Jesús ngaⁿꞌa yā nduudu cuaacu na ꞌáámá yiicu
5
Taachi Jesús nꞌdiichí yā chi nꞌdeee nꞌdáí ꞌiiⁿꞌyāⁿ cueⁿꞌe yā ndúúcu yā tuuꞌmi ní Jesús cueⁿꞌe yā ꞌáámá yiīcū. Taachi Jesús miiⁿ chꞌiindí yā tuuꞌmi ní discípulos yeⁿꞌe yā ní ndaa yā nanááⁿ yā. 2 Jesús ní caⁿꞌa yā ní ngiꞌcuéeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.3 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdaí ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi deenú yā na staava yeⁿꞌé yā chi neⁿꞌe deenu cá yā yeⁿꞌe Ndyuūs, caati cuuvi yeⁿꞌé yā yeⁿꞌe naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi.
4 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndaachi ꞌiinú yā cáávā chi iꞌtéénu yā Ndyuūs maaⁿ, caati cuayiivi ní Ndyuūs caꞌá yā ꞌviichꞌɛɛtíinūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
5 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ndiicúuⁿ yā na staava yeⁿꞌe yā, ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuvi ndaācá yā dɛꞌɛ̄ chi cuuvi yeⁿꞌe yā chi Ndyuūs caⁿꞌa yā chi caꞌa yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
6 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí neⁿꞌe ca yā diiⁿ yā chi nꞌdaācā tanꞌdúúcā chi neⁿꞌe Ndyuūs. Ní Ndyuūs cúnnee yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
7 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌnuūⁿ ndīi yaꞌai ꞌiinú yā cáávā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ, caati Ndyuūs ꞌnuūⁿ ndīī yaꞌai ꞌiinú ntúuⁿ yā cáávā ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ.
8 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi dɛɛvɛ staava yeⁿꞌé yā, ti ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ ní snaaⁿ yā Ndyuūs.
9 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ ꞌcaaꞌvá ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ti tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ caaⁿꞌmáⁿ yā yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi daiyá Dendyuūs ꞌiiⁿꞌyāⁿ.
10 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌgeenú yā ngii cáávā chi diíⁿ yā chííⁿ chi Ndyuūs neⁿꞌé yā, caati vɛ́ɛ́ parte yeⁿꞌe yā naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi.
11 Dɛꞌɛ chúúcā nꞌdai ndísꞌtiī taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ diíⁿ yā chi ndísꞌtiī ꞌcueenú nī cuuvi cucáávā ꞌúú, ní taachi ꞌiiⁿꞌyāⁿ taáⁿ yā ndúúcū ndísꞌtiī ní nꞌdeee nꞌdáí caaⁿꞌmáⁿ yā nduudu yaadi yeⁿꞌe ndísꞌtiī cucáávā ꞌúú. 12 Cuuvi yeenu taaví nī caati cuuvi ndaācá nī chí chꞌɛɛtɛ yeⁿꞌé nī ná vaꞌai chɛɛti nguuvi. ꞌTúúcā ꞌiiⁿꞌyāⁿ canꞌdaa yā ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ profetas chi ndɛɛ́ yā nduudu yeⁿꞌe Ndyuūs. Ní profetas chꞌeenú yā chii.
Yiīmā yeⁿꞌē yáⁿꞌāa
13 Jesús caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī, nduuti chi iꞌtéénu nī chi ꞌúú chí Cristo, tuuꞌmi ni ndísꞌtiī, tanꞌdúúcā yiīmā yeⁿꞌē yáⁿꞌāa ꞌtiicá nī. Nduuti chí yiīmā nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā sabor yeⁿꞌē, ¿dɛꞌɛ̄ cuuvi diíⁿ nī? Nguɛ́ɛ́ dɛꞌɛ̄ vɛɛ dichííꞌvɛ̄ yiīmā miiⁿ. ꞌĀā taanduu rá chí cungéē ꞌiiⁿꞌyāⁿ na yáⁿꞌāa ní nꞌdiivi neeⁿ caꞌa yā.
