌé vaꞌāī miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ chindɛɛvɛ caatí nꞌdaacā chééndii na yáává miiⁿ. 26 ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgiindiveéⁿ yā nduudú ꞌcūū yeⁿꞌé ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā tanꞌdúúcā chi ngaⁿꞌá, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní tanꞌdúúcā ꞌaama saⁿꞌā chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā inadicádíínuuⁿ sa. Saⁿꞌā miiⁿ ní dinꞌdái sa vaacu sa na yáⁿꞌāa ndúútīi. 27 Ní cheeⁿ cuuvī naⁿꞌā ní chꞌiita yíícú miiⁿ. Ní chéenū ꞌyúúné taaⁿ contra yeⁿꞌé vaꞌāī miiⁿ ní vaꞌāī chidɛɛvɛ ní ntuūvīi.