Dɛ́ɛ́vɛ́ yeⁿꞌe iⁿꞌyeēⁿdí ꞌcūū
14 Ndísꞌtiī chi iꞌtéénu nī chi ꞌúú chí Cristo, tanꞌdúúcā dɛɛvɛ yeⁿꞌe iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū ꞌtiicá nī, ti caⁿꞌá nī chꞌiⁿꞌi nī dɛɛvɛ yeⁿꞌé Ndyuūs nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ. ꞌÁámá yáāⁿ chi canduūu na ꞌáámá yiīcū nguɛ́ɛ́ cúúví cunuuⁿ nꞌdeꞌēī. 15 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌiiⁿꞌyāⁿ ra ꞌcuuⁿꞌmiⁿ yā ꞌáámá lámpara ní cuꞌnuúⁿ yā maaⁿ ꞌáámá caja; naati cunꞌduúⁿ yā na ꞌáámá mesa, ní íícú cuuví dɛɛvɛ yeⁿꞌē nducyaaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā chɛɛti vaꞌāī. 16 Tanꞌdúúcā ꞌáámá lámpara chí ngii ndɛɛvɛ, ꞌtíícā cuuvi nꞌdaācā vida yeⁿꞌé nī nanááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi snée yā iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū. Ní ꞌíícú ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ cuuvi snaaⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chí nꞌdaacā chi idiíⁿ nī. Ní ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ caaⁿꞌmáⁿ yā: Dɛꞌɛ chúúcā chꞌɛɛtɛ Ndyuūs chi Chiidá nī, Ndyuūs chi canée yā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe ley yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ Israel
17 Nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ ndísꞌtiī chi ꞌúú chi Jesús ní cúchií chi divií ley yeⁿꞌe Moisés ndúúcū nduudu yeⁿꞌe profetas chi canéé nguūⁿ ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ. ꞌÚú nguɛ́ɛ́ ndaá chí divií ti ndaá chi dicuaācú yeⁿꞌē. 18 Ti cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngīi ndísꞌtiī: Neⁿꞌe chi canéé cá nanguuvi ndúúcū iⁿꞌyeeⁿdí ꞌcūū nguɛ́ɛ́ cuuvi chóꞌōo mar ꞌáámá punto ꞌlííⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú mar ꞌáámá coma yeⁿꞌe ndúúdú yeⁿꞌe ley, nuuⁿmaⁿ neⁿꞌe chi tanducuéⁿꞌē ꞌāā cuɛ́ɛ́ cuuvi cuaacu taanduvɛɛ chí canéé nguūⁿ na libro yeⁿꞌe Ndyuūs. 19 ꞌTíícā ꞌāā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cumplir ꞌáámá mandamiento ꞌlííⁿ ní ꞌtíícā ngiꞌcueeⁿ yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diíⁿ yā tanꞌdúúcā maáⁿ yā diiⁿ yā, ꞌlííⁿ ꞌlííⁿ cá nūuⁿ cuuvi tuneeⁿ yā naachi Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā na vaꞌai chɛɛti nguuvi nguɛ́ɛ́ tanꞌdúúcā tanáⁿꞌā ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Naati ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nꞌdaāca idiíⁿ yā ní ngiꞌcueéⁿ yāⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ táácā chi cuuvi diiⁿ nꞌdaacá yā, ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ cuuvi tuneeⁿ yā denduꞌū chi nꞌdaacā ná vaꞌai chɛɛti nguuvi naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyuⁿ yā. 20 ꞌÚú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nduuti chi ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā ca idiíⁿ nī chi cuuvi ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ngiꞌcueeⁿ ley ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ fariseos, tuuꞌmi ní ndísꞌtiī nguɛ́ɛ́ cuuví cundaa nī na vaꞌai chɛɛti nguuvi naachí Ndyuūs ngaⁿꞌa ntiiⁿnyúⁿ yā.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chi nduuvi tááⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ
21 Maaⁿ ní chꞌííndiveéⁿ nī chí caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ chi ꞌtúúcā: Nguɛ́ɛ́ ꞌcaaⁿꞌnuⁿ di ꞌiiⁿꞌyāⁿ. Duꞌu chí ꞌcaāⁿꞌnūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā nguuvi chi Ndyuūs caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌe nuuⁿndi. 22 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ꞌtíícā: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chi nduuvi taaⁿ yeⁿꞌē viꞌi, vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā nguuvi chi Ndyuūs caaⁿꞌmaⁿ yā yeⁿꞌē nuūⁿndī. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ cuuvi viꞌi ꞌtíícā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā chɛɛchí tiīⁿ di, vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿꞌe yā nanááⁿ juez. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi caaⁿꞌmaⁿ yā ꞌtíícā: Dɛꞌɛ̄ chúúcā zonzo dii, caⁿꞌá yā na infierno naachi canéé ꞌáámá nguuchi yaⁿꞌā.
23 Nduuti chi diiⁿ di tanꞌdúúcā costumbre yeⁿꞌē di ní ndɛɛ di ofrenda yeⁿꞌē di ní caꞌa di Ndyuūs vmnááⁿ nátaī yeⁿꞌe yaācū templo, ní hora mííⁿ nūuⁿ ninánꞌgaacu di chi viꞌi di ní vɛ́ɛ́ vaadī ꞌcaaꞌva yeⁿꞌē di ndúúcu sa; 24 tuuꞌmi ní cuꞌneeⁿ di ofrenda yeⁿꞌē di niiⁿnuúⁿ nátai. Ní cueⁿꞌe di ntunꞌdáá nꞌdai di ndúúcū viꞌi di. Cuayiivi ní cuuví nguɛɛcundíi di ní caꞌa di ofrenda yeⁿꞌē di nátai.
25 Tunꞌdáá nꞌdai di ndúúcū ꞌāā duꞌu nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taaⁿ yeⁿꞌe di maāⁿnchɛɛ̄t́̄ɛ́ nūuⁿ taachi canúu di yúúní ndúúcu yā, ꞌaatiī caⁿꞌa yā canguu yā dii nanááⁿ juez. Ní juez mííⁿ ncaꞌa yā dii taꞌā policía. Ní policía miiⁿ ní cuꞌnuūⁿ sa dii vácūū. 26 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿꞌá ngīi dii chi nguɛ́ɛ́ nanꞌdaā di vácūū neⁿꞌe chí nguɛ́ɛ́ ꞌcuiinu nadííꞌvɛ̄ di tanducuéⁿꞌē chi canꞌdiicu di.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe adulterio
27 Nꞌgiindiveéⁿ nī chí caⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ yeⁿꞌē nuuⁿndi chi adulterio ꞌtúúcā: Ndísꞌtiī chi nꞌgiindivaacú nī, nguɛ́ɛ́ inꞌnuúⁿ nī nꞌdaataá o isaⁿꞌā chi nguɛɛ yeⁿꞌē di. 28 Naati ꞌúú, Jesús ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ꞌtíícā: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ chí nꞌgiīⁿnyūⁿ ndúúcū ꞌáámá saⁿꞌā o nꞌdaataá ní neⁿꞌe yā cuuvi nꞌdáí yā ndúúcū viꞌī, ꞌāā diiⁿ nuuⁿndí yā na staava yeⁿꞌe yā tanꞌdúúcā chi ꞌāā ꞌtííca yā ndúúcū viꞌi. Ní ꞌāā diíⁿ yā adulterio.
29 Chuū ngaⁿꞌá: Nduuti chi nduutináaⁿ di lado tá cuaācú di diiⁿ chí diiⁿ di nuuⁿndī, ꞌcaaca di nduutinaaⁿ di ní cunꞌdáa di. Ti nꞌdáacā ca chi cuuvi ndai di ꞌáámá parte yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌē di, nguɛ́ɛ́ ti tanducuéⁿꞌē cuerpo yeⁿꞌē di caⁿꞌa na infierno. 30 Ndúúti chí taꞌā cuaācú di idiiⁿ chí diiⁿ dí nuuⁿndi, ꞌcaaca di ní cunꞌdáa di. Ti nꞌdáácā ca chí cuuvi ndaī ꞌáámá parte yeⁿꞌe cuerpo yeⁿꞌē di, nguɛ́ɛ́ ti núúⁿmáⁿ chꞌɛɛtɛ cuerpo yeⁿꞌē dii caⁿꞌa na infierno.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe chí iꞌtɛɛchi viꞌi yā
31 Tiempo chi chóꞌōo ꞌiiⁿꞌyāⁿ caⁿꞌa yā ꞌtúúcā: ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌtɛɛchi nꞌdaataá yeⁿꞌé yā, canéé chí caꞌa yā ꞌáámá caaca yeⁿꞌē chí ꞌtɛɛchí viꞌi yā. 32 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī ꞌtíícā: Nduuti chi ꞌáámá saⁿꞌā chí ꞌtɛɛchi sá nꞌdaataá yeⁿꞌē sa, nguɛ́ɛ́ cáávā chi vɛ́ɛ́ saⁿꞌā chí nꞌdai ndúúcu tá, tuuꞌmi ní diiⁿ sa chi nꞌdaātāa cuuvi adulterio tá. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ saⁿꞌā chí ꞌcaandavaacu sá ndúúcū nꞌdaataa chi iꞌnééⁿ isaⁿꞌā yeⁿꞌe ta táⁿꞌā, saⁿꞌā miiⁿ idiiⁿ ntúūⁿ sa nuuⁿndi chi adulterio.
Jesús ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌē nduudu chi ꞌtíícā o nguɛɛ ꞌtíícā
33 Ndísꞌtiī ní chꞌiindiveéⁿ nī chí caⁿꞌa yā chii yā ꞌiiⁿꞌyāⁿ tiempo chi ꞌāā chóꞌōo ꞌtuucā: Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmaⁿ nī nduudu, “por Ndyuūs”, cáávā cosa chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chí diíⁿ nī ní nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā diiⁿ nī. Taachi caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “por Ndyuūs”, diiⁿ cuaacú nī tanꞌdúúcā chi diíⁿ nī cáávā Ndyuūs. 34 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “por Ndyuūs”, yeⁿꞌē mar ꞌáámá naaⁿ. Ndíí nguɛ́ɛ́ caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “cucáávā nanguuvi”, ti miiⁿ canéé trono yeⁿꞌe Dendyuūs. 35 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “cáávā yáⁿꞌāa ꞌcūū”, ti chííⁿ chi banco ꞌlííⁿ yeⁿꞌē caꞌa Ndyuūs; ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ꞌáámá nduudu, “cáávā yáāⁿ Jerusalén”, ti chiiⁿ chí yáāⁿ yeⁿꞌē Rey Ndyuūs chí chꞌɛɛtɛ yā. 36 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “cáávā tiíⁿ nī”, ti nguɛ́ɛ́ cúúví diiⁿ nī chi cuuvi cuɛ́ɛ̄ naachi cuáíⁿ mar ꞌáámá yuūdū tiíⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ nī chi cuuvi cuáíⁿ naachi cuɛ́ɛ̄ mar ꞌáámá yuūdū tiíⁿ nī. 37 Naati ndísꞌtiī caaⁿꞌmáⁿ nī, “ꞌtíícā”, nduuti chi ꞌtíícā; o nduuti chi nguɛ́ɛ́ ꞌtíícā, tuuꞌmi ní caaⁿꞌmaⁿ nī, “nguɛɛ ꞌtíícā”, caati nduuti chi caaⁿꞌmáⁿ nī nduudu, “por Ndyuūs” o cáávā táámá yeⁿꞌe chuū, tuuꞌmí ní nduudu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā chi caaⁿꞌmaⁿ nī.
Dinéⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngíí nꞌdiichí yā ndísꞌtiī
38 Jesús caⁿꞌa yā: Ndísꞌtiī ní chꞌiindiveéⁿ nī chí caⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ tiempo chi chóꞌōo yeⁿꞌe ley chi ꞌtíícā: Nduuti chi ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ tunꞌdáa yā nduutinaaⁿ taama ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ miiⁿ ní cuuví tunꞌdaá yā nduutináaⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí diiⁿ nduucú yā ꞌtíícā. Ní ꞌáámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí tunꞌdáa yā ꞌdiiⁿꞌyuⁿ táámá ꞌiiⁿꞌyāⁿ, ꞌtiicá ntúūⁿ cuuví tunꞌdaa yā ꞌdiiⁿꞌyuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi diiⁿ nduucú yā ꞌtíícā. 39 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Nguɛ́ɛ́ ꞌcuuⁿꞌmaⁿ nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi yaādiiꞌyá yā. ꞌĀā duꞌú nūuⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí ꞌcueⁿꞌé yā tiicūnáaⁿ nī ti duuchineéⁿ yā yeⁿꞌe nī ꞌcuuⁿ nī chi diíⁿ yā taama vmnéⁿꞌēe nduuti chi neⁿꞌe yā. 40 Ní nduuti chi ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi inꞌnuúⁿ yā vaadī ꞌcaaꞌva ndúúcu nī, ní neⁿꞌe yā divíi yā tiinuuⁿ yúudūu yeⁿꞌe nī, caꞌa ntúuⁿ nī cotón yeⁿꞌe nī. 41 Ní nduuti chi ꞌaama ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí cuuví yā ndísꞌtiī chi a fuerza canéé chí cándɛɛ nī chɛ́ɛ́dí yeⁿꞌe yā tanꞌdúúcā ꞌuūvī kilómetros ꞌtíícā yaⁿꞌai ca candɛ́ɛ nī yeⁿꞌe yā ndii cuūuⁿ kilómetros. 42 Taachí caaca ꞌiiⁿꞌyāⁿ ndísꞌtiī ꞌāā dɛꞌɛ́ nūuⁿ cosa caꞌa nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ cosa miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ nguɛɛcundíi nī cuadáámí nī yeⁿꞌé yā.
Dinéⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí taaⁿ ndúúcu nī
(Lc. 6.27-28, 32-36)
43 Ndísꞌtiī ní chꞌiindiveéⁿ nī chi caⁿꞌa ꞌiiⁿꞌyāⁿ tiempo chi ꞌāā chóꞌōo: Dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ na niiⁿnuúⁿ vaacu dí. Nguɛ́ɛ́ dinéⁿꞌe di ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí taáⁿ yā ndúúcu di. 44 Naati ꞌúú ní ngaⁿꞌá ngií ndísꞌtiī: Dinéⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi taaⁿ yā ndúúcu nī. Nꞌdáácā caaⁿꞌmaⁿ nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdáacā ngaⁿꞌa yā yeⁿꞌe nī. Nꞌdáacā diíⁿ nī ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿꞌe yā ndísꞌtiī. Caaⁿꞌmáⁿnguaꞌá nī yeⁿꞌe ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi ꞌcueⁿꞌe ndísꞌtiī ní nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ yā ndúúcu nī ní idiíⁿ yā chi ndísꞌtiī nꞌgeenú nī ngii. 45 Ní ndísꞌtiī ní ꞌcuuⁿꞌmiⁿ nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ sꞌeeⁿ chi ndísꞌtiī ní daiya Dendyuūs ndísꞌtiī. Chiida yú chi cánéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi idiíⁿ yā chí icanꞌdaa ꞌyáⁿꞌā naachi snéé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdai ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā diíⁿ yā. Ní Ndyuūs idiíⁿ yā chí ngeeⁿ cuūvī yeⁿꞌé ꞌiiⁿꞌyāⁿ chí nꞌdaācā idiíⁿ yā ndúúcū ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nꞌdaācā idiíⁿ yā. 46 Ndúúti chi ndísꞌtiī dinéⁿꞌe nī ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi neⁿꞌe yā ndísꞌtiī, ¿dɛ́ꞌɛ̄ premio chi ndaacá nī? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌtiicá ntúūⁿ idiiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi cobrador yā? 47 Nduuti chi ndísꞌtiī diíⁿ nī saludar dámaāⁿ hermanos yeⁿꞌe nī, ¿dɛꞌɛ̄ premio chi ndaacá nī? ¿ꞌÁá nguɛ́ɛ́ ꞌtiicá ntúūⁿ idiīiⁿ ꞌiiⁿꞌyāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿꞌē ndaata Israel chi nguɛ́ɛ́ iꞌtéénu yā Ndyuūs? 48 Nꞌdaācā nꞌdai ca diíⁿ ndísꞌtiī chi diíⁿ nī tanꞌdúúcā chi diiⁿ Dendyuūs, Chiida yú, chi canéé na vaꞌai chɛɛti nguuvi.